Úplná znění - o ústavním soudu - 182/1993 Sb.
Zákon ze dne 16. června 1993 o ústavním soudu
Změna: 331/1993 Sb.
Změna: 236/1995 Sb.
Změna: 77/1998 Sb.
Změna: 18/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb.
Změna: 48/2002 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :
ČÁST PRVNÍ
Organizace ústavního soudu
§ 1
Ústavní soud se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a
daląích soudců.
Předseda a místopředsedové Ústavního soudu
§ 2
Prezident republiky jmenuje ze soudců Ústavního soudu (dále
jen "soudce") předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu.
§ 3
(1) Předseda Ústavního soudu
a) zastupuje Ústavní soud navenek,
b) vykonává správu Ústavního soudu,
c) svolává zasedání pléna Ústavního soudu (dále jen "plénum"),
určuje pořad jeho jednání a řídí jednání,
d) jmenuje předsedy senátů Ústavního soudu (dále jen "senát"),
e) plní daląí úkoly, které mu ukládá zákon.
(2) Nepřítomného předsedu Ústavního soudu zastupují
místopředsedové Ústavního soudu v rozsahu a pořadí stanoveném
plénem.
(3) Předseda Ústavního soudu můľe se souhlasem pléna pověřit
místopředsedy trvalým plněním některých svých úkolů.
Soudci
§ 4
(1) Funkce soudce je veřejnou funkcí.
(2) Soudce nelze stíhat pro přestupek.
(3) Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou
funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního
majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké,
pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a
důstojnosti a neohroľuje důvěru v nezávislost a nestrannost
rozhodování Ústavního soudu.
(4) Výkon funkce soudce je neslučitelný téľ s členstvím v
politické straně nebo v politickém hnutí.
§ 5
Soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých
se dozvěděl v souvislosti s výkonem soudcovské funkce. Tato
povinnost trvá i po zániku soudcovské funkce.
§ 6
(1) Prezident republiky si vyľádá od Senátu souhlas ke
jmenování soudce.
(2) Není-li souhlas podle odstavce 1 dán do 60 dnů poté, kdy
si jej prezident republiky vyľádal, jen proto, ľe Senát v uvedené
lhůtě o této věci nehlasoval, platí, ľe k jmenování soudce Senát
souhlas dal.
§ 7
(1) Soudce se můľe své funkce vzdát prohláąením učiněným
osobně do rukou prezidenta republiky. Brání-li mu v tom závaľné
okolnosti, můľe tak učinit prohláąením sepsaným formou notářského
zápisu.
(2) Funkce soudce zaniká dnem následujícím po dni, v němľ
soudce učinil prohláąení podle odstavce 1 nebo v němľ bylo
prohláąení podle odstavce 1 prezidentu republiky doručeno.
(3) Funkce soudce dále zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byl soudce jmenován,
b) dnem, kdy soudce přestal být volitelný do Senátu,
c) dnem právní moci rozsudku, kterým byl soudce odsouzen pro
trestný čin spáchaný úmyslně,
d) vyhláąením usnesení Ústavního soudu o zániku funkce podle §
144.
(4) Uvolní-li se místo soudce, protoľe jeho funkce podle
odstavce 3 zanikla, sdělí to předseda Ústavního soudu neprodleně
prezidentu republiky.
Asistenti soudců
§ 8
(1) Kaľdému soudci je jmenován alespoň jeden asistent soudce
(dále jen "asistent").
(2) Asistenta jmenuje a odvolává předseda Ústavního soudu na
návrh soudce, o jehoľ asistenta se jedná.
§ 9
(1) Asistentem můľe být jmenován bezúhonný občan, který má
vysokoąkolské právnické vzdělání.
(2) Asistent se můľe své funkce vzdát; funkce asistenta
zaniká dnem následujícím po dni, v němľ bylo oznámení o vzdání se
funkce doručeno předsedovi Ústavního soudu.
(3) Funkce asistenta dále zaniká
a) zánikem funkce soudce, jehoľ asistentem byl jmenován,
b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl asistent soudce odsouzen
pro trestný čin,
c) odvoláním.
(4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o
věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce.
Tato povinnost trvá i po zániku jeho funkce. Této povinnosti jej
můľe zbavit předseda Ústavního soudu.
§ 10
Postavení soudců a asistentů v pracovních vztazích
Na pracovní vztahy vyplývající z funkce soudce a asistenta se
vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví
jinak.
Plénum
§ 11
(1) Plénum je sloľeno ze vąech soudců. Pokud tento zákon
nestanoví jinak, můľe plénum jednat a usnáąet se, je-li přítomno
alespoň deset soudců.
(2) V plénu Ústavní soud rozhoduje
a) o zruąení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl.
87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen
"Ústava"),
b) o zruąení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých
ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,
c) o ústavní ľalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v
čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,
d) o návrhu prezidenta na zruąení usnesení Poslanecké sněmovny a
Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h)
Ústavy,
e) o tom, zda rozhodnutí o rozpuątění politické strany nebo jiné
rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s
ústavními nebo jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy,
f) v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát
nerozhodl, protoľe ľádný z návrhů na usnesení nezískal větąinu
hlasů (§ 21 odst. 1),
g) o stanovisku k právnímu názoru senátu, které se odchyluje od
právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu (§ 23),
h) o daląích věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud si to
vyhradí,
i) o úpravě svých vnitřních poměrů,
j) o ustavení senátů a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně.
(3) Ústavní soud dále v plénu rozhoduje o návrzích na
posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle
čl. 87 odst. 2 Ústavy.
§ 12
(1) Kaľdý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením
hlasování návrh na rozhodnutí.
(2) Kaľdý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na
rozhodnutí, který byl předloľen před zahájením hlasování.
(3) Nezíská-li ľádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou větąinu
(§ 13), hlasování se opakuje s tím, ľe před započetím hlasování se
soudci, o jejichľ návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých
návrzích setrvávají; soudci mohou předloľit jiné návrhy na
rozhodnutí.
(4) Jestliľe postupem podle odstavců 1 aľ 3 nedojde k přijetí
rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím
hlasování získaly nejvíce hlasů.
(5) O zastavení kárného řízení (§ 139 odst. 1), námitkách
proti usnesení v kárném řízení (§ 142 odst. 1 a 3) a o návrhu na
usnesení, ľe soudci jeho funkce zaniká (§ 144 odst. 1), se hlasuje
tajně.
§ 13
Rozhodnutí pléna je přijato, jestliľe se pro ně vyslovila
větąina přítomných soudců. Jde-li vąak o rozhodnutí podle čl. 87
odst. 1 písm. a), g) a h) a čl. 87 odst. 2 Ústavy nebo
o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se
odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu,
je přijato, jestliľe se pro ně vyslovilo alespoň devět přítomných
soudců.
§ 14
Soudce, který s rozhodnutím pléna ve věcech uvedených v § 11
odst. 2 písm. a) aľ h) nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má
právo, aby jeho odliąné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o
jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.
Senáty
§ 15
(1) Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které
nepatří do působnosti pléna, a pro rozhodování podle § 43 odst.
2 vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.
(2) Předseda a místopředsedové Ústavního soudu nemohou být
stálými členy senátu.
§ 16
Rozdělení agendy mezi senáty určí na dobu kalendářního roku
předseda Ústavního soudu rozvrhem práce podle pravidel stanovených
plénem.
§ 17
(1) Předsedu senátu jmenuje předseda Ústavního soudu na dobu
jednoho roku. Soudce nemůľe být do této funkce jmenován ve dvou
letech následujících za sebou.
(2) Nepřítomného předsedu senátu zastupuje věkem nejstarąí
stálý člen senátu.
§ 18
(1) Nepřítomného člena senátu dočasně zastoupí soudce určený
pro tento senát rozvrhem práce.
(2) Zastupujícím členem senátu můľe být i předseda nebo
místopředseda Ústavního soudu.
§ 19
(1) Zasedání senátu svolává a jeho jednání řídí předseda
senátu.
(2) Senát je způsobilý jednat a usnáąet se, jsou-li přítomni
vąichni jeho členové; usnáąí se větąinou hlasů. Ve věci podle
§ 43 odst. 2 se vyľaduje k přijetí usnesení senátu souhlas vąech
členů senátu.
§ 20
(1) Kaľdý člen senátu je oprávněn podat při poradě před
zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.
(2) Kaľdý člen senátu je povinen hlasovat pro některý z
návrhů na rozhodnutí, který byl předloľen před zahájením
hlasování.
(3) Při hlasování se postupuje tak, ľe kaľdý člen senátu
ústně sdělí, se kterým z předloľených návrhů na rozhodnutí
souhlasí.
§ 21
(1) Nezíská-li postupem podle § 20 větąinu hlasů ľádný z
návrhů na rozhodnutí ve věci samé, postoupí předseda senátu věc
bez zbytečného odkladu k rozhodnutí plénu [§ 11 odst. 2 písm.f)].
(2) V ostatních věcech rozhoduje při rovnosti hlasů v senátu
hlas předsedy.
§ 22
Člen senátu, který s rozhodnutím senátu ve věci nebo s jeho
odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odliąné stanovisko bylo
uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s
uvedením jeho jména.
§ 23
Jestliľe senát v souvislosti se svou rozhodovací činností
dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního
soudu vysloveného v nálezu, předloľí otázku k posouzení plénu.
Stanoviskem pléna je senát v daląím řízení vázán.
