tisk

Úplná znění - o právu shromažďovacím - 84/1990 Sb.

Úplná znění > Ústavní právo

Zákon ze dne 27. března 1990 o právu shromažďovacím


Změna: 175/1990 Sb.
Změna: 151/2002 Sb.


     Federální shromáždění  Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:

                         Úvodní ustanovení

                               § 1

     (1) Občané mají právo pokojně se shromažďovat.

     (2) Výkon  tohoto práva  slouží občanům  k využívání  svobody
projevu a  dalších ústavních práv  a svobod, k  výměně informací a
názorů  a  k  účasti  na  řešení  veřejných  a  jiných  společných
záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

     (3) Za shromáždění  ve smyslu tohoto  zákona se považují  též
pouliční průvody a manifestace.

     (4) Ke shromáždění  není třeba předchozího  povolení státního
orgánu.

     (5) Jsou  zakázána  shromáždění  v  okruhu  100  m  od  budov
zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. 

                               § 2

     Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují:
 a) shromáždění  osob  související   s  činností  státních  orgánů
    upravená jinými právními předpisy;
 b) shromáždění související s poskytováním služeb;
 c) jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2. 

                        Svolání shromáždění

                               § 3

     Shromáždění   může   svolat   občan   starší   18   let  nebo
československá  právnická  osoba,  anebo  skupina  osob  (dále jen
"svolavatel"). 

                               § 4

     (1) Shromáždění musí být oznamována národnímu výboru (§ 16) s
výjimkou:
 a) shromáždění  pořádaných  právnickými  osobami  přístupných jen
    jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům;
 b) shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi
    v kostele  nebo v  jiné  modlitebně,  procesí, poutí  a jiných
    průvodů  a  shromáždění  sloužících  k  projevům  náboženského
    vyznání;
 c) shromáždění konaných v obydlích občanů;
 d) shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách.

     (2) Na shromáždění, které podléhá oznamovací povinnosti, může
národní výbor  vyslat svého zástupce, jemuž  je svolavatel povinen
vytvořit podmínky pro řádné plnění  jeho úkolů, zejména mu umožnit
sledování  průběhu   shromáždění  a  provedení   úkonů  nezbytných
k případnému rozpuštění shromáždění.

     (3) Národní  výbor může  určit místo  v obci,  kde lze  konat
shromáždění k účelu  uvedenému v § 1 odst.  2 bez oznámení. Přitom
může stanovit dobu, v níž se taková shromáždění konat nesmějí. 

                               § 5

     (1) Svolavatel   je  povinen   shromáždění  písemně   oznámit
národnímu výboru  tak, aby národní výbor  oznámení obdržel alespoň
5 dnů předem. Národní výbor může v odůvodněných případech přijmout
oznámení i  v kratší lhůtě. Za  právnickou osobu předloží oznámení
ten, kdo je v této věci zmocněn jednat jejím jménem. Oznámení může
být  předloženo  též  osobně  v  pracovní  den  v  době mezi osmou
a patnáctou hodinou. Národní výbor  vytvoří podmínky, aby oznámení
mohla být řádně přijímána.

     (2) V oznámení musí svolavatel uvést:
 a) účel shromáždění,  den a místo  jeho konání a  dobu zahájení ;
    jde-li   o   shromáždění   na   veřejném   prostranství,   též
    předpokládanou dobu jeho ukončení;
 b) předpokládaný počet účastníků shromáždění;
 c) opatření, která  provede, aby se shromáždění  konalo v souladu
    se  zákonem,  zejména  počet  pořadatelů,  které  k organizaci
    shromáždění určí, a způsob jejich označení;
 d) má-li  jít  o  pouliční  průvod,  výchozí místo, cestu a místo
    ukončení;
 e) jméno,  příjmení,   rodné  číslo  a   bydliště  svolavatele, u
    právnické  osoby  její  název  a  sídlo  a  jméno,  příjmení a
    bydliště toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem;
 f) jméno,  příjmení  a  bydliště  toho,  kdo  je zmocněn jednat v
    zastoupení svolavatele.

     (3) Má-li se  shromáždění konat pod širým  nebem mimo veřejná
prostranství,  je svolavatel  povinen k  oznámení přiložit souhlas
toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.

     (4) Je-li  oznámení  předloženo   osobně,  národní  výbor  to
svolavateli  písemně potvrdí  s uvedením  dne a  hodiny, kdy  byla
oznamovací povinnost splněna.

