Úplná znění - o Policii České republiky - 283/1991 Sb.

Úplná znění > Správní právo

Zákon ze dne 21. června 1991 o Policii České republiky

Změna: 26/1993 Sb.
Změna: 67/1993 Sb.
Změna: 163/1993 Sb.
Změna: 326/1993 Sb.
Změna: 82/1995 Sb.
Změna: 152/1995 Sb.
Změna: 18/1997 Sb.
Změna: 186/1997 Sb.
Změna: 168/1999 Sb., 325/1999 Sb., 326/1999 Sb.
Změna: 105/2000 Sb.
Změna: 138/1999 Sb.
Změna: 329/1999 Sb.
Změna: 258/2000 Sb., 361/2000 Sb.
Změna: 60/2001 Sb.
Změna: 120/2001 Sb.
Změna: 265/2001 Sb.

     Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

                               § 1

                        Úvodní ustanovení

     (1) Zřizuje  se ozbrojený  bezpečnostní sbor  České republiky
s názvem Policie České republiky (dále jen "policie").

     (2)   Policie  plní   úkoly  ve   věcech  vnitřního   pořádku
a bezpečnosti  a  další  úkoly  v  rozsahu  a  způsobem stanoveným
právními předpisy.  Při plnění svých úkolů  postupuje policie také
podle   Parlamentem  schválených,   ratifikovaných  a  vyhlášených
mezinárodních smluv,  jimiž je Česká  republika vázána, (dále  jen
"mezinárodní smlouva").

     (3) Úkoly uvedené v odstavci 2 plní příslušníci policie (dále
jen "policisté").

     (4)  Policie působí  na území  České republiky,  nestanoví-li
zákon nebo mezinárodní smlouva jinak.

                           HLAVA PRVNÍ
               ÚKOLY, ORGANIZACE A ŘÍZENÍ POLICIE

                               § 2

                          Úkoly policie

     (1) Policie plní tyto úkoly:
a) chrání bezpečnost osob a majetku;
b) spolupůsobí  při   zajišťování  veřejného  pořádku,   a  byl-li
   porušen, činí opatření k jeho obnovení;
c) vede boj proti terorismu;
d) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele;
e) koná vyšetřování o trestných činech;
f) zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu;
g) zajišťuje   ochranu  ústavních   činitelů  České   republiky  a
   bezpečnost  chráněných osob,  kterým  je  při jejich  pobytu na
   území   České  republiky   poskytována  osobní   ochrana  podle
   mezinárodních dohod;
h) zajišťuje  ochranu  zastupitelských  úřadů,  ochranu  sídelních
   objektů  Parlamentu,  pokud  zákon  nestanoví jinak, prezidenta
   republiky,  Ústavního  soudu,  ministerstva  zahraničních věcí,
   ministerstva  vnitra a  dalších objektů  zvláštního významu pro
   vnitřní  pořádek  a  bezpečnost,  které  určí  vláda  na  návrh
   ministra  vnitra; rovněž  zajišťuje ochranu  objektů, pro které
   taková ochrana  vyplývá z mezinárodní  dohody, kterou je  Česká
   republika vázána;
i) dohlíží   na   bezpečnost   a   plynulost   silničního  provozu
   a spolupůsobí při jeho řízení;
j) odhaluje  přestupky;
k) projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon;2)
l) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů;
m) vyhlašuje celostátní  pátrání; přitom je  oprávněna zveřejňovat
   údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob;
n) na  základě vyrozumění  orgány Vězeňské  služby České republiky
   provádí  úkony  související  s  bezprostředním  pronásledováním
   osob, které uprchly z výkonu  vazby nebo z výkonu trestu odnětí
   svobody;
o) zadržuje svěřence  s nařízenou ústavní  nebo uloženou ochrannou
   výchovou,  kteří  jsou  na  útěku,  a  spolupůsobí  při  jejich
   vyhledávání,
p) zajišťuje pohotovostní  ochranu jaderných zařízení,  která určí
   vláda České republiky, a podílí se na fyzické ochraně jaderného
   materiálu při jeho přepravě podle zvláštního zákona,2a)
q) kontroluje doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
   provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu.4a)

     (2) Policie plní  též úkoly státní správy,  pokud tak stanoví
zvláštní zákon.3)

     (3) Policie  plní  rovněž  úkoly  při  zabezpečování místních
záležitostí veřejného pořádku, které  jí ukládají příslušné orgány
obcí za podmínek stanovených zvláštními předpisy.4)

     (4)  Úkol  odhalovat  a  prověřovat  skutečnosti nasvědčující
tomu, že  byl spáchán trestný čin,  jehož pachatelem je policista,
a zjišťovat  pachatele plní  postupem podle  trestního řádu  útvar
ministerstva  pro inspekční  činnost (dále  jen "útvar inspekce"),
přímo řízený ministrem vnitra (dále jen "ministr").
------------------------------------------------------------------
2) § 16 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.
2a) Zákon  č. 18/1997  Sb.,  o  mírovém využívání  jaderné energie
    a ionizujícího  záření (atomový  zákon) a  o změně  a doplnění
    některých zákonů.
3) Výnos ministerstva  vnitra České republiky  č. 428/1992 Sb.,  o
   náležitostech  a  náhradách  výdajů  poskytovaných příslušníkům
   Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.
4) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4a) § 17 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu
    způsobenou provozem vozidla a  o změně některých souvisejících
    zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

                               § 3

                   Organizace a řízení policie

     (1) Policie  je  podřízena   Ministerstvu  vnitra  (dále  jen
"ministerstvo").

     (2) Policii tvoří Policejní prezidium České republiky, útvary
s působností  na celém  území České  republiky a  útvary s  územně
vymezenou  působností.  Útvary  policie  zřizuje  ministr na návrh
policejního prezidenta.

     (3)  V  policii  působí   služba  pořádkové  policie,  služba
kriminální policie a vyšetřování,  služba dopravní policie, služba
správních činností, ochranná služba, služba cizinecké a pohraniční
policie,  služba  rychlého  nasazení,  služba  železniční  policie
a letecká služba.

     (4) Činnost policie při plnění úkolů podle tohoto zákona řídí
Policejní prezídium  České republiky, pokud  tento zákon nestanoví
jinak.

     (5)  V  čele  Policejního   prezídia  České  republiky  stojí
policejní  prezident,  který   je  představeným  všech  policistů,
s výjimkou   policistů   povolaných   ministrem   k  plnění  úkolů
ministerstva nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace.

     (6) Policejního  prezidenta  jmenuje  a  odvolává  ministr se
souhlasem vlády  České republiky. Policejní  prezident odpovídá za
činnost policie ministrovi.

     (7) V  čele služeb  uvedených v  odstavci 3  a v  čele útvaru
ochranné   služby,  který   zajišťuje  ochranu   prezidenta  České
republiky  a  ochranu  objektů,  v  nichž  pobývá  prezident České
republiky, stojí ředitelé.

     (8) Ředitele služeb  jmenuje a odvolává  policejní prezident;
ředitele útvaru  ochranné služby uvedeného v  odstavci 7 jmenuje a
odvolává ministr se souhlasem prezidenta České republiky.

     (9) Bližší úpravu  organizace policie, zejména  řízení útvarů
a služeb   policie,   součinnost   mezi   nimi   a  způsob  jejich
hospodářského zabezpečení stanoví  na návrh policejního prezidenta
ministr.

                              § 3a

     (1) Vyšetřování koná služba  kriminální policie a vyšetřování
v útvarech  s územně  vymezenou působností;  ministr může  pověřit
vyšetřováním i jiné útvary policie a stanovit jejich působnost.

     (2) Součástí  služby kriminální policie a  vyšetřování je též
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je útvarem
s působností na celém území České republiky.

     (3) Při  provádění úkonů trestního řízení  je policista vázán
pokyny  státního zástupce.  Pokyny v  trestním řízení  dává státní
zástupce   podle  povahy   věci  příslušnému   útvaru  nebo  přímo
policistovi.  V  ostatních  věcech  týkajících  se  výkonu  služby
v policii je policista vázán pokyny nadřízených.

  
                         HLAVA DRUHÁ
                            zrušena

                               § 4

                             zrušen

                               § 5

                             zrušen

                           HLAVA TŘETÍ
                      POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ
                     A PROSTŘEDKY POLICISTY

                           ODDÍL PRVNÍ
                      Povinnosti policisty

                               § 6

     (1) Při  provádění služebních  zákroků a  služebních úkonů je
policista  povinen dbát  cti, vážnosti  a důstojnosti  osob i  své
vlastní a  nepřipustit, aby osobám v  souvislosti s touto činností
vznikla bezdůvodná újma  a případný zásah do jejich  práv a svobod
překročil  míru nezbytnou  k dosažení  účelu sledovaného služebním
zákrokem nebo služebním úkonem.

     (2) Policista  je  povinen  při  provádění služebního zákroku
a služebního úkonu  spojeného se zásahem do  práv nebo svobod osob
poučit je o jejich právech, pokud to povaha a okolnosti služebního
zákroku nebo služebního úkonu dovolují; v opačném případě je poučí
dodatečně. 

                               § 7

     (1) Policista  ve službě  je povinen  v mezích  tohoto zákona
provést  služební  zákrok,  služební  úkon,  popřípadě učinit jiná
opatření nezbytná  k provedení služebního  zákroku nebo služebního
úkonu, zejména  vyrozumět nejbližší policejní  útvar, je-li páchán
trestný čin nebo přestupek anebo  je-li důvodné podezření z jejich
páchání.

     (2) Policista i v době mimo službu je povinen v mezích tohoto
zákona  provést služební  zákrok, popřípadě  učinit jiné  opatření
k provedení   služebního  zákroku,   zejména  vyrozumět  nejbližší
policejní útvar,  je-li páchán trestný čin  nebo přestupek, kterým
je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. 

                               § 8

     Policista není povinen provést služební zákrok, jestliže
 a) je pod vlivem léků nebo  jiných látek, které závažným způsobem
    snižují jeho schopnost jednání;
 b) k   jeho  provedení   nebyl  odborně   vyškolen  ani  vycvičen
    a jestliže povaha služebního  zákroku takové odborné vyškolení
    nebo vycvičení vyžaduje;
 c) tomu brání důležitý zájem služby. 

                               § 9

     (1) Policista  je při  provádění služebního  zákroku povinen,
pokud to  povaha a okolnosti  služebního zákroku dovolují,  použít
odpovídající výzvy.

     (2) Pokud  to  povaha  služebního  zákroku  dovoluje, použije
policista před výzvou slov "Jménem zákona!".

     (3) Každý   je  povinen   uposlechnout  výzvy   zakročujícího
policisty. 