§ 24
Obálku obsahující protokol o poradě a hlasování můľe otevřít
předseda Ústavního soudu ve věci, která byla postoupena plénu
[§ 11 odst. 2 písm. f)], pouze se souhlasem pléna.
§ 25
Zajiątění pořádku
Zakazují se shromáľdění1) v okruhu 100 m od budov Ústavního
soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromaľďovacím, ve znění zákona
č. 175/1990 Sb.
§ 26
Sídlo Ústavního soudu
Sídlem Ústavního soudu je Brno.
ČÁST DRUHÁ
Řízení před Ústavním soudem
Hlava první
Obecná ustanovení
§ 27
Zahájení řízení
(1) Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem můľe podat
ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává (dále jen
"navrhovatel").
(2) Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu.
Účastníci a vedlejąí účastníci řízení
§ 28
(1) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, o nichľ to
stanoví tento zákon.
(2) Vedlejąími účastníky řízení jsou ti, kterým toto
postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení
nevzdají. Mají v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci.
(3) Vznikly-li pochybnosti o tom, zda je někdo vedlejąím
účastníkem, rozhodne Ústavní soud usnesením.
(4) Je-li účastníkem nebo vedlejąím účastníkem řízení před
Ústavním soudem soud v souvislosti se svou rozhodovací činností,
rozumí se jím přísluąný senát nebo samosoudce.
§ 29
Účastník nebo vedlejąí účastník se můľe dát v řízení před
Ústavním soudem zastupovat pouze advokátem nebo komerčním
právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláątními předpisy.2)
V téľe věci můľe mít jen jednoho zástupce.
------------------------------------------------------------------
2) § 2 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a
právní pomoci jimi poskytované.
§ 3 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád).
§ 30
(1) Fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako
vedlejąí účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny
advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu
stanoveném zvláątními předpisy.2)
(2) Za státní orgán nebo úřad jedná v řízení před Ústavním
soudem osoba oprávněná jednat jménem tohoto orgánu nebo úřadu
podle zvláątních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím
není dotčeno jeho právo nechat se zastoupit advokátem nebo
komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláątními
předpisy.2)
(3) Za soud jedná předseda senátu.
------------------------------------------------------------------
2) § 2 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a
právní pomoci jimi poskytované.
§ 3 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád).
§ 31
(1) Zástupce účastníka podle § 29 a § 30 odst. 1 není
oprávněn se dát v řízení před Ústavním soudem zastoupit daląím
zástupcem.
(2) V plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 musí
být výslovně uvedeno, ľe je udělena pro zastupování před Ústavním
soudem.
§ 32
Oprávnění a úkony účastníků
Účastníci a vedlejąí účastníci jsou oprávněni se vyjádřit k
návrhu na zahájení řízení, dávat podání Ústavnímu soudu, nahlíľet
do spisu s výjimkou protokolu o hlasování, činit si z něho výpisy
a opisy, účastnit se ústního jednání ve věci, navrhovat důkazy a
být přítomni při dokazování prováděném mimo ústní jednání.
§ 33
Jednací jazyk
(1) V řízení před Ústavním soudem se uľívá českého jazyka.
Fyzické osoby mohou při ústním jednání nebo jiném osobním jednání
uľívat svého mateřského jazyka.
(2) Jedná-li účastník nebo vedlejąí účastník, který je
fyzickou osobou, nebo vypovídá-li svědek nebo znalec před Ústavním
soudem v jiném neľ českém jazyce, přibere soud tlumočníka; nemusí
tak se souhlasem účastníků učinit, má-li být výpověď učiněna ve
slovenském jazyce. Přibrání tlumočníka se uvede v zápise.
(3) Obdobně soud přibere tlumočníka, jde-li o osoby hluché,
němé nebo hluchoněmé, nelze-li se s nimi dorozumět jiným
spolehlivým způsobem.
Návrh na zahájení řízení
§ 34
(1) Návrh na zahájení řízení se podává písemně Ústavnímu
soudu. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a
co sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat
pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů,
jichľ se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se
navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i daląí náleľitosti,
které stanoví tento zákon.
(2) Návrh na zahájení řízení se předkládá v takovém počtu
stejnopisů, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby kaľdému
účastníkovi nebo vedlejąímu účastníkovi, kteří byli v návrhu
uvedeni, mohl být doručen rovněľ jeden stejnopis.
§ 35
(1) Návrh na zahájení řízení je nepřípustný, týká-li se věci,
o které Ústavní soud jiľ nálezem rozhodl, a v daląích případech
stanovených tímto zákonem.
(2) Návrh je nepřípustný i v případě, ľe Ústavní soud jiľ v
téľe věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo
účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejąí
účastník.
Vyloučení soudců
§ 36
(1) Soudce je vyloučen z projednání a rozhodování věci,
jestliľe se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejąím
účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho
nepodjatosti.
(2) Soudce je téľ vyloučen, jestliľe byl v téľe věci činný
při výkonu jiné funkce nebo povolání, neľ je funkce soudce
Ústavního soudu.
(3) Za činnost ve smyslu ustanovení odstavce 2 se nepovaľuje
účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů.
§ 37
(1) Účastník řízení můľe nejpozději na začátku prvního
ústního jednání prohlásit, ľe některého ze soudců odmítá, protoľe
ho povaľuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno. Odmítaný
soudce je povinen se k odmítnutí vyjádřit.
(2) Soudce můľe prohlásit, ľe se ve věci cítí být podjatý;
toto prohláąení musí odůvodnit.
§ 38
(1) Jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení
soudce plénum; soudce, jehoľ se rozhodování o vyloučení týká,
nehlasuje. Jde-li o rozhodování v senátu, rozhoduje o vyloučení
soudce jiný senát, určený rozvrhem práce.
(2) Pro vyloučení asistenta soudce, zapisovatele, znalce nebo
tlumočníka platí ustanovení § 36 a 37 přiměřeně, o vyloučení
rozhoduje předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věci plénum,
anebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát.
§ 39
Naléhavost věci
Při projednávání návrhů se Ústavní soud nemusí řídit pořadím,
v němľ mu návrhy doąly, jestliľe se usnese, ľe věc, které se
některý návrh týká, je naléhavá. Tím nejsou dotčena ustanovení
§ 71d odst. 1, § 97 odst. 3 a § 113.
§ 40
Přidělení návrhu
(1) Týká-li se návrh věci, o které rozhoduje Ústavní soud v
plénu, přidělí se návrh soudci jako zpravodaji (dále jen "soudce
zpravodaj") určenému rozvrhem práce.
(2) Týká-li se návrh věci, která patří do působnosti senátu,
přidělí se soudci zpravodaji určenému rozvrhem práce, který je
stálým členem senátu.
(3) Je-li soudce určený soudcem zpravodajem podle odstavců 1
a 2 usnesením vyloučen (§ 38 odst. 1), přidělí předseda Ústavního
soudu návrh jinému soudci zpravodaji určenému k tomu rozvrhem
práce.
§ 41
Úkony asistenta soudce
Soudce můľe pověřit svého asistenta, aby
a) podání, které podle obsahu zjevně není návrhem na zahájení
řízení, odloľil a vyrozuměl o tom osobu, která je učinila,
b) nemá-li návrh na zahájení řízení náleľitosti podle tohoto
zákona, vyrozuměl o tom navrhovatele a určil mu lhůtu k
odstranění vad návrhu.
Úkony soudce zpravodaje
a senátu mimo ústní jednání
§ 42
(1) Neshledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu
podle § 43 odst. 1 a 2, připraví věc k projednání věci samé
v plénu nebo v senátu.
(2) Shledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu
podle § 43 odst. 2, připraví věc k projednání v senátu. Jestliľe
usnesení senátu o odmítnutí návrhu z důvodů podle § 43 odst. 2
nebylo přijato, připraví soudce zpravodaj věc k projednání věci
samé v plénu nebo v senátu.
(3) Soudce zpravodaj činí potřebné procesní úkony, zejména
zajiąťuje shromáľdění listinných důkazů a provedení výslechu
svědků, případně i prostřednictvím jiného soudu, pokud takové
důkazy navrhl některý z účastníků a pokud podle dosavadního stavu
řízení mohou slouľit ke zjiątění skutkového stavu věci.
(4) Soudce zpravodaj zajistí, aby návrh byl neprodleně
doručen ostatním účastníkům, případně vedlejąím účastníkům s
výzvou, aby se k němu vyjádřili ve lhůtě, kterou určí nebo kterou
stanoví tento zákon.
§ 43
(1) Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti
účastníků usnesením návrh odmítne,
a) neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu
určené, nebo
b) je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto
zákonem, nebo
c) jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, nebo
d) jde-li o návrh, k jehoľ projednání není Ústavní soud přísluąný,
nebo
e) je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků
usnesením návrh odmítne,
a) jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, nebo
b) jestliľe shledá u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 aľ 4
a § 71a odst. 1 důvody k odmítnutí podle odstavce 1 nebo podle
písmena a).
(3) Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být
písemně vyhotoveno, odůvodněno a musí obsahovat poučení, ľe
odvolání není přípustné.
Ústní jednání
§ 44
(1) Nebyl-li návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti
účastníků usnesením odmítnut, koná se ve věcech projednávaných
podle článku 87 odst. 1 a 2 Ústavy ústní jednání.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, můľe Ústavní soud se
souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od tohoto
jednání očekávat daląí objasnění věci.
§ 45
(1) Ústní jednání před Ústavním soudem je veřejné; účast
veřejnosti můľe být omezena nebo vyloučena, jen vyľadují-li to
důleľité zájmy státu nebo účastníků řízení anebo mravnost.
