Změna: 468/1991 Sb.
Změna: 68/1993 Sb.
Změna: 189/1993 Sb.
Změna: 117/1994 Sb.
Změna: 296/1995 Sb.
Změna: 296/1995 Sb. (část), 322/1996 Sb.
Změna: 340/2000 Sb.
Změna: 98/2001 Sb.
Změna: 104/2001 Sb.
Změna: 170/2001 Sb.
Změna: 151/2002 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v
politických hnutích (dále jen "strany a hnutí"). Výkon tohoto
práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě
společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů
vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy.
Zvláštní zákony stanoví, ve kterých případech je výkon tohoto
práva omezen.1a)
(2) K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního
orgánu.
(3) Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů
a) v občanských sdruženích,1)
b) k výdělečné činnosti nebo zajištění řádného výkonu určitých
povolání,
c) v církevních a náboženských společnostech.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č.
300/1990 Sb.
1a) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech
vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992
Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č.
26/1993 Sb., zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě
a justiční stráži České republiky.
§ 2
(1) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.
(2) Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.
(3) Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může
být však členem pouze jedné strany nebo hnutí.
(4) Ustanovení zvláštních zákonů o neslučitelnosti členství
nebo funkcí ve stranách a hnutích s výkonem jiných činností či
funkcí nejsou tímto zákonem dotčena.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č.
300/1990 Sb.
§ 3
(1) Strany a hnutí jsou právnickými osobami. Státní orgány
mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě
zákona a v jeho mezích.
(2) Nikdo nesmí být nucen k členství ve stranách a hnutích.
Ze strany a hnutí může každý svobodně vystoupit.
(3) Nikdo nesmí být omezován ve svých právech proto, že je
členem strany a hnutí, že se účastní jejich činnosti nebo je
podporuje anebo že stojí mimo ně.
§ 4
Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
a) které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu,
b) které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky
ustanovené orgány,
c) které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým
stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo
které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů,
d) jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek
nebo práva a svobodu občanů.
§ 5
(1) Strany a hnutí jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat
funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí řídit
státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich
členy.
(2) Strany a hnutí nesmějí být ozbrojeny a nesmějí zřizovat
ozbrojené složky.
(3) Strany a hnutí mohou být organizovány zásadně na územním
principu. Zakládat a organizovat činnost stran a hnutí na
pracovištích nebo v případech stanovených zvláštními zákony2) je
nepřípustné.
------------------------------------------------------------------
2) Např. § 2b zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních
poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č.
361/1992 Sb.).
Vznik strany a hnutí
§ 6
(1) Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě
skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).
(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na
registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany
a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet
pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy
přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let.
Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru
a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále
uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich
jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a
hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno
a příjmení, rodné číslo a bydliště,
b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí
být uvedeny:
1. název a zkratka strany a hnutí,
2. sídlo,
3. programové cíle,
4. práva a povinnosti členů,
5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou
zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve
prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat
s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu,
v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních,
způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda
a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany
a hnutí i jiní členové či pracovníci,
8. zásady hospodaření,
9. způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové
strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky.
Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout 50 000 Kč za
kalendářní rok,
10. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne
z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany
a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13
odst. 7).
(3) Název strany a hnutí a jeho zkratka se musí výrazně lišit
od názvu a zkratky stran a hnutí, které již vyvíjejí činnost na
území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.
(4) Sídlo strany a hnutí musí být na území České republiky.
(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany
a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu
6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny
nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány
v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen
"ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany
a hnutí (§ 14).
§ 7
(1) Návrh na registraci se podává ministerstvu.
(2) Nemá-li návrh na registraci náležitosti podle § 6 nebo
jsou-li v něm neúplné nebo nepřesné údaje, ministerstvo na to
přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení
návrhu na registraci, písemně upozorní s tím, že dokud nebudou
tyto nedostatky odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.
(3) Neupozorní-li ministerstvo do 10 dnů od doručení návrhu
na registraci přípravný výbor podle odstavce 2, má se za to, že
návrh na registraci nemá nedostatky.
(4) Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva,
může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat žalobou ve
správním soudnictví určení, že návrh na registraci nemá
nedostatky.
(5) Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu
dojde návrh na registraci, který nemá nedostatky uvedené
v odstavci 2, nebo dnem, kdy rozhodnutí soudu podle odstavce 4,
jímž bylo určeno, že návrh na registraci nemá nedostatky, nabylo
právní moci.
§ 8
(1) Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany
a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede
registraci.