                              § 10

     (1) Policista  je povinen  při výkonu  své pravomoci prokázat
svou příslušnost k policii, pokud to povaha a okolnosti služebního
zákroku nebo služebního úkonu dovolují.

     (2) Příslušnost  k  policii   prokazuje  policista  služebním
stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem
služby kriminální policie nebo ústním prohlášením "policie".

     (3) Ústním  prohlášením  "policie"  prokazuje  policista svou
příslušnost  k   policii  pouze  ve   výjimečných  případech,  kdy
okolnosti služebního zákroku  neumožňují tuto příslušnost prokázat
služebním  stejnokrojem, služebním  průkazem nebo  odznakem služby
kriminální  policie.  Služebním  stejnokrojem,  služebním průkazem
nebo  odznakem  služby  kriminální  policie  se  policista prokáže
ihned,  jakmile to  okolnosti služebního  zákroku nebo  služebního
úkonu dovolí. 

                              § 11

     Ministerstvo   stanoví  obecně   závazným  právním  předpisem
podrobnosti
 a) kdy policista  není povinen provést  služební zákrok, brání-li
    tomu důležitý zájem služby;
 b) o prokazování příslušnosti k policii. 

                           ODDÍL DRUHÝ
                       Oprávnění policisty

                              § 12

                 Oprávnění požadovat vysvětlení

     (1) Policista  je oprávněn  požadovat potřebná  vysvětlení od
osoby, která  může přispět k objasnění  skutečností důležitých pro
odhalení  přestupku  a  jeho  pachatele,  jakož  i  pro  vypátrání
hledaných nebo pohřešovaných  osob a věcí, a v  případě potřeby ji
vyzvat,  aby  se  ve  stanovenou  dobu  dostavila  na určené místo
k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

     (2) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

     (3) Vysvětlení může  odepřít pouze osoba, která  by jím sobě,
svému příbuznému v pokolení  přímém, svému sourozenci, osvojiteli,
osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném
nebo  obdobném,  jejichž  újmu  by  právem  pociťovala  jako  újmu
vlastní,  způsobila  nebezpečí  trestního  stíhání  nebo nebezpečí
postihu za přestupek.

     (4) Vysvětlení nesmí  být požadováno od  osoby, která by  jím
porušila   státem   uloženou   nebo   státem   uznanou   povinnost
mlčenlivosti,  ledaže by  byla této  povinnosti příslušným orgánem
nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

     (5) Policista  je  povinen  osobu  předem  poučit  o možnosti
odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.

     (6) Kdo  se dostaví  na výzvu,  má nárok  na náhradu  nutných
výdajů a  na náhradu ušlého výdělku  (dále jen "náhrada"). Náhradu
poskytuje policie. Nárok na náhradu  nemá ten, kdo se dostavil jen
ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

     (7) Nárok na  náhradu podle odstavce  6 zaniká, jestliže  jej
osoba  neuplatní do  sedmi dnů  ode  dne,  kdy se  na výzvu  podle
odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

     (8) Nevyhoví-li   osoba  bez   dostatečné  omluvy   nebo  bez
závažných  důvodů  výzvě  podle  odstavce  1,  může být předvedena
k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

     (9) Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez
zbytečného odkladu po jejím  předvedení; po jeho sepsání policista
osobu propustí.

     (10) O předvedení sepíše policista úřední záznam. 

                              § 13

            Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

     (1) Prokázání totožnosti znamená  prokázání jména a příjmení,
data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu osoby. Důvod ke
zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění
provádí.

    (2) Policista je oprávněn vyzvat osobu,
a) přistiženou  při jednání,  které má  znaky trestného  činu nebo
   přestupku,
b) od které je požadováno vysvětlení podle § 12 odst. 1,
c) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,
d) která   se   bezdůvodně   zdržuje   v  bezprostřední  blízkosti
   chráněných objektů nebo v blízkosti státních hranic,
e) která má  na místě veřejně přístupném  zbraň (17 odst. 2)  a je
   důvodné  podezření,  že  zbraně  může  být  užito k násilí nebo
   pohrůžce násilím,
f) která  se  zdržuje  v  blízkosti  místa,  kde došlo ke spáchání
   trestného činu,  k dopravní nehodě, požáru  nebo jiné mimořádné
   události,
aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.

     (3) Policista   je   rovněž   oprávněn   vyzvat  k  prokázání
totožnosti osobu,
a) která  má být  předvedena  na  žádost příslušného  orgánu podle
   zvláštních předpisů,5a)
b) která je oznamovatelem,5b)
c) na  žádost  jiné  osoby,  jestliže  tato  osoba  má na zjištění
   totožnosti  právní  zájem,  jakož  i  osobu,  která o prokázání
   totožnosti žádá;
osoba je povinna výzvě vyhovět.

     (4) Byla-li prokázáním totožnosti zjištěna osoba pohřešovaná,
vyrozumí policista toho, kdo  pohřešování osoby oznámil, popřípadě
ji předá příslušnému orgánu nebo zákonnému zástupci.

     (5) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci  2 a odstavci 3 písm.
a)  prokázat svoji  totožnost nebo  nemůže-li ji  prokázat ani  po
předchozím  poskytnutí   potřebné  součinnosti  k   prokázání  své
totožnosti,   je   policista   oprávněn   takovou  osobu  předvést
k provedení  služebních úkonů  za účelem  zjištění její totožnosti
a řádného  objasnění  věci.  Poskytnutí  potřebné součinnosti není
nutné,  pokud by  se tím  při zjišťování  totožnosti více  osob ve
stejném  okamžiku  zmařil  účel  úkonu  nebo  zákroku. Po zjištění
totožnosti policista  předvedenou osobu propustí,  nebrání-li tomu
zákonné důvody.

     (6) Nemůže-li  policista  totožnost  osoby  předvedené  podle
odstavce  5 zjistit  na základě  sdělených údajů  ani v evidencích
obyvatel,  je oprávněn  vyzvat tuto  osobu, aby  strpěla provedení
nezbytných  služebních  úkonů,  jako  je snímání daktyloskopických
otisků,   pořizování   obrazových   záznamů,   zevní  měření  těla
a zjišťování    zvláštních   tělesných    znamení;   měření   těla
a zjišťování zvláštních  tělesných znamení provádí  osoba stejného
pohlaví nebo lékař.

     (7) Nezjistí-li  policista  totožnost  osoby  do  24 hodin od
předvedení, je povinen osobu propustit.

     (8) O  předvedení  a  provedených  služebních  úkonech sepíše
policista úřední záznam.
------------------------------------------------------------------
5a) Např.  § 52 odst.  2 občanského  soudního řádu,  § 90 odst.  3
    trestního řádu, § 42 odst. 2 správního řádu.
5b) Např. § 67  zákona ČNR č.  200/1990 Sb., o  přestupcích, § 158
    trestního řádu.

                              § 14

                            Zajištění

     (1) Policista je oprávněn zajistit osobu, která
 a) svým  jednáním bezprostředně  ohrožuje svůj  život anebo život
    nebo zdraví jiných osob nebo majetek;
 b) se pokusila  o útěk při předvedení  podle § 12 odst.  8 a § 13
    odst. 5;
 c) na policejním  útvaru slovně uráží jinou  osobu nebo policistu
    anebo úmyslně znečišťuje či  poškozuje zařízení nebo policejní
    majetek,
d) byla přistižena  při jednání, které má  znaky přestupku, je-li
    důvodná  obava,  že  bude  v  protiprávním jednání pokračovat,
    anebo bude mařit řádné objasnění věci,
e)  je mladší patnácti let a byla přistižena při jednání, které má
    znaky   trestného   činu,   je-li   důvodná   obava,  že  bude
    v protiprávním  jednání  pokračovat,  anebo  bude  mařit řádné
    objasnění věci.

     (2) Pominou-li důvody  zajištění, je policista  povinen osobu
ihned propustit.

     (3) Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení
osobní svobody.

     (4) Po  zajištění  je  policista   povinen  na  žádost  osoby
zajištěné vyrozumět  o této skutečnosti některou  z osob uvedených
v §  12 odst.  3, popřípadě  jinou jím  určenou osobu. Jedná-li se
o osobu  mladší  18  let,  je  policista  povinen  ihned vyrozumět
zákonného zástupce této osoby; jedná-li se o osobu mladší patnácti
let, vždy  též bez odkladu vyrozumí  orgán sociálně-právní ochrany
mládeže. Jde-li o vojáka, je policista povinen vyrozumět nejbližší
posádkovou správu nebo vojenský útvar.

     (5) O zajištění sepíše policista úřední záznam. 

                              § 15
  
                          nadpis zrušen

     (1) Policista  je oprávněn  zajistit cizince  za účelem  jeho
předání orgánu, který rozhoduje podle zvláštního právního předpisu
o ukončení  pobytu  na  území  České  republiky  nebo  o  správním
vyhoštění,6) jestliže
a) se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České
   republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění,
b) bylo zahájeno  řízení o správním  vyhoštění a policista  zjistí
   důvod   pro   zajištění   cizince   podle  zvláštního  právního
   předpisu,6)
c) cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn,
d) je důvod se domnívat, že  cizinec neoprávněně vstoupil na území
   České republiky nebo zde neoprávněně pobývá.

     (2) Orgán, který  rozhoduje o ukončení pobytu  na území České
republiky nebo o správním  vyhoštění, je oprávněn zajistit cizince
do doby, než učiní úkony podle zvláštního právního předpisu.6)

     (3) Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od
okamžiku omezení  osobní svobody. Zajištění podle  odstavce 2 může
trvat nejdéle  48 hodin od okamžiku  omezení osobní svobody. Je-li
orgán, který  cizince zajistil podle odstavce  1, shodný s orgánem
rozhodujícím  o  ukončení  pobytu  nebo  správním vyhoštění, lhůty
zajištění  se  sčítají.  Celková  doba  zajištění  podle  odstavců
1 a  2 nesmí  být delší  než 48  hodin od  okamžiku omezení osobní
svobody.
------------------------------------------------------------------
 6) Zákon  č.  326/1999  Sb.,  o  pobytu  cizinců  na  území České
    republiky a o změně některých zákonů.

                              § 16

                   Oprávnění k omezení pohybu
                        agresivních osob

     (1) Osobě,  která fyzicky  napadá jinou  osobu nebo policistu
nebo  poškozuje  cizí  majetek  nebo  se  pokusí  o útěk, může být
omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu.

     (2) Omezení volného  pohybu může trvat  nejdéle do doby,  než
osoba od jednání  upustí nebo než bude umístěna  v policejní cele,
nejdéle však 2 hodiny. 

