tisk

Úplná znění - o sdružování v politických stranách a v politických hnutích - 424/1991 Sb.

Úplná znění > Ústavní právo

Zákon ze dne 2. října 1991 o sdružování v politických stranách a v politických hnutích




Změna: 468/1991 Sb.
Změna: 68/1993 Sb.
Změna: 189/1993 Sb.
Změna: 117/1994 Sb.
Změna: 296/1995 Sb.
Změna: 296/1995 Sb. (část), 322/1996 Sb.
Změna: 340/2000 Sb.
Změna: 98/2001 Sb.
Změna: 104/2001 Sb.
Změna: 170/2001 Sb.
Změna: 151/2002 Sb.

     Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:

                        Úvodní ustanovení

                               § 1

     (1) Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v
politických  hnutích (dále  jen  "strany  a hnutí").  Výkon tohoto
práva  slouží  občanům  k   jejich  účasti  na  politickém  životě
společnosti,  zejména na  vytváření zákonodárných  sborů a  orgánů
vyšších územních  samosprávných celků a  orgánů místní samosprávy.
Zvláštní  zákony stanoví,  ve  kterých  případech je  výkon tohoto
práva omezen.1a)

     (2) K  výkonu  tohoto  práva  není  třeba  povolení  státního
orgánu.

     (3) Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů
a) v občanských sdruženích,1)
b) k výdělečné  činnosti  nebo  zajištění  řádného výkonu určitých
   povolání,
c) v církevních a náboženských společnostech.
------------------------------------------------------------------
1)  Zákon č. 83/1990 Sb., o  sdružování občanů, ve znění zákona č.
    300/1990 Sb.
1a) Např. zákon  č. 76/1959 Sb.,  o některých služebních  poměrech
    vojáků, ve znění pozdějších  předpisů (úplné znění č. 361/1992
    Sb.),  zákon   ČNR  č.  186/1992   Sb.,  o  služebním   poměru
    příslušníků Policie  České republiky, ve  znění zákona ČNR  č.
    26/1993  Sb., zákon  ČNR č.  555/1992 Sb.,  o Vězeňské  službě
    a justiční stráži České republiky.

                               § 2

     (1) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.

     (2) Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.

     (3) Členem strany a hnutí může  být občan starší 18 let, může
být však členem pouze jedné strany nebo hnutí.

     (4) Ustanovení  zvláštních zákonů  o neslučitelnosti členství
nebo  funkcí ve  stranách a  hnutích s  výkonem jiných činností či
funkcí nejsou tímto zákonem dotčena.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 83/1990  Sb., o sdružování občanů, ve  znění zákona č.
   300/1990 Sb. 

                               § 3

     (1) Strany  a hnutí  jsou právnickými  osobami. Státní orgány
mohou  do jejich  postavení a  činnosti zasahovat  jen na  základě
zákona a v jeho mezích.

     (2) Nikdo nesmí  být nucen k členství  ve stranách a hnutích.
Ze strany a hnutí může každý svobodně vystoupit.

     (3) Nikdo nesmí  být omezován ve  svých právech proto,  že je
členem  strany a  hnutí, že   se účastní  jejich činnosti  nebo je
podporuje anebo že stojí mimo ně. 

                               § 4

     Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
a) které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
   demokratických základů státu,
b) které  nemají  demokratické  stanovy   nebo nemají demokraticky
   ustanovené orgány,
c) které  směřují k  uchopení  a  držení moci  zamezujícímu druhým
   stranám  a hnutím  ucházet se  ústavními prostředky  o moc nebo
   které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů,
d) jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek
   nebo práva a svobodu občanů. 

                               § 5

     (1) Strany a hnutí jsou  odděleny od státu. Nesmějí vykonávat
funkce státních  orgánů ani tyto orgány  nahrazovat. Nesmějí řídit
státní orgány  ani ukládat povinnosti osobám,  které nejsou jejich
členy.

     (2) Strany a  hnutí nesmějí být ozbrojeny  a nesmějí zřizovat
ozbrojené složky.

     (3) Strany a hnutí mohou  být organizovány zásadně na územním
principu.  Zakládat  a  organizovat   činnost  stran  a  hnutí  na
pracovištích nebo  v případech stanovených  zvláštními zákony2) je
nepřípustné.
------------------------------------------------------------------
2) Např.  §  2b  zákona  č.  76/1959  Sb.,  o některých služebních
   poměrech vojáků,  ve znění pozdějších předpisů  (úplné znění č.
   361/1992 Sb.).

                      Vznik strany a hnutí

                               § 6

     (1) Strana  a  hnutí  vznikají  registrací  nebo  na  základě
skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).

