Úplná znění - o zaměstnanosti - 1/1991 Sb.
Zákon ze dne 4. prosince 1990 o zaměstnanosti
UPOZORNĚNÍ! Tento dokument již není platný a nachází se v archivu.
Změna: 305/1991 Sb.
Změna: 578/1991 Sb.
Změna: 231/1992 Sb.
Změna: 307/1993 Sb.
Změna: 39/1994 Sb.
Změna: 118/1995 Sb., 160/1995 Sb.
Změna: 289/1997 Sb.
Změna: 167/1999 Sb.
Změna: 167/1999 Sb. (část)
Změna: 118/2000 Sb.
Změna: 369/2000 Sb.
Změna: 155/2000 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Právo na zaměstnání
(1) Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy,
barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry
a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo
činnosti v politických stranách nebo politických hnutích,
odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického
nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku,
manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou
případů, kdy to stanoví zákon nebo je pro to věcný důvod
spočívající v předpokladech, požadavcích a povaze zaměstnání,
které by měl občan vykonávat a který je pro výkon tohoto
zaměstnání nezbytný.
(2) Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto
zákona není dovoleno činit nabídky zaměstnání, které jsou
v rozporu s ustanovením odstavce 1.
(3) Právem na zaměstnání se rozumí právo občanů, kteří chtějí
a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí,
a) na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání,
b) na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,
c) na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě
ztráty zaměstnání.
(4) Občan má právo na zabezpečení vhodného zaměstnání
odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k jeho věku,
kvalifikaci a schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a
možnosti ubytování (dále jen "vhodné zaměstnání").
(5) Občan má právo svobodně si zvolit své zaměstnání
a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může
zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
(6) Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho
pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v
pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění
běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat
svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních
vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů,
které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela
nebo dětí nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků
nebo členů anebo je-li plnění běžných úkolů právnickou nebo
fyzickou osobou svěřeno jiné právnické nebo fyzické osobě, která
je povinna toto plnění zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu
účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce.
Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely
rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo
poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle
zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí
v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých
pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
Jinou právnickou nebo fyzickou osobou se pro tyto účely rozumí
pouze osoba, jejíž předmět činnosti zahrnuje i činnosti, které ve
smyslu věty druhé má svými zaměstnanci v pracovních vztazích
zajišťovat.
§ 2
(1) Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto
zákona jsou
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí a územní orgán práce (dále
jen "úřad práce"),
b) občané,
c) právnické a fyzické osoby zaměstnávající občany, jakož
i cizince a osoby bez státní příslušnosti (dále jen
"zaměstnavatelé"); za zaměstnavatele se považují právnické
osoby a fyzické osoby uvedené ve zvláštním právním předpise31)
a dále organizační složky zahraniční právnické osoby nebo
zahraniční fyzické osoby oprávněné podnikat na území České
republiky podle zvláštních právních předpisů,1)
d) právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle
tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání,
rekvalifikaci a pracovní rehabilitaci,
pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Občané jako účastníci právních vztahů podle tohoto zákona
jsou občané České republiky. Stejné právní postavení mají cizinci
a osoby bez státní příslušnosti (dále jen "cizinci"); zaměstnání
na území České republiky však mohou cizinci vykonávat jen tehdy,
jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a povolení
k pobytu,32) pokud zákon nestanoví jinak. Udělení povolení
k zaměstnání cizinci podléhá správnímu poplatku podle zvláštních
právních předpisů.33)
(3) Povolení k zaměstnání a povolení k pobytu se vyžaduje
též, má-li cizinec vykonávat práci na území České republiky
v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho
k výkonu této práce vyšle na základě obchodní nebo jiné smlouvy
uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.
------------------------------------------------------------------
1) Například § 7, 21 a 29 obchodního zákoníku.
31) § 8 zákoníku práce.
32) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České
a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č.
190/1994 Sb., zákona č. 150/1996 Sb. a nálezů Ústavního soudu
uveřejněných pod č. 159/1998 Sb. a pod č. 160/1998 Sb.
33) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb.,
zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č.
149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb.,
zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/ /1999 Sb. a zákona č.
167/1999 Sb.
§ 2a
(1) Povolení k zaměstnání může vydat cizinci úřad práce,2)
v jehož obvodu bude zaměstnávání vykonáváno, s přihlédnutím
k situaci na trhu práce a za předpokladu, že se jedná o volné
pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo
dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak.
(2) Povolení k zaměstnání obsahuje místo výkonu práce, druh
práce, označení (jméno) a sídlo (místo pobytu) zaměstnavatele,
u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, a dobu, na kterou se
vydává. Povolení k zaměstnání se vydává nejdéle na dobu jednoho
roku. O povolení k zaměstnání je možno žádat opakovaně.
(3) Platnost povolení k zaměstnání zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo
vydáno,
c) uplynutím doby, na kterou bylo povolení k pobytu cizinci32)
vydáno, nebo zánikem oprávnění k pobytu z jiného důvodu.
(4) Povolení k zaměstnání může úřad práce odejmout, jestliže
zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením
k zaměstnání.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České
republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991
Sb., zákona č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č.
39/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.
a zákona č. 167/1999 Sb.
32) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České
a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č.
190/1994 Sb., zákona č. 150/1996 Sb. a nálezů Ústavního soudu
uveřejněných pod č. 159/1998 Sb. a pod č. 160/1998 Sb.
§ 2b
Povolení k zaměstnání za podmínek uvedených v § 2a může vydat
úřad práce též cizinci, který bude
a) zaměstnán v příhraniční oblasti České republiky a nejméně
jednou za kalendářní týden se vrací do státu sousedícího
s Českou republikou, kde má své bydliště a jehož je
příslušníkem; příhraniční oblastí České republiky se rozumí
území okresu přiléhajícího ke státním hranicím,
b) sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na
střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu šesti měsíců
v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na
území České republiky uplyne doba nejméně šesti měsíců,
c) zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých
dovedností a kvalifikace ve zvoleném povolání (stáž), avšak na
dobu nejdéle jednoho roku; toto období zaměstnání může být
prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné
kvalifikace podle předpisů platných v České republice.
§ 2c
Bez ohledu na situaci na trhu práce úřad práce vydá povolení
k zaměstnání cizinci
a) o němž to stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika
vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,36)
b) do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově
omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami.
------------------------------------------------------------------
36) Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995
Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi
Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími
a jejich členskými státy na straně druhé, sdělení Ministerstva
zahraničních věcí č. 188/1997 Sb., o sjednání Dohody mezi
vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o výměně
stážistů.