                              § 17

                     Oprávnění odebrat zbraň

     (1) Policista je oprávněn přesvědčit  se, zda osoba, která je
předváděna nebo zajištěna nebo proti které směřuje služební zákrok
z důvodu jejího agresivního chování, nemá  u sebe zbraň, kterou by
mohla ohrozit svůj  život nebo zdraví anebo život  a zdraví jiných
osob, a odebrat ji.

     (2) Policista je  oprávněn po předchozí marné  výzvě k vydání
zbraně odebrat  zbraň osobě na místě  veřejně přístupném, je-li to
nezbytné v  zájmu ochrany veřejného pořádku,  života a zdraví osob
nebo bezpečnosti  majetku a hrozí-li,  že zbraně může  být užito k
násilí nebo  pohrůžce násilím. Osobě, která  zbraň vydala nebo jíž
byla zbraň odebrána, vystaví policista potvrzení o jejím převzetí.

     (3) Zbraní  podle odstavců  1 a  2 se  rozumí cokoli,  čím je
možno učinit útok proti tělu důraznější. 7)

     (4) Odebranou  zbraň podle  odstavce 1  je policista  povinen
vrátit  proti  podpisu  při  propuštění  předvedené nebo zajištěné
osoby.  To  neplatí,  brání-li   vrácení  zbraně  zákonné  důvody.
O odebrání  zbraně vystaví  policista osobě,  které byla odebrána,
potvrzení.

     (5) Jestliže  pominuly  důvody   pro  odebrání  zbraně  podle
odstavce 2 a  nebrání-li tomu jiné zákonné důvody,  vrátí se zbraň
tomu, kdo ji vydal nebo komu  byla odebrána, pokud se tato osoba o
vrácení zbraně  přihlásí u útvaru policie  uvedeného v potvrzení o
převzetí zbraně.
------------------------------------------------------------------
 7) § 89 trestního zákona. 

                              § 18

                      Oprávnění k prohlídce
                      dopravních prostředků

     (1) Při   pronásledování   pachatelů   některého   ze  zvlášť
závažných  úmyslných  trestných  činů  8)  anebo  jiných úmyslných
trestných činů,  k jejichž stíhání  zavazuje vyhlášená mezinárodní
smlouva,   a  při   pátrání   po   těchto  pachatelích   a  věcech
pocházejících anebo  souvisejících s uvedenými  trestnými činy, je
policista oprávněn  prohlížet dopravní prostředky,  zda se v  nich
tito pachatelé anebo věci nenacházejí.

     (2) Při  pátrání  po  hledaných  osobách, zbraních, střelivu,
výbušninách,  omamných prostředcích  nebo odcizených  věcech, jsou
policisté oprávněni  přesvědčit se, zda se  hledaná osoba nebo věc
nenachází v  dopravních prostředcích, je-li  důvodné podezření, že
tomu tak je.
------------------------------------------------------------------
 8) § 41 odst. 2 trestního zákona. 

                              § 19

              Oprávnění při zajišťování bezpečnosti
                         chráněných osob

     (1)  Při zajišťování  bezpečnosti chráněných  osob, kterým je
podle   zvláštních   právních   předpisů   a  mezinárodních  dohod
poskytována  osobní  ochrana,  je  policista  zařazený  v ochranné
službě   oprávněn   provést   prohlídku   osob,  zavazadel,  věcí,
dopravních prostředků  nacházejících se v prostoru,  ze kterého by
bylo  možno  ohrozit  bezpečnost  chráněné  osoby, ověřit dodržení
hygienických limitů ukazatelů pitné vody, potravin a pokrmů, jakož
i zachování    hygienických   požadavků    pro   výkon    činností
epidemiologicky  závažných,8c)  jestliže  jich  má  být  užito pro
potřeby chráněné osoby.

     (2) Prohlídku osob je policista oprávněn provést pouze tehdy,
jestliže tyto  osoby na jeho výzvu  uvedený prostor ihned neopustí
nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

     (3) K prohlídce objektů musí  mít policista svolení vlastníka
nebo  uživatele.  Bez  uvedeného  svolení  je  policista  oprávněn
vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z objektu
by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

     (4) Prohlídka   objektu,   zavazadel,   věcí   a   dopravních
prostředků  nesmí sledovat  jiný zájem  než zajištění  bezpečnosti
chráněné osoby.

     (5)   Při  ověřování   zdravotní  nezávadnosti   a  zachování
hygienických  požadavků  podle  odstavce  1  má policista zařazený
v ochranné  službě oprávnění  a povinnosti  kontrolních pracovníků
podle  zvláštního právního  předpisu;8d) stejným  zákonem se  řídí
nesení a hrazení nákladů vzniklých při tomto ověřování.8e)
------------------------------------------------------------------
8c) Zákon č.  258/2000 Sb., o  ochraně veřejného zdraví  a o změně
    některých souvisejících zákonů.
8d) Zákon č. 552/1991 Sb., o  státní kontrole, ve znění pozdějších
    předpisů.
8e) § 20 zákona č. 552/1991 Sb.

                              § 20

                     Oprávnění zakázat vstup
                         na určená místa

     Jestliže   to  vyžaduje   účinné  zabezpečení   plnění  úkolů
uvedených v tomto zákoně,  je policista oprávněn přikázat každému,
aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na
nich nezdržoval. Každý je  povinen příkazu policisty uposlechnout.
K vyznačení  nebo  ohraničení  určeného  místa  může  být  použito
technických prostředků.

                              § 20a

  
              Oprávnění k držení nebezpečných látek

     Policista k tomu určený je oprávněn pro účely výuky, výcviku,
zkoušek,  expertizní činnosti  apod. držet,  skladovat a  používat
některé  nebezpečné látky  a  věci.  Takovými látkami  se rozumějí
zejména  výbušniny, výbušné  předměty, omamné  látky, psychotropní
látky,  jedy,  zacházení  s  nimiž  upravují zvláštní předpisy,8a)
padělky peněz, známek a cenných papírů.
------------------------------------------------------------------
8a) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb.,  o hornické  činnosti, výbušninách a
    státní báňské  správě, ve znění  pozdějších předpisů. Nařízení
    vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách
    škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

                              § 20b

  
              Oprávnění při zajišťování bezpečnosti
                     civilní letecké dopravy

     (1) Při zajišťování bezpečnosti  civilní letecké dopravy před
teroristickými útoky je policista oprávněn provádět prohlídku osob
a zavazadel,  jakož i  prohlídku letadla  za účelem  zjištění, zda
cestující   nepřepravuje   věc,   která   by   mohla  být  použita
k teroristickému útoku.

     (2) Věcí podle  odstavce 1 se  rozumí zejména zbraň  střelná,
bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.

                              § 20c

  
        Oprávnění při zajišťování ochrany státních hranic

     Při zajišťování ochrany státních hranic je policista oprávněn
provádět  kontrolu cestovních  dokladů osob  překračujících státní
hranice a  v případě důvodného podezření  z páchání trestného činu
nebo  přestupku  souvisejícího  s  překračováním  státních  hranic
provést i prohlídku osoby, zavazadel a dopravních prostředků.

                              § 20d

  
        Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven

     Policista je  při plnění úkolů  policie oprávněn vstupovat  v
živnostenských  provozovnách 8b)  do  všech  prostor  určených pro
zákazníky.  Po  skončení jejich prodejní  nebo  provozní  doby  je
oprávněn  tak činit,  lze-li mít  důvodně za  to, že  se v  těchto
prostorách zdržují osoby. Tím  není dotčeno ustanovení § 21, pokud
jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru.
------------------------------------------------------------------
8b) § 17  zákona  č.  455/1991   Sb.,  o  živnostenském  podnikání
    (živnostenský zákon).

                              § 20e

  
                    Oprávnění při zajišťování
                 bezpečnosti železniční dopravy

     Policista služby železniční policie je při plnění úkolů podle
tohoto zákona oprávněn
a) v souvislosti s  pátráním po hledaných zásilkách se přesvědčit,
   zda  hledaná  věc  není   v  dopravních  prostředcích  nebo  ve
   skladištích,    popřípadě   jiných   prostorech   provozovatele
   celostátních drah a vleček, které jsou umístěny v obvodu dráhy,
b) k bezplatné  přepravě po  celostátních  drahách,  a to  i vlaky
   určenými výlučně pro  mezinárodní přepravu, vlaky místenkovými,
   a to  včetně přepravy  služebního  psa,  k jízdě  na stanovišti
   strojvedoucího, ve  služebním voze a  v nákladním vlaku,  jakož
   i k  bezplatnému  používání  sdělovacích  zařízení Českých drah
   a ke  vstupu   do  vyhrazených  prostor   objektů  a  zařízení,
   dopravních   prostředků  a   ostatních  prostor   provozovatele
   celostátních drah a vleček, které jsou umístěny v obvodu dráhy.

                              § 21

                 Oprávnění otevřít byt nebo jiný
                        uzavřený prostor

     (1) Je-li  důvodná obava,  že  je  ohrožen život  nebo zdraví
osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn
otevřít byt nebo jiný uzavřený  prostor (dále jen "byt"), vstoupit
do  něho a  provést v  souladu s  tímto zákonem  potřebné služební
zákroky,   služební   úkony   nebo   jiná   opatření  k  odvrácení
bezprostředního nebezpečí.

     (2) Oprávnění   uvedená  v   odstavci  1   má  policista  též
v případě,  vznikne-li důvodné  podezření,  že  se v  bytě nachází
mrtvola.

     (3) Při provádění  služebních zákroků, služebních  úkonů nebo
jiných opatření podle odstavců 1 a 2 je policista povinen zajistit
přítomnost  nezúčastněné   osoby;  nemusí  tak   učinit,  hrozí-li
nebezpečí z prodlení.

     (4) Po  provedení služebního  zákroku, služebního  úkonu nebo
jiného opatření  podle odstavce 1 je  policista povinen neprodleně
vyrozumět  uživatele bytu  a zabezpečit  zajištění bytu, nemůže-li
tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

     (5) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše policista
úřední záznam. 

                              § 22

  
                             zrušen

                              § 22a

     (1) Policista je  oprávněn  použít  technických  prostředků k
zabránění odjezdu vozidla v případě,  že vozidlo bylo ponecháno na
místě,  kde je  ponechání vozidla  zakázáno, a  jeho řidiče  se na
místě nepodařilo zjistit.

     (2) Technických  prostředků k  zabránění odjezdu  vozidla lze
podle  odstavce  1  použít,   jen  jsou-li  zajištěny  nepřetržitě
podmínky pro jejich bezodkladné odstranění.