(2) I pokud byla veřejnost vyloučena, můľe Ústavní soud
povolit z důleľitých důvodů jednotlivým osobám, aby byly jednání
přítomny; musí je vąak poučit o povinnosti zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, o kterých se při jednání dozvěděly, zejména o
skutečnostech, které jsou předmětem státního, hospodářského,
sluľebního anebo obchodního tajemství a o trestních následcích
poruąení této povinnosti.
(3) I kdyľ veřejnost nebyla vyloučena, můľe Ústavní soud
odepřít přístup k jednání nezletilým a osobám, u nichľ je obava,
ľe by mohly ruąit důstojný průběh jednání.
§ 46
Předvolání k ústnímu jednání musí být doručeno účastníkům,
vedlejąím účastníkům a jejich zástupcům tak, aby tyto osoby měly
dostatek času k přípravě na jednání, zpravidla nejméně pět dní
předem.
§ 47
Při ústním jednání udělí ten, kdo ústní jednání řídí (dále
jen "předsedající"), nejprve slovo soudci zpravodaji, který sdělí
obsah návrhu na zahájení řízení a výsledky dosavadního řízení před
Ústavním soudem; sdělení nesmí obsahovat názor, jak by mělo být o
návrhu rozhodnuto.
Dokazování
§ 48
(1) Ústavní soud provádí důkazy potřebné ke zjiątění
skutkového stavu. Rozhoduje, které z navrhovaných důkazů je třeba
provést, a můľe provést i jiné důkazy, neľ jsou navrhovány.
Provedením určitého důkazu mimo ústní jednání můľe pověřit
jednotlivého soudce. Můľe téľ o provedení určitého důkazu poľádat
jiný soud.
(2) Vąechny soudy, orgány veřejné správy a jiné státní orgány
poskytují Ústavnímu soudu na jeho ľádost pomoc při opatřování
podkladů pro jeho rozhodování.
(3) O kaľdém důkazu provedeném mimo ústní jednání se sepíąe
zápis, který podepíąe soudce, zapisovatel a ostatní zúčastněné
osoby. Výsledky takto prováděného dokazování je třeba při ústním
jednání vľdy sdělit.
§ 49
(1) Za důkaz mohou slouľit vąechny prostředky, jimiľ lze
zjistit skutkový stav, zejména výslech svědků, znalecký posudek,
zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, listiny, ohledání,
jakoľ i výslech účastníků.
(2) Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé
Ústavnímu soudu z jeho úřední činnosti.
(3) Po zahájení řízení lze na návrh zajistit důkaz, je-li
obava, ľe později jej nebude moľno provést vůbec nebo jen s
velkými obtíľemi. Zajiątění důkazů provede soudce zpravodaj
prostřednictvím soudu, v jehoľ obvodu se ohroľený důkazní
prostředek nachází.
§ 50
(1) Kaľdý občan je povinen se na předvolání dostavit k
Ústavnímu soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a
nic nezamlčovat. Výpověď můľe odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil
nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým.
(2) Závisí-li rozhodnutí Ústavního soudu na posouzení
skutečností, k nimľ je třeba odborných znalostí, ustanoví po
slyąení účastníků jednoho nebo více znalců, které vyslechne nebo
jim uloľí vypracovat písemně znalecký posudek.
§ 51
(1) Svědek nebo znalec se nemůľe odvolávat na svou povinnost
mlčenlivosti stanovenou právními předpisy, jestliľe ho Ústavní
soud svým usnesením pro tento případ povinné mlčenlivosti
zprostil.
(2) Ústavní soud zprostí svědka nebo znalce mlčenlivosti jen
tehdy, jde-li o povinnost k ochraně státního, hospodářského,
obchodního nebo sluľebního tajemství. V ostatních případech ąetří
povinnost mlčenlivosti, ledaľe by svědci nebo znalci byli osobami,
v jejichľ prospěch tato povinnost svědčí, této povinnosti
zproątěni.
§ 52
Odročení ústního jednání
(1) Ústní jednání můľe být odročeno jen z důleľitých důvodů,
které musí být sděleny. Odročuje-li se jednání, oznámí
předsedající zpravidla den, kdy se bude konat daląí ústní
jednání.
(2) Na začátku nového ústního jednání sdělí předsedající
obsah dosavadních přednesů a provedených důkazů.
§ 53
Porada a hlasování
(1) Při poradě a hlasování pléna mohou být přítomni jen
soudci a zapisovatel, při poradě a hlasování senátu jen členové
senátu a zapisovatel.
(2) Rozhoduje-li plénum, porady a hlasování se mohou
zúčastnit jen soudci, kteří byli přítomni celému ústnímu jednání,
jeľ bezprostředně předcházelo poradě a hlasování pléna.
Nálezy a usnesení Ústavního soudu
§ 54
(1) Ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem a v ostatních
věcech usnesením.
(2) Nálezy musí být odůvodněny a musí obsahovat poučení, ľe
proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
§ 55
Návrh nálezu nebo usnesení vypracuje soudce zpravodaj, byl-li
vąak přijat návrh, který se podstatně liąí od návrhu soudce
zpravodaje, vypracuje jej soudce, kterého určí předsedající.
§ 56
Nález se vyhlaąuje vľdy veřejně jménem republiky. Jde-li o
nález pléna, vyhlaąuje jej předseda Ústavního soudu, a jde-li o
nález senátu, vyhlaąuje jej předseda senátu.
§ 57
(1) Ve Sbírce zákonů České republiky (dále jen "Sbírka
zákonů") se vyhlaąují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl
a) o návrhu na zruąení zákona nebo jiného právního předpisu anebo
jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a)
a b) Ústavy,
b) o ústavní ľalobě proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65
odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,
c) o návrhu prezidenta republiky na zruąení usnesení Poslanecké
sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst.
1 písm. h) Ústavy,
d) o návrhu na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním
pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.
(2) Ve Sbírce zákonů se vyhlaąují výrok nálezu a taková část
odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního
soudu a jaké důvody k němu vedly. Ústavní soud můľe rozhodnout, ľe
ve Sbírce zákonů nebude vyhláąeno odůvodnění jeho nálezu ve věci
zruąení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud
tento předpis nebyl ve Sbírce zákonů nebo v předcházejících
obdobných sbírkách vyhláąen.
(3) Má-li právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu,
který se nevyhlaąuje ve Sbírce zákonů, vąeobecný význam, můľe
Ústavní soud rozhodnout, ľe tento právní názor bude uveřejněn ve
Sbírce zákonů.
(4) Nálezy Ústavního soudu, vyhlaąované ve Sbírce zákonů,
předává redakci Sbírky zákonů neprodleně po jejich písemném
vyhotovení předseda Ústavního soudu.
§ 58
(1) Nálezy podle § 57 odst. 1 písm. a) jsou vykonatelné dnem
jejich vyhláąení ve Sbírce zákonů, pokud nerozhodne Ústavní soud
jinak.
(2) Nálezy podle § 57 odst. 1 písm. b) a c) a nálezy, kterými
Ústavní soud rozhodl o opravném prostředku proti rozhodnutí ve
věci volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e)
Ústavy a v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti
výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. f)
Ústavy , jsou vykonatelné vyhláąením.
(3) Ostatní nálezy jsou vykonatelné doručením jejich
písemného vyhotovení účastníkům.
§ 59
Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu
(1) Vąechny nálezy přijaté Ústavním soudem v kalendářním roce
se uveřejňují ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále
jen "Sbírka rozhodnutí"), vydávané Ústavním soudem pro veřejnou
potřebu kaľdoročně po skončení kalendářního roku. Sbírka
rozhodnutí můľe být vydávána po částech během roku.
(2) Nálezy se ve Sbírce rozhodnutí uspořádají v pořadí podle
dne jejich přijetí Ústavním soudem a takto se také v rámci kaľdého
kalendářního roku průběľně číslují.
(3) Z kaľdého nálezu se ve Sbírce rozhodnutí uveřejňují jeho
výrok a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní
názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Údaje o
totoľnosti účastníků a vedlejąích účastníků, jejich zástupců,
svědků a znalců se neuveřejňují.
(4) Ve Sbírce rozhodnutí mohou být uveřejněna i usnesení,
jestliľe se na tom plénum usnese. Ustanovení odstavců 1 aľ 3 platí
obdobně.
(5) Vydávání Sbírky rozhodnutí řídí předseda Ústavního soudu,
který tím můľe pověřit některého místopředsedu.
(6) Dokud nebyly nálezy nebo usnesení určená k uveřejnění
zveřejněny ve Sbírce rozhodnutí, můľe do jejich vyhotovení
určeného pro Sbírku rozhodnutí u Ústavního soudu kaľdý
nahlédnout.
§ 60
Doručování
(1) Nálezy a usnesení, upozornění na vady návrhu, předvolání
k ústnímu jednání a daląí vyrozumění se účastníkům a jejich
zástupcům doručují do vlastních rukou.
(2) Vedlejąím účastníkům se nedoručují písemnosti podle
odstavce 1, pokud se týkají pouze účastníků řízení.
(3) Jinak o způsobu doručení rozhodne podle povahy věci
soudce zpravodaj.
§ 61
Pořádkové opatření
(1) Tomu, kdo hrubě ztěľuje postup řízení, zejména tím, ľe se
nedostaví bez váľného důvodu k Ústavnímu soudu nebo neuposlechne
jeho příkazu, nebo kdo ruąí pořádek, nebo kdo učinil hrubě
uráľlivé podání, můľe předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve
věci plénum, nebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát,
uloľit usnesením pořádkovou pokutu do výąe 100 000 Kč.