§ 2d
Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince
a) kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka,37) nebo který
o přiznání tohoto postavení požádal,
b) kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České
republiky,
c) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise,
konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance
mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České
republiky, pokud je mezinárodní smlouvou zaručena vzájemnost,
d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne sedm po
sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním
roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického
pracovníka,34) akademického pracovníka vysoké školy,35)
vědeckého pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání,
žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce, osobu, která
v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto
zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy,
případně provádí záruční a opravářské práce,
e) o němž to stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika
vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,38)
f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě
mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků
havárií a živelných pohrom a v případech humanitární pomoci,
g) zaměstnávaného v mezinárodní hromadné dopravě,
h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,
i) který je příslušníkem ozbrojených sil nebo civilní složky
smluvní strany Severoatlantické smlouvy.
------------------------------------------------------------------
34) § 50 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol,
středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve
znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
35) § 70 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách).
37) Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č.
317/1993 Sb. a zákona č. 150/1996 Sb.
38) Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 227/1993
Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou
republikou o vzájemném zaměstnávání občanů.
§ 3
Státní politika zaměstnanosti
(1) Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosažení rovnováhy
mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu
využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na
zaměstnání; zabezpečují Ministerstvo práce a sociálních věcí
a příslušné úřady práce.2)
(2) Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí zejména
a) soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce
a zpracovává prognózy a strategii vývoje zaměstnanosti,
b) navrhuje opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce
a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil
v celostátním měřítku,
c) navrhuje programy k dalšímu pracovnímu uplatnění zaměstnanců
v případech velkých strukturálních změn prováděných
v působnosti ústředních orgánů,
d) usměrňuje zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území
České republiky a pracovních sil z České republiky
v zahraničí,
e) navrhuje opatření k realizaci úkolů vyplývajících pro Českou
republiku z uzavřených mezinárodních úmluv v oblasti
zaměstnanosti.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České
republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991
Sb., zákona č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č.
39/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.
a zákona č. 167/1999 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Zabezpečování práva na zaměstnání
Zprostředkování zaměstnání
§ 4
(1) Zprostředkováním zaměstnání se pro účely tohoto zákona
rozumí činnost zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání pro
občana, který se o práci uchází, a na vyhledávání zaměstnanců pro
zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly. Součástí
zprostředkování zaměstnání je též činnost informační a poradenská.
(2) Zaměstnání zprostředkovávají příslušné úřady práce; jiné
právnické nebo fyzické osoby mohou zprostředkovávat zaměstnání jen
za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3) Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na
celém území České republiky.
§ 5
(1) Zprostředkování zaměstnání může provádět bezplatně i za
úhradu právnická nebo fyzická osoba, jestliže má k takové činnosti
povolení;39) zprostředkování zaměstnání za úhradu lze vykonávat
i za účelem dosažení zisku. Při zprostředkování zaměstnání za
úhradu nemůže být úhrada požadována od občana.
(2) Za zprostředkování zaměstnání za úhradu podle odstavce
1 se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání ve sdělovacích
prostředcích nebo prostřednictvím elektronických médií, kdy není
prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli
a občany.
(3) V souvislosti se zprostředkováním zaměstnání se zakazují
jakékoli srážky ze mzdy nebo jiné odměny poskytované zaměstnanci
za vykonanou práci, ve prospěch jiné osoby, která zaměstnání
zprostředkovala; to platí obdobně o provádění srážek ve prospěch
zaměstnavatele v souvislosti s přijetím zaměstnance do zaměstnání
nebo příslibem zachování jeho zaměstnání.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České
republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991
Sb., zákona č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č.
39/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.
a zákona č. 167/1999 Sb.
39) § 11 písm. k) zákona č. 9/1991 Sb., ve znění zákona č.
167/1999 Sb.
§ 5a
(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává na
základě žádosti fyzické nebo právnické osoby na tři roky; povolení
lze vydat opakovaně.
(2) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání
fyzickým osobám je jejich bezúhonnost, odborná způsobilost
a trvalý pobyt na území České republiky; u právnických osob musí
uvedené podmínky splňovat fyzická osoba, která plní funkci
odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání, nebo
statutární orgán nebo některý z členů statutárního orgánu
odpovědný za zprostředkování zaměstnání. U zahraniční právnické
osoby plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování
zaměstnání vedoucí organizační složky umístěné v České republice.
(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla
pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin
majetkové povahy. Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku
trestů, který není starší šesti měsíců, nebo odpovídajícími
doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož
i státy, ve kterých se tato osoba zdržovala v posledních třech
letech nepřetržitě po dobu delší než tři měsíce.
(4) Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má
ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou praxi
v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má
být zprostředkování zaměstnání povoleno, anebo která má ukončené
středoškolské vzdělání a nejméně pětiletou praxi v oblasti
zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být
zprostředkování zaměstnání povoleno. Není-li fyzická osoba občanem
České republiky, je nutno prokázat pohovorem před orgánem
vydávajícím povolení ke zprostředkování zaměstnání znalost českého
jazyka.
(5) Znalost českého jazyka se prokáže, jestliže fyzická osoba
a) je schopna plynně a jazykově správně odpovídat na otázky
vztahující se k běžným situacím denního života a k činnosti
související se zprostředkováním zaměstnání,
b) umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku a obsah textu
týkajícího se pracovněprávních předpisů.
(6) Právnická nebo fyzická osoba žádající o vydání povolení
ke zprostředkování zaměstnání je povinna doložit skutečnosti
uvedené v předchozích odstavcích při podání žádosti o toto
povolení. Případné změny, které nastanou později, je právnická
nebo fyzická osoba povinna oznamovat nejpozději do jednoho měsíce
od jejich vzniku orgánu, který povolení ke zprostředkování
zaměstnání vydává.
§ 5b
(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání musí obsahovat
zejména:
a) u fyzické osoby její jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo,
a není-li jí uděleno, datum narození, sídlo zprostředkovatelny,
územní obvod a okruh profesí, pro které bude zprostředkování
povoleno, dobu, na kterou je povolení vydáno,
b) u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo,
předmět podnikání, jméno a příjmení osoby odpovědné podle § 5a
odst. 2 za zprostředkování zaměstnání, sídlo
zprostředkovatelny, územní obvod a okruh profesí, pro které
bude zprostředkování povoleno, dobu, na kterou je povolení
vydáno.
(2) Povolení ke zprostředkování zaměstnání se odejme,
jestliže fyzická nebo právnická osoba
a) přestane splňovat podmínky uvedené v § 5a odst. 2,
b) vykonává zprostředkování zaměstnání v rozporu s podmínkami
stanovenými pro zprostředkování zaměstnání v tomto zákoně nebo
v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání.