     (3) Technické  prostředky  k  zabránění  odjezdu  vozidla  se
odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém
řízení  nebo  po  zjištění  totožnosti  řidiče,  který  vozidlo na
zakázaném místě  ponechal, nebo po  provedení úkonů nezbytných  ke
zjištění totožnosti takové osoby.

     (4) Technických  prostředků  k  zabránění  odjezdu  vozidla z
důvodu  uvedeného v  odstavci 1  nelze použít,  jde-li o  vozidlo,
které
a) tvoří překážku silničního provozu,17a) nebo
b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených
   bezpečnostních   sborů,   požární   ochrany,   vozidlo   určené
   k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako
   vozidlo  osoby  požívající  výsad  a  imunit  podle zákona nebo
   mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

     (5) Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění
odjezdu  vozidla  se  provádí  na  náklady  osoby,  která  vozidlo
ponechala na místě, kde je to zakázáno.

     (6) Na  použití  technických  prostředků  k zabránění odjezdu
vozidla  podle odstavců  1 až  5 se  nevztahují ustanovení  oddílu
pátého.
------------------------------------------------------------------
17a) § 37 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb.,
     o pravidlech  provozu  na  pozemních  komunikacích  (pravidla
     silničního provozu).

                              § 23

                 Oprávnění k používání výbušnin
                      a výbušných předmětů

     Policista   je   oprávněn   v   souvislosti  se  zajišťováním
bezpečnosti  osob   a  ochrany  majetku,   zejména  při  likvidaci
nástražných výbušných systémů, při  likvidaci nálezu munice, jakož
i při boji proti terorismu používat výbušniny a výbušné předměty.

                              § 23a

  
                Oprávnění k používání podpůrných
                 operativně pátracích prostředků

     Policista je  při předcházení trestným činům  a v souvislosti
s řízením o trestných činech oprávněn používat podpůrné operativně
pátrací prostředky, kterými jsou
a) krycí doklady,
b) konspirativní prostředky,
c) zabezpečovací technika,
d) zvláštní finanční prostředky,
e) využití informátora.

                              § 23b

  
                          Krycí doklady

     (1)  Krycím  dokladem  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí
listina,  popřípadě jiný  dokument sloužící  k zastírání  skutečné
totožnosti osoby anebo k jiným podobným účelům.

     (2) Krycím dokladem nesmí  být průkaz poslance nebo senátora,
člena  vlády,  guvernéra  České  národní  banky,  člena Nejvyššího
kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce
a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby.

     (3)  Je-li to  vzhledem k  povaze krycího  dokladu nutné,  je
policista  oprávněn v  nezbytné  míře  zajistit vložení  a vyjmutí
potřebných údajů do informačních systémů vedených podle zvláštních
zákonů. Tyto údaje se zvlášť  neoznačují a ani se nevedou odděleně
od  ostatních  osobních  údajů,  pokud  policista nestanoví jinak.
Správní úřady  a jiné orgány  veřejné správy jsou  povinny provést
úkony požadované policií a vydat krycí doklady.

     (4)  Krycí  doklad  opatřuje  policie  se souhlasem ministra.
Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů.

                              § 23c

  
                    Konspirativní prostředky

     Konspirativním  prostředkem  se   rozumí  věc,  prostor  nebo
činnost  sloužící  k  zastírání  skutečné  totožnosti  osoby  nebo
činnosti policie.

                              § 23d

  
                     Zabezpečovací technika

     Zabezpečovací  technikou  se   rozumí  technické  prostředky,
zařízení  a jejich  soubory používané  za účelem  předcházení nebo
odstranění  ohrožení  života  a  zdraví  osob  nebo  k zabezpečení
ochrany majetku.

                              § 23e

  
                  Zvláštní finanční prostředky

     (1)  Zvláštními  finančními  prostředky  se  rozumí vyčleněné
finanční  prostředky,  které  jsou  používány  k  úhradě některých
výdajů   v   souvislosti   s   používáním   operativně   pátracích
prostředků9a)   a   ostatních   podpůrných   operativně  pátracích
prostředků.  Na nakládání  se zvláštními  finančními prostředky se
nevztahují  právní  předpisy  upravující  hospodaření  s peněžními
prostředky státu.

     (2) Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky
je povinen s nimi nakládat hospodárně  a řádně v souladu s účelem,
na který byly poskytnuty.

     (3)   Pravidla   pro   nakládání   se  zvláštními  finančními
prostředky stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.
------------------------------------------------------------------
9a) § 158b trestního řádu.

                              § 23f

  
                           Informátor

     (1) Informátorem se rozumí  fyzická osoba poskytující policii
informace  a služby  takovým způsobem,  aby nebyla  vyzrazena její
spolupráce s policií.

     (2)  Informátorovi lze  poskytnout za  jeho činnost  finanční
nebo věcnou odměnu.

  
    Oprávnění k úkonům v souvislosti s řízením o přestupcích

                              § 24

     (1) Policista  je  v  souvislosti  s  řízením  o  přestupcích
oprávněn vyžadovat
 a) opis  rejstříku trestů  v případech,  ve kterých  by předchozí
    trestní  postih mohl  vést k  posouzení skutku  jako trestného
    činu;
 b) lékařské  vyšetření  včetně  odběru  krve  a  moče ke zjištění
    alkoholu nebo jiné návykové látky; 10)
 c) jiná odborná vyjádření;
dále  je  policista  oprávněn  provádět  ohledání místa přestupku,
ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti
s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

     (2) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) je osoba povinna se
podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

     (3) Odběr  krve  musí  být  proveden,  požádá-li  o  to osoba
podezřelá z přestupku.
------------------------------------------------------------------
10) §  6 zákona  ČNR č.  37/1989 Sb.,  o ochraně před alkoholismem
    a jinými toxikomaniemi. 

                              § 25

     (1) Policista je  oprávněn po předchozí marné  výzvě k vydání
věci  tuto  věc  odejmout,  jestliže  lze  mít  důvodně  za to, že
v řízení o  přestupku může být vysloveno  její propadnutí 11) nebo
může být zabrána. 12)

     (2) Nelze odejmout věc, jejíž  hodnota je v nápadném nepoměru
k povaze přestupku.

     (3) O odnětí věci sepíše policista úřední záznam a osobě, jíž
byla  věc odňata,  vystaví potvrzení  o odnětí  věci; odňatou  věc
policista předá orgánu, který o přestupku rozhoduje.
------------------------------------------------------------------
11) § 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
12) § 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. 

                           ODDÍL TŘETÍ
                         Policejní cely

                              § 26

     (1) Policista je  oprávněn osobu zajištěnou  podle § 14  a 15
umístit do policejní cely (dále jen "cela") zřízené pro tento účel
u policejního útvaru.

     (2) Policista je dále oprávněn umístit do cely i osobu, která
 a) byla zadržena; 13)
 b) byla zatčena; 14)
 c) má být dodána do výkonu trestu odnětí svobody; 15)
 d) byla policistou převzata k  provedení procesních úkonů z vazby
    nebo z výkonu trestu odnětí svobody;
 e) byla předvedena  podle § 13 odst. 5  a nelze-li jinak zajistit
    provedení úkonů uvedených v § 13 odst. 7.
------------------------------------------------------------------
13) § 75 a 76 trestního řádu.
14) § 69 trestního řádu.
15) § 321 odst. 3 trestního řádu. 

                              § 27

     (1) Před umístěním osoby do cely odebere policista této osobě
věci, kterými by mohla ohrozit zdraví nebo život vlastní nebo jiné
osoby. Pro odebrání zdravotních  pomůcek, jejichž odnětí způsobuje
psychickou nebo fyzickou újmu, musí být zvláštní důvod.

     (2) Policista sepíše  seznam odebraných věcí,  který podepíše
spolu s osobou umísťovanou do cely. Při propuštění osoby z cely jí
odebrané věci vrátí proti podpisu. 

                              § 28

     (1) Do cely se vždy umísťují odděleně osoby
 a) různého pohlaví;
 b) mladší 18 let a dospělé;
 c) zadržené 13)  nebo zatčené, 14)  u nichž lze  předpokládat, že
    proti  nim bude  vedeno  společné  trestní řízení  nebo jejich
    trestní věci spolu souvisejí;
 d) které se chovají agresivně.

     (2) Osobu, která  je zjevně pod  vlivem alkoholických nápojů,
léků nebo jiných návykových látek,  lze umístit do cely jen tehdy,
pokud  lékař  po  provedeném  vyšetření  neshledá  důvody pro její
umístění na protialkoholní záchytné  stanici nebo ve zdravotnickém
zařízení anebo  pokud po provedeném ošetření  již nebude důvod pro
její   přijetí    do   protialkoholní   záchytné    stanice   nebo
zdravotnického zařízení. 16)

     (3) Zjistí-li  policista,  že  osoba,  která  má být umístěna
v cele, je zraněna nebo upozorní-li  tato osoba na svou závažnější
chorobu anebo je důvodné podezření, že tato osoba takovou chorobou
trpí, zajistí  její lékařské ošetření  a vyžádá vyjádření  lékaře,
zda osoba může být umístěna v cele.
------------------------------------------------------------------
13) § 75 a 76 trestního řádu.
14) § 69 trestního řádu.
16) §  8 zákona  ČNR č.  37/1989 Sb.  a §  2 vyhlášky ministerstva
    zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č. 187/1989 Sb., kterou se
    provádí   zákon   o   ochraně   před   alkoholismem  a  jinými
    toxikomaniemi. 

                              § 29

     (1) Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat účelu
podle § 26.

     (2) V cele nesmějí být předměty,  které by mohly být zneužity
k ohrožení života a zdraví umístěné osoby nebo policisty. 

                              § 30

     Nemá-li  osoba  dostatečný  oděv  nebo  má-li oděv hygienicky
závadný,  zapůjčí  jí  oděv  policejní  útvar,  u  kterého je cela
zřízena. 

                              § 31

     Strava  se  osobě  poskytuje  zpravidla  každých  6  hodin od
omezení osobní svobody. 

                              § 32

     (1) Jestliže  osoba umístěná  v cele  onemocní, ublíží  si na
zdraví,  či  se  pokusí  o  sebevraždu,  policista, který vykonává
ostrahu cely,  učiní potřebná opatření směřující  k ochraně jejího
života a zdraví, zejména jí poskytne první pomoc a přivolá lékaře,
od něhož  vyžádá stanovisko k  dalšímu setrvání osoby  v cele nebo
o jejím umístění ve zdravotnickém zařízení.