     (5) Neuvede-li svolavatel údaje podle odstavce 2 a odstavce 3
anebo jsou-li  uvedené údaje neúplné nebo  nepřesné, národní výbor
na to svolavatele při osobním  předložení oznámení upozorní s tím,
že  nebudou-li tyto  vady  odstraněny, nepůjde o  platné oznámení.
Svolavatel  je  oprávněn  na  místě  oznámení  potřebným  způsobem
doplnit nebo upravit. Bylo-li  oznámení předloženo jiným způsobem,
národní  výbor svolavatele  na vady  neprodleně písemně  upozorní.
Povinnost  svolavatele podle odstavce 1 je  splněna, jestliže vady
oznámení byly odstraněny ve lhůtě tam uvedené. 

                               § 6

                Oprávnění a povinnosti svolavatele

     (1) Svolavatel je oprávněn činit  všechna opatření ke svolání
shromáždění.  Zejména je  oprávněn  v  souladu s  oznámeným účelem
shromáždění  osobně či  písemně nebo  jinak zvát  k účasti na něm.
Svolavatel  má  též  právo,  aby  pozvání  na  shromáždění bylo ve
vhodném čase  vyhlášeno místním rozhlasem.  Národní výbory a  jiné
státní orgány  a organizace podle  možností a okolností  poskytují
svolavateli pomoc.

     (2) Oprávnění svolavatele podle  odstavce 1 zaniká, nebyla-li
platně  splněna  oznamovací  povinnost  podle  §  5  nebo  bylo-li
shromáždění zakázáno.

     (3) Je-li  důvodná obava,  že shromáždění  bude rušeno,  může
svolavatel  požádat  národní  výbor  nebo  příslušný útvar Veřejné
bezpečnosti, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.

     (4) Svolavatel  je  oprávněn  vydávat  přímo  nebo  s  pomocí
pořadatelů   účastníkům   pokyny   k   zajištění  řádného  průběhu
shromáždění.

     (5) Svolavatel je povinen
 a) poskytnout   národnímu  výboru   na  jeho   žádost  součinnost
    nezbytnou  k zajištění  řádného průběhu  shromáždění a  splnit
    povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy;
 b) zajistit  potřebný  počet  způsobilých  pořadatelů starších 18
    let;
 c) řídit průběh  shromáždění tak, aby  se podstatně neodchylovalo
    od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;
 d) dávat závazné pokyny pořadatelům;
 e) dbát o  pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl
    narušován;
 f) shromáždění ukončit.

     (6) Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu
shromáždění  zjednat  nápravu,  požádá  o  potřebnou pomoc národní
výbor  nebo  útvar  Veřejné  bezpečnosti.  Může  tak  učinit  též,
jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.

     (7) Vzejde-li  ze  shromáždění  petice,  postupuje  se  podle
zvláštních předpisů. 1)

     (8) Ustanovení předchozích  odstavců se přiměřeně  vztahují i
na shromáždění, která  podle § 4 nemusí být oznamována.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 

                               § 7

                 Povinnosti účastníků shromáždění

     (1) Účastníci   shromáždění   jsou    povinni   dbát   pokynů
svolavatele  a pořadatelů  podle §  6  a  zdržet se  všeho, co  by
narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.

     (2) Po  ukončení shromáždění  jsou jeho  účastníci povinni se
pokojně  rozejít.  Je-li   shromáždění  rozpuštěno,  jsou  povinni
neprodleně  opustit  místo  shromáždění. V  rozchodu jim nesmí být
žádným způsobem bráněno.

     (3) Účastníci shromáždění  nesmějí mít u  sebe střelné zbraně
nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze
ublížit  na zdraví,  lze-li z  okolností nebo  z chování účastníků
usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. 

                      Úkoly národního výboru

                               § 8

     Národní  výbor  může  s  ohledem  na  místní podmínky nebo na
veřejný pořádek  navrhnout svolavateli, aby  se shromáždění konalo
na jiném místě nebo v jinou dobu. 

                               § 9

     Národní  výbor  může  svolavateli  uložit,  aby   shromáždění
konané  ve večerních  hodinách bylo  ukončeno tak,  aby nedošlo  k
nepřiměřenému rušení nočního klidu. 

                              § 10

     (1) Národní  výbor,  jemuž   bylo  shromáždění  oznámeno,  je
zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
 a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů
    pro  jejich národnost,  pohlaví, rasu,  původ, politické  nebo
    jiné smýšlení, náboženské vyznání  a sociální postavení nebo k
    rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
 b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
 c) jinak porušovat ústavu a zákony.

     (2) Národní výbor shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
 a) se  má  konat  na  místě,  kde  by  účastníkům hrozilo závažné
    nebezpečí pro jejich zdraví,
 b) na  stejném  místě  a  ve  stejnou  dobu  se  má  podle  dříve
    doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi  svolavateli
    nedošlo k  dohodě o úpravě  doby jeho konání;  nelze-li určit,
    které  oznámení bylo  doručeno  dříve,  rozhodne se  za účasti
    zástupců svolavatelů losováním.