(2) Ministerstvo provede registraci nebo rozhodne o jejím
odmítnutí do 15 dnů ode dne zahájení řízení o registraci.
(3) Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě
uvedené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení
stanov, na němž vyznačí den registrace. Na rozhodnutí o registraci
se nevztahuje § 47 správního řádu, jestliže se návrhu na
registraci vyhoví.
(4) Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od
zahájení řízení o registraci doručeno rozhodnutí ministerstva o
odmítnutí registrace, strana a hnutí vzniknou dnem následujícím po
uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Na žádost
zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno
vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
(5) Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení
rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu
opravný prostředek.2a) K přezkoumání je příslušný Nejvyšší soud
České republiky.
(6) Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se ruší rozhodnutí
ministerstva o odmítnutí návrhu na registraci, tuto registraci
nahrazuje. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo
zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
(7) Registraci provede ministerstvo zápisem strany a hnutí do
rejstříku stran a hnutí.
(8) Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo
oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému
statistickému úřadu.
------------------------------------------------------------------
2a) § 250m občanského soudního řádu.
§ 9
Rejstřík stran a hnutí
(1) Rejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný
seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené
údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin
obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně
stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí
je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si
kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení
o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
(2) Do rejstříku stran a hnutí se zapisují tyto údaje:
a) název, zkratka a sídlo strany a hnutí s uvedením dne a čísla
registrace,
b) den registrace změny stanov,
c) zánik strany a hnutí s uvedením dne a právního důvodu výmazu.
(3) Do rejstříku stran a hnutí se dále vyznačují tyto údaje:
a) identifikační číslo strany a hnutí,
b) jméno, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu osob, které
jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy,
s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí,
c) pozastavení činnosti strany a hnutí,
d) zrušení strany a hnutí,
e) vstup do likvidace včetně jména, příjmení, rodného čísla
a adresy místa pobytu likvidátora,
f) prohlášení konkursu, jméno, příjmení a adresa místa pobytu
správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení
konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání.
(4) Do rejstříku stran a hnutí se zapíše nebo vyznačí také
změna nebo zánik skutečností podle odstavců 2 a 3.
(5) Údaj o identifikačním čísle strany a hnutí oznamuje
ministerstvu Český statistický úřad.
§ 10
Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu
údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne,
kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto.
Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.
§ 11
Změna stanov
(1) Návrh na registraci změny stanov podává strana a hnutí
písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení. Došlo-li
zároveň se změnou stanov ke změně osob, jež jsou statutárním
orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, anebo ke změně jejich
funkčního označení, podává návrh nově ustavený statutární orgán.
K návrhu se připojí změna stanov ve dvojím vyhotovení spolu
s usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle dosavadních
stanov oprávněn o změně rozhodovat.
(2) Pro řízení o registraci změny stanov strany a hnutí platí
obdobně ustanovení § 7 a 8. Změna stanov strany a hnutí nabývá
účinnosti dnem její registrace ministerstvem.
(3) Změnu názvu strany a hnutí, zkratky jejich názvu a sídla
oznámí ministerstvo do 7 dnů od registrace změny stanov Českému
statistickému úřadu.
Zánik, zrušení a pozastavení činnosti
strany a hnutí
§ 12
Zánik strany a hnutí
(1) Strana a hnutí zanikají dnem, kdy ministerstvo provede
výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí (dále jen "výmaz").
(2) Návrh na výmaz podává ministerstvu příslušný orgán strany
a hnutí do 10 dnů od zrušení strany a hnutí, pokud strana a hnutí
byly zrušeny bez likvidace; pokud strana a hnutí byly zrušeny s
likvidací, podá tento návrh likvidátor do 10 dnů po skončení
likvidace.
(3) Zániku strany a hnutí předchází jejich zrušení, a to buď
bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na
právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek
a závazky takto nepřecházejí.
(4) Pokud zákon dále nestanoví jinak, použijí se na likvidaci
majetku a závazků zrušené strany a hnutí přiměřeně předpisy o
likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li
likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušené strany
a hnutí je předlužen, je povinen navrhnout prohlášení konkursu.
Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor
způsobem určeným ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. b) bod 9].
(5) Zánik strany a hnutí oznámí ministerstvo do sedmi dnů od
výmazu Českému statistickému úřadu.
§ 13
Zrušení strany a hnutí
(1) Strana a hnutí se zrušují
a) vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s
jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení,1)
b) pokud nepředloží Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu ve
lhůtě podle tohoto zákona (§ 18 odst. 1),
c) rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění.