(2) Výkon vykonatelného usnesení Ústavního soudu o uloľení
pořádkové pokuty se řídí zvláątním předpisem.3)
(3) Uloľenou pořádkovou pokutu můľe ten, kdo ji uloľil,
dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout.
(4) Pořádkové pokuty připadají státu.
------------------------------------------------------------------
3) § 274 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějąích předpisů.
§ 62
Náklady řízení
(1) Řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudním poplatkům.
(2) Náklady řízení vzniklé prováděním důkazů před Ústavním
soudem a náklady na tlumočení se hradí z rozpočtu Ústavního soudu.
(3) Náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou
účastníkovi nebo vedlejąímu účastníkovi, hradí účastník nebo
vedlejąí účastník, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Ústavní soud můľe v odůvodněných případech podle výsledků
řízení usnesením uloľit některému účastníkovi nebo vedlejąímu
účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi
nebo vedlejąímu účastníkovi jeho náklady řízení.
(5) Náklady účastníků nebo vedlejąích účastníků řízení jsou
zejména hotové výdaje účastníků nebo vedlejąích účastníků a jejich
zástupců, ztráta na výdělku účastníků nebo vedlejąích účastníků a
odměna za zastupování.
§ 63
Pouľití soudních řádů
Pokud tento zákon nestanoví jinak, pouľijí se pro řízení před
Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a
předpisy vydané k jeho provedení.
HLAVA DRUHÁ
Zvláątní ustanovení o řízení před Ústavním soudem
Oddíl první
Řízení o zruąení zákonů a jiných právních předpisů
§ 64
Podání návrhu
(1) Návrh na zruąení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení
podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat
a) prezident republiky,
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní
stíľnosti,
d) ten, kdo podal ústavní stíľnost za podmínek uvedených v § 74
tohoto zákona.
(2) Návrh na zruąení jiného právního předpisu nebo jeho
jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy je
oprávněn podat
a) vláda,
b) skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů,
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní
stíľnosti,
d) ten, kdo podal ústavní stíľnost za podmínek uvedených v § 74
tohoto zákona,
e) zastupitelstvo vyąąího územního samosprávného celku,
f) Veřejný ochránce práv,
g) ministr vnitra, jde-li o návrh na zruąení právního předpisu
kraje, hlavního města Prahy a nařízení okresního úřadu.
(3) Návrh na zruąení právního předpisu nebo jeho jednotlivých
ustanovení vydaného obcí můľe podat i přednosta okresního úřadu.
(4) Návrh na zruąení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení
je oprávněn podat téľ soud v souvislosti se svou rozhodovací
činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.
(5) Řízení o zruąení zákona, jiného právního předpisu nebo
jejich jednotlivých ustanovení můľe téľ zahájit plénum, jsou-li
dány důvody podle § 78 odst. 2.
(6) Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle
odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) musí být podepsán
poľadovaným počtem poslanců nebo senátorů.
(7) Pokud se v tomto oddílu mluví o zákonu, rozumí se jím téľ
zákonné opatření Senátu, které bylo schváleno Poslaneckou
sněmovnou podle čl. 33 odst. 5 Ústavy.
§ 65
zruąen
§ 66
Nepřípustnost návrhu
(1) Návrh je nepřípustný, jestliľe zákon, jiný právní předpis
nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichľ zruąení je navrhováno,
pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti nebo dosud
nebyly vyhláąeny ve Sbírce zákonů nebo jiným zákonem stanoveným
způsobem.
(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliľe před doručením návrhu
Ústavnímu soudu pozbyl platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiľ
jsou podle návrhu přezkoumávané předpisy v rozporu, nebo dosud
nebyl vyhláąen ve Sbírce zákonů.
§ 67
Zastavení řízení
(1) Jestliľe zákon, jiný právní předpis nebo jejich
jednotlivá ustanovení, jejichľ zruąení je navrhováno, pozbudou
platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se
zastaví.
(2) Řízení se rovněľ zastaví, jestliľe pozbude platnosti
ústavní zákon nebo zákon, s nimiľ je podle návrhu zákon, jiný
právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichľ zruąení
je navrhováno, v rozporu.
§ 68
Postup řízení
(1) Nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení
důvody pro zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh
projednat a rozhodnout o něm i bez daląích návrhů.
(2) Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah zákona nebo
jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními
zákony, a jedná-li se o jiný právní předpis, téľ se zákony
a zjiąťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené
kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
§ 69
Účastníci řízení
(1) Účastníkem řízení je téľ ten, kdo zákon nebo jiný právní
předpis, jehoľ zruąení je navrhováno, vydal; soudce zpravodaj mu
neprodleně zaąle návrh na zahájení řízení s tím, aby se k návrhu
písemně vyjádřil do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen.
(2) Soudce zpravodaj neprodleně zaąle návrh na zahájení
řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy také Veřejnému
ochránci práv, pokud se nejedná o jeho návrh, jenľ můľe Ústavnímu
soudu do 10 dnů od doručení návrhu sdělit, ľe vstupuje do řízení;
učiní-li tak, má postavení vedlejąího účastníka řízení.
Nález a jeho právní následky
§ 70
(1) Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, ľe
zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním
zákonem nebo ľe jiný právní předpis nebo jeho jednotlivá
ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo zákonem, nálezem
rozhodne, ľe takový zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich
jednotlivá ustanovení se zruąují dnem, který v nálezu určí.
(2) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, ľe
nejsou dány důvody ke zruąení zákona, jiného právního předpisu
nebo jejich jednotlivých ustanovení, návrh zamítne.
(3) Jestliľe k zákonu nebo k jeho jednotlivým ustanovením,
které Ústavní soud ruąí, byly vydány prováděcí předpisy, Ústavní
soud v nálezu současně vysloví, které prováděcí předpisy,
popřípadě která jejich jednotlivá ustanovení pozbývají současně se
zákonem platnosti.
§ 71
(1) Byl-li na základě právního předpisu, který byl zruąen,
vydán soudem v trestním řízení rozsudek, který nabyl právní moci,
ale nebyl dosud vykonán, je zruąení takového právního předpisu
důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení zákona o trestním
řízení soudním.
(2) Ostatní pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního
předpisu, který byl zruąen, zůstávají nedotčena; práva a
povinnosti podle takových rozhodnutí vąak nelze vykonávat.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i v případech, kdy byly
zruąeny části právních předpisů, popřípadě některá jejich
ustanovení.
(4) Jinak práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před
zruąením právního předpisu zůstávají nedotčena.
Oddíl druhý
Řízení o souladu mezinárodních smluv podle
čl. 10a a čl. 49 Ústavy s ústavními zákony
§ 71a
Podání návrhu
(1) Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním
zákonem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy můľe podat
a) komora Parlamentu od okamľiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva
předloľena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamľiku, kdy
se na vyslovení souhlasu usnesla,
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od
okamľiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy
vysloven souhlas, do okamľiku, kdy prezident republiky smlouvu
ratifikoval,
c) prezident republiky od okamľiku, kdy mu byla mezinárodní
smlouva předloľena k ratifikaci.
(2) Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle
odstavce 1 písm. b) musí být podepsán stanoveným počtem poslanců
nebo senátorů.
(3) Pokud mezinárodní smlouva nebyla sjednána v autentickém
českém znění, musí být k návrhu přiloľena mezinárodní smlouva
alespoň v jednom autentickém znění a v českém překladu.
§ 71b
Nepřípustnost návrhu
(1) Návrh je nepřípustný, jestliľe nebyl předloľen v souladu
s § 71a odst. 1 a 2.
(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliľe ústavní zákon, s nímľ
je podle návrhu mezinárodní smlouva v rozporu, pozbyl před
doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti.
§ 71c
Účastníci řízení
Účastníkem řízení je vedle navrhovatele vľdy téľ Parlament,
prezident republiky a vláda.
§ 71d
Postup řízení
(1) Jestliľe o to účastník řízení poľádá, Ústavní soud
projedná návrh mimo pořadí, ve kterém jej obdrľel, a bez
zbytečného odkladu.
(2) Nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení
důvody pro zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh
projednat a rozhodnout o něm i bez daląích návrhů.
(3) Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah mezinárodní
smlouvy z hlediska jejího souladu s ústavním pořádkem.
§ 71e
Nález a jeho právní následky
(1) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, ľe
mezinárodní smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, vysloví
tento nesoulad nálezem; v nálezu uvede, se kterým ustanovením
ústavního pořádku je mezinárodní smlouva v rozporu.
(2) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, ľe
mezinárodní smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem, rozhodne
nálezem, ľe ratifikace mezinárodní smlouvy není v rozporu
s ústavním pořádkem.
(3) Nález Ústavního soudu podle odstavce 1 brání ratifikaci
mezinárodní smlouvy do doby, neľ bude nesoulad odstraněn.
Oddíl třetí
Řízení o ústavních stíľnostech
Ústavní stíľnost
§ 72
(1) Ústavní stíľnost jsou oprávněni podat
a) fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d)
Ústavy, jestliľe tvrdí, ľe pravomocným rozhodnutím v řízení,
jehoľ byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu
veřejné moci (dále jen "zásah orgánu veřejné moci") bylo
poruąeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním
zákonem (dále jen "ústavně zaručené základní právo nebo
svoboda"),
b) zastupitelstvo obce nebo vyąąího územního samosprávného celku
(dále jen "územní samosprávný celek") podle čl. 87 odst. 1
písm. c) Ústavy, jestliľe tvrdí, ľe nezákonným zásahem státu
bylo poruąeno zaručené právo územního samosprávného celku na
samosprávu.