§ 5c
Údaje o občanech, kterým fyzická nebo právnická osoba
zprostředkovává zaměstnání, lze získávat a sdělovat jen pro účely
zprostředkování zaměstnání.
§ 6
(1) Vhodné zaměstnání si občan zabezpečuje sám nebo za pomoci
příslušného úřadu práce.
(2) O zprostředkování zaměstnání se občan uchází u toho úřadu
práce, v jehož obvodu má trvalý pobyt; informace o možnostech
zaměstnání a o volných pracovních místech, jakož i poradenskou
činnost týkající se zaměstnání, může požadovat u kteréhokoliv
úřadu práce. Za tím účelem vedou úřady práce evidenci volných
pracovních míst (§ 8 odst. 2).
§ 7
(1) Občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani
nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje
soustavně pro povolání a osobně se u úřadu práce (§ 4 odst. 2)
uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného
zaměstnání (dále jen "uchazeč o zaměstnání"), se zařadí do
evidence uchazečů o zaměstnání (§ 8 odst. 1). Požádá-li občan
o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po
skončení zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání
ode dne následujícího po skončení zaměstnání.
(2) Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytovat úřadu práce na
jeho vyzvání potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání.
Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
osvědčuje uchazeč o zaměstnání při podání žádosti
o zprostředkování zaměstnání úřadu práce; změny těchto skutečností
ohlašuje nejpozději do sedmi kalendářních dnů.
(3) Uchazeč o zaměstnání může být z evidence vyřazen, jestliže
bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo
jestliže úmyslně maří součinnost s úřadem práce při
zprostředkování zaměstnání; v těchto případech bude znovu zařazen
do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby tří
měsíců.
(4) Jako soustavná příprava pro povolání se pro účely tohoto
zákona posuzuje i doba po skončení studia (přípravy pro povolání)
na střední škole nebo vyšší odborné škole, na vysoké škole nebo
jiné škole, na které se podle právních předpisů taková příprava
provádí, pokud bezprostředně poté občan pokračuje v dalším studiu
(přípravě pro povolání) na téže nebo jiné škole.
§ 8
(1) Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje zejména potřebné
osobní údaje o uchazeči o zaměstnání, údaje o jeho kvalifikaci,
získaných pracovních zkušenostech v dosavadních zaměstnáních,
zaměření jeho zájmu o určitá zaměstnání, údaje o jeho osobních
a rodinných poměrech souvisejících se zprostředkováním zaměstnání
a o jeho zdravotním stavu. Osobní údaje o uchazeči o zaměstnání
lze sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Evidence volných pracovních míst obsahuje základní
charakteristiku pracovního místa, zejména určení druhu práce,
předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa a
základní informace o pracovních a mzdových podmínkách, možnostech
ubytování a umístění dětí do předškolních zařízení.
§ 9
(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče těm
uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk,
péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to vedle
občanů se změněnou pracovní schopností podle § 21 zejména
a) mladiství po skončení povinné školní docházky, kteří
nepokračují v další přípravě na povolání,
b) absolventi středních škol, vyšších odborných škol a vysokých
škol nebo jiných škol, na kterých se podle právních předpisů
provádí soustavná příprava pro povolání, a to po dobu dvou let
po úspěšném ukončení studia,
c) těhotné ženy, občané pečující o dítě do 15 let věku nebo
o dlouhodobě těžce zdravotně postiženého člena rodiny, který
vyžaduje mimořádnou péči,
d) uchazeči o zaměstnání starší padesáti let věku a ti, kteří
byli uvolněni ze zaměstnání v důsledku strukturálních změn,
organizačních nebo racionalizačních opatření,
e) uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů
o zaměstnání déle než šest měsíců,
f) občané, kteří potřebují zvláštní pomoc 3),
g) občané společensky nepřizpůsobení 4).
(2) Zaměstnavatel na vyžádání úřadu práce vybere z hlášených
volných pracovních míst (§ 19 odst. 2) místa vhodná pro uchazeče
o zaměstnání uvedené v odstavci 1.
------------------------------------------------------------------
3) § 90 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
4) § 91 zákona č. 100/1988 Sb.
Rekvalifikace
§ 10
(1) Rekvalifikací se pro účely tohoto zákona rozumí taková
změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je
potřebné zajistit získáním nových znalostí a dovedností
teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňující jeho pracovní
uplatnění ve vhodném zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu
této přípravy se vychází z dosavadní kvalifikace uchazeče o
zaměstnání tak, aby byla co nejúčelněji využita při získávání
nových znalostí a dovedností nezbytných pro výkon práce v
zaměstnání, pro které je rekvalifikován; na základě toho se rovněž
určuje způsob a doba zabezpečení rekvalifikace. Obdobně je možno
postupovat v případech, kdy uchazeč o zaměstnání dosud žádnou
kvalifikaci nezískal.
(2) Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody
uzavřené mezi uchazečem o zaměstnání a úřadem práce, který mu
nabídl zabezpečení rekvalifikace. V dohodě se uvede zejména obsah
rekvalifikace, způsob a doba jejího zabezpečení a podmínky
hmotného zabezpečení po dobu rekvalifikace.
§ 11
(1) Rekvalifikace prováděná zaměstnavateli v zájmu dalšího
pracovního uplatnění jejich zaměstnanců se uskutečňuje na základě
písemné dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
(2) Rekvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je
překážkou v práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší
zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo
pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen pokud je to
nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.
(3) O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti
zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou
a) je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle
příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen
se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání,
b) zaměstnanec absolvuje z vlastního zájmu, aniž by z hlediska
jím vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba
změny jeho dosavadní kvalifikace;
v těchto případech se postupuje podle příslušných ustanovení
pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na
školení a studiu při zaměstnání 5).
------------------------------------------------------------------
5) § 141a zákoníku práce.
Vyhláška ministerstva školství č. 140/1968 Sb., o pracovních
úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání.
Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání
§ 12
(1) Uchazeči o zaměstnání, kterému není do sedmi kalendářních
dnů ode dne podání žádosti podle § 7 odst. 1 zprostředkováno
vhodné zaměstnání nebo zabezpečena možnost rekvalifikace na nové
pro něj vhodné zaměstnání, se poskytne hmotné zabezpečení.
(2) Skutečnosti rozhodné pro poskytování hmotného zabezpečení
je uchazeč o zaměstnání povinen osvědčit úřadu práce zejména údaji
uvedenými v potvrzení o zaměstnání 6) a změny těchto skutečností
ohlašovat nejpozději do sedmi kalendářních dnů.