     (2) O  případech uvedených  v odstavci  1, jakož  i v případě
úmrtí osoby umístěné v  cele, policista bezodkladně vyrozumí svého
nadřízeného;  ten  neprodleně  vyrozumí  příslušného  prokurátora.
V případě  úmrtí je  policie povinna  oznámit tuto  skutečnost též
osobám  blízkým zemřelému  uvedených v  § 12  odst. 3,  pokud jsou
známy. 

  
                          ODDÍL ČTVRTÝ
                             zrušen

                              § 33

                             zrušen

  
                         nadpis vypuštěn

                              § 34

  
                             zrušen

                              § 34a

  
                             zrušen

                              § 34b

  
                             zrušen

                              § 34c

  
                             zrušen

                              § 35

  
                             zrušen

                              § 36

  
                             zrušen

                              § 36a

                             zrušen

                              § 37

                             zrušen

                           ODDÍL PÁTÝ
                 Použití donucovacích prostředků
                       a zbraně policistou

                              § 38

                      Donucovací prostředky

     (1) Donucovacími prostředky jsou
 a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany;
 b) slzotvorné prostředky;
 c) obušek;
 d) pouta;
 e) služební pes;
 f) vytlačování koňmi;
 g) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla;
 h) zastavovací  pás  a  jiné  prostředky  k  násilnému  zastavení
    vozidla;
 i) vodní stříkač;
 j) zásahová výbuška;
 k) úder střelnou zbraní;
 l) hrozba střelnou zbraní;
 m) varovný výstřel.

     (2) Donucovací   prostředky  je   policista  oprávněn  použít
v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své  vlastní a majetku a ochrany
veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje.

     (3) Před   použitím  donucovacích   prostředků  je  policista
povinen  vyzvat  osobu,  proti  které  zakročuje,  aby upustila od
protiprávního  jednání s  výstrahou, že  bude použito donucovacích
prostředků. To  neplatí v případě ustanovení  odstavce 1 písm. g).
Od výzvy  s výstrahou může  upustit jen v  případě, že je  ohrožen
jeho  život  nebo  zdraví  anebo  život  nebo  zdraví  jiné  osoby
a služební zákrok nesnese odkladu.

     (4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje
policista   podle  konkrétní   situace  tak,   aby  dosáhl   účelu
sledovaného   služebním   zákrokem;    přitom   použije   takového
donucovacího  prostředku,  který  je  nezbytně  nutný  k překonání
odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.

     (5) Policista  je  povinen  dbát,  aby  použitím donucovacího
prostředku  nezpůsobil  osobě   újmu  zřejmě  nepřiměřenou  povaze
a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání. 

                              § 39

                         Použití zbraně

     (1) Policista je oprávněn použít zbraň,
 a) aby  v případě  nutné obrany  nebo při  pomoci v  nutné obraně
    odvrátil přímo  hrozící nebo trvající  útok vedený proti  jeho
    osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby;
 b) jestliže  se nebezpečný  pachatel, proti  němuž zakročuje,  na
    jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt;
 c) nelze-li  jinak  překonat  odpor  směřující  ke  zmaření  jeho
    závažného služebního zákroku;
 d) aby zamezil  útěku nebezpečného pachatele,  jehož nemůže jiným
    způsobem zadržet;
 e) aby  odvrátil nebezpečný  útok, který  ohrožuje střežený  nebo
    chráněný  objekt nebo  stanoviště,  po  marné výzvě,  aby bylo
    upuštěno od útoku;
 f) nelze-li  jinak  zadržet   dopravní  prostředek,  jehož  řidič
    bezohlednou  jízdou vážně  ohrožuje život  a zdraví  osob a na
    opětovnou   výzvu   nebo   znamení   dané   podle   zvláštního
    předpisu 9) nezastaví;
 g) aby  v  bezprostředním  prostoru  státních  hranic  přinutil k
    zastavení dopravní prostředek, jehož  řidič na opětovnou výzvu
    nebo znamení dané podle zvláštních předpisů 9) nezastaví;
 h) když osoba, proti níž  byl použit donucovací prostředek hrozby
    střelnou  zbraní nebo  donucovací prostředek  varovný výstřel,
    neuposlechne   pokynů   policisty   směřujících   k  zajištění
    bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby;
 i) když je  třeba zneškodnit zvíře  ohrožující život nebo  zdraví
    osob.

     (2) Zbraní se  podle odstavce 1  rozumí zbraň střelná,  bodná
a sečná, nejde-li o speciální zbraň podle tohoto zákona.

     (3) Použití   zbraně   policistou   v   případech   uvedených
v odstavci  1 písm.  a) až  g) je  přípustné pouze tehdy, jestliže
použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

     (4) Před použitím  zbraně v případech uvedených  v odstavci 1
písm.  a) až  e) je  policista povinen  vyzvat osobu,  proti které
zakročuje, aby  upustila od protiprávního jednání  s výstrahou, že
bude  použito  zbraně.  Od  výzvy  s  výstrahou  může  upustit jen
v případě,  že  je  ohrožen  jeho  život  nebo  zdraví anebo je-li
ohrožen  život nebo  zdraví jiné  osoby a  služební zákrok nesnese
odkladu.

     (5) Při  použití  zbraně  je  policista  povinen  dbát  nutné
opatrnosti,  zejména aby  nebyl ohrožen  život jiných  osob, a  co
nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
------------------------------------------------------------------
 9) Vyhláška  federálního  ministerstva  vnitra  č.  99/1989  Sb.,
    o pravidlech  provozu  na   pozemních  komunikacích  (pravidla
    silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb. 

                              § 39a

     (1) Policisté   zařazení  v   zásahových  jednotkách   služby
pořádkové  policie  a  v  zásahové  jednotce  rychlého nasazení, v
ochranné službě, jakož i ve  službě cizinecké a pohraniční policie
na  letištích  jsou  oprávněni  používat  speciálních donucovacích
prostředků  a speciálních  zbraní při  zákrocích k  ochraně životů
a zdraví  osob a  k ochraně  majetku, pokud  tento zákon nestanoví
jinak.

     (2) Speciální donucovací prostředky jsou:
a) dočasně zneschopňující prostředky;
b) speciální vrhací prostředky,  pokud nemají  povahu zbraně  nebo
   speciální zbraně podle tohoto zákona;
c) speciální úderné prostředky.

     (3) Speciální zbraně jsou:
a) odstřelovací puška;
b) broková zbraň;
c) zbraň s tlumičem zvuku;
d) zbraň se zařízením na osvětlení cíle;
e) mechanická střelná zbraň;
f) speciálně upravená střelná zbraň;
g) výbušnina, speciální výbušný předmět a speciální náloživo.

     (4) Speciální donucovací prostředky podle odstavce 2 písm. a)
a speciální zbraně podle odstavce 3 písm. a) a b) mohou používat i
policisté neuvedení  v odstavci 1,  pokud byli k  jejich používání
zvlášť vycvičeni.

     (5) Použití speciálních donucovacích prostředků a speciálních
zbraní se řídí  ustanovením § 38 odst. 2  až 5, § 39 a  § 40 až 42
tohoto zákona.

                              § 40

                 Povinnosti policisty po použití
                 donucovacích prostředků a zbraně

     (1) Jestliže  policista zjistí,  že při  použití donucovacích
prostředků  došlo  ke  zranění   osoby,  je  povinen,  jakmile  to
okolnosti dovolí, poskytnout zraněné  osobě první pomoc a zajistit
lékařské ošetření.

     (2) Po  každém použití  zbraně, při  kterém došlo  ke zranění
osoby,  musí   policista  ihned,  jakmile   to  okolnosti  dovolí,
poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
Dále  je povinen  učinit všechny  neodkladné úkony,  aby mohla být
řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

     (3) Každý   služební   zákrok,   při   kterém   bylo  použito
donucovacích prostředků a zbraně, je policista povinen bezodkladně
hlásit svému nadřízenému. 

                              § 41

                        Zvláštní omezení

     Při  služebním  zákroku  proti  těhotné  ženě, osobě vysokého
věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší
15   let  nesmí   policista  použít   úderů  a   kopů  sebeobrany,
slzotvorných   prostředků,   zásahové   výbušky,   obušku,   pout,
služebního  psa, úderu  zbraní, hrozby  zbraní, varovného výstřelu
a zbraně,  vyjma  případů,  kdy  útok  těchto  osob  bezprostředně
ohrožuje  životy a  zdraví policisty  nebo jiných  osob nebo hrozí
větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak. 

                              § 42

                 Služební zákroky pod jednotným
                             velením

     (1) Zakročují-li  policisté pod  jednotným velením, rozhoduje
o použití donucovacích  prostředků a zbraně  za podmínek uvedených
v tomto   zákoně   velitel   zakročující   jednotky.   O   použití
donucovacích prostředků a zbraně  může na místě zákroku rozhodnout
též  nadřízený tohoto  velitele, který  tímto rozhodnutím  přebírá
velení  až do  ukončení zákroku.  Rozhodnutí velitele  zakročující
jednotky  a  jeho  nadřízeného  o  použití donucovacích prostředků
a zbraně  musí  být  zadokumentováno  na  zvukovém  nebo  písemném
záznamu.

     (2) Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití
donucovacích  prostředků  a  zbraně  podle  odstavce 1, přecházejí
povinnosti,  které mají  jinak po  použití těchto  prostředků nebo
zbraně policisté. 


                          HLAVA TŘETÍ A
           ZÁSAHOVÉ JEDNOTKY SLUŽBY POŘÁDKOVÉ POLICIE
              A ZÁSAHOVÁ JEDNOTKA RYCHLÉHO NASAZENÍ

                              § 42a

     (1) Zásahové  jednotky  služby  pořádkové  policie  (dále jen
"zásahové   jednotky")  zřizuje   ministerstvo  jako   organizační
součásti  útvarů  s  územní   působností  s  výjimkou  Policejního
prezídia České republiky.

     (2) O  vyslání zásahové  jednotky rozhoduje  ředitel útvaru s
územní  působností, jehož  organizační součástí  zásahová jednotka
je.

     (3) O vyslání  zásahové jednotky rychlého  nasazení rozhoduje
policejní prezident se souhlasem ministra.

     (4) O nasazení zásahové jednotky a zásahové jednotky rychlého
nasazení  rozhoduje velitel,  oprávněný nařídit  provedení zákroku
pod jednotným velením.

                              § 42b

     (1) Zásahové jednotky  a zásahová jednotka  rychlého nasazení
provádějí služební zákroky proti:
a) teroristům;
b) únoscům osob a dopravních prostředků;
c) nebezpečným   pachatelům   organizované   trestné   činnosti  a
   pachatelům zvlášť  závažných úmyslných trestných  činů, zejména
   při jejich zadržení.