     (2) Návrh na  registraci strany a  hnutí (dále jen  "návrh na
registraci")  podává  nejméně  tříčlenný  přípravný  výbor  strany
a hnutí (dále  jen "přípravný výbor"),  který je oprávněn  vyvíjet
pouze  činnost   směřující  ke  vzniku   strany  a  hnutí.   Členy
přípravného  výboru musí  být občané,  kteří dosáhli  věku 18 let.
Návrh  na registraci  podepíší všichni  členové přípravného výboru
a uvedou  svoje jména  a příjmení,  rodná čísla  a bydliště.  Dále
uvedou, kdo  z členů přípravného  výboru je zmocněn  jednat jejich
jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a
   hnutí vznikly. K podpisu pod  peticí musí občan uvést své jméno
   a příjmení, rodné číslo a bydliště,
b) stanovy (organizační  řád) ve dvojím  vyhotovení, v nichž  musí
   být uvedeny:
     1. název a zkratka strany a hnutí,
     2. sídlo,
     3. programové cíle,
     4. práva a povinnosti členů,
     5. ustanovení   o  organizačních   jednotkách,  pokud   budou
        zřízeny,  zejména  vymezení  rozsahu,   v  němž  mohou  ve
        prospěch  strany  majetek  nabývat,  hospodařit a nakládat
        s ním, popřípadě nabývat jiná  majetková práva, a rozsahu,
        v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
     6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních,
        způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
     7. způsob, jakým statutární orgány  jednají a podepisují, zda
        a v jakém  rozsahu mohou činit právní  úkony jménem strany
        a hnutí i jiní členové či pracovníci,
     8. zásady hospodaření,
     9. způsob  stanovení  členských  příspěvků,  mají-li  členové
        strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky.
        Členské  příspěvky  člena  nesmí  přesáhnout  50 000 Kč za
        kalendářní rok,
    10. způsob  naložení  s  majetkovým  zůstatkem,  který vyplyne
        z likvidace  majetku a  závazků v  případě zrušení  strany
        a hnutí,  pokud  tento  zůstatek  nepřipadne  státu  (§ 13
        odst. 7).

     (3) Název strany a hnutí a jeho zkratka se musí výrazně lišit
od názvu  a zkratky stran a  hnutí, které již vyvíjejí  činnost na
území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.

     (4) Sídlo strany a hnutí musí být na území České republiky.

     (5) Pokud stanovy  neurčují něco jiného,  jedná jménem strany
a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu
6 přípravný  výbor.  Orgány  strany  a  hnutí  musí  být  ustaveny
nejpozději do 6 měsíců od  vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány
v této   lhůtě  ustaveny,   dá  Ministerstvo   vnitra  (dále   jen
"ministerstvo")  podnět k  návrhu na  pozastavení činnosti  strany
a hnutí (§ 14).

                               § 7

     (1) Návrh na registraci se podává ministerstvu.

     (2) Nemá-li návrh  na registraci náležitosti  podle § 6  nebo
jsou-li  v něm  neúplné nebo  nepřesné údaje,  ministerstvo na  to
přípravný  výbor  bezodkladně,  nejpozději  do  5  dnů od doručení
návrhu  na registraci,  písemně upozorní  s tím,  že dokud nebudou
tyto nedostatky odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.

     (3) Neupozorní-li ministerstvo  do 10 dnů  od doručení návrhu
na registraci  přípravný výbor podle odstavce  2, má se za  to, že
návrh na registraci nemá nedostatky.

     (4) Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva,
může  se  do  15  dnů  od  doručení  upozornění domáhat žalobou ve
správním   soudnictví  určení,   že  návrh   na  registraci   nemá
nedostatky.

     (5) Řízení  o registraci  je zahájeno  dnem, kdy ministerstvu
dojde   návrh  na   registraci,  který   nemá  nedostatky  uvedené
v odstavci 2,  nebo dnem, kdy  rozhodnutí soudu podle  odstavce 4,
jímž bylo  určeno, že návrh na  registraci nemá nedostatky, nabylo
právní moci.

                               § 8

     (1) Ministerstvo registraci odmítne,  jestliže stanovy strany
a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede
registraci.

     (2) Ministerstvo  provede  registraci  nebo  rozhodne o jejím
odmítnutí do 15 dnů ode dne zahájení řízení o registraci.

     (3) Provede-li   ministerstvo  registraci,   zašle  ve  lhůtě
uvedené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení
stanov, na němž vyznačí den registrace. Na rozhodnutí o registraci
se  nevztahuje  §  47  správního   řádu,  jestliže  se  návrhu  na
registraci vyhoví.