(3) Hmotné zabezpečení náleží uchazeči o zaměstnání při
splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence uchazečů
o zaměstnání podle § 7 odst. 1.
------------------------------------------------------------------
6) § 60 odst. 2 zákoníku práce.
§ 6 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí
zákoník práce.
§ 13
(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání,
který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce
alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti
o zprostředkování zaměstnání.
(2) Jako doba zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1
započítává doba
a) studia (přípravy pro povolání) uvedená v § 7 odst. 4,
b) přípravy občana se změněnou pracovní schopností pro pracovní
uplatnění,
c) výkonu vojenské základní (náhradní) služby v Armádě České
republiky,
d) výkonu civilní služby,
e) osobní péče o dítě ve věku do tří let nebo o dítě ve věku do
18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující
mimořádnou péči,27)
f) osobní péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo
blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,28)
g) pobírání plného invalidního důchodu.
Doby uvedené ve větě první se však nezapočítávají, pokud spadají
do doby zaměstnání; kryjí-li se navzájem, započítávají se jen
jednou.
------------------------------------------------------------------
27) § 5 odst. 1 písm. r) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění.
28) § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb.
§ 14
(1) Hmotné zabezpečení se neposkytuje, jestliže uchazeč
o zaměstnání
a) splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod, s výjimkou
podmínek pro nárok na starobní důchod, na nějž vzniká nárok
před dosažením potřebného věku,7) v období do dosažení tohoto
věku, nebo pro nárok na plný invalidní důchod, s výjimkou
plného invalidního důchodu občana, který je plně invalidní
proto, že je schopen pro zdravotní postižení soustavné
výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek,40)
b) je hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění
(zabezpečení) nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek),
c) nastoupil vojenskou základní (náhradní) službu, civilní
službu, vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody,
d) bez vážných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit
do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci pro nové vhodné
zaměstnání anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při
rekvalifikaci,
e) úmyslně maří součinnost s úřadem práce při zprostředkování
zaměstnání,
f) v posledních šesti měsících opětovně ukončil zaměstnání sám
bez vážných důvodů, nebo s ním v této době bylo zaměstnání
ukončeno pro neuspokojivé pracovní výsledky nebo pro
porušování povinností vyplývajících ze zaměstnání.
(2) Hmotné zabezpečení se dále neposkytuje po dobu pobytu
uchazeče o zaměstnání v cizině přesahující 30 kalendářních dnů.
(3) Dávky hmotného zabezpečení se nevyplácejí do ciziny.
------------------------------------------------------------------
7) § 32, 74, § 76 odst. 1 a § 94 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.
a zákona č. 289/1997 Sb.
40) § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
§ 15
(1) Za vážné osobní nebo rodinné důvody v případech uvedených
v § 14 odst. 1 písm. d) se považuje důvod spočívající v
a) nezbytné osobní péči o
1. dítě ve věku do tří let,
2. dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje
mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové
děti,
3. blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná nebo
částečně bezmocná starší 80 let a nebyla umístěna v ústavu
sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,
b) docházce dětí do předškolního zařízení a v povinné školní
docházce dětí,
c) místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela.
(2) Za vážné důvody v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm.
f) se považuje, jestliže zaměstnanec skončil zaměstnání
a) z vážných osobních nebo rodinných důvodů, uvedených v odstavci
1 písm. a) až c),
b) z důvodu, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost,
kterou měl podle právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo
sjednaných pracovních podmínek,
c) ze zdravotních důvodů, nemohl-li je dál vykonávat podle
lékařského posudku (rozhodnutí) orgánu státní zdravotní správy
nebo sociálního zabezpečení, popřípadě pro dosažení nejvyšší
přípustné expozice 8).
------------------------------------------------------------------
8) Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění
zákona č. 160/1989 Sb.
§ 16
(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání
nejdéle po dobu šesti měsíců (dále jen "podpůrčí doba"), pokud
není v odstavcích 2 a 4 stanoveno jinak.
(2) Uchazeči o zaměstnání, kterému úřad práce zabezpečuje
rekvalifikaci (§ 10), se hmotné zabezpečení poskytuje až do
ukončení rekvalifikace; po skončení rekvalifikace se hmotné
zabezpečení poskytne tomuto uchazeči o zaměstnání jen za podmínky
stanovené v odstavci 7. Pro účely poskytování hmotného zabezpečení
podle tohoto ustanovení se podmínka celkové doby předchozího
zaměstnání podle § 13 považuje za splněnou.
3) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání
i v době pracovní neschopnosti, kdy nemá nárok na nemocenské anebo
jeho výplatu, a to nejdéle po dobu, po kterou by nemocenské
náleželo.Prokáže-li tento uchazeč o zaměstnání, že měl v době
pracovní neschopnosti vyšší náklady spojené s nemocí nebo úrazem,
může mu být hmotné zabezpečení zvýšeno až do výše nemocenského,
které by mu jinak náleželo podle předpisů o nemocenském pojištění
(zabezpečení) z jeho posledního zaměstnání.
(4) Do podpůrčí doby se nezapočítává doba
a) po kterou bylo uchazeči o zaměstnání poskytováno hmotné
zabezpečení podle odstavce 3,
b) po kterou byl hmotně zabezpečen peněžitými dávkami
nemocenského pojištění (zabezpečení), nahrazujícími ušlou
mzdu (výdělek) a z toho důvodu mu nebylo podle § 14 odst. 1
písm. b) hmotné zabezpečení poskytováno,
c) krátkodobého zaměstnání podle § 17 odst. 7,
d) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby.
(5) Do podpůrčí doby se započítává doba, po kterou byl
uchazeč o zaměstnání podle § 7 odst. 3 vyřazen z evidence nebo byl
ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo po kterou mu
podle § 14 odst. 1 písm. d) až f) a odst. 2 hmotné zabezpečení
nebylo poskytováno.
(6) Po uplynutí podpůrčí doby je uchazeč o zaměstnání hmotně
zabezpečen podle předpisů o sociálním zabezpečení; podle těchto
předpisů je hmotně zabezpečen též uchazeč o zaměstnání, kterému
nevznikl nárok na hmotné zabezpečení podle tohoto zákona.
(7) Uchazeči o zaměstnání, kterému neuplynula v poslední
evidenci podpůrčí doba a v době mezi poslední a novou evidencí
nebyl zaměstnán (§ 13 odst. 1), anebo byl zaměstnán po dobu kratší
než jeden měsíc, a zároveň splňuje podmínku celkové doby
předchozího zaměstnání podle § 13, se poskytne hmotné zabezpečení
po zbývající část podpůrčí doby.