     (2) Zásahové jednotky je možno  nasadit rovněž k ochraně nebo
obnovení veřejného pořádku, jakož i  k obnovení pořádku v místech,
kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.

     (3) Zásahové jednotky  je možno nasadit  dále i k  záchranným
akcím,  zejména v  případě  vzniku  živelních pohrom  a katastrof,
velkých dopravních nehod a průmyslových havárií.

     (4) Ministerstvo může při  zřízení zásahové jednotky stanovit
menší rozsah úkolů zásahové jednotky, než je uveden v odstavcích 1
až 3.

                              § 42c

     (1) Zákroky zásahových jednotek  a zásahové jednotky rychlého
nasazení   se  provádějí   pod  jednotným   velením  za   podmínek
stanovených v § 42.

     (2) Policisté zařazení  v zásahových jednotkách  a v zásahové
jednotce  rychlého  nasazení  jsou  oprávněni  používat  speciální
donucovací prostředky a speciální zbraně podle tohoto zákona pouze
při zákrocích podle § 42b odst. 1.

  
                          HLAVA ČTVRTÁ
                 ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ POLICIÍ

                              § 42d

     Policie  zpracovává v  souladu s  tímto zákonem  a zvláštními
právními předpisy17b) informace včetně osobních údajů, shromážděné
při  plnění úkolů  policie, a   to v  rozsahu nezbytně  nutném pro
plnění těchto úkolů.
------------------------------------------------------------------
17b) Zákon  č. 101/2000  Sb., o  ochraně osobních  údajů a o změně
     některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

                              § 42e

     (1) Policista,  který při plnění úkolů  policie nemůže získat
osobní údaje, umožňující budoucí  identifikaci, jiným způsobem, je
oprávněn u osob obviněných ze spáchání trestného činu, nebo u osob
nalezených,  po  nichž  bylo  vyhlášeno  pátrání  a  které  nemají
způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,
a) snímat daktyloskopické otisky,
b) zjišťovat tělesné znaky,
c) provádět měření těla,
d) pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy, nebo
e) odebírat   biologické  vzorky   umožňující  získání   informací
   o genetickém vybavení.

     (2) Zjišťování  vnějších tělesných znaků a  měření těla podle
odstavce 1 provádí policista stejného  pohlaví nebo na jeho žádost
odborně  způsobilý zdravotnický  pracovník, odběr  krve provádí na
žádost policisty  pouze odborně způsobilý  zdravotnický pracovník.
Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který nesmí ohrozit
zdraví osoby.

                              § 42f

     (1) Policie je oprávněna, je-li  to potřebné pro plnění úkolů
policie,  pořizovat zvukové,  obrazové  nebo  jiné záznamy  z míst
veřejně  přístupných, popřípadě  též zvukové,  obrazové nebo  jiné
záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku.

     (2)  Jsou-li k  pořizování záznamů  podle odstavce  1 zřízeny
stálé automatické technické systémy,  je policie povinna informace
o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

  
                           HLAVA PÁTÁ
    ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ POLICIÍ

                              § 42g

  
          Zpracovávání osobních údajů při plnění úkolů
            policie v souvislosti s trestním řízením

     (1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování
pachatelů trestných  činů a konání vyšetřování  o trestných činech
(dále jen "plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením")
je policie při zpracovávání osobních údajů povinna
a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
b) shromažďovat osobní údaje  odpovídající pouze stanovenému účelu
   a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu,
c) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu
   jejich zpracování,
d) zpracovávat  osobní údaje  podle tohoto  ustanovení odděleně od
   osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie,
e) neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů17c) zřízení
   každé  evidence   obsahující  osobní  údaje;   součástí  tohoto
   ohlášení je  název útvaru odpovědného  za zpracovávání osobních
   údajů,  účel  evidence,  kategorie  subjektů  údajů  a osobních
   údajů,  které  se  těchto  subjektů  týkají,  a  popis opatření
   k zajištění požadované ochrany osobních údajů.

     (2)   Policie  je   při  zpracování   osobních  údajů   podle
odstavce 1 oprávněna  v rozsahu potřebném  k plnění úkolů  policie
v souvislosti s trestním řízením
a) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,
b) zpracovávat nepravdivé, nepřesné a neověřené osobní údaje; tyto
   osobní údaje tak musí být označeny.

     (3)   Policie  je   při  zpracování   osobních  údajů   podle
odstavce 1  oprávněna  zpracovávat  citlivé  údaje,17d)  je-li  to
s ohledem  na  povahu  trestného  činu  nezbytné  pro plnění úkolů
policie v souvislosti s trestním řízením.

     (4) Policie  zpracovává osobní údaje  podle odstavce 1  i bez
souhlasu  osob; přitom  je povinna  dbát práva  na ochranu  jejich
soukromého a osobního života. Policie  je povinna, jakmile tím již
není  ohroženo  plnění  úkolů  policie  v  souvislosti  s trestním
řízením,  osobě  sdělit,  že  zpracovává  její  osobní údaje, nebo
provést likvidaci jejích osobních údajů.

     (5) Policie neprovede likvidaci  osobních údajů v případě, že
jde  o  osobní  údaje,  které  jsou  součástí  spisového materiálu
a nejsou zpracovávány automatizovaně.

     (6)  Podle ustanovení  této hlavy  zpracovává policie  osobní
údaje též  při předcházení a  odhalování činů, jejichž  znaky jsou
uvedeny v  trestním zákoně17e) a jejichž  pachatelé nejsou trestně
odpovědní  pro  nedostatek  věku  nebo  pro  nepříčetnost,  a  při
zjišťování těchto pachatelů.
------------------------------------------------------------------
17c) § 2 zákona č. 101/2000 Sb.
17d) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb.
17e) § 3 trestního zákona.

                              § 42h

  
       Zpracovávání osobních údajů při pátrání po osobách

     (1) Při pátrání po osobách,  po nichž bylo vyhlášeno pátrání,
je policie oprávněna
a) v potřebném rozsahu sdružovat osobní  údaje získané k rozdílným
   účelům, a
b) zpracovávat  citlivé  údaje  těchto  osob,  je-li  to  nezbytné
   k jejich nalezení.

     (2) Policie provede likvidaci osobních údajů pohřešované nebo
hledané osoby bez zbytečného  odkladu po jejím nalezení. Likvidace
osobních údajů nemusí být provedena,
a) byla-li osoba pohřešována nebo hledána opakovaně,
b) lze-li  důvodně  předpokládat,  že  bude  opět pohřešována nebo
   hledána,
c) jsou-li její osobní údaje zpracovávány při plnění úkolů policie
   v souvislosti s trestním řízením.

                              § 42i

  
                 Prověřování potřebnosti dalšího
                   zpracovávání osobních údajů

     (1)  Policie  nejméně  jednou  za  3  roky prověřuje, jsou-li
zpracovávané osobní údaje nadále potřebné pro plnění úkolů policie
v souvislosti  s trestním  řízením  nebo  při pátrání  po osobách.
Zjistí-li  policie  při  prověřování  nebo  v průběhu zpracovávání
osobních údajů,  že již nejsou  potřebné pro plnění  úkolů policie
v souvislosti  s trestním  řízením  nebo  při pátrání  po osobách,
provede bez zbytečného odkladu likvidaci těchto osobních údajů.

     (2)  Pro potřeby  prověřování  podle  odstavce 1  jsou orgány
činné v trestním řízení,  Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud
a Kancelář  prezidenta  republiky  povinny  policii  v  mezích své
působnosti průběžně informovat  o pravomocných rozhodnutích orgánů
činných  v trestním  řízení, promlčení  trestního stíhání,  výkonu
trestu  nebo  o  rozhodnutích  prezidenta  republiky týkajících se
trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie.

                              § 42j

  
             Informování o osobních údajích a oprava
           nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů

     (1)  Policie  na  písemnou  žádost  sdělí  žadateli bezplatně
osobní údaje  vztahující se k  osobě žadatele, a  to do 30  dnů od
jejího doručení.

     (2)  Policie na  písemnou žádost  provede bezplatně likvidaci
nebo   opravu   nepravdivých   nebo   nepřesných   osobních  údajů
vztahujících  se  k  osobě  žadatele,  a  to  neprodleně  po jejím
doručení.

     (3)  O žádostech  podle odstavců  1 a  2 rozhoduje  Policejní
prezidium  České republiky;  novou  žádost  lze podat  nejdříve po
uplynutí jednoho roku od podání žádosti předchozí.

     (4) Policie žádostem podle odstavců  1 a 2 nevyhoví, pokud by
tím došlo k
a) ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením,
   nebo
b) ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby;

nevyhovuje-li se  žadateli, musí být rozhodnutí  o žádosti písemně
odůvodněno.

     (5) Nezpracovává-li policie žádné  osobní údaje vztahující se
k žadateli  nebo pokud  by sdělením  odůvodněného rozhodnutí došlo
k ohrožení plnění úkolů policie  v souvislosti s trestním řízením,
žadatel se  písemně vyrozumí o tom,  že policie nezpracovává žádné
osobní údaje vztahující se k žadateli.

     (6) Na  postup při vyřizování  žádosti se nevztahuje  správní
řád.

                              § 42k

  
                    Předávání osobních údajů

     (1) Policie předá osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,
a) stanoví-li tak zvláštní zákon,
b) je-li  to ve  prospěch osoby,  k níž  se osobní údaje vztahují,
   a tato osoba  dala k předání  souhlas nebo lze  její souhlas na
   základě okolností důvodně předpokládat, nebo
c) je-li   předání   osobních    údajů   nezbytné   k   odstranění
   bezprostředního   závažného  ohrožení   bezpečnosti  osob  nebo
   veřejného pořádku.

     (2) Policie  předá podle odstavce  1 osobní údaje  na základě
písemné  žádosti, která  musí obsahovat  účel, pro  který mají být
osobní  údaje předány.  V případě  podle odstavce  1 písm.  c) lze
předat osobní údaje i bez žádosti.

     (3) K předávaným osobním  údajům musí být připojeny informace
o pravomocných  rozhodnutích  orgánů  činných  v  trestním řízení,
pokud k těmto údajům mají vztah.

     (4)  Nepravdivé nebo  nepřesné osobní  údaje nelze  předávat;
neověřené osobní údaje musí být  při předávání označeny a musí být
uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých
nebo nepřesných osobních údajů,  je policie povinna bez zbytečného
odkladu  informovat  všechny  příjemce  údajů,  kterým byly takové
osobní údaje předány.

     (5)  Příjemce  údajů  je  oprávněn  zpracovávat  osobní údaje
k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že
by mu  i pro tento  účel mohly být  osobní údaje předány,  a pouze
s předchozím souhlasem policie.