(2) Pokud stanovy neupravují způsob rozhodování o zrušení
strany a hnutí podle odstavce 1 písm. a) a písm. b), rozhoduje
o tom jejich nejvyšší orgán.
(3) Po zrušení strany a hnutí mohou její orgány, pokud jejich
pravomoc nepřešla na právního nástupce nebo likvidátora, vykonávat
pouze působnost související se zrušením strany a hnutí.
(4) Zrušují-li se strana a hnutí sloučením s jinou stranou
a hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení,1) přechází jejich
veškerý majetek a závazky na právního nástupce.
(5) Zrušují-li se strana a hnutí dobrovolným rozpuštěním nebo
z důvodu nepředložení výroční finanční zprávy Poslanecké sněmovně,
je orgán, který o rozpuštění nebo zrušení rozhodl, povinen
současně jmenovat likvidátora. Zrušení strany a hnutí oznámí
likvidátor ministerstvu do 5 dnů od zrušení strany a hnutí.
(6) Strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o
jejich rozpuštění [odstavec 1 písm. b)], jestliže je jejich
činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty
stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo
hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost
pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud
současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této
strany a hnutí.
(7) Je-li přímá souvislost mezi důvody rozhodnutí soudu o
rozpuštění strany a hnutí a nabytím nebo užitím jejich majetku,
může soud v souvislosti s rozhodnutím o rozpuštění strany a hnutí
rozhodnout, že majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace
majetku této strany a hnutí, připadá do vlastnictví státu.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č.
300/1990 Sb.
§ 14
Pozastavení činnosti strany a hnutí
(1) Činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5,
§ 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo se stanovami.
(2) Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze
úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí
soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho
roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost
strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona
žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
(3) Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl
důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, rozhoduje
o znovuobnovení jejich činnosti na základě žaloby strany a hnutí
soud ve správním soudnictví, s výjimkou znovuobnovení činnosti
pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a § 18 odst. 1, kdy
se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým
byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.
§ 15
(1) O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)],
pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1)
a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje
Nejvyšší správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30
dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky.
(2) Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze
v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké
sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev
vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním
dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí
v rozporu s § 4.
§ 16
Další důsledky zrušení strany a hnutí a pozastavení jejich
činnosti stanoví zvláštní zákon.
§ 16a
Soudní ochrana
(1) Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností
vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (§ 9), může člen této
strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat
okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se
zákonem a stanovami.
(2) Nejde-li o zrušení strany a hnutí, lze návrh podle
odstavce 1 podat, jen pokud rozhodčí orgán strany a hnutí
nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do
30 dnů ode dne jejího podání.
(3) Soud v řízení postupuje podle občanského soudního řádu.
Člen strany a hnutí, který tento návrh podal, zašle jeho opis
s vyznačeným dnem jeho převzetí soudem ministerstvu.
(4) Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle
soud ministerstvu.
Hospodaření stran a hnutí
§ 17
(1) Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým
majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani
neodpovídají ani neručí.
(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.2b)
(3) Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo
družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené
obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným
předmětem jejich činnosti:
a) provozování vydavatelství, nakladatelství a tiskáren,
b) publikační a propagační činnost,
c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních,
vzdělávacích a politických akcí, nebo
d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost
příslušné strany a hnutí.
(4) Příjmem strany a hnutí mohou být:
a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu
volebních nákladů,
b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost
strany a hnutí (dále jen "příspěvek na činnost"),
c) členské příspěvky,
d) dary a dědictví,
e) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku,
f) úroky z vkladů,
g) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob
podle odstavce 3,
h) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských,
sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
i) půjčky a úvěry.
(5) Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního
zákona.3)
(6) Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České
republiky.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
2b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 17a
(1) Peněžitý dar od téhož dárce ve výši, která v kalendářním
roce přesáhne částku 50 000 Kč, lze poskytnout pouze na základě
písemné darovací smlouvy, která má formu darovací poukázky podle
odstavce 2.
(2) Darovací poukázka se skládá ze 3 dílů a obsahuje
a) je-li dárcem fyzická osoba, její jméno, příjmení, rodné číslo,
místo trvalého pobytu a identifikační číslo, pokud jí bylo
přiděleno; je-li dárcem právnická osoba, její obchodní firmu
nebo název, sídlo a identifikační číslo,
b) název, sídlo, identifikační číslo a číslo účtu strany a hnutí
přijímajících dar,
c) výši daru,
d) podpisy dárce a příjemce daru.