(8) Uchazeči o zaměstnání po uplynutí podpůrčí doby náleží
opět hmotné zabezpečení podle tohoto zákona, pokud po této době
nastoupil do zaměstnání, které trvalo alespoň šest měsíců,
a zároveň splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání
podle § 13. Doba zaměstnání v délce šesti měsíců se nevyžaduje
v případech uvedených v § 15 odst. 2 písm. b) a c).
§ 16a
zrušen
§ 17
(1) Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného
měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve
svém posledním zaměstnání, a to ve výši 50 % tohoto výdělku po
dobu prvních tří měsíců a po zbývající dobu ve výši 40 % tohoto
výdělku. Uchazeči o zaměstnání, který nastoupil rekvalifikaci, se
stanoví po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 60 %
průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém
posledním zaměstnání.
(2) Pokud uchazeč o zaměstnání, kterému podle ustanovení § 14
odst. 1 písm. f) hmotné zabezpečení nenáleží, nastoupil
rekvalifikaci, poskytne se mu po dobu rekvalifikace hmotné
zabezpečení ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.
(3) Při stanovení výše hmotného zabezpečení podle odstavců 1
a 2 se vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o
zaměstnání, který u něho byl zjištěn a naposled používán pro
pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání podle
pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného
výdělku;10) pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy
neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními předpisy pro
právní vztah, ve kterém vykonával své poslední zaměstnání, zjistí
se pro účely hmotného zabezpečení jeho průměrný měsíční čistý
výdělek (příjem) obdobně podle těchto pracovněprávních předpisů.
(4) Uchazeči o zaměstnání, který naposledy před zařazením do
evidence uchazečů o zaměstnání vykonával činnost uvedenou v § 13
odst. 2 a kterému nárok na hmotné zabezpečení vznikl započtením
této doby, nebo uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění
nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku, se
stanoví hmotné zabezpečení procentní sazbou uvedenou v odstavci
1 z částky životního minima platné pro jednotlivého občana
staršího 26 let ke dni vzniku nároku na hmotné zabezpečení.23)
(5) Uchazeči o zaměstnání, který naposledy před zařazením do
evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou
činnost a byl účasten jako osoba samostatně výdělečně činná
důchodového pojištění, se stanoví výše hmotného zabezpečení
z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové
pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.29)
(6) Nelze-li u uchazeče o zaměstnání uvedeného v odstavci 5
stanovit vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti28) nebo jde-li
o uchazeče, který dosud nebyl zaměstnán a jemuž vznikl nárok na
hmotné zabezpečení v souvislosti s rekvalifikací podle § 16 odst.
2, postupuje se při stanovení výše hmotného zabezpečení podle
odstavce 4.
(7) Jestliže uchazeč o zaměstnání přijal zaměstnání, které
pro něho není vhodným zaměstnáním nebo v němž může konat práci jen
po kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu a toto zaměstnání
mu bylo zprostředkováno na dobu kratší než šest měsíců (krátkodobé
zaměstnání), poskytuje se po jeho skončení hmotné zabezpečení,
pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější, v takové výši,
v jaké by mu náleželo, kdyby takové krátkodobé zaměstnání
nepřijal.
(8) Hmotné zabezpečení stanovené podle odstavců 1 až 7 se
poskytuje nejvýše do částky odpovídající 2,5 násobku, a po dobu
rekvalifikace 2,8 násobku částky životního minima uvedené
v odstavci 4.
(9) Hmotné zabezpečení se vyplácí v měsíčních splátkách
pozadu; v odůvodněných případech může být poskytnuto zálohově
a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro
poskytování hmotného zabezpečení jen po část měsíce, náleží za
každý kalendářní den, kdy tyto podmínky byly splněny, hmotné
zabezpečení ve výši jedné třicetiny; přitom se výsledná částka
zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
------------------------------------------------------------------
10) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
průměrném výdělku.
23) § 3 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991
Sb., o životním minimu.
§ 1 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. a) nařízení vlády č.
245/1994 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima
a dávky pěstounské péče.
28) § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb.
29) § 5a odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
§ 17a
zrušen
§ 18
(1) Bylo-li uchazeči o zaměstnání hmotné zabezpečení jeho
zaviněním přiznáno a poskytováno neprávem nebo ve vyšší částce než
skutečně náleželo, zejména proto, že zamlčel nebo nesprávně uvedl
některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací
povinnost, je povinen vrátit neprávem přijaté hmotné zabezpečení
nebo jeho část poskytnutou v nesprávné výši, a to ode dne, od
kterého hmotné zabezpečení nenáleželo vůbec nebo v poskytnuté
výši. Nárok na vrácení hmotného zabezpečení zaniká uplynutím lhůty
tří let, která počíná běžet ode dne jeho poskytnutí.
(2) Zjistí-li se dodatečně, že hmotné zabezpečení bylo
přiznáno nebo poskytováno v nižší částce, než v jaké náleželo,
anebo že bylo uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno, popřípadě
přiznáno od pozdějšího dne, než od kterého náleželo, hmotné
zabezpečení se dodatečně přizná, zvýší nebo doplatí. Nárok na
dodatečné poskytnutí hmotného zabezpečení nebo jeho části zaniká
uplynutím lhůty tří let, která počíná běžet ode dne, od kterého
hmotné zabezpečení nebo jeho část náleželo.
(3) Uchazeč o zaměstnání je povinen vrátit hmotné zabezpečení
nebo jeho část,
a) bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že rozvázání pracovního
nebo služebního poměru uchazeče o zaměstnání je neplatné nebo
že jeho zaměstnání trvá a zaměstnavatel je povinen za dobu
nepřidělování práce poskytnout náhradu mzdy25) nebo peněžní
náhradu,
b) bylo-li dodatečně zjištěno, že splňoval podmínky pro nárok na
důchod, které brání poskytování hmotného zabezpečení [§ 14
odst. 1 písm. a)].
Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí i zde.
------------------------------------------------------------------
25) Například § 61 a 130 zákoníku práce.
ČÁST TŘETÍ
Postup zaměstnavatelů při zaměstnávání občanů
§ 19
(1) Zaměstnavatel může získávat zaměstnance v potřebném počtu
a struktuře vlastním výběrem nebo za pomoci úřadů práce na celém
území České republiky; tím není dotčeno ustanovení § 24.
(2) Zaměstnavatel oznamuje do pěti kalendářních dnů
příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich
charakteristiku a neprodleně, nejpozději do pěti kalendářních dnů,
oznamuje i obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se
rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která
zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance.