     (3) Národní výbor může shromáždění  zakázat, má-li být konáno
v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném
rozporu  se zájmem  obyvatelstva, lze-li  bez nepřiměřených obtíží
konat  shromáždění  jinde,  aniž  by  se  tím zmařil oznámený účel
shromáždění.

     (4) Národní  výbor   nemůže  shromáždění  zakázat   z  důvodů
uvedených  v odstavcích  2 a  3, jestliže  svolavatel přijal návrh
národního výboru podle § 8. 

                              § 11

     (1) O zákazu shromáždění (§ 10) nebo době jeho ukončení (§ 9)
rozhodne národní výbor bezodkladně, nejpozději však  do tří dnů od
okamžiku, kdy obdržel platné oznámení.

     (2) Národní výbor písemné vyhotovení rozhodnutí vyvěsí na své
úřední  desce a  rozhodnutí vyhlásí  místním rozhlasem  nebo jiným
obdobným  způsobem; pokud  se má  shromáždění konat  na území dvou
nebo více  obcí, národní výbor  zajistí, aby jeho  rozhodnutí bylo
vyhlášeno v obcích, v nichž  se shromáždění má konat. Vyvěšením na
úřední  desce  je  rozhodnutí   svolavateli  doručeno.  Na  žádost
svolavatele mu  národní výbor vydá  písemné vyhotovení rozhodnutí.
Pokud  národní  výbor  ve  lhůtě  uvedené  v  odstavci  1 nevyvěsí
písemné vyhotovení rozhodnutí na své úřední desce, může svolavatel
shromáždění uspořádat.

     (3) Proti rozhodnutí  národního výboru podle  odstavce 1 může
svolavatel  do  15  dnů  od  doručení  podat opravný prostředek 2)
u soudu,  k němuž  přiloží písemné  vyhotovení rozhodnutí  2). Pro
řízení   platí   obdobně   ustanovení   občanského  soudního  řádu
o přezkoumávání  rozhodnutí jiných  orgánů 2).  Opravný prostředek
nemá odkladný účinek. Soud rozhodne  do tří dnů. Rozhodnutí zruší,
jestliže nebyly  dány důvody k  zákazu shromáždění. Svolavatel  je
pak oprávněn  shromáždění uspořádat podle  původního oznámení nebo
později tak, aby shromáždění bylo  uskutečněno do 30 dnů od právní
moci  rozhodnutí soudu.  Jestliže shromáždění  uspořádá v pozdější
době, vyrozumí o  tom národní výbor nejpozději 1  den před konáním
shromáždění.
------------------------------------------------------------------
2) § 65 až 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

                              § 12

     (1) Jestliže  se  shromáždění  koná,  ačkoliv  bylo zakázáno,
zástupce  národního  výboru  vyzve  svolavatele,  aby  shromáždění
neprodleně ukončil. Pokud svolavatel  neučiní účinná opatření, aby
se  účastníci  pokojně  rozešli,  sdělí  zástupce národního výboru
účastníkům,  že  shromáždění  je  rozpuštěno  a  vyzve  je, aby se
pokojně  rozešli. Sdělení  musí  obsahovat  důvody k  rozpuštění a
upozornění  na  následky  neuposlechnutí  této  výzvy  a  musí být
učiněno takovým  způsobem, aby bylo účastníkům  srozumitelné a aby
se s ním  všichni účastníci shromáždění mohli seznámit.

     (2) Za   nepřítomnosti   zástupce   národního   výboru   může
shromáždění uvedené v odstavci 1 rozpustit způsobem tam stanoveným
i příslušník Veřejné bezpečnosti ve službě.

     (3) Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5,
bude způsobem  uvedeným v odstavci 1  rozpuštěno, jestliže nastaly
okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 až 3.
To  platí i  pro  shromáždění,  která nebyla  svolána. Odpovědnost
svolavatelů za  přestupek není dotčena, i  když shromáždění nebylo
rozpuštěno.

     (4) Způsobem  uvedeným v  odstavci  1  se postupuje  i tehdy,
jestliže shromáždění  konané ve večerních hodinách  pokračuje i po
stanovené době ukončení (§ 9).

     (5) Shromáždění, které bylo oznámeno  a nebylo zakázáno, může
být  způsobem  uvedeným  v  odstavci  1  rozpuštěno,  jestliže  se
podstatně  odchýlilo od  oznámeného účelu  takovým způsobem,  že v
průběhu shromáždění  nastaly  okolnosti, které  by odůvodnily jeho
zákaz podle § 10 odst. 1.