     (4) Nebylo-li  zmocněnci  přípravného  výboru  do  30  dnů od
zahájení  řízení o  registraci doručeno  rozhodnutí ministerstva o
odmítnutí registrace, strana a hnutí vzniknou dnem následujícím po
uplynutí  této  lhůty;  tento  den  je  dnem registrace. Na žádost
zmocněnce   přípravného   výboru   mu   ministerstvo  zašle  jedno
vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

     (5) Přípravný  výbor   může  do  30  dnů   ode  dne  doručení
rozhodnutí  o  odmítnutí  registrace  podat  u  příslušného  soudu
opravný  prostředek.2a) K  přezkoumání je  příslušný Nejvyšší soud
České republiky.

     (6) Pravomocné  rozhodnutí soudu,  kterým se  ruší rozhodnutí
ministerstva  o odmítnutí  návrhu na  registraci, tuto  registraci
nahrazuje. Na žádost zmocněnce  přípravného výboru mu ministerstvo
zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

     (7) Registraci provede ministerstvo zápisem strany a hnutí do
rejstříku stran a hnutí.

     (8) Vznik  strany  a  hnutí,  jejich  název,  zkratku a sídlo
oznámí  ministerstvo   do  7  dnů   ode  dne  registrace   Českému
statistickému úřadu.
------------------------------------------------------------------
2a) § 250m občanského soudního řádu.

                               § 9

  
                     Rejstřík stran a hnutí

     (1) Rejstřík  stran a hnutí  vedený ministerstvem je  veřejný
seznam, do  kterého se zapisují  nebo vyznačují zákonem  stanovené
údaje týkající  se stran a  hnutí. Jeho součástí  je sbírka listin
obsahující stanovy,  usnesení o ustavení orgánů,  usnesení o změně
stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí
je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si
kopie  a výpisy.  Na požádání  vydá ministerstvo  úřední potvrzení
o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.

     (2) Do rejstříku stran a hnutí se zapisují tyto údaje:
a) název, zkratka  a sídlo strany a  hnutí s uvedením dne  a čísla
   registrace,
b) den registrace změny stanov,
c) zánik strany a hnutí s uvedením dne a právního důvodu výmazu.

     (3) Do rejstříku stran a hnutí se dále vyznačují tyto údaje:
a) identifikační číslo strany a hnutí,
b) jméno, příjmení, rodné číslo a  adresa místa pobytu osob, které
   jsou  statutárním  orgánem  strany  a  hnutí  nebo  jeho členy,
   s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí,
c) pozastavení činnosti strany a hnutí,
d) zrušení strany a hnutí,
e) vstup  do  likvidace  včetně  jména,  příjmení,  rodného  čísla
   a adresy místa pobytu likvidátora,
f) prohlášení  konkursu,  jméno,  příjmení  a  adresa místa pobytu
   správce  konkursní  podstaty,  zamítnutí  návrhu  na prohlášení
   konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání.

     (4) Do  rejstříku stran a  hnutí se zapíše  nebo vyznačí také
změna nebo zánik skutečností podle odstavců 2 a 3.

     (5) Údaj  o  identifikačním  čísle  strany  a  hnutí oznamuje
ministerstvu Český statistický úřad.

                              § 10

     Strana  a  hnutí  jsou  povinny  oznámit písemně ministerstvu
údaje uvedené v  § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15  dnů ode dne,
kdy  bylo příslušným  orgánem strany  a hnutí  ve věci rozhodnuto.
Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.

                              § 11

  
                          Změna stanov

     (1) Návrh  na registraci změny  stanov podává strana  a hnutí
písemně  ministerstvu  do  15  dnů  od  jejího schválení. Došlo-li
zároveň  se  změnou  stanov  ke  změně  osob, jež jsou statutárním
orgánem  strany a  hnutí nebo  jeho členy,  anebo ke  změně jejich
funkčního označení,  podává návrh nově  ustavený statutární orgán.
K návrhu  se  připojí  změna  stanov  ve  dvojím  vyhotovení spolu
s usnesením  orgánu strany  a  hnutí,  který je  podle dosavadních
stanov oprávněn o změně rozhodovat.

     (2) Pro řízení o registraci změny stanov strany a hnutí platí
obdobně  ustanovení § 7 a 8.  Změna stanov  strany a  hnutí nabývá
účinnosti dnem její registrace ministerstvem.

     (3) Změnu názvu strany a  hnutí, zkratky jejich názvu a sídla
oznámí ministerstvo  do 7 dnů  od registrace změny  stanov Českému
statistickému úřadu.

              Zánik, zrušení a pozastavení činnosti
                         strany a hnutí

                              § 12

                      Zánik strany a hnutí

     (1) Strana  a hnutí  zanikají dnem,  kdy ministerstvo provede
výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí  (dále jen "výmaz").

     (2) Návrh na výmaz podává ministerstvu příslušný orgán strany
a hnutí do 10 dnů od zrušení  strany a hnutí, pokud strana a hnutí
byly zrušeny  bez likvidace; pokud  strana a hnutí  byly zrušeny s
likvidací,  podá  tento  návrh  likvidátor  do  10 dnů po skončení
likvidace.