(3) Pokud nelze na volné pracovní místo přijmout občana,
zejména některého z uchazečů o zaměstnání, může zaměstnavatel
získávat na základě povolení příslušného úřadu práce na toto volné
pracovní místo i zaměstnance ze zahraničí. Povolení zaměstnavateli
k získávání zaměstnanců ze zahraničí podléhá správnímu poplatku
podle zvláštních právních předpisů.33)
------------------------------------------------------------------
33) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb.,
zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č.
149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb.,
zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/ /1999 Sb. a zákona č.
167/1999 Sb.
§ 19a
Nastoupí-li do zaměstnání cizinec, u něhož se podle § 2d
písm. c) a d) nevyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnavatel
o tom informuje úřad práce nejpozději do osmi kalendářních dnů od
jeho nástupu do zaměstnání.
§ 20
(1) Jestliže zaměstnavatel v souvislosti s přechodem na nový
podnikatelský program nemůže zabezpečit pro zaměstnance práci
v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a v zájmu předejít nebo
omezit uvolňování zaměstnanců omezí po dohodě s úřadem práce na
přechodnou dobu nepřesahující šest měsíců svou provozní činnost
a v důsledku toho nebude přidělovat práci v rozsahu nejméně 10 %
stanovené týdenní pracovní doby, přísluší mu na základě této
dohody příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované
zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.
(2) V dohodě, kterou zaměstnavatel v souvislosti s omezením
provozní činnosti podle odstavce 3 sjednává s úřadem práce za
podmínek stanovených prováděcím právním předpisem (§ 31 odst. 4)
se uvede zejména
a) rozsah a doba omezení provozní činnosti zaměstnavatele,
b) počet zaměstnanců a jejich okruh (vybrané profese), kterých se
omezení provozní činnosti bude týkat,
c) výše příspěvku zaměstnavateli, popřípadě podmínky jeho vrácení
úřadu práce,
d) organizační opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby opět
zahájil provozní činnost v plném rozsahu.
ČÁST ČTVRTÁ
Zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností
§ 21
(1) Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má
pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou
možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu
uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též
poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním
stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní
uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.
(2) Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan,
který
a) je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo
b) byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na
částečný invalidní důchod, nebo mu vznikl nárok na částečný
invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem
z výdělečné činnosti nevyplácí.30)
(3) Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním
postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost
pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen
ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za
mimořádně upravených pracovních podmínek.
(4) Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším
zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen
vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek
a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní
stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných
podmínek.
(5) Občané, na které se nevztahuje ustanovení odstavců 2 a 4,
jsou občany se změněnou pracovní schopností, popřípadě občany se
změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen
na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.
(6) Na občany starší 65 let se ustanovení odstavců 1 až 5
nevztahují.
------------------------------------------------------------------
11) § 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb.
30) § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.
§ 22
(1) Občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním
postižením se umísťují zejména do výrobních družstev invalidů, do
hospodářských zařízení svazů zdravotně postižených a do chráněných
dílen a pracovišť, které zřizují nebo vyhrazují zaměstnavatelé.
(2) Zaměstnavatelům se na zřizování a provoz chráněných dílen
a pracovišť poskytují příspěvky, jestliže je zřizují po dohodě
s místním úřadem práce.12)
------------------------------------------------------------------
12) § 118 vyhlášky č. 149/1988 Sb.
§ 23
Občanům se změněnou pracovní schopností se poskytuje pracovní
rehabilitace jako souvislá péče směřující k tomu, aby mohli
vykonávat dosavadní nebo jiné vhodné zaměstnání; zahrnuje
poradenskou službu při volbě povolání nebo jiného pracovního
uplatnění, přípravu pro pracovní uplatnění, umísťování do
zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání.
§ 24
(1) Pro občany se změněnou pracovní schopností jsou
zaměstnavatelé povinni
a) hlásit úřadu práce vhodná pracovní místa a jejich obsazování,
b) vytvářet vhodná pracovní místa a zajišťovat vhodné podmínky
pro výkon práce,
c) z pracovních míst vyhrazovat v součinnosti s úřadem práce,
orgány státní zdravotní správy, s příslušným odborovým orgánem
odborové organizace a příslušnými družstevními orgány, místa
zvláště vhodná pro občany se změněnou pracovní schopností
a předkládat seznamy těchto míst s popisem pracovní činnosti
a pracovních podmínek úřadu práce,
d) přednostně obsazovat místa uvedená v seznamu volných
pracovních míst vyhrazených pro občany se změněnou pracovní
schopností těmito občany, a to především svými zaměstnanci,
u nichž nastala změna pracovní schopnosti, a občany se
změněnou pracovní schopností doporučenými k přijetí úřadem
práce,
e) individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních
podmínek rozšiřovat možnost zaměstnávání občanů se změněnou
pracovní schopností i na pracovních místech pro ně
nevyhrazených a přednostně jim zadávat příležitostnou práci
a práci, kterou mohou vykonávat doma,
f) provádět přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou
pracovní schopností a věnovat zvláštní péči zvyšování jejich
kvalifikace v době jejich zaměstnávání,
g) vést jejich evidenci.
(2) Zaměstnavatel je povinen zaměstnat občany se změněnou
pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se změněnou
pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců
stanoveného nařízením vlády (dále jen "povinný podíl").
(3) Povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní
schopností ve výši povinného podílu plní zaměstnavatel
a) zaměstnáváním občanů se změněnou pracovní schopností ve výši
povinného podílu, nebo
b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než
55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností nebo zadáváním
výrobních programů těmto zaměstnavatelům, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu; výše tohoto odvodu činí ročně za
každého občana se změněnou pracovní schopností, o kterého
zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 0,5 násobku průměrné mzdy
v národním hospodářství vyhlašované a zveřejňované
Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za 1. až
3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.
(4) Zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího
kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného
podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.
Nesplnil-li zaměstnavatel povinný podíl způsobem uvedeným
v odstavci 3 písm. a) nebo b), je povinen jej splnit podle
odstavce 3 písm. c). Výši tohoto odvodu je povinen stanovit
a odvést jej do státního rozpočtu nejpozději do 31. ledna
kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu
vznikla. Zaplacení prokáže při plnění oznamovací povinnosti podle
věty první.
(5) Hmotné zvýhodnění zaměstnavatelů za zaměstnávání občanů se
změněnou pracovní schopností upravují zvláštní právní předpisy.13)
(6) Vláda stanoví nařízením povinný podíl počtu občanů se
změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců
zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci a okruh těchto
zaměstnavatelů, jestliže to bude vyžadovat situace v umísťování
občanů se změněnou pracovní schopností; tento povinný podíl nesmí
být vyšší než 8 % zaměstnanců.