(3) Podpisy dárce a příjemce daru na dílu č. 1 darovací
poukázky musí být ověřeny podle zvláštního právního předpisu.3a)
(4) Dárce je povinen předložit díly č. 1 a 2 vyplněné
darovací poukázky při hotovostní i bezhotovostní platbě příslušné
bance; díl č. 3 si ponechá strana a hnutí. Banka na předložených
dílech darovací poukázky vyznačí datum splatnosti nebo složení
peněžitého daru na účet strany a hnutí; díl č. 2 banka vrátí dárci
a díl č. 1 darovací poukázky zašle straně a hnutí, které jej
předloží té bance, v níž mají vedeny příslušný účet, k potvrzení
data připsání daru na tento účet, je-li dar proveden
bezhotovostně.
(5) Strana a hnutí vede o nakoupených a vydaných darovacích
poukázkách evidenci.
(6) Technické náležitosti darovací poukázky a její vzor
stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(7) Tisk darovacích poukázek zajišťuje Ministerstvo financí
a jejich prodej stranám a hnutím za cenu kryjící náklady spojené
s jejich pořízením zajišťují finanční ředitelství.
(8) Na darovací smlouvu podle odstavce 1 se vztahují
ustanovení občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
3a) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie
s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními
úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve
znění zákona č. 15/1997 Sb.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský
řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.
§ 18
(1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně
do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu, která zahrnuje
a) roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů,4)
b) zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez
výhrad,
c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 4
a o výdajích v členění na provozní a mzdové výdaje, výdaje na
daně a poplatky a výdaje na volby,
d) přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru,
jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu dárce;
je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo
název, sídlo a identifikační číslo,
e) přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím; pokud hodnota
takto získaného majetku přesahuje 100 000 Kč, uvede se
zůstavitel.
(2) Přesahuje-li dar výši podle § 17a odst. 1, doloží se
přehled o darech a dárcích podle odstavce 1 písm. d) dílem č. 1
příslušné darovací poukázky.
(3) Výroční finanční zprávu předkládá strana a hnutí na
předepsaném formuláři s přílohami. Ministerstvo financí stanoví
prováděcím předpisem vzor formuláře.
(4) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do
ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii
v Kanceláři Poslanecké sněmovny.
------------------------------------------------------------------
4) Např. zákon č. 563/1991 Sb.
§ 19
Strana a hnutí nesmějí přijmout bezúplatná plnění a dary od
a) státu, nestanoví-li tento zákon jinak,
b) příspěvkových organizací,
c) obcí, městských částí a městských obvodů a krajů s výjimkou
pronájmu nebytových prostor,
d) státních podniků a právnických osob s majetkovou účastí státu
nebo státního podniku, jakož i od osob, na jejichž řízení
a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková
účast státu nebo státního podniku 10 %,
e) právnických osob s majetkovou účastí obcí, městských částí nebo
městských obvodů; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast
10 %,
f) obecně prospěšných společností,
g) jiných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní
předpis,
h) zahraničních právnických osob s výjimkou politických stran
a nadací,
i) fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky;
to neplatí, jedná-li se o cizí státní příslušníky, kteří mají
trvalý pobyt na území České republiky.
§ 19a
(1) Získají-li strana a hnutí peněžitý dar v rozporu s tímto
zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci včetně jeho úrokového
zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke
dni vrácení daru, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího
po roce, ve kterém dar získaly. Není-li takový postup možný,
odvedou příslušnou částku v téže lhůtě do státního rozpočtu.
Nedošlo-li k vrácení daru nebo k jeho odvodu do státního rozpočtu
ve stanovené lhůtě, uloží příslušný finanční úřad5) straně a hnutí
pokutu ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru.
(2) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu.
Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný finanční
úřad dozvěděl, že strana a hnutí nevrátily peněžitý dar získaný
v rozporu s tímto zákonem dárci nebo jej neodvedly do státního
rozpočtu. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let po roce, ve kterém
došlo k přijetí daru.
(3) Nejsou-li podle zjištění Poslanecké sněmovny údaje
uvedené ve výroční finanční zprávě strany a hnutí v souladu
s § 19 zákona nebo nejsou-li doloženy podle § 18 odst. 2, oznámí
Poslanecká sněmovna tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 20
(1) Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek za podmínek
stanovených zákonem.
(2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek
na mandát.
(3) Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát
vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě (§ 18
odst. 1) výroční finanční zprávu.
(4) Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které
získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů.
(5) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen
alespoň jeden poslanec nebo senátor na kandidátní listině strany
a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině
koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu.
(6) Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu
a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny
3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží
strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než
5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.
(7) Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně
900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena
zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.