     (3) Zániku strany a hnutí předchází  jejich zrušení, a to buď
bez  likvidace, přechází-li  jejich veškerý  majetek a  závazky na
právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek
a závazky takto nepřecházejí.

     (4) Pokud zákon dále nestanoví jinak, použijí se na likvidaci
majetku  a závazků  zrušené strany  a hnutí  přiměřeně předpisy  o
likvidaci  majetku  a  závazků  obchodních  společností. Zjistí-li
likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušené strany
a hnutí  je předlužen,  je povinen  navrhnout prohlášení konkursu.
Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem,  naloží s ním likvidátor
způsobem určeným ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. b) bod 9].

     (5) Zánik strany a hnutí oznámí  ministerstvo do sedmi dnů od
výmazu Českému statistickému úřadu.

                              § 13

                     Zrušení strany a hnutí

     (1) Strana a hnutí se zrušují
a) vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s
   jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení,1)
b) pokud nepředloží Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu ve
   lhůtě podle tohoto zákona (§ 18 odst. 1),
c) rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění.

     (2) Pokud  stanovy  neupravují  způsob  rozhodování o zrušení
strany  a hnutí  podle odstavce 1  písm. a) a  písm. b), rozhoduje
o tom jejich nejvyšší orgán.

     (3) Po zrušení strany a hnutí mohou její orgány, pokud jejich
pravomoc nepřešla na právního nástupce nebo likvidátora, vykonávat
pouze působnost související se zrušením strany a hnutí.

     (4) Zrušují-li se  strana a hnutí  sloučením s jinou  stranou
a hnutím  nebo přeměnou  na občanské  sdružení,1) přechází  jejich
veškerý majetek a závazky na právního nástupce.

     (5) Zrušují-li se strana a hnutí dobrovolným rozpuštěním nebo
z důvodu nepředložení výroční finanční zprávy Poslanecké sněmovně,
je  orgán,  který  o  rozpuštění  nebo  zrušení  rozhodl,  povinen
současně  jmenovat  likvidátora.  Zrušení  strany  a  hnutí oznámí
likvidátor ministerstvu do 5 dnů od zrušení strany a hnutí.

     (6) Strana  a hnutí  mohou  být  zrušeny rozhodnutím  soudu o
jejich  rozpuštění  [odstavec  1  písm.  b)],  jestliže  je jejich
činnost v  rozporu s § 1  až 5 nebo  jestliže i po  uplynutí lhůty
stanovené v  rozhodnutí soudu o  pozastavení činnosti strany  nebo
hnutí   trvají  skutečnosti,   pro  které   byla  jejich   činnost
pozastavena. V  rozhodnutí o rozpuštění  strany a hnutí  určí soud
současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této
strany a hnutí.

     (7) Je-li  přímá souvislost  mezi důvody  rozhodnutí soudu  o
rozpuštění strany  a hnutí a  nabytím nebo užitím  jejich majetku,
může soud v souvislosti s  rozhodnutím o rozpuštění strany a hnutí
rozhodnout,  že  majetkový  zůstatek,  který  vyplyne  z likvidace
majetku této strany a hnutí, připadá do vlastnictví státu.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 83/1990  Sb., o sdružování občanů, ve  znění zákona č.
   300/1990 Sb. 

                              § 14

               Pozastavení činnosti strany a hnutí

     (1)  Činnost  strany  a  hnutí  může  být  rozhodnutím  soudu
pozastavena,  jestliže jejich  činnost je  v rozporu  s §  1 až 5,
§ 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo se stanovami.

     (2) Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze
úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí
soudu o pozastavení jejich činnosti,  a to nejdéle po dobu jednoho
roku.  Trvají-li  i  nadále  skutečnosti,  pro  které byla činnost
strany  pozastavena, podají  orgány uvedené  v §  15 tohoto zákona
žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.

     (3) Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl
důvodem  pro  pozastavení  činnosti   strany  a  hnutí,  rozhoduje
o znovuobnovení jejich  činnosti na základě žaloby  strany a hnutí
soud  ve správním  soudnictví, s  výjimkou znovuobnovení  činnosti
pozastavené z důvodů uvedených  v § 6 odst. 5 a §  18 odst. 1, kdy
se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým
byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.

                              § 15

     (1) O  rozpuštění strany  a hnutí  [§ 13  odst. 1  písm. b)],
pozastavení   činnosti    strany   a   hnutí    (§ 14   odst.   1)
a o  znovuobnovení  jejich  činnosti   (§ 14  odst.  3)  rozhoduje
Nejvyšší správní soud.  Návrh podá vláda; pokud tak  neučiní do 30
dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky.