------------------------------------------------------------------
13) § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.
259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb.
a zákona č. 210/1997 Sb.
ČÁST PÁTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 25
(1) Na rozhodování ve věcech zabezpečování práva zaměstnání
a povinného přijímání občanů se změněnou pracovní schopností do
zaměstnání podle tohoto zákona se vztahují obecné právní předpisy
o správním řízení 14).
(2) V případě rozhodnutí, které se týká hmotného zabezpečení,
o němž bylo rozhodnuto v odvolacím řízení podle obecných předpisů
o správním řízení, může být podán návrh na jeho přezkoumání
krajskému soudu 15).
(3) Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o odnětí hmotného
zabezpečení a proti rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů
o zaměstnání nemá odkladný účinek.
(4) Pro počítání času podle tohoto zákona platí obdobně
úprava o počítání času stanovená v zákoníku práce.41)
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15) § 244 a násl. občanského soudního řádu.
41) § 266 zákoníku práce.
§ 25a
Místně příslušným je úřad práce, v jehož obvodu bude
zaměstnání vykonáváno, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 26
(1) Kontrolní činnost podle tohoto zákona jsou oprávněny
vykonávat státní orgány práce, o nichž to stanoví zákon.2) Činnost
orgánů kontroly se zaměřuje na dodržování pracovněprávních
předpisů u zaměstnavatelů a v jejich organizačních jednotkách,
s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z předpisů
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Pro účely kontrolní
činnosti se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy
o zaměstnanosti, zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání,
zákony upravující mzdy, platy a cestovní náhrady a zákon o ochraně
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně
některých zákonů a právní předpisy vydané k provedení těchto
zákonů.
(2) Kontrolní činností podle odstavce 1 nejsou dotčena
kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních předpisů.
Činnost zaměřenou na kontrolu dodržování právních předpisů
o zaměstnanosti jsou oprávněny vykonávat také příslušné odborové
orgány, v rozsahu stanoveném v zákoníku práce 16).
(3) Orgány kontroly jsou oprávněny při kontrolní činnosti
podle odstavce 1 zjišťovat totožnost osob zdržujících se na
pracovištích zaměstnavatele; tyto osoby jsou povinny osvědčit svou
totožnost a předložit povolení k zaměstnání, pokud k výkonu
zaměstnání jim mělo být povolení vydáno.
------------------------------------------------------------------
16) § 22 zákoníku práce.
§ 27
Zaměstnavatelé a státní orgány práce při provádění tohoto
zákona spolupracují s příslušnými odborovými orgány odborových
organizací a příslušnými družstevními orgány, orgány svazů
zdravotně postižených, a podle povahy věci též s organizacemi
zaměstnavatelů a územními orgány státní správy, orgány obcí
a měst.
§ 28
Na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil a
ozbrojených sborů s výjimkou jejich civilních složek se
nevztahuje § 9 odst. 2, § 19 a 24; tato ustanovení, s výjimkou
§ 19 odst. 2, se nevztahují rovněž na pracovní místa obsazovaná
volbou nebo jmenováním 17), popřípadě ustanovením do funkce 18).
------------------------------------------------------------------
17) § 27 zákoníku práce.
18) § 40 zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 29
Zaměstnavatel, který před účinností tohoto zákona přijal do
zaměstnání cizince nebo osobu bez státní příslušnosti, je může
dále zaměstnávat, jen pokud jim na jejich žádost, podanou
nejpozději do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona, bylo uděleno
povolení k zaměstnání. Ustanovení věty první se nevztahuje na
cizince a osoby bez státní příslušnosti přijaté do zaměstnání na
základě příslušných mezinárodních smluv.
§ 30
(1) Přezkumné řízení podle § 25 odst. 2 se nevztahuje na
rozhodnutí, která nabyla právní moci přede dnem účinnosti tohoto
zákona.
(2) Výše hmotného zabezpečení poskytovaného podle dosavadních
předpisů ke dni účinnosti tohoto zákona se od 1. února 1991
upraví, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější.
(3) Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona na
náborové příspěvky a další náležitosti podle předpisů uvedených v
§ 32 body 8 až 30 se posuzují podle dosavadních předpisů.
§ 31
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou
bližší podmínky a postup vedení evidence uchazečů o zaměstnání
a evidence volných pracovních míst.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě
s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou
bližší podmínky zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání
a zaměstnanců, jakož i podmínky pro vydávání dokladů o kvalifikaci
s celostátní působností.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit
vyhláškou podmínky provádění pracovní rehabilitace, přípravy pro
pracovní uplatnění včetně úhrady nákladů, péče o mladistvé občany
se změněnou pracovní schopností, poskytování příspěvku
zaměstnavatelům, popřípadě občanům se změněnou pracovní schopností
samostatně výdělečně činným a povinnosti zaměstnavatelů v péči
o občany se změněnou pracovní schopností.
(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě
s Ministerstvem průmyslu a obchodu může vyhláškou stanovit bližší
podmínky postupu při sjednávání dohod podle § 20 odst. 1 a 2.
§ 32
Zrušují se:
1. zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na
úseku péče o pracovní síly,
2. vládní nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č.
70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku
péče o pracovní síly, ve znění nařízení vlády Československé
socialistické republiky č. 168/1980 Sb.,
3. § 84 odst. 2, § 85 až 87, § 90, 92 a § 97 odst. 3 zákona č.
121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.
56/1984 Sb.,
4. § 80 až 85 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákona č. 110/1990 Sb.,
5. § 113 odst. 2 až 5 vyhlášky federálního ministerstva práce
a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení,
6. vládní nařízení č. 38/1967 Sb., o umísťování absolventů
vysokých škol, konzervatoří, středních odborných a odborných
škol,
7. § 1 písm. b) a c), § 7 až 9, část třetí a čtvrtá vyhlášky
federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989
Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách
a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění vyhlášky č.