     (6) Shromáždění  uvedená v  odstavci 3  a v  odstavci 5  může
zástupce   národního   výboru    rozpustit   způsobem   stanoveným
v odstavci 1, jestliže účastníci  shromáždění páchají trestné činy
a nápravu se  nepodařilo zjednat jiným  způsobem, zejména zákrokem
proti jednotlivým  pachatelům. V nepřítomnosti  zástupce národního
výboru  tak  může  učinit   náčelník  příslušného  útvaru  Veřejné
bezpečnosti nebo velící příslušník. 

                              § 13

     Proti  rozpuštění shromáždění  může svolavatel  nebo účastník
shromáždění do  15 dnů podat  námitky u soudu.  Soud rozhodne, zda
shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno  v souladu se zákonem. Pro
řízení  se  jinak  přiměřeně   použijí  ustanovení  soudního  řádu
správního.2)
------------------------------------------------------------------
2) § 65 až 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

                              § 14

               Přestupek proti právu shromažďovacímu

     (1) Tomu,  kdo svolává  nebo pořádá  shromáždění, aniž splnil
oznamovací   povinnost,  nebo   pořádá  shromáždění,   které  bylo
zakázáno, anebo  závažně poruší jinou  povinnost svolavatele podle
tohoto zákona, může být uložena pokuta do výše 1000,- Kčs.

     (2) Stejná pokuta může být uložena tomu, kdo
 a) neuposlechne  pořádkových opatření  svolavatele anebo určených
    pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich
    povinnosti;
 b) neoprávněně   ztěžuje   účastníkům   shromáždění   přístup  na
    shromáždění nebo jim v tom brání;
 c) jako  účastník  shromáždění  má  u  sebe  střelnou  zbraň nebo
    výbušninu anebo  jiné předměty, jimiž  lze ublížit na  zdraví,
    a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být
    užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
 d) neoprávněně vnikne do shromáždění;
 e) nepřístojným  chováním  brání   účastníkům  ve  splnění  účelu
    shromáždění;
 f) brání účastníkům, aby se pokojně rozešli.

     (3) Jinak  o   přestupku  a  jeho   projednání  platí  obecné
předpisy. 3)
------------------------------------------------------------------
3) Zákon  č.   60/1961  Sb.,  o   úkolech  národních  výborů   při
   zajišťování   socialistického  pořádku,   ve  znění  pozdějších
   předpisů.
   Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 

                        Společná ustanovení

                              § 15

     Na shromáždění občanů k účelu uvedenému  v § 1 odst. 2, která
nebyla svolána (§ 5),  se vztahují § 1, 2, § 4 odst.  3, § 7, § 12
odst. 3 a 6, § 13 a 14. 

                              § 16

     Pro  řízení podle  § 11  tohoto zákona  platí ustanovení  § 3
odst. 1 až 3, § 46, 47 a 52 zákona o správním řízení. 4) Řízení se
považuje  za zahájené  dnem, kdy  národní výbor  obdržel oznámení;
účastníkem řízení je svolavatel.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 71/1967 Sb. 

                              § 17

     Je-li  v  tomto  zákonu  lhůta  určena  počtem dnů, rozumí se
jedním dnem doba 24 hodin od události, k níž se lhůta váže. 

                              § 18

     Veřejným  prostranstvím se  pro účely  tohoto zákona rozumějí
pozemní    komunikace    (s    výjimkou    neveřejných   účelových
komunikací), 5)  jako  náměstí,  třídy  a  ulice,  jakož  i  další
prostory pod širým nebem přístupné každému bez omezení.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon  č.  135/1961  Sb.,  o  pozemních  komunikacích (silniční
   zákon), (úplné znění č. 55/1984 Sb.). 

                              § 19

     Ustanovení zákonů o mimořádných opatřeních v době výjimečných
poměrů nebo  války a o  opatřeních proti šíření  přenosných nemocí
nejsou tímto zákonem dotčena. 

                              § 20

                             Zrušen

                              § 21

                       Zrušovací ustanovení

     Zrušují se:

 1. zákon   č.  68/1951   Sb.,  o   dobrovolných  organizacích   a
    shromážděních,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  pokud  jde o
    shromáždění;

 2. vyhláška ministra vnitra č. 320/1951 Ú.l. (č. 348/1951 Ú.v.) o
    dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění pozdějších
    předpisů, pokud jde o shromáždění;

 3. § 1  a  3  zákona  č.  126/1968  Sb.,  o některých přechodných
    opatřeních k upevnění veřejného pořádku;

 4. § 40 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti. 

                              § 22

                             Účinnost

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

                           Havel v.r.
                           Dubček v.r.
                           Čalfa v.r.
          

Právo

Právník.cz na Facebooku

Uživatel/klient

Login:
Heslo:

- Registrace

Rejstříky

Katalog stránek

+ přidat odkaz

Provizní systém

Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.

BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému

provizní systém »