  (2) Pozastavit  činnost strany a  hnutí nebo je  rozpustit nelze
v době  ode   dne  vyhlášení  celostátních   voleb  do  Poslanecké
sněmovny,  Senátu,  zastupitelstev  měst  a  obcí a zastupitelstev
vyšších územních samosprávných celků  do desátého dne po posledním
dni těchto voleb.  To neplatí, jestliže je činnost  strany a hnutí
v rozporu s § 4.

                              § 16

     Další důsledky  zrušení strany a  hnutí a pozastavení  jejich
činnosti stanoví zvláštní zákon. 

                              § 16a

  
                         Soudní ochrana

     (1) Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností
vyznačovaných  v rejstříku  stran a  hnutí (§ 9),  může člen  této
strany a hnutí do 6  měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat
okresní  soud o  určení, zda   je takové  rozhodnutí v  souladu se
zákonem a stanovami.

     (2) Nejde-li  o  zrušení  strany  a  hnutí,  lze  návrh podle
odstavce  1  podat,  jen  pokud  rozhodčí  orgán  strany  a  hnutí
nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do
30 dnů ode dne jejího podání.

     (3) Soud v  řízení postupuje podle  občanského soudního řádu.
Člen  strany a  hnutí, který  tento návrh  podal, zašle  jeho opis
s vyznačeným dnem jeho převzetí soudem ministerstvu.

     (4) Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle
soud ministerstvu.

                    Hospodaření stran a hnutí

                              § 17

     (1) Strana  a  hnutí  odpovídají  za  své  závazky celým svým
majetkem.  Členové strany  a hnutí  za závazky  strany a hnutí ani
neodpovídají ani neručí.

     (2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.2b)

     (3) Strana  a hnutí  mohou založit  obchodní společnost  nebo
družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené
obchodní  společnosti  nebo  družstvu  jen  tehdy,  je-li výlučným
předmětem jejich činnosti:
a) provozování vydavatelství, nakladatelství a tiskáren,
b) publikační a propagační činnost,
c) pořádání  kulturních, společenských,  sportovních, rekreačních,
   vzdělávacích a politických akcí, nebo
d) výroba  a  prodej  předmětů  propagujících  program  a  činnost
   příslušné strany a hnutí.

     (4) Příjmem strany a hnutí mohou být:
a) příspěvek  ze  státního  rozpočtu  České  republiky  na  úhradu
   volebních nákladů,
b) příspěvek  ze  státního  rozpočtu  České  republiky  na činnost
   strany a hnutí (dále jen "příspěvek na činnost"),
c) členské příspěvky,
d) dary a dědictví,
e) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku,
f) úroky z vkladů,
g) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob
   podle odstavce 3,
h) příjmy   z   pořádání    tombol,   kulturních,   společenských,
   sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
i) půjčky a úvěry.

     (5) Strana   a  hnutí   vedou  účetnictví   podle  zvláštního
zákona.3)

     (6) Strana a hnutí nesmějí  vlastnit majetek mimo území České
republiky.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
2b) Zákon č.  513/1991 Sb., obchodní zákoník,  ve znění pozdějších
    předpisů.

                              § 17a

     (1) Peněžitý dar od téhož dárce  ve výši, která v kalendářním
roce přesáhne  částku 50 000 Kč, lze  poskytnout pouze na  základě
písemné darovací  smlouvy, která má formu  darovací poukázky podle
odstavce 2.

     (2) Darovací poukázka se skládá ze 3 dílů a obsahuje
a) je-li dárcem fyzická osoba,  její jméno, příjmení, rodné číslo,
   místo  trvalého pobytu  a  identifikační  číslo, pokud  jí bylo
   přiděleno;  je-li dárcem  právnická osoba,  její obchodní firmu
   nebo název, sídlo a identifikační číslo,
b) název, sídlo,  identifikační číslo a číslo  účtu strany a hnutí
   přijímajících dar,
c) výši daru,
d) podpisy dárce a příjemce daru.

     (3) Podpisy  dárce  a  příjemce  daru  na  dílu č. 1 darovací
poukázky musí být ověřeny podle zvláštního právního předpisu.3a)

     (4) Dárce  je   povinen  předložit  díly   č. 1 a 2  vyplněné
darovací poukázky při hotovostní  i bezhotovostní platbě příslušné
bance; díl č. 3  si ponechá strana a hnutí.  Banka na předložených
dílech  darovací poukázky  vyznačí datum  splatnosti nebo  složení
peněžitého daru na účet strany a hnutí; díl č. 2 banka vrátí dárci
a díl  č. 1  darovací  poukázky  zašle  straně  a hnutí, které jej
předloží té bance,  v níž mají vedeny příslušný  účet, k potvrzení
data   připsání   daru   na   tento   účet,   je-li  dar  proveden
bezhotovostně.