(2) Ústavní stíľnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta
počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který
zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového
prostředku, dnem, kdy doąlo ke skutečnosti, která je předmětem
ústavní stíľnosti.
(3) Není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, platí pro ústavní
stíľnost obecná ustanovení tohoto zákona o návrhu a pro toho, kdo
ústavní stíľnost podává (dále jen "stěľovatel"), obecná ustanovení
tohoto zákona o navrhovateli.
(4) K ústavní stíľnosti musí být přiloľena kopie rozhodnutí o
posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75
odst. 1).
§ 73
(1) Politická strana je oprávněna podat návrh podle čl. 87
odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliľe tvrdí, ľe rozhodnutí o jejím
rozpuątění nebo jiné rozhodnutí týkající se její činnosti není ve
shodě s ústavními nebo jinými zákony.
(2) Návrh podle odstavce 1 lze podat ve lhůtě 30 dnů. Tato
lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním
prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1).
(3) V řízení o návrhu podle odstavce 1 se postupuje podle
tohoto oddílu.
§ 74
Spolu s ústavní stíľností můľe být podán návrh na zruąení
zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých
ustanovení, jejichľ uplatněním nastala skutečnost, která je
předmětem ústavní stíľnosti, jestliľe podle tvrzení stěľovatele
jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li
se o jiný právní předpis.
§ 75
Nepřípustnost ústavní stíľnosti
(1) Ústavní stíľnost je nepřípustná, jestliľe stěľovatel
nevyčerpal vąechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně
jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovaľuje návrh na
povolení obnovy řízení.
(2) Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stíľnosti, i kdyľ
není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliľe
a) stíľnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy
stěľovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke
skutečnosti, která je předmětem ústavní stíľnosti, doąlo, nebo
b) v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází
ke značným průtahům, z nichľ stěľovateli vzniká nebo můľe
vzniknout váľná a neodvratitelná újma.
§ 76
Účastníci a vedlejąí účastníci řízení
(1) Účastníky řízení o ústavní stíľnosti jsou stěľovatel a
státní orgán nebo jiný orgán veřejné moci, proti jehoľ zásahu
ústavní stíľnost směřuje.
(2) Vedlejąími účastníky jsou ostatní účastníci předchozího
řízení, z něhoľ stíľností napadené rozhodnutí vzeąlo. ©lo-li o
trestní řízení, jsou vedlejąími účastníky strany tohoto řízení.
(3) Ústavní soud můľe přiznat postavení vedlejąího účastníka
i jiným osobám, které prokáľí právní zájem na výsledku řízení.
§ 77
Zastavení řízení
Ústavní stíľnost můľe stěľovatel vzít zpět jen do okamľiku, neľ se
Ústavní soud odebere k závěrečné poradě; v takovém případě Ústavní
soud řízení zastaví.
§ 78
Přeruąení řízení
(1) Jestliľe byl spolu s ústavní stíľností podán návrh na
zruąení právního předpisu podle § 74, senát řízení přeruąí a návrh
na zruąení právního předpisu postoupí plénu k rozhodnutí podle čl.
87 odst. 1 písm. a) nebo b) Ústavy. Přísluąí-li projednání ústavní
stíľnosti plénu, projedná plénum i návrh na zruąení jiného
právního předpisu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy.
(2) Dojde-li senát v souvislosti s rozhodováním o ústavní
stíľnosti k závěru, ľe zákon nebo jiný právní předpis anebo jejich
jednotlivá ustanovení, jejichľ uplatněním nastala skutečnost,
která je předmětem ústavní stíľnosti, jsou v rozporu s ústavním
zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis,
řízení přeruąí a podá návrh plénu na zruąení takového právního
předpisu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) nebo b) Ústavy. Pokud
k takovému závěru dojde plénum v souvislosti s rozhodováním
o ústavní stíľnosti, zahájí a provede řízení podle čl. 87 odst.
1 písm. a) nebo b) Ústavy.
§ 79
Vyloučení odkladného účinku
(1) Ústavní stíľnost nemá odkladný účinek. Návrh podle § 73
odst. 1 proti rozhodnutí o rozpuątění politické strany nebo
pozastavení její činnosti má odkladný účinek.
(2) Ústavní soud můľe na návrh stěľovatele odloľit
vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliľe to nebude v rozporu
s důleľitým veřejným zájmem a jestliľe by výkon rozhodnutí nebo
uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě,
znamenal pro stěľovatele nepoměrně větąí újmu, neľ jaká při
odloľení vykonatelnosti můľe vzniknout jiným osobám.
§ 80
Předběľné opatření
(1) Směřuje-li ústavní stíľnost proti jinému zásahu orgánu
veřejné moci, neľ je rozhodnutí, můľe Ústavní soud k odvrácení
hrozící váľné ąkody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému
zásahu nebo z jiného závaľného veřejného zájmu uloľit orgánu
veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval (předběľné opatření).
(2) O předběľném opatření můľe rozhodnout Ústavní soud bez
ústního jednání. Ve zvláąť naléhavých případech nemusí být k
návrhu podle odstavce 1 vyľádáno vyjádření ostatních účastníků a
vedlejąích účastníků.
(3) Usnesení o předběľném opatření pozbývá platnosti
vyhláąením nálezu Ústavního soudu ve věci, pokud je Ústavní soud
jiľ dříve nezruąil, protoľe pominuly důvody, pro které bylo
nařízeno.
§ 81
Vztah k předchozím řízením
Ústavní soud není vázán skutkovým zjiątěním učiněným v
předchozích řízeních.
§ 82
Nález a jeho právní následky
(1) Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým ústavní stíľnosti
zcela vyhoví nebo ústavní stíľnost zcela zamítne anebo jí zčásti
vyhoví a zčásti ji zamítne.
(2) Vyhoví-li Ústavní soud ústavní stíľnosti, vysloví v
nálezu
a) jde-li o ústavní stíľnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy,
které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení
ústavního zákona byly poruąeny a jakým zásahem orgánu veřejné
moci k tomuto poruąení doąlo,
b) jde-li o ústavní stíľnost podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy,
v čem spočívá poruąení zákonem zaručeného práva na samosprávu,
jaké ústavní zákony nebo zákony byly poruąeny a jakým zásahem
státu k tomuto poruąení doąlo, anebo
c) jde-li o návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, v čem je
rozhodnutí o rozpuątění politické strany nebo jiné rozhodnutí
dotýkající se její činnosti v rozporu s ústavními nebo jinými
zákony.
(3) Bylo-li vyhověno ústavní stíľnosti fyzické nebo právnické
osoby podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, Ústavní soud
a) zruąí napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo
b) jestliľe poruąení ústavně zaručeného základního práva nebo
svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, neľ je
rozhodnutí, zakáľe přísluąnému státnímu orgánu, aby
v poruąování práva a svobody pokračoval, a přikáľe mu, aby,
pokud je to moľné, obnovil stav před poruąením.
(4) Bylo-li vyhověno ústavní stíľnosti zastupitelstva
územního samosprávného celku podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy,
Ústavní soud
a) zruąí napadené rozhodnutí státního orgánu, nebo
b) jestliľe poruąení zaručeného práva na samosprávu spočívalo v
jiném zásahu státu, neľ je rozhodnutí, zakáľe přísluąnému
státnímu orgánu, aby v poruąování práva na samosprávu
pokračoval, a přikáľe mu, aby, pokud je to moľné, obnovil stav
před poruąením.
(5) Bylo-li vyhověno návrhu politické strany podle čl. 87
odst. 1 písm. j) Ústavy, Ústavní soud napadené rozhodnutí zruąí.
§ 83
Náhrada nákladů zastoupení
(1) Odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěľovatele,
zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených
se zastoupením (§ 29 a § 30 odst. 1) a nebyla-li ústavní stíľnost
odmítnuta, soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěľovatele podaný
před prvním ústním jednáním, ľe náklady na jeho zastoupení zcela
nebo zčásti zaplatí stát.
(2) O návrhu rozhodne soudce zpravodaj usnesením, které se
doručuje stěľovateli a zástupci. Vyhoví-li se zcela návrhu, nemusí
být usnesení odůvodněno.
(3) Náklady zastoupení hradí Ústavní soud ze svého rozpočtu.
(4) Aľ do skončení řízení můľe soudce zpravodaj usnesení
podle odstavce 2 zruąit nebo změnit, a to popřípadě i se zpětnou
účinností, bude-li zjiątěno, ľe poměry stěľovatele postup podle
odstavce 1 neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
§ 84
Placení nákladů zastoupení
(1) Náklady podle § 83 uhradí Ústavní soud k rukám zástupce
po skončení řízení. Jestliľe je to důvodné, poskytne se zástupci
na jeho ľádost přiměřená záloha.
(2) Přizná-li Ústavní soud stěľovateli, jehoľ náklady
zastoupení platí stát (§ 83), náhradu nákladů řízení, je ten,
jemuľ byla uloľena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji
České republice v rozsahu, v jakém bylo stěľovateli přiznáno právo
na zaplacení nákladů zastoupení. O tom Ústavní soud rozhodne v
usnesení o náhradě nákladů řízení.