312/1990 Sb.,
8. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí
č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují
pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory,
9. vyhláška ministerstva zemědělství a výživy ČSR
č. 115/1978 Sb., kterou se stanoví náležitosti poskytované
pracovníkům získaným pro cukrovarnickou kampaň a pro některé
jiné kampaňové práce,
10. vyhláška ministerstva zemědělství a výživy SSR
č. 62/1979 Sb., kterou se stanoví náležitosti poskytované
pracovníkům získaným pro cukrovarnickou kampaň a některé jiné
kampaňové práce,
11. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
3. listopadu 1976 č.j. F V/1-1046/76-1112 o poskytování
náležitostí pracovníkům a učňům, získaným náborem
a vnitroresortními převody z jiných oblastí ČSSR do vybraných
organizací na území hl. m. Prahy (reg. v částce 29/1976 Sb.),
12. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
29. prosince 1978 č.j. F 214-1473/78-6650-2273 o poskytování
náležitostí pracovníkům získaným náborem z jiných krajů ČSSR
do vybraných organizací na území Severočeského kraje (reg.
v částce 14/1979 Sb.),
13. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 26. března 1979 č.j. F 213-358/79-6340 o náborových
příspěvcích učňům získaným náborem do vybraných organizací
Severočeského kraje (reg. v částce 18/1979 Sb.),
14. výnos ministerstva práce a sociálních věcí SSR ze dne
27. července 1978 č.j. I-5683/1979 o poskytování náležitostí
pracovníkům a učňům získaným náborem a vnitroresortními
převody z jiných oblastí SSR do vybraných organizací na území
hl. m. SSR Bratislavy podle usnesení předsednictva vlády ČSSR
č. 184 ze dne 19. července 1979 (reg. v částce 19/1979 Sb.),
15. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
11. března 1975 č.j. I-3-228/75-6651-290 o poskytování
náborových příspěvků pracovníkům vybraných organizací
zúčastněných na výstavbě plynovodu Orenburg - západní hranice
SSSR,
16. výnos federálního ministerstva paliv a energetiky ze dne 22.
dubna 1977 č.j. I/1977, kterým se upravuje poskytování
náborových příspěvků pracovníkům získaným náborem prováděným
národními výbory pro organizace federálního ministerstva
paliv a energetiky,
17. výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství ze dne 28. května 1980 č. 4/1980 o poskytování
náborových příspěvků dělníkům vybraných povolání získaným
náborem prováděným organizacemi (volným náborem) (reg.
v částce 26/1980 Sb.),
18. výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství ze dne 31. března 1981 č. 1/1981, kterým se
mění výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků
dělníkům vybraných povolání získaných náborem prováděným
organizacemi (volným náborem) (reg. v částce 16/1981 Sb.),
19. výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství ze dne 23. dubna 1982 č. 3/1982, kterým se mění
výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků dělníkům
vybraných povolání získaným náborem prováděným organizacemi
(volným náborem), ve znění výnosu č. 1/1981 (reg. v částce
16/1982 Sb.),
20. výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství ze dne 29. dubna 1983 č. 2/1983, kterým se mění
výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků dělníkům
vybraných povolání získaným náborem prováděným organizacemi
(volným náborem), ve znění výnosů č. 1/1981 a č. 3/1982
( reg. v částce 21/1983 Sb.),
21. výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství ze dne 3. července 1984 č. 1/1984, kterým se
doplňuje výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků
dělníkům vybraných povolání získaným náborem prováděným
organizacemi (volným náborem), ve znění výnosu č. 2/1983
(reg. v částce 21/1984 Sb.),
22. výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství ze dne 18. prosince 1985 č. 4/1985, kterým se
mění výnos č. 4/1980 o poskytování náborových příspěvků
dělníkům vybraných povolání získaným náborem prováděným
organizacemi (volným náborem), ve znění výnosů č. 2/1983 a č.
1/1984 (reg. v částce 18/1986 Sb.),
23. § 3 výnosu federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství ze dne 31. prosince 1971 č. 9/1971 o mzdovém
zvýhodnění dělníků pracujících v provozech strojírenské
metalurgie (reg. v částce 7/1972 Sb.),
24. výnos ministerstva vnitra ČSR ze dne 1. května 1978 č.j.
SD/33-981/78 o poskytování náborových příspěvků ve veřejné
silniční a městské hromadné dopravě (reg. v částce 9/1978
Sb.),
25. výnos ministerstva vnitra SSR ze dne 1. srpna 1978 č.j.
SD-3844/78-4 o poskytování příspěvků pracovníkům ve veřejné
silniční a městské hromadné dopravě získaným náborem
prováděným národními výbory (reg. v částce 25/1978 Sb.),
26. výnos ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR ze dne
30. října 1978 č.j. 14 407/2004/OELH/78 o poskytování
náborových příspěvků pracovníkům získaným náborem prováděným
národními výbory pro Severočeské státní lesy v Teplicích pro
oblast Krušných hor (reg. v částce 2/1979 Sb.),
27. výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 17. listopadu
1974 o příspěvcích a náhradách, které se poskytují některým
pracovníkům neželezniční dopravy získaným náborem prováděným
organizacemi resortu federálního ministerstva dopravy,
28. směrnice federálního ministerstva dopravy ze dne 7. července
1978 č. 21 a ze dne 23. října 1978 č. 35 o příspěvcích, které
se poskytují pracovníkům organizací železniční dopravy
získaným náborem prováděným organizacemi resortu federálního
ministerstva dopravy,
29. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
16. června 1986 č.j. F 72-25250-7202-200586 o poskytování
náborových příspěvků v souvislosti s výstavbou integračních
akcí ve Svazu sovětských socialistických republik (reg.
v částce 13/1986 Sb.),
30. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
12. ledna 1990 č.j. F 32-12897-7201-050190 o poskytování
příspěvků a náhrad pracovníkům získaným náborem prováděným
některými organizacemi (reg. v částce 8/1990 Sb.), ve znění
výnosu ze dne 24. dubna 1990 č.j. F 32-17596-7201-200490
(reg. v částce 28/1990 Sb.).
§ 33
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Právo
- Občanské právo
- Rodinné právo
- Pracovní právo
- Obchodní právo
- Správní právo
- Mezinárodní právo
- Ostatní
- Nezařazené
Uživatel/klient
Rejstříky
- Obchodní rejstřík - firmy
- Obchodní r. - společníci
- Obchodní rejstřík - osoby
- Evidence úpadců
- Živnostenský rejstřík
Katalog stránek
Provizní systém
Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.
BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému
-
Hosting.WEDOS.com - provize 5 - 50%
Webhosting, serverhosting a registrace domén za nejnižší ceny v ČR.
Hosting.WEDOS.com -
Vaše-Stavba.cz - provize 3%
Největší internetové stavebniny v ČR s garancí nejnižší ceny
www.Vase-Stavba.cz -
Pojištění.cz - provize 4 - 25%
On-line pojištění přes internet s garancí nejnižší ceny.
www.Pojisteni.cz -
WEDOS IS - provize 50%
WEDOS IS je on-line informační systém (podobný systémům CRM), sloužící zejména pro práci s firemní poštou.
IS.WEDOS.com