     (5) Strana  a hnutí vede o  nakoupených a vydaných darovacích
poukázkách evidenci.

     (6) Technické  náležitosti  darovací  poukázky  a  její  vzor
stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

     (7) Tisk  darovacích poukázek zajišťuje  Ministerstvo financí
a jejich prodej  stranám a hnutím za  cenu kryjící náklady spojené
s jejich pořízením zajišťují finanční ředitelství.

     (8) Na   darovací  smlouvu   podle  odstavce 1   se  vztahují
ustanovení občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
3a) Zákon  č. 41/1993 Sb.,  o  ověřování  shody  opisů  nebo kopie
    s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními
    úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve
    znění zákona č. 15/1997 Sb.
    Zákon č. 358/1992 Sb., o  notářích a jejich činnosti (notářský
    řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.

                              § 18

     (1) Strana   a  hnutí   jsou  povinny   předložit  každoročně
do 1. dubna  Poslanecké  sněmovně  k  informaci  výroční  finanční
zprávu, která zahrnuje
a) roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů,4)
b) zprávu auditora  o ověření roční  účetní závěrky s  výrokem bez
   výhrad,
c) přehled  o celkových  příjmech v   členění podle  § 17  odst. 4
   a o výdajích v  členění na provozní a mzdové  výdaje, výdaje na
   daně a poplatky a výdaje na volby,
d) přehled  o darech  a dárcích  s uvedením  výše peněžitého daru,
   jména,  příjmení, rodného  čísla a  adresy místa  pobytu dárce;
   je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo
   název, sídlo a identifikační číslo,
e) přehled  o hodnotě  majetku získaného  dědictvím; pokud hodnota
   takto  získaného   majetku  přesahuje  100 000   Kč,  uvede  se
   zůstavitel.

     (2) Přesahuje-li  dar  výši  podle  § 17a  odst. 1, doloží se
přehled o  darech a dárcích  podle odstavce 1 písm. d)  dílem č. 1
příslušné darovací poukázky.

     (3) Výroční  finanční  zprávu  předkládá  strana  a  hnutí na
předepsaném  formuláři s  přílohami. Ministerstvo  financí stanoví
prováděcím předpisem vzor formuláře.

     (4) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do
ní  nahlédnout a  pořizovat z  ní výpis  nebo její  opis či  kopii
v Kanceláři Poslanecké sněmovny.
------------------------------------------------------------------
4) Např. zákon č. 563/1991 Sb.

                              § 19

     Strana a hnutí nesmějí přijmout bezúplatná plnění a dary od
a) státu, nestanoví-li tento zákon jinak,
b) příspěvkových organizací,
c) obcí,  městských částí  a městských  obvodů a  krajů s výjimkou
   pronájmu nebytových prostor,
d) státních podniků  a právnických osob s  majetkovou účastí státu
   nebo  státního  podniku,  jakož  i  od  osob, na jejichž řízení
   a kontrole se podílí stát;  to neplatí, nedosahuje-li majetková
   účast státu nebo státního podniku 10 %,
e) právnických osob s majetkovou účastí obcí, městských částí nebo
   městských  obvodů;  to  neplatí,  nedosahuje-li majetková účast
   10 %,
f) obecně prospěšných společností,
g) jiných  právnických   osob,  stanoví-li  tak   zvláštní  právní
   předpis,
h) zahraničních  právnických  osob  s  výjimkou  politických stran
   a nadací,
i) fyzických osob,  které nejsou státními  občany České republiky;
   to neplatí,  jedná-li se o cizí  státní příslušníky, kteří mají
   trvalý pobyt na území České republiky.

                              § 19a

     (1) Získají-li strana a hnutí peněžitý  dar v rozporu s tímto
zákonem,  jsou  povinny  vrátit  jej  dárci  včetně jeho úrokového
zhodnocení ve  výši diskontní sazby České  národní banky platné ke
dni vrácení  daru, a to nejpozději  do 1. dubna roku následujícího
po  roce,  ve  kterém  dar  získaly.  Není-li takový postup možný,
odvedou  příslušnou  částku  v  téže  lhůtě  do státního rozpočtu.
Nedošlo-li k vrácení daru nebo  k jeho odvodu do státního rozpočtu
ve stanovené lhůtě, uloží příslušný finanční úřad5) straně a hnutí
pokutu ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru.

     (2) Pokuty podle  odstavce 1 jsou příjmem  státního rozpočtu.
Pokutu lze  uložit do 1  roku ode dne,  kdy se příslušný  finanční
úřad dozvěděl,  že strana a  hnutí nevrátily peněžitý  dar získaný
v rozporu  s tímto  zákonem dárci  nebo jej  neodvedly do státního
rozpočtu. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let po roce, ve kterém
došlo k přijetí daru.