(3) Náhrada nákladů tohoto řízení je příjmem státního
rozpočtu.
Oddíl čtvrtý
Řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření
volby poslance nebo senátora
Opravný prostředek
§ 85
(1) Opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby
poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy (dále
jen "opravný prostředek") je oprávněn podat
a) poslanec, senátor, případně volební strana, za níľ poslanec
nebo senátor kandidoval, proti rozhodnutí, ľe nebyl platně
zvolen,
b) ten, jehoľ volební stíľnosti podle volebního zákona bylo
vyhověno, proti rozhodnutí přísluąné komory Parlamentu nebo
jejího orgánu o ověření platnosti volby poslance nebo senátora.
(2) Opravný prostředek lze podat do deseti dnů ode dne, kdy
bylo osobě oprávněné podat opravný prostředek oznámeno rozhodnutí
podle odstavce 1.
§ 86
O opravném prostředku podle § 85 koná Ústavní soud vľdy ústní
jednání.
§ 87
Pro opravný prostředek jinak platí obecná ustanovení tohoto
zákona o návrhu na zahájení řízení a pro toho, kdo opravný
prostředek podává, obecná ustanovení tohoto zákona o
navrhovateli.
§ 88
Účastníci a vedlejąí účastníci řízení
(1) Účastníkem řízení o opravném prostředku je téľ orgán,
který přijal rozhodnutí, ľe poslanec nebo senátor byl nebo nebyl
platně zvolen.
(2) Podal-li opravný prostředek podle § 85 odst. 1 písm. a)
poslanec nebo senátor, je vedlejąím účastníkem řízení volební
strana, za kterou tento poslanec nebo senátor kandidoval.
Podala-li takovýto opravný prostředek volební strana, je vedlejąím
účastníkem řízení poslanec nebo senátor, jehoľ se opravný
prostředek podle § 85 odst. 1 písm. a) týká.
(3) Vedlejąími účastníky řízení o opravném prostředku podle §
85 odst. 1 písm. b) jsou poslanec nebo senátor, proti ověření
jejichľ volby opravný prostředek směřuje.
§ 89
Vyloučení odkladného účinku
Opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby
poslance nebo senátora nemá odkladný účinek.
§ 90
Zastavení řízení
(1) V případě opravného prostředku podle § 85 odst. 1 písm.
a) Ústavní soud řízení zastaví, jestliľe ten, kdo opravný
prostředek podal, jej vzal zpět.
(2) V případě opravného prostředku podle § 85 odst. 1 písm.
b) Ústavní soud řízení zastaví, jestliľe ten, kdo opravný
prostředek podal, jej vzal zpět nebo jestliľe se poslanec nebo
senátor, jehoľ se opravný prostředek týkal, vzdal mandátu.
(3) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliľe poslanec
nebo senátor, jehoľ se opravný prostředek týkal, zemřel.
Poľádá-li o pokračování řízení manľel nebo příbuzný v řadě přímé
do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
§ 91
Nález a jeho právní následky
(1) Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým opravnému
prostředku vyhoví anebo jej zamítne.
(2) Vyhoví-li Ústavní soud opravnému prostředku, vysloví v
nálezu,
a) ľe poslanec nebo senátor byl platně zvolen, rozhodoval-li o
opravném prostředku podle § 85 odst. 1 písm. a), nebo
b) ľe poslanec nebo senátor nebyl platně zvolen, rozhodoval-li o
opravném prostředku podle § 85 odst. 1 písm. b).
(3) Vyhláąením nálezu podle § 56, kterým Ústavní soud vyhověl
opravnému prostředku, pozbývají platnosti rozhodnutí jiných
orgánů, která tomuto nálezu odporují.
(4) O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které
předá přítomným účastníkům a vedlejąím účastníkům.
Oddíl pátý
Řízení v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti
výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 Ústavy
§ 92
Podání návrhu
(1) V pochybnostech, zda mandát poslance nebo senátora zanikl
z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, jsou
oprávněni podat návrh Ústavnímu soudu, aby zjistil, zda mandát
poslance nebo senátora zanikl,
a) poslanec nebo senátor, o jehoľ mandát jde,
b) předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o poslance, nebo předseda
Senátu, jde-li o senátora,
c) skupina nejméně 20 poslanců, jde-li o poslance, nebo skupina
nejméně deseti senátorů, jde-li o senátora.
(2) Ustanovení § 64 odst. 4 platí obdobně.
§ 93
Účastníci řízení
Účastníkem řízení o tom, zda zanikl mandát poslance nebo
senátora, je vľdy poslanec nebo senátor, o jehoľ mandát jde, a
předseda Poslanecké sněmovny, jde-li o poslance, nebo předseda
Senátu, jde-li o senátora, i kdyľ nejsou navrhovateli.
§ 94
Řízení
(1) O návrhu podle § 92 odst. 1 koná Ústavní soud vľdy ústní
jednání.
(2) Ústavní soud řízení zastaví, jestliľe navrhovatel
vzal svůj návrh zpět nebo jestliľe poslanec nebo senátor, o jehoľ
mandát jde, zánik mandátu uznal.
(3) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliľe poslanec
nebo senátor, jehoľ se opravný prostředek týkal, zemřel. Poľádá-li
o pokračování řízení manľel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho
měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
§ 95
Nález
(1) Ústavní soud nálezem rozhodne, ľe mandát poslance nebo
senátora zanikl z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f)
Ústavy, anebo vysloví, ľe tvrzené skutečnosti, které by byly
důvodem zániku mandátu podle čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy,
nebyly dány.
(2) O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které
předá přítomným účastníkům.
Oddíl ąestý
Řízení o ústavní ľalobě proti prezidentu republiky
§ 96
Velezrada
Velezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání
prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti
republiky, jakoľ i proti jejímu demokratickému řádu.
§ 97
Ústavní ľaloba
(1) Ústavní soud podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy na
základě ľaloby Senátu rozhoduje, zda se prezident republiky
dopustil velezrady. Řízení je zahájeno doručením ľaloby Ústavnímu
soudu.
(2) Ústavní ľaloba proti prezidentu republiky podle čl. 65
odst. 2 Ústavy (dále jen "ústavní ľaloba") musí obsahovat přesné
vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit
velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní ľaloba
opírá.
(3) Ústavní ľalobu projedná Ústavní soud přednostně před
ostatními návrhy.
(4) Obecná ustanovení hlavy prvé této části zákona pro řízení
o ústavní ľalobě neplatí s výjimkou ustanovení § 36 aľ 43, § 52 aľ
59 a § 61.
§ 98
Zastavení řízení
(1) Jestliľe bylo Ústavnímu soudu, dříve neľ se odebral k
závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým ústavní ľalobu
odvolává, Ústavní soud řízení zastaví.
(2) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliľe
prezident republiky po jeho zahájení zemřel. Poľádá-li o
pokračování řízení manľel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho
měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
(3) Okolnost, ľe se prezident republiky po zahájení řízení
vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení.
§ 99
Zastupování v řízení
Za Senát v řízení o ústavní ľalobě před Ústavním soudem jedná
jeho předseda nebo osoba, kterou tím Senát pověří.
§ 100
Obhájci
Prezident republiky, proti kterému byla podána ústavní
ľaloba, má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň
jeden z nich musí být advokátem.
Ústní jednání
§ 101
(1) Soudce zpravodaj podle potřeby doplní ąetření provedené
senátem a připraví ústní jednání.
(2) O ústavní ľalobě koná Ústavní soud vľdy ústní jednání.
§ 102
Ústavní soud doručí prezidentovi republiky ústavní ľalobu a
současně vyrozumí prezidenta republiky a zástupce Senátu o době a
místě konání ústního jednání, a to zejména deset dnů předem.
Přitom prezidenta republiky upozorní, ľe bude jednáno v jeho
nepřítomnosti, nedostaví-li se bez řádné omluvy k jednání nebo se
bez dostatečného důvodu v průběhu jednání předčasně vzdálí.
§ 103
(1) Ústní jednání zahájí předsedající sdělením věci, která
bude projednávána, poté zjistí, zda se dostavily osoby, které byly
k ústnímu jednání předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí
jejich totoľnost.
(2) Pokládá-li se prezident republiky nebo zástupce Senátu
(dále jen "strany") opatřením předsedajícího při řízení jednání
zkrácen, můľe ľádat, aby rozhodlo plénum.
(3) Pokud se některá z předvolaných osob nedostavila,
rozhodne Ústavní soud po slyąení stran, zda je moľno ústní jednání
provést nebo zda je nutno je odročit.
(4) Po provedení úkonů podle předchozích ustanovení přednese
na výzvu předsedajícího zástupce Senátu ústavní ľalobu. Po
přednesení ľaloby dá předsedající prezidentu republiky a jeho
obhájcům moľnost se k ní vyjádřit; poté se provede důkazní
řízení.
(5) Prezident republiky, jeho obhájci a zástupce Senátu mají
právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům
otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.
(6) Není-li daląích důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto,
ľe daląí důkazy jiľ prováděny nebudou, ukončí předsedající důkazní
řízení a dá zástupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho
obhájcům moľnost pronést závěrečnou řeč. Poté se Ústavní soud
odebere k závěrečné poradě.
(7) Shledá-li Ústavní soud vzhledem k závěrečným řečem anebo
při závěrečné poradě, ľe je nutno objasnit daląí okolnosti, můľe
se usnést, ľe dokazování bude doplněno, a v řízení dále
pokračuje.