(8) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen
straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec,
senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva
hlavního města Prahy zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor, člen
zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy
zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát
po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na
kandidátní listině koalice uveden. Není-li na uprázdněný mandát
poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva
hlavního města Prahy náhradník nebo zanikne-li mandát senátora
v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně nebo hnutí
nenáleží.
(9) Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a stanovení jeho
výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující
dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková
dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena
Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem.
Ustanovení odstavce 3 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí
Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního
dne lhůty pro registraci kandidátních listin.
(10) Jestliže se dohody podle odstavce 9 doručené
Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí
nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého
příspěvku všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto
rozporu Ministerstvo financí vyplatí stálý příspěvek i zpětně.
(11) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu
se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období
zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina
propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb
obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb tohoto
volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější.
Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do
zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy,
náleží straně a hnutí roční příspěvek na mandát v poměrné části
ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny,
k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva
hlavního města Prahy. Uprázdní-li se mandát poslance, člena
zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města
Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku
mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části
ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.
§ 20a
(1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na
žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou
pololetních splátkách pozadu. Splátka za první pololetí se vyplácí
každoročně do 30. června a za druhé pololetí každoročně do 1.
prosince. ®ádost se podává na každou splátku zvlášť.
(2) Výplatu příspěvku na činnost Ministerstvo financí
pozastaví, jestliže
a) výroční finanční zpráva nebyla Poslanecké sněmovně předložena,
b) předložená výroční zpráva je podle zjištění Poslanecké sněmovny
neúplná, nebo
c) byla podána žaloba podle § 15.
(3) Příspěvek na činnost, jehož výplata byla podle odstavce
2 pozastavena, Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí
vyplatí i zpětně, pokud
a) výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle
zjištění Poslanecké sněmovny je úplná,
b) nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh
na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění
strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo
c) činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3).
(4) O skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b)
Poslanecká sněmovna informuje Ministerstvo financí nejpozději
k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.
(5) Ministerstvo financí upraví výši další splátky příspěvku
na činnost, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro
výpočet výše příspěvku.
§ 20b
(1) Byl-li mandát poslance uprázdněn nebo zanikl-li mandát
senátora (§ 20 odst. 8), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na
mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a odst. 1),
která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu.
(2) Skutečnosti uvedené v § 20 odst. 8 oznámí Poslanecká
sněmovna nebo Senát Ministerstvu financí nejpozději k nejbližšímu
termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 21
(1) Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 15/1990
Sb., o politických stranách, nebo jsou za ně týmž zákonem
považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.
(2) Strany a hnutí uvedené v odstavci 1 upraví do 6 měsíců
ode dne účinnosti tohoto zákona své stanovy podle § 6 odst. 2
písm. b), § 6 odst. 3 a 4 a předloží je v další lhůtě 10 dnů
ministerstvu příslušnému podle sídla strany a hnutí. Pokud tak v
této lhůtě neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na rozpuštění
strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], popřípadě na pozastavení
činnosti strany a hnutí (§ 14).
§ 21a
Hodlají-li strany a hnutí působící do 31. prosince 1992 na
území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet
činnost i nadále na území České republiky, podají návrh na
registraci podle ustanovení tohoto zákona ve lhůtě do 30. června
1993. Pokud tak neučiní, jejich právo vyvíjet činnost na území
České republiky zaniká.
§ 21b
Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 17a odst. 6
a § 18 odst. 3.
§ 22
Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 340/2000 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Strany a hnutí registrované Ministerstvem vnitra, jejichž
stanovy neodpovídají ustanovením zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve
znění tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu se zákonem
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění tohoto zákona, do 9 měsíců ode
dne, v němž nabyl účinnosti, a předloží je v téže lhůtě
Ministerstvu vnitra. Pokud tak neučiní, podá vláda návrh na
pozastavení jejich činnosti.
2. Strany a hnutí provedou podle zákona č. 151/1997 Sb.,
o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování
majetku), ocenění svého majetku, který vlastnily ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona. Toto ocenění připojí k výroční finanční
zprávě předkládané Poslanecké sněmovně poprvé po nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.
BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému
Webhosting, serverhosting a registrace domén za nejnižší ceny v ČR.
Hosting.WEDOS.comNejvětší internetové stavebniny v ČR s garancí nejnižší ceny
www.Vase-Stavba.czOn-line pojištění přes internet s garancí nejnižší ceny.
www.Pojisteni.czWEDOS IS je on-line informační systém (podobný systémům CRM), sloužící zejména pro práci s firemní poštou.
IS.WEDOS.com