     (3) Nejsou-li   podle  zjištění   Poslanecké  sněmovny  údaje
uvedené  ve  výroční  finanční  zprávě  strany  a  hnutí v souladu
s § 19 zákona  nebo nejsou-li doloženy podle  § 18 odst. 2, oznámí
Poslanecká sněmovna tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění
   pozdějších předpisů.

                              § 20

     (1) Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek za podmínek
stanovených zákonem.

     (2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek
na mandát.

     (3) Nárok  na stálý  příspěvek  nebo  na příspěvek  na mandát
vzniká straně a  hnutí, které předložily ve stanovené  lhůtě (§ 18
odst. 1) výroční finanční zprávu.

     (4) Nárok  na stálý  příspěvek vzniká  straně a  hnutí, které
získaly  ve  volbách  do  Poslanecké  sněmovny  nejméně 3 % hlasů.

     (5) Nárok na příspěvek na  mandát vzniká, jestliže byl zvolen
alespoň jeden  poslanec nebo senátor na  kandidátní listině strany
a hnutí nebo  byl zvolen za  stranu a hnutí  na kandidátní listině
koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

     (6) Stálý  příspěvek  činí  ročně  6 000 000  Kč  pro  stranu
a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny
3 %  hlasů. Za  každých dalších  i započatých  0,1 %  hlasů obdrží
strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než
5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.

     (7) Příspěvek  na mandát  poslance nebo  senátora činí  ročně
900 000  Kč  a  na  mandát  člena  zastupitelstva  kraje  a  člena
zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.

     (8)  Příspěvek na  mandát náleží  po celé  volební období jen
straně  a  hnutí,  na  jejichž  kandidátní  listině  byl poslanec,
senátor,  člen  zastupitelstva   kraje  nebo  člen  zastupitelstva
hlavního města Prahy zvolen.  Jestliže byl poslanec, senátor, člen
zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy
zvolen na  kandidátní listině koalice, náleží  příspěvek na mandát
po  celé  volební  období  jen  straně  a  hnutí,  za které byl na
kandidátní  listině koalice  uveden. Není-li  na uprázdněný mandát
poslance,  člena  zastupitelstva  kraje  nebo člena zastupitelstva
hlavního  města Prahy  náhradník nebo  zanikne-li mandát  senátora
v průběhu volebního období, příspěvek  na mandát straně nebo hnutí
nenáleží.

     (9) Pro zjištění  nároku na stálý příspěvek  a stanovení jeho
výše u  strany a hnutí,  které jsou členy  koalice, je rozhodující
dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková
dohoda  uzavřena,   nebo  není-li  ve   stanovené  lhůtě  doručena
Ministerstvu  financí,  dělí  se  volební  výsledek  rovným dílem.
Ustanovení  odstavce 3  zůstává nedotčeno.  Strana a  hnutí doručí
Ministerstvu financí  dohodu o podílu členů  koalice do posledního
dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

     (10) Jestliže   se   dohody   podle   odstavce   9   doručené
Ministerstvu  financí navzájem  liší a  vznikne-li straně  a hnutí
nárok  na stálý  příspěvek, Ministerstvo  financí výplatu  stálého
příspěvku  všem  členům  koalice  pozastaví;  po odstranění tohoto
rozporu Ministerstvo financí vyplatí stálý příspěvek i zpětně.

     (11) V roce  konání voleb do Poslanecké sněmovny  a do Senátu
se propočítává roční příspěvek na  činnost za každé volební období
zvlášť.   Straně   a   hnutí   náleží   měsíčně  jedna  dvanáctina
propočteného ročního  příspěvku na činnost. V  měsíci konání voleb
obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb tohoto
volebního období,  jehož výše bude pro  stranu a hnutí výhodnější.
Dojde-li  k  rozpuštění  Poslanecké  sněmovny,  k  novým volbám do
zastupitelstva kraje nebo do  zastupitelstva hlavního města Prahy,
náleží straně  a hnutí roční  příspěvek na mandát  v poměrné části
ještě  za měsíc,  v němž  došlo k  rozpuštění Poslanecké sněmovny,
k novým  volbám  do  zastupitelstva  kraje  nebo do zastupitelstva
hlavního  města  Prahy.  Uprázdní-li  se  mandát  poslance,  člena
zastupitelstva  kraje  nebo  člena  zastupitelstva  hlavního města
Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku
mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části
ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.

                              § 20a

     (1) Příspěvek  na  činnost  vyplácí  Ministerstvo  financí na
žádost strany  a hnutí po  celé volební období  každoročně ve dvou
pololetních splátkách pozadu. Splátka za první pololetí se vyplácí
každoročně  do 30.  června a  za druhé  pololetí každoročně  do 1.
prosince. ®ádost se podává na každou splátku zvlášť.