(8) Po doplnění dokazování dá předsedající znovu slovo
zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obhájcům k
závěrečným řečem.
§ 104
Nález a jeho právní následky
(1) Po ukončení ústního jednání Ústavní soud buď ústavní
ľalobě vyhoví a rozhodne, ľe se prezident republiky dopustil
velezrady, anebo ho ústavní ľaloby zprostí.
(2) Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní ľalobě vyhověno,
vyhláąen podle § 56, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad
a způsobilost jej znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a daląí
poľitky po skončení výkonu funkce podle zvláątního zákona mu
nenáleľí.
(3) O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které
předá přítomným stranám.
Obnova řízení
§ 105
(1) Ten, kdo se podle nálezu Ústavního soudu dopustil
velezrady, můľe poľádat Ústavní soud, aby řízení o ústavní ľalobě
bylo obnoveno,
a) jestliľe takový nález Ústavního soudu byl ovlivněn trestným
činem jiné osoby,
b) uvede-li nové skutečnosti nebo důkazy, které bez své viny
nemohl uplatnit v původním řízení a které samy o sobě nebo ve
spojení se skutečnostmi a důkazy známými jiľ dříve by mohly
vést k tomu, ľe by byl ústavní ľaloby zproątěn.
(2) Po smrti osoby uvedené v odstavci 1 mohou o obnovu řízení
o ústavní ľalobě poľádat její manľel nebo příbuzný v řadě přímé.
§ 106
O ľádosti o obnovu řízení podle § 105 rozhoduje Ústavní soud
bez ústního jednání. Obnovené řízení se koná na základě původní
ústavní ľaloby.
§ 107
Byla-li osoba uvedená v § 105 odst. 1 v obnoveném řízení
ústavní ľaloby zproątěna, nenabývá ztraceného prezidentského
úřadu.
§ 108
Pokud tento zákon nestanoví jinak, pouľijí se pro řízení o
ústavní ľalobě přiměřeně ustanovení trestního řádu o řízení před
soudem.
Oddíl sedmý
Řízení o návrhu prezidenta republiky na zruąení usnesení
Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy
§ 109
Podání návrhu
(1) Usnesou-li se Poslanecká sněmovna a Senát podle čl. 66
Ústavy, ľe prezident republiky nemůľe ze závaľných důvodů
vykonávat svůj úřad, je prezident republiky oprávněn navrhnout
Ústavnímu soudu, aby toto usnesení zruąil.
(2) Návrh podle odstavce 1 je prezident republiky oprávněn
podat ode dne přijetí usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle
čl. 66 Ústavy do deseti dnů poté, co podle usnesení Poslanecké
sněmovny a Senátu jiľ můľe svůj úřad vykonávat.
§ 110
Zastavení řízení
Prezident republiky můľe do okamľiku, neľ se Ústavní soud
odebere k závěrečné poradě, vzít návrh podle § 109 zpět. V takovém
případě Ústavní soud řízení zastaví. Ústavní soud řízení téľ
zastaví, jestliľe prezident republiky zemřel.
§ 111
Účastníci řízení
Účastníky řízení jsou téľ Poslanecká sněmovna a Senát.
§ 112
Vyľádání dokladů
Poslanecká sněmovna a Senát předloľí Ústavnímu soudu
neprodleně na jeho výzvu doklady, z nichľ jejich usnesení vychází,
a navrhnou případně daląí důkazy o tom, ľe prezident republiky v
době přijetí usnesení a jeho trvání nemohl, popřípadě nemůľe ze
závaľných důvodů svůj úřad vykonávat.
§ 113
Ústní jednání
Ústní jednání o návrhu prezidenta republiky podle § 109
zahájí Ústavní soud nejpozději do pěti dnů ode dne, kdy mu byl
doručen.
§ 114
Předběľné opatření
Ústavní soud můľe na návrh prezidenta republiky jako
předběľné opatření pozastavit výkon pravomocí podle čl. 66 Ústavy
a pozastavit vyhláąení podle čl. 52 Ústavy dosud nevyhláąených
zákonů, ke kterým prezident republiky nemohl uľít své právo podle
čl. 50 odst. 1 Ústavy.
Nález a jeho právní následky
§ 115
(1) Ústavní soud rozhodne o návrhu podle § 109 do 15 dnů od
jeho doručení.
(2) Ústavní soud rozhodne, zda v době přijetí usnesení
Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl.66 Ústavy prezident
republiky nemohl svůj úřad ze závaľných důvodů vykonávat,
popřípadě do kdy taková překáľka výkonu úřadu trvala.
(3) Rozhodne-li Ústavní soud, ľe v době přijetí usnesení
Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy nebyly závaľné
důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj
úřad, nebo ľe v době trvání takového usnesení pominuly, zruąí svým
nálezem takové usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu zcela nebo
pro odpovídající dobu.
(4) Rozhodne-li Ústavní soud, ľe v době přijetí usnesení
Poslanecké sněmovny a Senátu byly závaľné důvody, pro které
prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, a ľe do dne
přijetí nálezu Ústavního soudu nepominuly, návrh prezidenta
republiky na zruąení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu
zamítne.
§ 116
Úkony, vykonávané namísto prezidenta republiky předsedou
vlády nebo předsedou Poslanecké sněmovny, popřípadě předsedou
Senátu podle čl. 66 Ústavy v době, kdy podle zjiątění Ústavního
soudu nebyly závaľné důvody, pro které by prezident republiky
nemohl vykonávat svůj úřad, nepozbývají platnosti.
Oddíl osmý
Řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí
mezinárodního soudu
§ 117
Mezinárodní soud
Mezinárodním soudem se pro účely tohoto zákona rozumí
mezinárodní orgán oprávněný rozhodovat o stíľnostech proti
poruąení lidských práv a základních svobod, jehoľ rozhodnutí jsou
v České republice závazná podle vyhláąených mezinárodních smluv,
k jejichľ ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiľ je Česká
republika vázána.
Podání návrhu a postup řízení
§ 118
Rozhodl-li mezinárodní soud na základě stíľnosti mu podané,
ľe zásahem orgánu veřejné moci České republiky bylo poruąeno
ústavně zaručené právo nebo svoboda fyzické nebo právnické osoby,
a jestliľe takové poruąení spočívá v platném právním předpisu,
podá vláda Ústavnímu soudu návrh na zruąení takového právního
předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud jeho zruąení
nebo změnu nemůľe zajistit jiným způsobem.
§ 119
Ústavní soud postupuje v tomto řízení přiměřeně podle prvého
oddílu této hlavy.
Oddíl devátý
Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů
územní samosprávy
§ 120
Podání návrhu
(1) V řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a
orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy
Ústavní soud rozhoduje spory mezi státními orgány a orgány
územních samosprávných celků o přísluąnost vydat rozhodnutí nebo
činit opatření nebo jiné zásahy (dále jen "rozhodnutí") ve věci
uvedené v návrhu na zahájení řízení (dále jen "kompetenční
spory").
(2) Návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu je oprávněn
podat
a) státní orgán v kompetenčním sporu mezi státem a územním
samosprávným celkem nebo v kompetenčním sporu mezi státními
orgány navzájem,
b) zastupitelstvo územního samosprávného celku v kompetenčním
sporu mezi územním samosprávným celkem a státem nebo v
kompetenčním sporu mezi územními samosprávnými celky navzájem.
§ 121
Účastníci
Účastníky řízení ve věcech kompetenčních sporů jsou téľ
státní orgány a územní samosprávné celky, které jsou uvedeny v
návrhu na zahájení řízení, nebo které tvrdí, ľe jsou přísluąné
vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu, anebo které takovou
kompetenci popírají.
§ 122
Nepřípustnost návrhu
(1) Návrh je nepřípustný, přísluąí-li rozhodovat o
kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláątního zákona.
(2) Návrh je dále nepřípustný, přísluąí-li rozhodovat o
kompetenčním sporu orgánu společně nadřízenému orgánům, mezi nimiľ
kompetenční spor vznikl.
§ 123
Zastavení řízení
Nebyl-li návrh podle § 120 odst. 2 odmítnut, můľe jej
navrhovatel vzít zpět jen se souhlasem Ústavního soudu; v takovém
případě soud řízení zastaví.
Nález a jeho právní následky
§ 124
(1) Ústavní soud nálezem rozhodne, který orgán je přísluąný
vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení.
(2) Jde-li o kompetenční spor mezi státním orgánem a územním
samosprávným celkem, Ústavní soud rozhodne, zda věc spadá do
kompetence státu nebo územní samosprávy.
§ 125
(1) Jestliľe orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním
sporu, vydal rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení
řízení a podle Ústavního soudu je k vydání takového rozhodnutí
přísluąný jiný orgán, Ústavní soud svým nálezem takové rozhodnutí
zruąí.
(2) Jestliľe orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním
sporu, vydal rozhodnutí, kterým svoji kompetenci popřel, a podle
zjiątění Ústavního soudu je k vydání rozhodnutí ve věci přísluąný,
Ústavní soud takové rozhodnutí svým nálezem zruąí.
ČÁST TŘETÍ
Platové poměry soudce a asistenta
§ 126
zruąen
§ 127
zruąen
§ 128
zruąen
§ 129
zruąen
§ 130
zruąen
§ 131
Platové poměry asistenta se řídí zvláątním předpisem.4)
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost
v rozpočtových a v některých daląích organizacích a orgánech.
ČÁST ČTVRTÁ
Kárné provinění a kárné řízení
Kárné provinění
§ 132
Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění.