     (6)  Do   zahraničí  lze  předat   osobní  údaje  mezinárodní
organizaci  Interpol  nebo  za  podmínek  stanovených v odstavci 1
písm. a) až c)  mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu
bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti.

                              § 42l

  
                   Zveřejňování osobních údajů

     Policie  je  oprávněna  zveřejňovat  osobní  údaje  v rozsahu
nezbytném k plnění úkolů policie  v souvislosti s trestním řízením
nebo při pátrání po osobách.

                              § 42m

  
           Zpracování osobních údajů útvarem inspekce

     (1)  Na  zpracovávání  osobních  údajů  útvarem  inspekce při
plnění úkolu  podle § 2 odst.  4 se použijí ustanovení  této hlavy
obdobně.

     (2)  O  žádostech   podle  §  42j  odst.  1   a  2  rozhoduje
ministerstvo.

  
                           HLAVA ŠESTÁ
                    VZTAHY POLICIE KE STÁTNÍM
                      ORGÁNŮM, ORGÁNŮM OBCÍ,
                  PRÁVNICKÝM A FYZICKÝM OSOBÁM

                              § 43

     Každý má právo obrátit se  na policistu a policejní útvary se
žádostí  o  pomoc.  Policista  a  policejní  útvary  jsou  povinni
v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout. 

                              § 44

     Policejní  útvary  poskytnou  ochranu  soudním exekutorům při
výkonu exekuční činnosti17f) a osobám pověřeným výkonem rozhodnutí
soudu nebo  jiného státního orgánu  anebo orgánu obce,  nemohou-li
tyto osoby  z důvodu ohrožení života  nebo zdraví výkon rozhodnutí
provést a požádají-li o  poskytnutí této ochrany. Policejní útvary
poskytnou  za  stejných  podmínek  ochranu  též  správci konkursní
podstaty při výkonu jeho pravomoci.
------------------------------------------------------------------
17f) Zákon  č. 120/2001  Sb.,  o  soudních exekutorech  a exekuční
     činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

                              § 45

     (1) Policejní  útvary  a  orgány  obce  si navzájem poskytují
informace  nezbytné pro  plnění úkolů  pro zabezpečování  místních
záležitostí veřejného pořádku.

     (2) Vláda  České  republiky   stanoví  nařízením  podrobnější
úpravu vztahů policie k orgánům obcí a obecní policii. 

                              § 45a

     Informace  z  evidencí,  které  vede  policie  podle § 42d se
poskytují  službám, které  působí v  policii, ministerstvu vnitra,
Bezpečnostní   informační  službě   České  republiky,   Vojenskému
obrannému zpravodajství a Vojenské policii; dalším státním orgánům
a organizacím a soudním exekutorům17f),  jen je-li to nezbytné pro
plnění jejich úkolů podle zákona.
------------------------------------------------------------------
17f) Zákon  č. 120/2001  Sb.,  o  soudních exekutorech  a exekuční
     činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

                              § 46

     (1) Služební  zákroky  směřující   k  rozpuštění  shromáždění
provádějí  policejní  útvary  na  základě  rozhodnutí  příslušného
orgánu; bez tohoto rozhodnutí mohou provést služební zákrok, pokud
tak stanoví zvláštní zákon. 18)

     (2) Jestliže  byl  služební  zákrok  proveden  bez rozhodnutí
příslušného   orgánu,  je   policejní  útvar   povinen  neprodleně
vyrozumět tento orgán o provedeném služebním zákroku.
------------------------------------------------------------------
18) Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. 

                              § 47

     (1) Policejní   útvary  jsou   oprávněny  při   plnění  úkolů
požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických
osob  pomoc  při  plnění  svých  úkolů,  zejména potřebné podklady
a informace. Ustanovení § 12 odst. 3 až 5 platí přiměřeně.

     (2) Orgány  a  osoby  uvedené   v  odstavci  1  jsou  povinny
požadovanou pomoc poskytnout, pokud jim  v tom nebrání plnění nebo
dodržování  povinností  podle  jiných  obecně  závazných  právních
předpisů.

     (3) Policejní  útvary  upozorňují   orgány  a  osoby  uvedené
v odstavci  1 na  skutečnosti, které  se dotýkají  jejich činnosti
a mohou  vést k  ohrožení  nebo  porušení veřejného  pořádku anebo
ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku. 

                              § 47a

     (1)  Policie je  v rozsahu  potřebném pro  plnění konkrétního
úkolu policie  oprávněna žádat z  evidence provozované na  základě
zvláštního právního  předpisu poskytnutí informací  od příslušného
správce  evidence  nebo  zpracovatele,  a  to  na  náklady správce
evidence nebo  zpracovatele. Správce evidence  nebo zpracovatel je
povinen  žádosti  bez  zbytečného  odkladu  vyhovět,  nestanoví-li
zvláštní   právní  předpis   pro  výdej   informací  policii  jiný
režim.18a)

     (2)  Policie je  při plnění  svých úkolů  oprávněna v rozsahu
potřebném pro  plnění konkrétního úkolu  policie žádat z  databáze
účastníků   veřejné  telefonní   služby,18b)  evidence  občanských
průkazů,18c)    evidence    cestovních    dokladů,18d)    evidence
obyvatel18e)  a   registru  řidičů18f)  poskytnutí   informací  od
příslušného   správce   evidence    nebo   zpracovatele   způsobem
umožňujícím  dálkový  a  nepřetržitý  přístup;  v případě evidence
občanských  průkazů a  evidence cestovních  dokladů lze  informace
poskytnout způsobem umožňujícím pouze nepřetržitý přístup.

     (3)  Policie je  při sledování  osob a  věcí oprávněna  žádat
v rozsahu  potřebném  pro  plnění  konkrétního  úkolu  policie  od
právnických  a  fyzických  osob,  které  zajišťují telekomunikační
činnost,18g)   předávání   dat    souvisejících   s   poskytováním
telekomunikační    služby18h)    způsobem    umožňujícím   dálkový
a nepřetržitý přístup. Právnické a  fyzické osoby, které zajišťují
telekomunikační   činnost,  jsou   povinny  žádosti   policie  bez
zbytečného  odkladu   vyhovět  ve  vyžádané  formě   a  v  rozsahu
stanoveném zvláštním zákonem.18i)

     (4)  Policie je  oprávněna žádat  poskytnutí informací  podle
odstavců 1 až 3 pouze v  míře nezbytně nutné a za účelem provedení
služebního úkolu,  a to způsobem, který  musí umožňovat uchovávání
identifikačních údajů  o útvaru policie nebo  o policistovi, který
o výdej informací  žádal, a o  účelu, k němuž  byl výdej informací
žádán, nejméně po  dobu 5 let. O skutečnostech  podle věty prvé je
správce evidence nebo zpracovatel povinen zachovávat mlčenlivost.

     (5)  Za účelem  zajištění ochrany  osoby, o  níž lze  důvodně
předpokládat,  že je  ohrožen její  život nebo  zdraví, je policie
oprávněna  požadovat  po   provozovatelích  a  správcích  evidencí
vedených  na  základě  zvláštních  právních  předpisů, aby policii
oznamovali každý výdej osobních údajů.

     (6) Policie  předává nebo zveřejňuje  informace, které nejsou
osobními údaji, neohrozí-li to plnění úkolů policie. Pro předávání
těchto informací  do zahraničí se užije  ustanovení § 42k obdobně.
Policie  může  předat  utajované  skutečnosti  do  zahraničí i bez
souhlasu Národního bezpečnostního úřadu.

     (7) Policie je povinna zajistit ochranu informací před jejich
neoprávněným  zveřejněním   nebo  předáním.  Tím   nejsou  dotčeny
povinnosti  policie  podle  zvláštních  zákonů.18j)  Policista  je
oprávněn informace  získané podle odstavců  1 až 3  využívat pouze
pro plnění úkolů policie.
------------------------------------------------------------------
18a) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
     znění pozdějších předpisů.
18b) § 35   odst.   1   písm.   a)   zákona   č.   151/2000   Sb.,
     o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
18c) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
18d) Zákon  č.  329/1999  Sb.,  o  cestovních  dokladech a o změně
     zákona č.  283/1991 Sb., o Policii  České republiky, ve znění
     pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
18e) Zákon č. 133/2000 Sb., o  evidenci obyvatel a rodných číslech
     a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
18f) Zákon č.  361/2000 Sb., o  provozu na pozemních  komunikacích
     a o změnách některých zákonů.
18g) § 84 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.
18h) § 84 odst. 3 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb.
18i) § 86 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.
18j) Například  zákon  č.  148/1998  Sb.,  o  ochraně  utajovaných
     skutečností a  o změně některých zákonů,  ve znění pozdějších
     předpisů,  zákon  č.  106/1999   Sb.,  o  svobodném  přístupu
     k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

                              § 48

     Policista  je  oprávněn  v  případě nebezpečí bezprostředního
ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo
byl  o tuto  pomoc požádán,  je povinen  ji poskytnout; nemusí tak
učinit, jestliže by tím vystavil  vážnému ohrožení sebe nebo osoby
uvedené  v  §  12  odst.   3  anebo  brání-li  tomu  jiné  závažné
okolnosti. 

  
                           HLAVA SEDMÁ
                   VZTAHY POLICIE K ZAHRANIČÍ

                              § 48a

    (1) Policie je při  plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat
s mezinárodní   organizací   Interpol,   s   jinými  mezinárodními
organizacemi a zahraničními bezpečnostními sbory.

     (2)  Policie  je  oprávněna  použít  na  žádost  zahraničního
bezpečnostního sboru operativně pátrací prostředky, je-li to třeba
k objasnění  skutku,  který  by  v  České  republice  byl úmyslným
trestným činem.

                              § 48b

     (1)  Příslušník  zahraničního  bezpečnostního  sboru  může za
podmínek, v rozsahu a  způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou,
vykonávat  na   území  České  republiky   oprávnění  a  povinnosti
policisty.

     (2)  Není-li  uzavřena  mezinárodní  smlouva  a  je  to třeba
k plnění  úkolů policie,  lze se  souhlasem policejního prezidenta
a se souhlasem  příslušného orgánu cizího  státu využít v  rozsahu
stanoveném  tímto nebo  zvláštním zákonem  k plnění  úkolů policie
příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru
a) jako agenta,
b) k provedení předstíraného převodu,
c) ke sledování osob a věcí,
d) k použití zabezpečovací techniky,
e) k provedení služebního zákroku proti teroristům.