     (2) Výplatu   příspěvku  na   činnost  Ministerstvo   financí
pozastaví, jestliže
a) výroční finanční zpráva nebyla Poslanecké sněmovně předložena,
b) předložená výroční zpráva je podle zjištění Poslanecké sněmovny
   neúplná, nebo
c) byla podána žaloba podle § 15.

     (3) Příspěvek na  činnost, jehož výplata  byla podle odstavce
2 pozastavena,  Ministerstvo  financí  na  žádost  strany  a hnutí
vyplatí i zpětně, pokud
a) výroční  finanční  zpráva  byla  následně  předložena  a  podle
   zjištění Poslanecké sněmovny je úplná,
b) nabude právní moci rozhodnutí  soudu, kterým byl zamítnut návrh
   na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění
   strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo
c) činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3).

     (4) O  skutečnostech uvedených  v odstavci  2 písm.  a) a  b)
Poslanecká  sněmovna  informuje  Ministerstvo  financí  nejpozději
k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.

     (5) Ministerstvo financí upraví  výši další splátky příspěvku
na činnost,  jestliže se v  průběhu roku změnil  stav rozhodný pro
výpočet výše příspěvku.

                              § 20b

     (1) Byl-li  mandát poslance  uprázdněn nebo  zanikl-li mandát
senátora (§ 20 odst. 8), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na
mandát zastaví při splátce  za příslušné pololetí (§ 20a odst. 1),
která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu.

     (2) Skutečnosti  uvedené  v  § 20  odst. 8  oznámí Poslanecká
sněmovna nebo Senát Ministerstvu  financí nejpozději k nejbližšímu
termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.

                Přechodná a závěrečná ustanovení

                              § 21

     (1) Strany  a hnutí,  které vznikly  podle zákona  č. 15/1990
Sb.,  o  politických  stranách,  nebo  jsou  za  ně  týmž  zákonem
považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.

     (2) Strany a  hnutí uvedené v  odstavci 1 upraví  do 6 měsíců
ode  dne účinnosti  tohoto zákona  své stanovy  podle §  6 odst. 2
písm.  b), §  6 odst.  3 a  4 a  předloží je  v další lhůtě 10 dnů
ministerstvu příslušnému  podle sídla strany a  hnutí. Pokud tak v
této lhůtě neučiní, dá ministerstvo  podnět k návrhu na rozpuštění
strany a hnutí  [§ 13 odst. 1 písm.  b)], popřípadě na pozastavení
činnosti strany a hnutí (§ 14). 

                              § 21a

     Hodlají-li strany  a hnutí působící  do 31. prosince  1992 na
území obou republik, registrované  ve Slovenské republice, vyvíjet
činnost  i  nadále  na  území  České  republiky,  podají  návrh na
registraci podle  ustanovení tohoto zákona ve  lhůtě do 30. června
1993.  Pokud tak  neučiní, jejich  právo vyvíjet  činnost na území
České republiky zaniká.

                              § 21b

     Ministerstvo financí vydá vyhlášku  k provedení § 17a odst. 6
a § 18 odst. 3.

                              § 22

     Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách. 

                              § 23

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. 

                   Vybraná ustanovení novel

                  Čl.II zákona č. 340/2000 Sb.

                    Přechodná ustanovení

     1. Strany a hnutí  registrované Ministerstvem vnitra, jejichž
stanovy    neodpovídají   ustanovením    zákona   č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v  politických stranách a  v politických hnutích,  ve
znění  tohoto zákona,  uvedou své  stanovy do  souladu se  zákonem
č. 424/1991 Sb.,    o    sdružování    v    politických   stranách
a v politických hnutích,  ve znění tohoto zákona, do  9 měsíců ode
dne,  v  němž  nabyl  účinnosti,   a  předloží  je  v  téže  lhůtě
Ministerstvu  vnitra.  Pokud  tak  neučiní,  podá  vláda  návrh na
pozastavení jejich činnosti.

     2. Strany  a  hnutí  provedou  podle  zákona č. 151/1997 Sb.,
o oceňování majetku a o změně  některých zákonů (zákon o oceňování
majetku),  ocenění svého  majetku, který  vlastnily ke  dni nabytí
účinnosti tohoto  zákona. Toto ocenění připojí  k výroční finanční
zprávě předkládané Poslanecké sněmovně  poprvé po nabytí účinnosti
tohoto zákona.

Právo

Právník.cz na Facebooku

Uživatel/klient

Login:
Heslo:

- Registrace

Rejstříky

Katalog stránek

+ přidat odkaz

Provizní systém

Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.

BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému

provizní systém »