§ 133
(1) Kárným proviněním je jednání, jímľ soudce sniľuje váľnost
a důstojnost své funkce nebo ohroľuje důvěru v nezávislé a
nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakoľ i jiné zaviněné
poruąení povinností soudce.
(2) Kárným proviněním je téľ jednání, které má znaky
přestupku podle zvláątních předpisů.
Kárné řízení
§ 134
(1) O zahájení kárného řízení rozhoduje předseda Ústavního
soudu usnesením. Usnesení musí být odůvodněno a doručuje se
soudci, proti němuľ se kárné řízení zahajuje.
(2) O zahájení kárného řízení s předsedou Ústavního soudu se
můľe usnést plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
(3) Kárné řízení lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy k
jednání, které je důvodem k zahájení kárného řízení, doąlo.
§ 135
Po dobu kárného řízení pro kárné provinění podle § 133 odst.
1 nemůľe soudce činit ľádné úkony související s výkonem soudcovské
funkce. Je-li soudce předsedou senátu nebo členem senátu, určí
předseda Ústavního soudu, který z ostatních soudců bude
zastupujícím členem senátu. Je-li soudce předsedou Ústavního
soudu, vykonává jeho funkci místopředseda.
§ 136
Ustanovení § 135 platí obdobně pro dobu, po kterou je proti
soudci vedeno trestní stíhání.
§ 137
(1) Usnesení předsedy Ústavního soudu o zahájení kárného
řízení se předloľí plénu.
(2) Soudci, proti kterému bylo kárné řízení zahájeno, musí
být umoľněno vyjádřit se k důvodům usnesení o zahájení kárného
řízení a zúčastnit se jednání pléna v této věci s výjimkou porady
a hlasování.
§ 138
Pro dokazování v kárném řízení se pouľijí přiměřeně přísluąná
ustanovení zákona o trestním řízení soudním.
§ 139
(1) Plénum kárné řízení zastaví, neshledá-li je důvodným. V
téľe věci kárné řízení jiľ nelze zahájit.
(2) Pokud kárné řízení nebylo zastaveno, zvolí plénum ze
svého středu pětičlenný kárný senát, který věc projedná a
rozhodne.
§ 140
(1) Kárný senát si na svém prvním jednání zvolí ze svých
členů předsedu, který řídí jeho jednání. Kárný senát je způsobilý
jednat a usnáąet se, jsou-li přítomni vąichni jeho členové; usnáąí
se větąinou hlasů. Ustanovení § 20 platí obdobně.
(2) Při rozhodování je kárný senát vázán důvody kárného
řízení uvedenými v usnesení o jeho zahájení.
(3) Soudce, se kterým je kárné řízení vedeno, má právo
zúčastnit se jednání kárného senátu s výjimkou porady a hlasování,
vyjádřit se k důvodům kárného řízení a k prováděným důkazům, klást
svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění
dokazování.
§ 141
Kárný senát rozhodne tak, ľe jednání, uvedené v usnesení o
zahájení kárného řízení, soudci vytkne, anebo kárné řízení
zastaví, nebylo-li kárné provinění prokázáno.
§ 142
(1) Proti usnesení kárného senátu o zastavení kárného řízení
mohou podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky předseda
Ústavního soudu, popřípadě soudci, kteří podali návrh na zahájení
kárného řízení podle § 134 odst. 2. O námitce rozhodne plénum tak,
ľe usnesení kárného senátu buď potvrdí, nebo je zruąí a vrátí mu
věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný
senát vázán.
(2) Jestliľe proti usnesení kárného senátu uvedenému v
odstavci 1 námitky podány nebyly anebo jestliľe plénum takové
usnesení potvrdilo, hledí se na soudce, jako by s ním kárné řízení
nebylo zahájeno. V téľe věci kárné řízení jiľ nelze zahájit.
(3) Proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho
jednání vytknuto, můľe do 15 dnů ode dne jeho doručení podat tento
soudce námitky. O námitkách rozhodne plénum tak, ľe buď usnesení
kárného senátu potvrdí, nebo je zruąí, popřípadě vrátí mu věc k
novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát
vázán.
Jiná rozhodování
§ 143
Podle této části se postupuje přiměřeně téľ při rozhodování o
tom, zda
a) soudce vykonává funkci nebo jinou výdělečnou činnost, která
není s funkcí soudce slučitelná,
b) je soudce členem politické strany nebo politického hnutí,
c) se soudce nezúčastňuje jednání Ústavního soudu po dobu deląí
jednoho roku.
§ 144
(1) Pokud se v kárném řízení prokázalo, ľe se soudce dopustil
takového jednání, ľe jeho daląí setrvání ve funkci by bylo v
rozporu s posláním Ústavního soudu a s postavením jeho soudců, a
jestliľe proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho
jednání vytknuto, nebyly podány námitky, anebo jestliľe plénum
takové usnesení potvrdilo, plénum rozhodne, zda soudci jeho funkce
zaniká. Návrh na takové usnesení můľe podat předseda kárného
senátu.
(2) K usnesení podle odstavce 1 je třeba souhlasu nejméně
devíti soudců. O návrhu můľe plénum jednat a usnáąet se, je-li
přítomno alespoň 12 soudců.
ČÁST PÁTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 145
(1) Jestliľe k zásahu orgánu veřejné moci5)
a) České republiky nebo
b) České a Slovenské Federativní Republiky v oboru působnosti,
kterou podle ústavních a jiných zákonů od 1. ledna 1993
převzaly orgány České republiky,6)
doąlo před 1. lednem 1993 a jestliľe lhůta pro podání ústavní
stíľnosti k Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní
Republiky stanovená v § 55 odst. 3 zákona č. 491/1991 Sb. započala
po 2. listopadu 1992, lze proti takovému zásahu podat ústavní
stíľnost k Ústavnímu soudu do 60 dnů ode dne, kdy tento zákon
nabyl účinnosti.
(2) Zjistí-li Ústavní soud, ľe ústavní stíľnost nesměřuje
proti zásahu orgánu veřejné moci uvedenému v odstavci 1, řízení
zastaví.
------------------------------------------------------------------
5) Čl. 6 ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a
Slovenské Federativní Republiky.
6) Zejména čl. 3 ústavního zákona ČNR č. 4/1993 Sb., o opatřeních
souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní
Republiky.
§ 146
(1) Ústavní stíľnost nebo návrh podle § 72 odst. 1 lze za
podmínek stanovených tímto zákonem podat i proti zásahům orgánů
veřejné moci, k nimľ doąlo od 1. ledna 1993 do dne, kdy tento
zákon nabyl účinnosti.
(2) Pro lhůtu k podání ústavní stíľnosti nebo návrhu podle
odstavce 1 platí obdobně ustanovení § 72 odst. 2 nebo § 73 odst. 2
s tím, ľe lhůta k jejich podání, která by jinak započala přede
dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, začíná teprve tímto dnem.
§ 147
Ústavní stíľnosti, které byly podle předpisů o Ústavním soudu
České a Slovenské Federativní Republiky k němu podány před 1.
lednem 1993 a o nichľ tento ústavní soud nerozhodl, projedná
Ústavní soud a rozhodne o nich, pokud jde o zásahy orgánů veřejné
moci uvedené v § 145 odst. 1.
§ 148
(1) Ústavní stíľnost podle § 145 aľ 147 Ústavní soud projedná
a rozhodne o ní podle tohoto zákona.
(2) Při zjiąťování, zda byla poruąena ústavně zaručená
základní práva a svobody stěľovatele,7) vychází Ústavní soud z
Listiny základních práv a svobod8) a z mezinárodních smluv o
lidských právech a základních svobodách, jimiľ je Česká republika
vázána.
------------------------------------------------------------------
7) Čl. 6 ústavního zákona č. 91/1991 Sb.
Čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky.
8) Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhláąení LISTINY
ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České
republiky.
§ 149
Ústavní soud se ujímá činnosti sloľením slibu dvanáctého
soudce. Předseda Ústavního soudu svolá soudce k zasedání ve lhůtě
do 15 dnů od sloľení slibu dvanáctého soudce. Do doby jmenování
předsedy a místopředsedů Ústavního soudu plní funkci předsedy
Ústavního soudu a místopředsedů Ústavního soudu věkem nejstarąí
soudci.
§ 150
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.
Uhde v.r.
Havel v.r.
Klaus v.r.
zdroj : www.concourt.cz
Právo
- Občanské právo
- Rodinné právo
- Pracovní právo
- Obchodní právo
- Správní právo
- Mezinárodní právo
- Ostatní
- Nezařazené
Uživatel/klient
Rejstříky
- Obchodní rejstřík - firmy
- Obchodní r. - společníci
- Obchodní rejstřík - osoby
- Evidence úpadců
- Živnostenský rejstřík
Katalog stránek
Provizní systém
Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.
BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému
-
Hosting.WEDOS.com - provize 5 - 50%
Webhosting, serverhosting a registrace domén za nejnižší ceny v ČR.
Hosting.WEDOS.com -
Vaše-Stavba.cz - provize 3%
Největší internetové stavebniny v ČR s garancí nejnižší ceny
www.Vase-Stavba.cz -
Pojištění.cz - provize 4 - 25%
On-line pojištění přes internet s garancí nejnižší ceny.
www.Pojisteni.cz -
WEDOS IS - provize 50%
WEDOS IS je on-line informační systém (podobný systémům CRM), sloužící zejména pro práci s firemní poštou.
IS.WEDOS.com