     (3)  Při  provádění  úkonů  podle  odstavce  2  řídí  činnost
příslušníka zahraničního bezpečnostního  sboru služební funkcionář
stanovený policejním prezidentem.18k)

     (4)  Při náhradě  škody  vzniklé  v souvislosti  s prováděním
úkonů podle odstavce 2 se postupuje  podle § 49 a podle zvláštního
zákona.18l)
------------------------------------------------------------------
18l) § 75 až 102 zákona č. 186/1992 Sb.

                              § 48c

     (1) Policista je oprávněn působit na území jiného státu
a) za  podmínek,  v  rozsahu  a  způsobem, stanovených mezinárodní
   smlouvou,
b) na  základě rozhodnutí  vlády  o  účasti na  mírových operacích
   podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika
   členem, nebo s níž má uzavřeny příslušné dohody, nebo
c) je-li  vyslán  k  plnění  úkolů  policie  na základě rozhodnutí
   ministra se  souhlasem příslušného orgánu cizího  státu nebo na
   žádost příslušného orgánu cizího státu.

     (2) Při  vyslání policisty do  zahraničí podle odstavce  1 se
postupuje podle zvláštního zákona.18k)
------------------------------------------------------------------
18k) § 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.

  
                           HLAVA OSMÁ
                          NÁHRADA ŠKODY

                              § 49

     (1) Stát  odpovídá  za  škodu  osobě,  která  poskytla  pomoc
policii nebo policistovi na jeho  žádost nebo s jeho vědomím (dále
jen  "poškozený"). Stát  se  této  odpovědnosti může  zprostit jen
tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

     (2) Došlo-li u poškozeného k újmě  na zdraví nebo smrti, určí
se  rozsah  a  výše  náhrady  škody  podle předpisů o odškodňování
pracovních  úrazů   pracovníků.  Vláda  České   republiky  stanoví
nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu
 a) náleží   poškozenému,  vedle   nároků  podle  pracovněprávních
    předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění;
 b) se    zvyšuje   jednorázové    odškodnění   náležející   podle
    pracovněprávních předpisů  pozůstalým po poškozeném  a kdy lze
    takové  odškodnění přiznat  osobám, které  byly na poškozeného
    odkázány výživou.

     (3) Stát  odpovídá i  za škodu  na věcech,  která poškozenému
vznikla v  souvislosti s poskytnutím této  pomoci. Přitom se hradí
skutečná škoda,  a to uvedením  v předešlý stav;  není-li to možné
nebo účelné,  hradí se v  penězích. Poškozenému může  být přiznána
i úhrada nákladů  spojených s pořízením nové  věci náhradou za věc
poškozenou.

     (4) Stát  odpovídá   i  za  škodu,   kterou  osoba  způsobila
v souvislosti s pomocí poskytnutou policii nebo policistovi.

     (5) Stát   odpovídá  i   za  škody   způsobené  policií  nebo
policistou v souvislosti s  plněním jejich úkolů stanovených tímto
zákonem;  to neplatí,  pokud se  jedná o  škodu způsobenou  osobě,
která  svým protiprávním  jednáním oprávněný  a přiměřený služební
zákrok vyvolala.

     (6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo. 

  
                          HLAVA DEVÁTÁ
                 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ
                           A ZÁVĚREČNÁ

                       Ustanovení společná

                              § 50

     Početní stavy policie určuje vláda České republiky. 

  

                              § 50a

  
            Povolávání vojáků k plnění úkolů policie

     (1) Vláda  České  republiky  může  při  mimořádné situaci při
zajišťování  ochrany státních  hranic nebo  k plnění  úkolů služby
pořádkové  policie  anebo  ochranné  služby  v  rozsahu stanoveném
zvláštním zákonem 19) povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů
policie,  pokud  síly  a  prostředky  policie  nebudou  dostatečné
k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.

     (2) Vojáci v činné službě povolaní  podle odstavce 1 mají při
plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda
České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.

     (3) Vojáci uvedení v odstavci  2 prokazují svou příslušnost k
plnění  úkolů  policie  svým  předepsaným  stejnokrojem  se zevním
označením  "POLICIE",  popř.  i  ústním  prohlášením nebo průkazem
potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.

     (4) Ministerstvo může stanovit  vyhláškou další podrobnosti o
prokazování příslušnosti  vojáků uvedených v  odstavci 2 k  plnění
úkolů policie.
------------------------------------------------------------------
19) Zákon  č.  92/1949  Sb.,  branný  zákon,  ve  znění pozdějších
    předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).

                              § 51

     Ministr    může    povolat    policisty    k   plnění   úkolů
v ministerstvu. 

                              § 52

                     Povinnost mlčenlivosti

     (1) Policista     je    povinen     zachovávat    mlčenlivost
o skutečnostech, se  kterými se seznámil při  plnění úkolů policie
nebo  v souvislosti  s nimi,   a které  v zájmu  zabezpečení úkolů
policie  nebo v  zájmu jiných  osob vyžadují,  aby zůstaly utajeny
před  nepovolanými  osobami.  Tato  povinnost  trvá  i po skončení
služebního poměru policisty.

     (2) Každý,  koho  policejní  útvary  nebo  policisté požádají
o poskytnutí pomoci,  je povinen, byl-li  řádně poučen, zachovávat
mlčenlivost  o  všem,  co  se  v  souvislosti  s  požadovanou nebo
poskytnutou pomocí dověděl.

     (3) Povinnosti  mlčenlivosti je  oprávněn zprostit  policistu
nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba. 

                              § 53

     Na  základě  dožádání  k  tomu  oprávněného  státního  orgánu
provádí   policie  za   podmínek  stanovených   zvláštním  zákonem
technické zabezpečení při používání zpravodajské techniky.

                              § 53a

     (1) Kontrolu  použití odposlechu a  záznamu telekomunikačního
provozu  a   použití  sledování  osob  a   věcí  podle  zvláštního
zákona19a)  vykonává  poslanecká  sněmovna,  která  k  tomu  účelu
zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců
výboru určeného poslaneckou sněmovnou.

     (2)  Ministr  předkládá  kontrolnímu  orgánu  nejméně dvakrát
ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití
prostředků podle odstavce 1.

     (3)  Členové  kontrolního   orgánu  jsou  povinni  zachovávat
tajnost   utajovaných   skutečností,   o   kterých   se   dověděli
v souvislosti  s  výkonem  této  funkce.  Tímto ustanovením nejsou
dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.
------------------------------------------------------------------
19a) § 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.


                              § 54

     (1) Služební stejnokroj  a odznaky policie  je oprávněn nosit
jen policista.21)

     (2) Policie je oprávněna užívat  zvláštní barevné provedení a
označení svých služebních vozidel, plavidel a letadel.

     (3) Způsob  vnějšího   označení  a  odznaky   policie,  vzory
služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení
služebních vozidel, plavidel a letadel policie upraví ministerstvo
vyhláškou.
------------------------------------------------------------------
21) § 21  odst.  1  písm.  i)   zákona  ČNR  č.  200/1990  Sb.,  o
    přestupcích.

                              § 54a

     (1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti
přístupném  neoprávněně užívá  na vozidle,  plavidle nebo  letadle
zvláštního   barevného   provedení   a   označení  používaného  na
služebních  vozidlech,  plavidlech   a  letadlech  policie,  anebo
zvláštního   barevného   provedení   a   označení   s  ním  zřejmě
zaměnitelného.

     (2) Za přestupek  podle odstavce 1 lze  uložit pokutu do 5000
Kč.

     (3) Na přestupky  podle odstavce 1  a jejich projednávání  se
vztahují obecné předpisy.22)
------------------------------------------------------------------
22) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné
    znění č. 124/1993 Sb.).

                      Ustanovení přechodná

                              § 55

     Pokud  se  v  obecně  závazných  právních  předpisech  hovoří
o Sboru  národní bezpečnosti,  útvarech Sboru  národní bezpečnosti
a příslušnících   Sboru  národní   bezpečnosti,  dále   o  Veřejné
bezpečnosti, útvarech Veřejné  bezpečnosti a příslušnících Veřejné
bezpečnosti,  rozumí  se  tím,  pokud  jde  o útvary a příslušníky
podřízené ministerstvu, policie a policisté. 

                              § 56

     (1) Příslušníci    Sboru    národní    bezpečnosti   zařazení
v ministerstvu, v útvarech Sboru  národní bezpečnosti a v útvarech
Veřejné  bezpečnosti  podřízených  ministerstvu  se dnem účinnosti
tohoto zákona stávají policisty.

     (2) Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem. 5)

     (3) Policisté    podléhají    pravomoci    vojenských   soudů
a ustanovením o trestných činech vojenských.
------------------------------------------------------------------
 5) Zákon č.  100/1970 Sb., o  služebním poměru příslušníků  Sboru
    národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 57

     Práva a povinnosti vyplývající  ze služebního poměru a jiných
vztahů  příslušníků Sboru  národní bezpečnosti  v České republice,
které  nezanikly do  dne  účinnosti  tohoto zákona,  přecházejí na
ministerstvo. 

                              § 58

     Jestliže  jsou   do  služebního  poměru   k  policii  přijati
příslušníci  ozbrojených  bezpečnostních  sborů  České a Slovenské
Federativní   Republiky  nebo   ozbrojeného  bezpečnostního  sboru
Slovenské  republiky,  započítává  se  jim  délka  služby v těchto
sborech a nároky s tím  související, jako kdyby tuto službu konali
v policii. 

                      Ustanovení závěrečná

                              § 59

                      Ustanovení zrušovací

     Zrušuje se ustanovení § 12  odst. 4 zákona České národní rady
č. 2/1969  Sb., o zřízení ministerstev  a jiných ústředních orgánů
státní správy  České socialistické republiky,  ve znění pozdějších
předpisů. 

                              § 60

                            Účinnost

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. 

                   Vybraná ustanovení novel

                  Čl.VI zákona č. 265/2001 Sb.

               Přechodné ustanovení k části třetí

     Policisté zařazení  ve službě kriminální policie  a v úřadech
vyšetřování  se dnem  účinnosti tohoto  zákona zařazují  do služby
kriminální policie a vyšetřování.

Právo

• Občanské právo
• Pracovní právo
• Rodinné právo
• Obchodní právo
• Mezinárodní právo
• Správní právo
• Ostatní
• Nezařazené

Uživatel/klient

- Registrace

Rejstříky

• Obchodní rejstřík - firmy
• Obchodní r. - společníci
• Obchodní rejstřík - osoby
• Evidence úpadců
• Živnostenský rejstřík

Katalog stránek

• Advokátní kanceláře
• Informace
• Instituce a organizace
• Služby

+ přidat odkaz

Provizní systém

Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.

BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému