tisk

Úplná znění - o zaměstnanosti - 1/1991 Sb.

Úplná znění > Pracovní právo

Zákon ze dne 4. prosince 1990 o zaměstnanosti


UPOZORNĚNÍ! Tento dokument již není platný a nachází se v archivu.



Změna: 305/1991 Sb.
Změna: 578/1991 Sb.
Změna: 231/1992 Sb.
Změna: 307/1993 Sb.
Změna: 39/1994 Sb.
Změna: 118/1995 Sb., 160/1995 Sb.
Změna: 289/1997 Sb.
Změna: 167/1999 Sb.
Změna: 167/1999 Sb. (část)
Změna: 118/2000 Sb.
Změna: 369/2000 Sb.
Změna: 155/2000 Sb.

    Federální shromáždění České  a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:



                           ČÁST PRVNÍ
                        Úvodní ustanovení

                               § 1

                       Právo na zaměstnání

    (1) Právo na zaměstnání nelze  občanovi odepřít z důvodu rasy,
barvy   pleti,   pohlaví,   sexuální   orientace,   jazyka,   víry
a náboženství,  politického  nebo  jiného  smýšlení, členství nebo
činnosti   v  politických   stranách  nebo   politických  hnutích,
odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického
nebo  sociálního původu,  majetku, rodu,  zdravotního stavu, věku,
manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou
případů,  kdy  to  stanoví  zákon  nebo  je  pro  to  věcný  důvod
spočívající  v  předpokladech,  požadavcích  a  povaze zaměstnání,
které  by  měl  občan  vykonávat  a  který  je  pro  výkon  tohoto
zaměstnání nezbytný.

    (2) Účastníkům  právních  vztahů   vznikajících  podle  tohoto
zákona  není   dovoleno  činit  nabídky   zaměstnání,  které  jsou
v rozporu s ustanovením odstavce 1.

    (3) Právem na zaměstnání se  rozumí právo občanů, kteří chtějí
a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí,
 a) na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání,
 b) na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,
 c) na hmotné zabezpečení před nástupem  do zaměstnání a v případě
    ztráty zaměstnání.

    (4) Občan   má  právo   na  zabezpečení   vhodného  zaměstnání
odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k jeho věku,
kvalifikaci  a  schopnostem,  délce  předchozí  doby  zaměstnání a
možnosti ubytování (dále jen "vhodné zaměstnání").

    (5) Občan   má  právo   svobodně  si   zvolit  své  zaměstnání
a vykonávat  je  na  celém  území  České  republiky,  nebo si může
zabezpečit zaměstnání v zahraničí.

    (6) Právo občana  na zaměstnání se  zabezpečuje především jeho
pracovním  uplatněním v  zaměstnání umožňujícím  mu výkon  práce v
pracovním vztahu.  Právnická nebo fyzická osoba  je povinna plnění
běžných  úkolů vyplývajících  z předmětu  její činnosti zajišťovat
svými  zaměstnanci, které  k  tomu  účelu zaměstnává  v pracovních
vztazích podle zákoníku práce; to  neplatí o plnění běžných úkolů,
které  fyzická osoba  zajišťuje sama  nebo s  pomocí svého manžela
nebo  dětí nebo  právnická osoba  prostřednictvím svých společníků
nebo  členů  anebo  je-li  plnění  běžných  úkolů  právnickou nebo
fyzickou osobou  svěřeno jiné právnické nebo  fyzické osobě, která
je povinna toto plnění zajišťovat  svými zaměstnanci, které k tomu
účelu  zaměstnává  v  pracovních  vztazích  podle  zákoníku práce.
Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu  činnosti se pro tyto účely
rozumí zejména  úkoly přímo související se  zajištěním výroby nebo
poskytováním  služeb  a  obdobnou  činností  při  podnikání  podle
zvláštních  předpisů, které  právnická nebo  fyzická osoba provádí
v zařízeních určených pro tyto  činnosti nebo na místech obvyklých
pro jejich  výkon, pod vlastním  jménem a na  vlastní odpovědnost.
Jinou  právnickou nebo  fyzickou osobou  se pro  tyto účely rozumí
pouze osoba, jejíž předmět činnosti  zahrnuje i činnosti, které ve
smyslu  věty  druhé  má  svými  zaměstnanci  v pracovních vztazích
zajišťovat.

                               § 2

     (1) Účastníky  právních  vztahů   vznikajících  podle  tohoto
zákona jsou
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí a územní orgán práce (dále
   jen "úřad práce"),
b) občané,
c) právnické   a  fyzické   osoby  zaměstnávající   občany,  jakož
   i cizince   a   osoby   bez   státní   příslušnosti  (dále  jen
   "zaměstnavatelé");  za  zaměstnavatele  se  považují  právnické
   osoby a fyzické osoby  uvedené ve zvláštním právním předpise31)
   a dále  organizační  složky  zahraniční  právnické  osoby  nebo
   zahraniční  fyzické  osoby  oprávněné  podnikat  na území České
   republiky podle zvláštních právních předpisů,1)
d) právnické  a  fyzické  osoby,  které  vykonávají činnosti podle
   tohoto   zákona,   zejména   při   zprostředkování  zaměstnání,
   rekvalifikaci a pracovní rehabilitaci,
pokud zákon nestanoví jinak.

     (2) Občané jako účastníci právních vztahů podle tohoto zákona
jsou občané České republiky.  Stejné právní postavení mají cizinci
a osoby bez  státní příslušnosti (dále  jen "cizinci"); zaměstnání
na území  České republiky však mohou  cizinci vykonávat jen tehdy,
jestliže  jim  bylo  uděleno  povolení  k  zaměstnání  a  povolení
k pobytu,32)  pokud   zákon  nestanoví  jinak.   Udělení  povolení
k zaměstnání cizinci  podléhá správnímu poplatku  podle zvláštních
právních předpisů.33)

     (3) Povolení  k zaměstnání  a povolení  k pobytu  se vyžaduje
též,  má-li  cizinec  vykonávat  práci  na  území  České republiky
v pracovním  vztahu   k  zahraničnímu  zaměstnavateli,   který  ho
k výkonu této  práce vyšle na  základě obchodní nebo  jiné smlouvy
uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.
------------------------------------------------------------------
 1) Například § 7, 21 a 29 obchodního zákoníku.
31) § 8 zákoníku práce.
32) Zákon  č.  123/1992  Sb.,  o  pobytu  cizinců  na  území České
    a Slovenské   Federativní  Republiky,   ve  znění   zákona  č.
    190/1994 Sb., zákona č. 150/1996  Sb. a nálezů Ústavního soudu
    uveřejněných pod č. 159/1998 Sb. a pod č. 160/1998 Sb.
33) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
    č. 10/1993 Sb., zákona č.  72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
    zákona  č.  273/1994  Sb.,  zákona  č.  36/1995 Sb., zákona č.
    118/1995 Sb., zákona č. 160/1995  Sb., zákona č. 301/1995 Sb.,
    zákona  č. 151/1997  Sb., zákona  č. 305/1997  Sb., zákona  č.
    149/1998 Sb., zákona č. 157/1998  Sb., zákona č. 167/1998 Sb.,
    zákona č.  63/1999 Sb., zákona č.  166/ /1999 Sb. a  zákona č.
    167/1999 Sb.

                              § 2a

     (1) Povolení  k zaměstnání  může vydat  cizinci úřad práce,2)
v jehož  obvodu  bude   zaměstnávání  vykonáváno,  s  přihlédnutím
k situaci  na trhu  práce a  za předpokladu,  že se  jedná o volné
pracovní místo,  které s ohledem  na požadovanou kvalifikaci  nebo
dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak.

     (2) Povolení k  zaměstnání obsahuje místo  výkonu práce, druh
práce,  označení (jméno)  a sídlo  (místo pobytu)  zaměstnavatele,
u něhož bude  cizinec vykonávat zaměstnání,  a dobu, na  kterou se
vydává. Povolení  k zaměstnání se  vydává nejdéle na  dobu jednoho
roku. O povolení  k zaměstnání je možno žádat  opakovaně.

     (3) Platnost povolení k zaměstnání zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) skončením  zaměstnání  před  uplynutím  doby,  na  kterou  bylo
   vydáno,
c) uplynutím  doby, na  kterou bylo  povolení k  pobytu cizinci32)
   vydáno, nebo zánikem oprávnění k pobytu z jiného důvodu.

     (4) Povolení k zaměstnání může  úřad práce odejmout, jestliže
zaměstnání   je   vykonáváno   v   rozporu   s  vydaným  povolením
k zaměstnání.
------------------------------------------------------------------
 2) Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České
    republiky na  úseku zaměstnanosti, ve znění  zákona č. 64/1991
    Sb., zákona č. 272/1992 Sb.,  zákona č. 84/1993 Sb., zákona č.
    39/1994  Sb., zákona  č. 74/1994  Sb., zákona  č. 160/1995 Sb.
    a zákona č. 167/1999 Sb.
32) Zákon  č.  123/1992  Sb.,  o  pobytu  cizinců  na  území České
    a Slovenské   Federativní  Republiky,   ve  znění   zákona  č.
    190/1994 Sb., zákona č. 150/1996  Sb. a nálezů Ústavního soudu
    uveřejněných pod č. 159/1998 Sb. a pod č. 160/1998 Sb.

                              § 2b

     Povolení k zaměstnání za podmínek uvedených v § 2a může vydat
úřad práce též cizinci, který bude
a) zaměstnán  v  příhraniční  oblasti  České  republiky  a nejméně
   jednou  za  kalendářní  týden  se  vrací  do  státu sousedícího
   s Českou   republikou,  kde   má  své   bydliště  a   jehož  je
   příslušníkem;  příhraniční  oblastí  České  republiky se rozumí
   území okresu přiléhajícího ke státním hranicím,
b) sezónním  zaměstnancem  zaměstnávaným  činnostmi  závislými  na
   střídání  ročních období,  avšak nejdéle  na dobu  šesti měsíců
   v kalendářním  roce,  pokud  mezi  jednotlivými zaměstnáními na
   území České republiky uplyne doba nejméně šesti měsíců,
c) zaměstnán na  časově vymezené období za  účelem zvyšování svých
   dovedností a kvalifikace ve  zvoleném povolání (stáž), avšak na
   dobu  nejdéle jednoho  roku;  toto  období zaměstnání  může být
   prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné
   kvalifikace podle předpisů platných v České republice.

                              § 2c

     Bez ohledu na situaci na  trhu práce úřad práce vydá povolení
k zaměstnání cizinci
a) o němž to  stanoví mezinárodní smlouva, jíž  je Česká republika
   vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,36)
b) do  26   let  věku  zaměstnávaného   příležitostnými  a  časově
   omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami.
------------------------------------------------------------------
36) Například  sdělení  Ministerstva  zahraničních  věcí č. 7/1995
    Sb.,  o sjednání  Evropské dohody  zakládající přidružení mezi
    Českou republikou na jedné  straně a Evropskými společenstvími
    a jejich členskými státy na straně druhé, sdělení Ministerstva
    zahraničních  věcí č.  188/1997  Sb.,  o sjednání  Dohody mezi
    vládou České  republiky a Švýcarskou spolkovou  radou o výměně
    stážistů.

                              § 2d

     Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince
a) kterému  bylo  přiznáno   postavení  uprchlíka,37)  nebo  který
   o přiznání tohoto postavení požádal,
b) kterému bylo uděleno povolení k  trvalému pobytu na území České
   republiky,
c) který  je   rodinným  příslušníkem  člena   diplomatické  mise,
   konzulárního  úřadu  nebo   rodinným  příslušníkem  zaměstnance
   mezinárodní  vládní   organizace  se  sídlem   na  území  České
   republiky, pokud je mezinárodní smlouvou zaručena vzájemnost,
d) jehož výkon  práce na území České  republiky nepřesáhne sedm po
   sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním
   roce  a  jde-li  zároveň   o  výkonného  umělce,  pedagogického
   pracovníka,34)   akademického   pracovníka   vysoké   školy,35)
   vědeckého  pracovníka, který  je účastníkem  vědeckého setkání,
   žáka  nebo studenta  do 26  let věku,  sportovce, osobu,  která
   v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto
   zboží dodává  nebo provádí montáž na  základě obchodní smlouvy,
   případně provádí záruční a opravářské práce,
e) o němž to  stanoví mezinárodní smlouva, jíž  je Česká republika
   vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,38)
f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě
   mezistátní dohody  o vzájemné pomoci  při odstraňování následků
   havárií a živelných pohrom a v případech humanitární pomoci,
g) zaměstnávaného v mezinárodní hromadné dopravě,
h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,
i) který  je  příslušníkem  ozbrojených  sil  nebo  civilní složky
   smluvní strany Severoatlantické smlouvy.
------------------------------------------------------------------
34) § 50  zákona  č.  29/1984  Sb.,  o  soustavě  základních škol,
    středních škol  a vyšších odborných  škol (školský zákon),  ve
    znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
35) § 70  odst.  3  zákona  č.  111/1998  Sb.,  o vysokých školách
    a o  změně  a  doplnění   dalších  zákonů  (zákon  o  vysokých
    školách).
37) Zákon  č.  498/1990  Sb.,  o  uprchlících,  ve znění zákona č.
    317/1993 Sb. a zákona č. 150/1996 Sb.
38) Například sdělení  Ministerstva zahraničních věcí  č. 227/1993
    Sb., o  sjednání Smlouvy mezi  Českou republikou a  Slovenskou
    republikou o vzájemném zaměstnávání občanů.

                               § 3

                  Státní politika zaměstnanosti

    (1) Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosažení rovnováhy
mezi  nabídkou  a  poptávkou  po  pracovních silách, produktivnímu
využití  zdrojů pracovních  sil a  k zabezpečení  práva občanů  na
zaměstnání;  zabezpečují  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí
a příslušné úřady práce.2)

    (2)   Při   zabezpečování    státní   politiky   zaměstnanosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí zejména
 a) soustavně  sleduje   a  vyhodnocuje  situaci   na  trhu  práce
    a zpracovává prognózy a strategii vývoje zaměstnanosti,
 b) navrhuje  opatření  na  ovlivnění  poptávky  a  nabídky  práce
    a k vytváření  souladu mezi zdroji a  potřebami pracovních sil
    v celostátním měřítku,
 c) navrhuje programy  k dalšímu pracovnímu  uplatnění zaměstnanců
    v případech    velkých    strukturálních    změn   prováděných
    v působnosti ústředních orgánů,
 d) usměrňuje  zaměstnávání pracovních  sil ze  zahraničí na území
    České   republiky   a   pracovních   sil   z  České  republiky
    v zahraničí,
 e) navrhuje opatření  k realizaci úkolů  vyplývajících pro Českou
    republiku   z   uzavřených   mezinárodních   úmluv  v  oblasti
    zaměstnanosti.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 9/1991 Sb., o  zaměstnanosti a působnosti orgánů České
   republiky na  úseku zaměstnanosti, ve  znění zákona č.  64/1991
   Sb., zákona č.  272/1992 Sb., zákona č. 84/1993  Sb., zákona č.
   39/1994  Sb., zákona  č. 74/1994  Sb., zákona  č. 160/1995  Sb.
   a zákona č. 167/1999 Sb.

                           ČÁST DRUHÁ
                Zabezpečování práva na zaměstnání

                   Zprostředkování zaměstnání

                               § 4

     (1) Zprostředkováním  zaměstnání se  pro účely  tohoto zákona
rozumí  činnost zaměřená  na vyhledávání  vhodného zaměstnání  pro
občana, který se o práci  uchází, a na vyhledávání zaměstnanců pro
zaměstnavatele,   který   hledá   nové   pracovní  síly.  Součástí
zprostředkování zaměstnání je též činnost informační a poradenská.

    (2) Zaměstnání  zprostředkovávají příslušné  úřady práce; jiné
právnické nebo fyzické osoby mohou zprostředkovávat zaměstnání jen
za podmínek stanovených tímto zákonem.

    (3) Úřady  práce  zprostředkovávají  zaměstnání  bezplatně  na
celém území České republiky.

                               § 5

     (1) Zprostředkování zaměstnání  může provádět bezplatně  i za
úhradu právnická nebo fyzická osoba, jestliže má k takové činnosti
povolení;39)  zprostředkování zaměstnání  za úhradu  lze vykonávat
i za  účelem  dosažení  zisku.  Při  zprostředkování zaměstnání za
úhradu nemůže být úhrada požadována od občana.

     (2) Za  zprostředkování zaměstnání  za úhradu  podle odstavce
1 se  nepovažuje  zveřejňování  nabídek  zaměstnání ve sdělovacích
prostředcích nebo  prostřednictvím elektronických médií,  kdy není
prováděna  přímá zprostředkovatelská  činnost mezi  zaměstnavateli
a občany.

     (3) V souvislosti se  zprostředkováním zaměstnání se zakazují
jakékoli srážky  ze mzdy nebo jiné  odměny poskytované zaměstnanci
za  vykonanou  práci,  ve  prospěch  jiné  osoby, která zaměstnání
zprostředkovala; to  platí obdobně o provádění  srážek ve prospěch
zaměstnavatele v souvislosti s  přijetím zaměstnance do zaměstnání
nebo příslibem zachování jeho zaměstnání.
------------------------------------------------------------------
 2) Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České
    republiky na  úseku zaměstnanosti, ve znění  zákona č. 64/1991
    Sb., zákona č. 272/1992 Sb.,  zákona č. 84/1993 Sb., zákona č.
    39/1994  Sb., zákona  č. 74/1994  Sb., zákona  č. 160/1995 Sb.
    a zákona č. 167/1999 Sb.
39) § 11  písm.  k)  zákona  č.  9/1991  Sb.,  ve  znění zákona č.
    167/1999 Sb.

                              § 5a

     (1) Povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  se  vydává  na
základě žádosti fyzické nebo právnické osoby na tři roky; povolení
lze vydat opakovaně.

     (2) Podmínkou udělení povolení  ke zprostředkování zaměstnání
fyzickým  osobám   je  jejich  bezúhonnost,   odborná  způsobilost
a trvalý pobyt  na území České republiky;  u právnických osob musí
uvedené  podmínky  splňovat  fyzická   osoba,  která  plní  funkci
odpovědného  zástupce pro  účely zprostředkování  zaměstnání, nebo
statutární  orgán   nebo  některý  z   členů  statutárního  orgánu
odpovědný  za zprostředkování  zaměstnání. U  zahraniční právnické
osoby plní  funkci odpovědného zástupce  pro účely zprostředkování
zaměstnání vedoucí organizační složky umístěné v České republice.

     (3) Za  bezúhonnou se  považuje fyzická  osoba, která  nebyla
pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný  čin nebo pro trestný čin
majetkové  povahy.  Bezúhonnost  se  dokládá  výpisem  z Rejstříku
trestů,  který  není  starší  šesti  měsíců,  nebo  odpovídajícími
doklady  vydanými státem,  jehož je  fyzická osoba  občanem, jakož
i státy,  ve kterých  se tato  osoba zdržovala  v posledních třech
letech nepřetržitě po dobu delší než tři měsíce.

     (4) Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má
ukončené   vysokoškolské  vzdělání   a  nejméně   dvouletou  praxi
v oblasti zprostředkování  zaměstnání nebo v  oboru, pro který  má
být zprostředkování  zaměstnání povoleno, anebo  která má ukončené
středoškolské  vzdělání  a  nejméně   pětiletou  praxi  v  oblasti
zprostředkování  zaměstnání  nebo  v   oboru,  pro  který  má  být
zprostředkování zaměstnání povoleno. Není-li fyzická osoba občanem
České  republiky,   je  nutno  prokázat   pohovorem  před  orgánem
vydávajícím povolení ke zprostředkování zaměstnání znalost českého
jazyka.

     (5) Znalost českého jazyka se prokáže, jestliže fyzická osoba
a) je  schopna  plynně  a  jazykově  správně  odpovídat  na otázky
   vztahující  se k  běžným situacím  denního života  a k činnosti
   související se zprostředkováním zaměstnání,
b) umí  ústně sdělit  obsah textu  z denního  tisku a  obsah textu
   týkajícího se pracovněprávních předpisů.

     (6) Právnická nebo  fyzická osoba žádající  o vydání povolení
ke  zprostředkování  zaměstnání  je  povinna  doložit  skutečnosti
uvedené  v  předchozích  odstavcích  při  podání  žádosti  o  toto
povolení.  Případné změny,  které nastanou  později, je  právnická
nebo fyzická osoba povinna  oznamovat nejpozději do jednoho měsíce
od  jejich  vzniku  orgánu,   který  povolení  ke  zprostředkování
zaměstnání vydává.

                              § 5b

     (1) Povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  musí obsahovat
zejména:
a) u fyzické  osoby její  jméno, příjmení,  bydliště, rodné číslo,
   a není-li jí uděleno, datum narození, sídlo zprostředkovatelny,
   územní obvod  a okruh profesí,  pro které bude  zprostředkování
   povoleno, dobu, na kterou je povolení vydáno,
b) u právnické osoby  obchodní jméno, sídlo,  identifikační číslo,
   předmět podnikání, jméno a příjmení  osoby odpovědné podle § 5a
   odst.     2     za     zprostředkování     zaměstnání,    sídlo
   zprostředkovatelny,  územní obvod  a okruh  profesí, pro  které
   bude  zprostředkování  povoleno,  dobu,  na  kterou je povolení
   vydáno.

     (2) Povolení   ke  zprostředkování   zaměstnání  se   odejme,
jestliže fyzická nebo právnická osoba
a) přestane splňovat podmínky uvedené v § 5a odst. 2,
b) vykonává  zprostředkování  zaměstnání  v  rozporu  s podmínkami
   stanovenými pro zprostředkování zaměstnání  v tomto zákoně nebo
   v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání.

                              § 5c

  Údaje   o  občanech,   kterým  fyzická   nebo  právnická   osoba
zprostředkovává zaměstnání, lze získávat  a sdělovat jen pro účely
zprostředkování zaměstnání.

                               § 6

    (1) Vhodné zaměstnání si občan  zabezpečuje sám nebo za pomoci
příslušného úřadu práce.

    (2) O zprostředkování zaměstnání se  občan uchází u toho úřadu
práce,  v jehož  obvodu má  trvalý pobyt;  informace o  možnostech
zaměstnání  a o  volných pracovních  místech, jakož  i poradenskou
činnost  týkající  se  zaměstnání,  může  požadovat u kteréhokoliv
úřadu  práce. Za  tím účelem  vedou úřady  práce evidenci  volných
pracovních míst (§ 8 odst. 2).

                               § 7

    (1) Občan, který  není v pracovním  nebo obdobném vztahu,  ani
nevykonává  samostatnou  výdělečnou  činnost  ani  se nepřipravuje
soustavně pro  povolání a osobně  se u úřadu  práce (§ 4  odst. 2)
uchází  na  základě  písemné  žádosti  o  zprostředkování vhodného
zaměstnání  (dále  jen  "uchazeč  o  zaměstnání"),  se  zařadí  do
evidence  uchazečů o  zaměstnání (§  8 odst.  1). Požádá-li  občan
o zprostředkování zaměstnání  nejpozději do tří  pracovních dnů po
skončení zaměstnání,  zařadí se do evidence  uchazečů o zaměstnání
ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

    (2) Uchazeč o zaměstnání je  povinen poskytovat úřadu práce na
jeho vyzvání potřebnou  součinnost při zprostředkování zaměstnání.
Skutečnosti rozhodné  pro vedení v evidenci  uchazečů o zaměstnání
osvědčuje    uchazeč    o    zaměstnání    při    podání   žádosti
o zprostředkování zaměstnání úřadu práce; změny těchto skutečností
ohlašuje nejpozději do sedmi kalendářních dnů.

    (3) Uchazeč o zaměstnání může být z evidence vyřazen, jestliže
bez vážných  důvodů odmítne nastoupit do  vhodného zaměstnání nebo
jestliže   úmyslně   maří   součinnost    s   úřadem   práce   při
zprostředkování zaměstnání; v těchto  případech bude znovu zařazen
do evidence  uchazečů o zaměstnání  nejdříve po uplynutí  doby tří
měsíců.

     (4) Jako soustavná příprava pro  povolání se pro účely tohoto
zákona posuzuje i doba po  skončení studia (přípravy pro povolání)
na střední  škole nebo vyšší  odborné škole, na  vysoké škole nebo
jiné škole,  na které se  podle právních předpisů  taková příprava
provádí, pokud bezprostředně poté  občan pokračuje v dalším studiu
(přípravě pro povolání) na téže nebo jiné škole.

                               § 8

    (1) Evidence uchazečů  o zaměstnání obsahuje  zejména potřebné
osobní údaje  o uchazeči o  zaměstnání, údaje o  jeho kvalifikaci,
získaných  pracovních  zkušenostech  v  dosavadních  zaměstnáních,
zaměření  jeho zájmu  o určitá  zaměstnání, údaje  o jeho osobních
a rodinných poměrech souvisejících  se zprostředkováním zaměstnání
a o jeho  zdravotním stavu. Osobní  údaje o uchazeči  o zaměstnání
lze  sdělovat  jen  pro  účely  zprostředkování  zaměstnání, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak.

    (2) Evidence   volných  pracovních   míst  obsahuje   základní
charakteristiku  pracovního  místa,  zejména  určení  druhu práce,
předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa a
základní informace o pracovních  a mzdových podmínkách, možnostech
ubytování a umístění dětí do předškolních zařízení. 

                               § 9

    (1) Při zprostředkování zaměstnání se  věnuje zvýšená péče těm
uchazečům  o zaměstnání,  kteří ji  pro svůj  zdravotní stav, věk,
péči o dítě nebo z jiných  vážných důvodů potřebují. Jsou to vedle
občanů se změněnou pracovní schopností podle § 21 zejména
 a) mladiství   po   skončení   povinné   školní  docházky,  kteří
    nepokračují v další přípravě na povolání,
 b) absolventi středních  škol, vyšších odborných  škol a vysokých
    škol nebo  jiných škol, na kterých  se podle právních předpisů
    provádí soustavná příprava pro povolání, a to po dobu dvou let
    po úspěšném ukončení studia,
 c) těhotné  ženy, občané  pečující o   dítě do  15 let  věku nebo
    o dlouhodobě těžce  zdravotně postiženého člena  rodiny, který
    vyžaduje mimořádnou péči,
 d) uchazeči  o zaměstnání  starší padesáti  let věku  a ti, kteří
    byli  uvolněni ze  zaměstnání v  důsledku strukturálních změn,
    organizačních  nebo racionalizačních  opatření,
 e) uchazeči o  zaměstnání, kteří jsou vedeni  v evidenci uchazečů
    o zaměstnání déle než šest měsíců,
 f) občané, kteří potřebují zvláštní pomoc 3),
 g) občané společensky nepřizpůsobení 4).

    (2) Zaměstnavatel na  vyžádání úřadu práce  vybere z hlášených
volných pracovních míst  (§ 19 odst. 2) místa  vhodná pro uchazeče
o zaměstnání uvedené v odstavci 1.
------------------------------------------------------------------
3) § 90 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
4) § 91 zákona č. 100/1988 Sb. 

                          Rekvalifikace

                              § 10

    (1) Rekvalifikací  se pro  účely tohoto  zákona rozumí  taková
změna  dosavadní  kvalifikace  uchazeče  o  zaměstnání,  kterou je
potřebné   zajistit   získáním   nových   znalostí   a  dovedností
teoretickou  nebo praktickou  přípravou, umožňující  jeho pracovní
uplatnění  ve vhodném  zaměstnání. Při  určování obsahu  a rozsahu
této  přípravy  se  vychází  z  dosavadní  kvalifikace  uchazeče o
zaměstnání  tak, aby  byla  co  nejúčelněji využita  při získávání
nových  znalostí  a  dovedností   nezbytných  pro  výkon  práce  v
zaměstnání, pro které je rekvalifikován; na základě toho se rovněž
určuje způsob  a doba zabezpečení rekvalifikace.  Obdobně je možno
postupovat  v případech,  kdy  uchazeč  o zaměstnání  dosud žádnou
kvalifikaci nezískal.

    (2) Rekvalifikace  se   provádí  na  základě   písemné  dohody
uzavřené  mezi uchazečem  o zaměstnání  a úřadem  práce, který  mu
nabídl zabezpečení rekvalifikace. V  dohodě se uvede zejména obsah
rekvalifikace,  způsob  a  doba   jejího  zabezpečení  a  podmínky
hmotného zabezpečení po dobu rekvalifikace.

                              § 11

    (1) Rekvalifikace  prováděná  zaměstnavateli  v  zájmu dalšího
pracovního uplatnění jejich zaměstnanců  se uskutečňuje na základě
písemné dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

    (2) Rekvalifikace  se   uskutečňuje  v  pracovní   době  a  je
překážkou  v práci  na straně  zaměstnance; za  tuto dobu přísluší
zaměstnanci  náhrada   mzdy  ve  výši   průměrného  výdělku.  Mimo
pracovní  dobu  se  rekvalifikace  uskutečňuje  jen  pokud  je  to
nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

    (3) O rekvalifikaci  podle odstavce 1  nejde v případě  účasti
zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou
 a) je  zaměstnavatel povinen  zabezpečovat pro  zaměstnance podle
    příslušných právních  předpisů a které  je zaměstnanec povinen
    se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání,
 b) zaměstnanec absolvuje  z vlastního zájmu,  aniž by z  hlediska
    jím  vykonávané práce  u zaměstnavatele  byla nezbytná potřeba
    změny jeho dosavadní kvalifikace;
v těchto  případech  se  postupuje  podle  příslušných  ustanovení
pracovněprávních   předpisů  upravujících   účast  zaměstnanců  na
školení a studiu při zaměstnání 5).
------------------------------------------------------------------
5) § 141a zákoníku práce.
   Vyhláška  ministerstva školství  č. 140/1968  Sb., o pracovních
   úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání. 

            Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání

                              § 12

    (1) Uchazeči o zaměstnání, kterému  není do sedmi kalendářních
dnů  ode dne  podání žádosti   podle §  7 odst.  1 zprostředkováno
vhodné zaměstnání  nebo zabezpečena možnost  rekvalifikace na nové
pro něj vhodné zaměstnání, se poskytne hmotné zabezpečení.

    (2) Skutečnosti rozhodné pro  poskytování hmotného zabezpečení
je uchazeč o zaměstnání povinen osvědčit úřadu práce zejména údaji
uvedenými v  potvrzení o zaměstnání 6)  a změny těchto skutečností
ohlašovat nejpozději do sedmi kalendářních dnů.

     (3) Hmotné  zabezpečení  náleží  uchazeči  o  zaměstnání  při
splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence uchazečů
o zaměstnání podle § 7 odst. 1.
------------------------------------------------------------------
6) § 60 odst. 2 zákoníku práce.
   § 6  nařízení vlády  ČSSR č.  223/1988 Sb.,  kterým se  provádí
   zákoník práce. 

                              § 13

    (1) Hmotné  zabezpečení  se  poskytuje  uchazeči o zaměstnání,
který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce
alespoň 12  měsíců v posledních třech  letech před podáním žádosti
o zprostředkování zaměstnání.

     (2) Jako  doba zaměstnání se  pro účely uvedené  v odstavci 1
započítává doba
a) studia (přípravy pro povolání) uvedená v § 7 odst. 4,
b) přípravy  občana se  změněnou pracovní  schopností pro pracovní
   uplatnění,
c) výkonu  vojenské  základní  (náhradní)  služby  v  Armádě České
   republiky,
d) výkonu civilní služby,
e) osobní péče o  dítě ve věku do tří  let nebo o dítě ve  věku do
   18 let,  je-li dlouhodobě těžce  zdravotně postižené vyžadující
   mimořádnou péči,27)
f) osobní péče o blízkou převážně  nebo úplně bezmocnou osobu nebo
   blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,28)
g) pobírání plného invalidního důchodu.
Doby uvedené  ve větě první se  však nezapočítávají, pokud spadají
do  doby zaměstnání;  kryjí-li  se  navzájem, započítávají  se jen
jednou.
------------------------------------------------------------------
27) § 5  odst. 1  písm. r)  zákona č.  155/1995 Sb.,  o důchodovém
    pojištění.
28) § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb.

                              § 14

    (1) Hmotné   zabezpečení  se   neposkytuje,  jestliže  uchazeč
o zaměstnání
a) splňuje  podmínky  pro  nárok  na  starobní  důchod, s výjimkou
   podmínek  pro nárok  na starobní  důchod, na  nějž vzniká nárok
   před dosažením  potřebného věku,7) v období  do dosažení tohoto
   věku,  nebo  pro  nárok  na  plný  invalidní důchod, s výjimkou
   plného  invalidního  důchodu  občana,  který  je plně invalidní
   proto,  že   je  schopen  pro   zdravotní  postižení  soustavné
   výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek,40)
 b) je hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění
    (zabezpečení) nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek),
 c) nastoupil   vojenskou  základní   (náhradní)  službu,  civilní
    službu, vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody,
 d) bez vážných  osobních nebo rodinných  důvodů odmítne nastoupit
    do vhodného  zaměstnání nebo na rekvalifikaci  pro nové vhodné
    zaměstnání anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při
    rekvalifikaci,
 e) úmyslně  maří součinnost  s úřadem  práce při  zprostředkování
    zaměstnání,
 f) v  posledních šesti  měsících opětovně  ukončil zaměstnání sám
    bez  vážných důvodů,  nebo s  ním v  této době bylo zaměstnání
    ukončeno   pro   neuspokojivé   pracovní   výsledky  nebo  pro
    porušování povinností vyplývajících ze zaměstnání.

    (2) Hmotné  zabezpečení  se  dále  neposkytuje  po dobu pobytu
uchazeče o zaměstnání v cizině přesahující 30 kalendářních dnů.

    (3) Dávky hmotného zabezpečení se nevyplácejí do ciziny.
------------------------------------------------------------------
 7) § 32, 74, § 76 odst. 1 a § 94 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.,
    o důchodovém  pojištění,  ve  znění  zákona  č.  134/1997  Sb.
    a zákona č. 289/1997 Sb.
40) § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.

                              § 15

    (1) Za vážné osobní nebo  rodinné důvody v případech uvedených
v § 14 odst. 1 písm. d) se považuje důvod spočívající v
  a) nezbytné osobní péči o
     1. dítě ve věku do tří let,
     2. dlouhodobě těžce zdravotně  postižené dítě, které vyžaduje
        mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové
        děti,
     3. blízkou osobu, která je  převážně nebo úplně bezmocná nebo
        částečně bezmocná starší 80 let a nebyla umístěna v ústavu
        sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,
  b) docházce  dětí do  předškolního zařízení  a v  povinné školní
     docházce dětí,
  c) místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela.

    (2) Za vážné důvody v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm.
f) se považuje, jestliže zaměstnanec skončil zaměstnání
 a) z vážných osobních nebo rodinných důvodů, uvedených v odstavci
    1 písm. a) až c),
 b) z  důvodu,  že  zaměstnavatel  porušil  podstatnou  povinnost,
    kterou  měl podle  právních předpisů,  kolektivní smlouvy nebo
    sjednaných pracovních podmínek,
 c) ze  zdravotních  důvodů,  nemohl-li  je  dál  vykonávat  podle
    lékařského posudku (rozhodnutí) orgánu státní zdravotní správy
    nebo sociálního  zabezpečení, popřípadě pro  dosažení nejvyšší
    přípustné expozice 8).
------------------------------------------------------------------
8) Zákon č. 98/1987 Sb., o  zvláštním příspěvku horníkům, ve znění
   zákona č. 160/1989 Sb. 

                              § 16

    (1) Hmotné  zabezpečení  se  poskytuje  uchazeči  o zaměstnání
nejdéle  po dobu  šesti měsíců  (dále jen  "podpůrčí doba"), pokud
není v odstavcích 2 a 4 stanoveno jinak.

    (2) Uchazeči  o  zaměstnání,  kterému  úřad  práce zabezpečuje
rekvalifikaci  (§  10),  se  hmotné  zabezpečení  poskytuje  až do
ukončení  rekvalifikace;  po   skončení  rekvalifikace  se  hmotné
zabezpečení poskytne tomuto uchazeči  o zaměstnání jen za podmínky
stanovené v odstavci 7. Pro účely poskytování hmotného zabezpečení
podle  tohoto  ustanovení  se  podmínka  celkové  doby předchozího
zaměstnání podle § 13 považuje za splněnou.


     3) Hmotné  zabezpečení  se  poskytuje  uchazeči  o zaměstnání
i v době pracovní neschopnosti, kdy nemá nárok na nemocenské anebo
jeho  výplatu,  a  to  nejdéle  po  dobu,  po kterou by nemocenské
náleželo.Prokáže-li  tento uchazeč  o  zaměstnání,  že měl  v době
pracovní neschopnosti vyšší náklady  spojené s nemocí nebo úrazem,
může mu  být hmotné zabezpečení  zvýšeno až do  výše nemocenského,
které by mu jinak náleželo  podle předpisů o nemocenském pojištění
(zabezpečení) z jeho posledního zaměstnání.

     (4) Do podpůrčí doby se nezapočítává doba
  a) po  kterou  bylo  uchazeči  o  zaměstnání  poskytováno hmotné
     zabezpečení podle odstavce 3,
  b) po   kterou   byl   hmotně   zabezpečen   peněžitými  dávkami
     nemocenského  pojištění  (zabezpečení),  nahrazujícími  ušlou
     mzdu (výdělek) a  z toho důvodu mu nebylo podle  § 14 odst. 1
     písm. b) hmotné zabezpečení poskytováno,
  c) krátkodobého zaměstnání podle § 17 odst. 7,
  d) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby.

     (5) Do  podpůrčí  doby  se  započítává  doba,  po  kterou byl
uchazeč o zaměstnání podle § 7 odst. 3 vyřazen z evidence nebo byl
ve vazbě nebo  ve výkonu trestu odnětí svobody,  nebo po kterou mu
podle §  14 odst. 1  písm. d) až  f) a odst.  2 hmotné zabezpečení
nebylo poskytováno.

     (6) Po uplynutí podpůrčí doby  je uchazeč o zaměstnání hmotně
zabezpečen  podle předpisů  o sociálním  zabezpečení; podle těchto
předpisů je  hmotně zabezpečen též  uchazeč o zaměstnání,  kterému
nevznikl nárok na hmotné zabezpečení podle tohoto zákona.

     (7) Uchazeči  o  zaměstnání,  kterému  neuplynula  v poslední
evidenci  podpůrčí doba  a v  době mezi  poslední a novou evidencí
nebyl zaměstnán (§ 13 odst. 1), anebo byl zaměstnán po dobu kratší
než  jeden   měsíc,  a  zároveň  splňuje   podmínku  celkové  doby
předchozího zaměstnání podle §  13, se poskytne hmotné zabezpečení
po zbývající část podpůrčí doby.

     (8) Uchazeči  o zaměstnání  po uplynutí  podpůrčí doby náleží
opět hmotné  zabezpečení podle tohoto  zákona, pokud po  této době
nastoupil  do  zaměstnání,  které   trvalo  alespoň  šest  měsíců,
a zároveň  splňuje  podmínku  celkové  doby předchozího zaměstnání
podle  § 13.  Doba zaměstnání  v délce  šesti měsíců se nevyžaduje
v případech uvedených v § 15 odst. 2 písm. b) a c).

                              § 16a

                             zrušen

                              § 17

    (1) Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného
měsíčního čistého výdělku, kterého  uchazeč o zaměstnání dosáhl ve
svém posledním  zaměstnání, a to  ve výši 50  % tohoto výdělku  po
dobu prvních  tří měsíců a po  zbývající dobu ve výši  40 % tohoto
výdělku. Uchazeči o zaměstnání,  který nastoupil rekvalifikaci, se
stanoví  po dobu  rekvalifikace hmotné  zabezpečení ve  výši 60  %
průměrného  měsíčního  čistého  výdělku,  kterého  dosáhl  ve svém
posledním zaměstnání.

     (2) Pokud uchazeč o zaměstnání, kterému podle ustanovení § 14
odst.   1  písm.   f)  hmotné   zabezpečení  nenáleží,   nastoupil
rekvalifikaci,  poskytne  se  mu   po  dobu  rekvalifikace  hmotné
zabezpečení  ve výši  60 %  průměrného měsíčního  čistého výdělku,
kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.

     (3) Při stanovení výše hmotného  zabezpečení podle odstavců 1
a 2 se  vychází z průměrného měsíčního  čistého výdělku uchazeče o
zaměstnání,  který  u  něho  byl  zjištěn  a naposled používán pro
pracovněprávní   účely   v   jeho   posledním   zaměstnání   podle
pracovněprávních  předpisů  o  zjišťování  a  používání průměrného
výdělku;10)   pokud  se   u  něho   tyto  pracovněprávní  předpisy
neuplatňovaly vzhledem k úpravě  stanovené zvláštními předpisy pro
právní vztah, ve kterém  vykonával své poslední zaměstnání, zjistí
se  pro účely  hmotného  zabezpečení  jeho průměrný  měsíční čistý
výdělek (příjem) obdobně podle těchto pracovněprávních předpisů.

     (4) Uchazeči o zaměstnání,  který naposledy před zařazením do
evidence uchazečů  o zaměstnání vykonával činnost  uvedenou v § 13
odst. 2  a kterému nárok  na hmotné zabezpečení  vznikl započtením
této doby,  nebo uchazeči o  zaměstnání, který bez  svého zavinění
nemůže  osvědčit  výši  průměrného  měsíčního  čistého výdělku, se
stanoví  hmotné zabezpečení  procentní sazbou  uvedenou v odstavci
1 z  částky  životního  minima   platné  pro  jednotlivého  občana
staršího 26 let ke dni vzniku nároku na hmotné zabezpečení.23)

     (5) Uchazeči o zaměstnání,  který naposledy před zařazením do
evidence  uchazečů o  zaměstnání vykonával  samostatnou výdělečnou
činnost  a  byl  účasten  jako  osoba  samostatně  výdělečně činná
důchodového  pojištění,  se   stanoví  výše  hmotného  zabezpečení
z posledního  vyměřovacího  základu   pro  pojistné  na  důchodové
pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.29)

     (6) Nelze-li  u uchazeče o zaměstnání  uvedeného v odstavci 5
stanovit  vyměřovací základ  pro pojistné  na důchodové  pojištění
a příspěvek  na  státní   politiku  zaměstnanosti28)  nebo  jde-li
o uchazeče, který  dosud nebyl zaměstnán  a jemuž vznikl  nárok na
hmotné zabezpečení v souvislosti s  rekvalifikací podle § 16 odst.
2,  postupuje se  při  stanovení  výše hmotného  zabezpečení podle
odstavce 4.

     (7) Jestliže  uchazeč o  zaměstnání přijal  zaměstnání, které
pro něho není vhodným zaměstnáním nebo v němž může konat práci jen
po kratší  než stanovenou týdenní pracovní  dobu a toto zaměstnání
mu bylo zprostředkováno na dobu kratší než šest měsíců (krátkodobé
zaměstnání),  poskytuje se  po jeho  skončení hmotné  zabezpečení,
pokud je to  pro uchazeče o zaměstnání výhodnější,  v takové výši,
v jaké  by   mu  náleželo,  kdyby   takové  krátkodobé  zaměstnání
nepřijal.

     (8) Hmotné  zabezpečení stanovené  podle odstavců  1 až  7 se
poskytuje nejvýše  do částky odpovídající  2,5 násobku, a  po dobu
rekvalifikace   2,8  násobku   částky  životního   minima  uvedené
v odstavci  4.

     (9) Hmotné  zabezpečení  se  vyplácí  v  měsíčních  splátkách
pozadu;  v  odůvodněných  případech  může  být poskytnuto zálohově
a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro
poskytování  hmotného zabezpečení  jen po  část měsíce,  náleží za
každý  kalendářní  den,  kdy  tyto  podmínky  byly splněny, hmotné
zabezpečení  ve výši  jedné třicetiny;  přitom se  výsledná částka
zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
------------------------------------------------------------------
10) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
    průměrném výdělku.
23) § 3 odst.  2 písm. e)  a odst. 3  písm. a) zákona  č. 463/1991
    Sb., o životním minimu.
    § 1  odst. 1  písm. e)  a odst.  2 písm.  a) nařízení vlády č.
    245/1994  Sb.,  kterým  se  zvyšují  částky  životního  minima
    a dávky pěstounské péče.
28) § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb.
29) § 5a odst.  1 a 2 zákona  ČNR č. 589/1992 Sb.,  o pojistném na
    sociální   zabezpečení   a   příspěvku   na   státní  politiku
    zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

                              § 17a

                             zrušen

                             § 18

    (1) Bylo-li  uchazeči  o  zaměstnání  hmotné  zabezpečení jeho
zaviněním přiznáno a poskytováno neprávem nebo ve vyšší částce než
skutečně náleželo, zejména proto,  že zamlčel nebo nesprávně uvedl
některou  rozhodnou  skutečnost   nebo  nesplnil  svou  oznamovací
povinnost, je  povinen vrátit neprávem  přijaté hmotné zabezpečení
nebo  jeho část  poskytnutou v  nesprávné výši,  a to  ode dne, od
kterého  hmotné  zabezpečení  nenáleželo  vůbec  nebo v poskytnuté
výši. Nárok na vrácení hmotného zabezpečení zaniká uplynutím lhůty
tří let, která počíná běžet ode dne jeho poskytnutí.

    (2) Zjistí-li  se   dodatečně,  že  hmotné   zabezpečení  bylo
přiznáno  nebo poskytováno  v nižší  částce, než  v jaké náleželo,
anebo že  bylo uchazeči o zaměstnání  neprávem odepřeno, popřípadě
přiznáno  od  pozdějšího  dne,  než  od  kterého  náleželo, hmotné
zabezpečení  se dodatečně  přizná,  zvýší  nebo doplatí.  Nárok na
dodatečné poskytnutí  hmotného zabezpečení nebo  jeho části zaniká
uplynutím lhůty  tří let, která  počíná běžet ode  dne, od kterého
hmotné zabezpečení nebo jeho část náleželo.

     (3) Uchazeč o zaměstnání je povinen vrátit hmotné zabezpečení
nebo jeho část,
a) bylo-li příslušným orgánem  rozhodnuto, že rozvázání pracovního
   nebo služebního  poměru uchazeče o zaměstnání  je neplatné nebo
   že  jeho zaměstnání  trvá a  zaměstnavatel je  povinen za  dobu
   nepřidělování  práce  poskytnout  náhradu  mzdy25) nebo peněžní
   náhradu,
b) bylo-li dodatečně  zjištěno, že splňoval podmínky  pro nárok na
   důchod,  které  brání  poskytování  hmotného  zabezpečení [§ 14
   odst. 1 písm. a)].

Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí i zde.
------------------------------------------------------------------
25) Například § 61 a 130 zákoníku práce.

                           ČÁST TŘETÍ
          Postup zaměstnavatelů při zaměstnávání občanů

                              § 19

    (1) Zaměstnavatel může získávat  zaměstnance v potřebném počtu
a struktuře vlastním  výběrem nebo za pomoci  úřadů práce na celém
území České republiky; tím není dotčeno ustanovení § 24.

    (2) Zaměstnavatel   oznamuje   do    pěti   kalendářních   dnů
příslušnému   úřadu   práce   volná   pracovní   místa   a  jejich
charakteristiku a neprodleně, nejpozději do pěti kalendářních dnů,
oznamuje  i  obsazení  těchto  míst.  Volnými  pracovními místy se
rozumí  nově  vytvořená  nebo  uvolněná  pracovní  místa, na která
zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance.

    (3) Pokud  nelze  na  volné  pracovní  místo  přijmout občana,
zejména  některého  z  uchazečů  o  zaměstnání, může zaměstnavatel
získávat na základě povolení příslušného úřadu práce na toto volné
pracovní místo i zaměstnance ze zahraničí. Povolení zaměstnavateli
k získávání  zaměstnanců ze  zahraničí podléhá  správnímu poplatku
podle zvláštních právních předpisů.33)
------------------------------------------------------------------
33) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
    č. 10/1993 Sb., zákona č.  72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
    zákona  č.  273/1994  Sb.,  zákona  č.  36/1995 Sb., zákona č.
    118/1995 Sb., zákona č. 160/1995  Sb., zákona č. 301/1995 Sb.,
    zákona  č. 151/1997  Sb., zákona  č. 305/1997  Sb., zákona  č.
    149/1998 Sb., zákona č. 157/1998  Sb., zákona č. 167/1998 Sb.,
    zákona č.  63/1999 Sb., zákona č.  166/ /1999 Sb. a  zákona č.
    167/1999 Sb.

                              § 19a

     Nastoupí-li  do zaměstnání  cizinec, u  něhož se  podle §  2d
písm.  c) a  d)  nevyžaduje  povolení k  zaměstnání, zaměstnavatel
o tom informuje úřad práce nejpozději  do osmi kalendářních dnů od
jeho nástupu do zaměstnání.

                              § 20

    (1) Jestliže zaměstnavatel  v souvislosti  s přechodem na nový
podnikatelský  program  nemůže  zabezpečit  pro  zaměstnance práci
v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby  a v zájmu předejít nebo
omezit uvolňování  zaměstnanců omezí po  dohodě s úřadem  práce na
přechodnou  dobu nepřesahující  šest měsíců  svou provozní činnost
a v důsledku toho  nebude přidělovat práci v rozsahu  nejméně 10 %
stanovené  týdenní  pracovní  doby,  přísluší  mu  na základě této
dohody  příspěvek  k  částečné  úhradě  náhrady  mzdy  poskytované
zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.

    (2) V dohodě,  kterou zaměstnavatel  v  souvislosti s omezením
provozní  činnosti podle  odstavce 3  sjednává s  úřadem práce  za
podmínek stanovených  prováděcím právním předpisem (§  31 odst. 4)
se uvede zejména
a) rozsah a doba omezení provozní činnosti zaměstnavatele,
b) počet zaměstnanců a jejich  okruh (vybrané profese), kterých se
   omezení provozní činnosti bude týkat,
c) výše příspěvku zaměstnavateli,  popřípadě podmínky jeho vrácení
   úřadu práce,
d) organizační opatření zaměstnavatele směřující  k tomu, aby opět
   zahájil provozní činnost v plném rozsahu.

                           ČÁST ČTVRTÁ
       Zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností

                              § 21

    (1) Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má
pro  dlouhodobě  nepříznivý   zdravotní  stav  podstatně  omezenou
možnost  pracovního  uplatnění,  popřípadě  přípravy  k pracovnímu
uplatnění;  občany  se  změněnou   pracovní  schopností  jsou  též
poživatelé  důchodů podmíněných  dlouhodobě nepříznivým zdravotním
stavem, pokud  jim zachovaná pracovní  schopnost dovoluje pracovní
uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.

    (2) Občanem  se změněnou  pracovní schopností  je vždy  občan,
který
 a) je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo
 b) byl  uznán částečně  invalidním, i  když mu  nevznikl nárok na
    částečný invalidní  důchod, nebo mu  vznikl nárok na  částečný
    invalidní důchod,  avšak tento důchod se  pro souběh s příjmem
    z výdělečné činnosti nevyplácí.30)

    (3) Občan se změněnou pracovní  schopností s těžším zdravotním
postižením   je  občan,   který  má   mimořádně  omezenou  možnost
pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen
ve  zcela  úzkém  okruhu  zaměstnání,  popřípadě  v  zaměstnání za
mimořádně upravených pracovních podmínek.

    (4) Občanem   se   změněnou   pracovní   schopností  s  těžším
zdravotním postižením  je vždy občan  invalidní, který je  schopen
vykonávat soustavné  zaměstnání jen za  zcela mimořádných podmínek
a občan, který  se může pro  svůj dlouhodobě nepříznivý  zdravotní
stav  připravovat na  budoucí  povolání  jen za  zcela mimořádných
podmínek.

    (5) Občané, na které se nevztahuje  ustanovení odstavců 2 a 4,
jsou občany  se změněnou pracovní schopností,  popřípadě občany se
změněnou pracovní  schopností s těžším  zdravotním postižením, jen
na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.

    (6) Na  občany starší  65 let  se ustanovení  odstavců 1  až 5
nevztahují.
------------------------------------------------------------------
11) § 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb.
30) § 46 odst. 1 písm. c) zákona č.  155/1995 Sb.

                              § 22

    (1) Občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním
postižením se umísťují zejména  do výrobních družstev invalidů, do
hospodářských zařízení svazů zdravotně postižených a do chráněných
dílen a pracovišť, které zřizují nebo vyhrazují zaměstnavatelé.

    (2) Zaměstnavatelům se na zřizování  a provoz chráněných dílen
a pracovišť  poskytují příspěvky,  jestliže je  zřizují po  dohodě
s místním úřadem práce.12)
------------------------------------------------------------------
12) § 118 vyhlášky č. 149/1988 Sb. 

                              § 23

    Občanům se změněnou pracovní  schopností se poskytuje pracovní
rehabilitace  jako  souvislá  péče  směřující  k  tomu,  aby mohli
vykonávat   dosavadní  nebo   jiné  vhodné   zaměstnání;  zahrnuje
poradenskou  službu  při  volbě  povolání  nebo  jiného pracovního
uplatnění,   přípravu  pro   pracovní  uplatnění,   umísťování  do
zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání. 

                              § 24

    (1) Pro   občany   se   změněnou   pracovní   schopností  jsou
zaměstnavatelé povinni
 a) hlásit úřadu práce vhodná pracovní místa a jejich obsazování,
 b) vytvářet  vhodná pracovní  místa a  zajišťovat vhodné podmínky
    pro výkon práce,
 c) z pracovních  míst vyhrazovat  v součinnosti  s úřadem  práce,
    orgány státní zdravotní správy, s příslušným odborovým orgánem
    odborové organizace  a příslušnými družstevními  orgány, místa
    zvláště  vhodná  pro  občany  se  změněnou pracovní schopností
    a předkládat seznamy  těchto míst s  popisem pracovní činnosti
    a pracovních podmínek úřadu práce,
 d) přednostně   obsazovat   místa   uvedená   v  seznamu  volných
    pracovních  míst vyhrazených  pro občany  se změněnou pracovní
    schopností  těmito občany,  a to  především svými zaměstnanci,
    u nichž  nastala  změna  pracovní   schopnosti,  a  občany  se
    změněnou  pracovní  schopností  doporučenými  k přijetí úřadem
    práce,
 e) individuálním  přizpůsobováním  pracovních  míst  a pracovních
    podmínek  rozšiřovat možnost  zaměstnávání občanů  se změněnou
    pracovní   schopností   i   na   pracovních   místech  pro  ně
    nevyhrazených  a přednostně  jim zadávat  příležitostnou práci
    a práci, kterou mohou vykonávat doma,
 f) provádět  přípravu pro  pracovní uplatnění  občanů se změněnou
    pracovní schopností  a věnovat zvláštní  péči zvyšování jejich
    kvalifikace v době jejich zaměstnávání,
 g) vést jejich evidenci.

    (2) Zaměstnavatel  je  povinen  zaměstnat  občany  se změněnou
pracovní schopností  ve výši povinného  podílu občanů se  změněnou
pracovní   schopností   na   celkovém   počtu   svých  zaměstnanců
stanoveného nařízením vlády (dále jen "povinný podíl").

    (3) Povinnost   zaměstnávat   občany   se   změněnou  pracovní
schopností ve výši povinného podílu plní zaměstnavatel
a) zaměstnáváním  občanů se  změněnou pracovní  schopností ve výši
   povinného podílu, nebo
b) odebíráním výrobků od  zaměstnavatelů zaměstnávajících více než
   55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností nebo zadáváním
   výrobních programů těmto zaměstnavatelům, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu; výše  tohoto odvodu činí ročně za
   každého  občana  se  změněnou  pracovní  schopností,  o kterého
   zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 0,5 násobku průměrné mzdy
   v národním    hospodářství     vyhlašované    a    zveřejňované
   Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za 1. až
   3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.

    (4) Zaměstnavatel  je  povinen   do  15.  února  následujícího
kalendářního  roku písemně  oznámit úřadu  práce plnění  povinného
podílu  za   uplynulý  kalendářní  rok   a  způsob  jeho   plnění.
Nesplnil-li   zaměstnavatel   povinný   podíl   způsobem  uvedeným
v odstavci  3  písm.  a)  nebo  b),  je  povinen  jej splnit podle
odstavce  3  písm.  c).  Výši  tohoto  odvodu  je povinen stanovit
a odvést  jej  do  státního   rozpočtu  nejpozději  do  31.  ledna
kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu
vznikla. Zaplacení prokáže při  plnění oznamovací povinnosti podle
věty první.

    (5) Hmotné zvýhodnění zaměstnavatelů za zaměstnávání občanů se
změněnou pracovní schopností upravují zvláštní právní předpisy.13)

    (6) Vláda  stanoví  nařízením  povinný  podíl  počtu občanů se
změněnou  pracovní   schopností  na  celkovém   počtu  zaměstnanců
zaměstnavatele  s   více  než  20   zaměstnanci  a  okruh   těchto
zaměstnavatelů,  jestliže to  bude vyžadovat  situace v umísťování
občanů se změněnou pracovní  schopností; tento povinný podíl nesmí
být vyšší než 8 % zaměstnanců.
------------------------------------------------------------------
13) § 35  zákona č.  586/1992 Sb.,   o daních  z příjmů,  ve znění
    zákona  č.  35/1993  Sb.,  zákona  č.  323/1993 Sb., zákona č.
    259/1994 Sb.,  zákona č. 149/1995 Sb.,  zákona č. 316/1996 Sb.
    a zákona č. 210/1997 Sb.

                            ČÁST PÁTÁ
           Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

                              § 25

    (1) Na  rozhodování ve  věcech zabezpečování  práva zaměstnání
a povinného  přijímání občanů  se změněnou  pracovní schopností do
zaměstnání podle tohoto zákona  se vztahují obecné právní předpisy
o správním řízení 14).

    (2) V případě rozhodnutí, které  se týká hmotného zabezpečení,
o němž bylo rozhodnuto v  odvolacím řízení podle obecných předpisů
o správním  řízení,  může  být  podán  návrh  na  jeho přezkoumání
krajskému soudu 15).

     (3) Odvolání proti  rozhodnutí úřadu práce  o odnětí hmotného
zabezpečení  a proti  rozhodnutí  o  vyřazení z  evidence uchazečů
o zaměstnání nemá odkladný účinek.

     (4) Pro  počítání  času  podle  tohoto  zákona  platí obdobně
úprava o počítání času stanovená v zákoníku práce.41)
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15) § 244 a násl. občanského soudního řádu.
41) § 266 zákoníku práce.

                              § 25a

     Místně  příslušným  je  úřad   práce,  v  jehož  obvodu  bude
zaměstnání vykonáváno, pokud tento zákon nestanoví jinak.

                              § 26

     (1) Kontrolní  činnost  podle  tohoto  zákona  jsou oprávněny
vykonávat státní orgány práce, o nichž to stanoví zákon.2) Činnost
orgánů  kontroly   se  zaměřuje  na   dodržování  pracovněprávních
předpisů  u zaměstnavatelů  a v  jejich organizačních  jednotkách,
s výjimkou   pracovních   podmínek    vyplývajících   z   předpisů
o bezpečnosti  a ochraně  zdraví  při  práci. Pro  účely kontrolní
činnosti  se za  pracovněprávní předpisy  považují právní předpisy
o zaměstnanosti, zákoník  práce, zákon o  kolektivním vyjednávání,
zákony upravující mzdy, platy a cestovní náhrady a zákon o ochraně
zaměstnanců  při platební  neschopnosti zaměstnavatele  a o  změně
některých  zákonů  a  právní  předpisy  vydané  k provedení těchto
zákonů.

    (2) Kontrolní  činností   podle  odstavce  1   nejsou  dotčena
kontrolní  oprávnění  jiných  orgánů  podle  zvláštních  předpisů.
Činnost  zaměřenou   na  kontrolu  dodržování   právních  předpisů
o zaměstnanosti jsou  oprávněny vykonávat také  příslušné odborové
orgány, v rozsahu stanoveném v zákoníku práce 16).

     (3) Orgány  kontroly  jsou  oprávněny  při kontrolní činnosti
podle  odstavce  1  zjišťovat  totožnost  osob  zdržujících  se na
pracovištích zaměstnavatele; tyto osoby jsou povinny osvědčit svou
totožnost  a  předložit  povolení  k  zaměstnání,  pokud  k výkonu
zaměstnání jim mělo být povolení vydáno.
------------------------------------------------------------------
16) § 22 zákoníku práce. 

                              § 27

    Zaměstnavatelé  a  státní  orgány  práce  při provádění tohoto
zákona  spolupracují  s  příslušnými  odborovými orgány odborových
organizací  a   příslušnými  družstevními  orgány,   orgány  svazů
zdravotně  postižených, a  podle  povahy  věci též  s organizacemi
zaměstnavatelů  a  územními  orgány  státní  správy,  orgány  obcí
a měst. 

                              § 28

    Na  zaměstnávání   občanů  v  zařízeních   ozbrojených  sil  a
ozbrojených  sborů  s   výjimkou   jejich   civilních   složek  se
nevztahuje §  9 odst. 2,  § 19 a  24; tato ustanovení,  s výjimkou
§ 19 odst.  2, se nevztahují  rovněž na pracovní  místa obsazovaná
volbou nebo jmenováním 17), popřípadě ustanovením do funkce 18).
------------------------------------------------------------------
17) § 27 zákoníku práce.
18) § 40 zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších
předpisů. 

                              § 29

    Zaměstnavatel,  který před  účinností tohoto  zákona přijal do
zaměstnání  cizince nebo  osobu bez  státní příslušnosti,  je může
dále  zaměstnávat,  jen  pokud   jim  na  jejich  žádost,  podanou
nejpozději do tří měsíců od  účinnosti tohoto zákona, bylo uděleno
povolení  k zaměstnání.  Ustanovení  věty  první se  nevztahuje na
cizince a  osoby bez státní příslušnosti  přijaté do zaměstnání na
základě příslušných mezinárodních smluv. 

                              § 30

    (1) Přezkumné  řízení  podle  §  25  odst.  2 se nevztahuje na
rozhodnutí, která  nabyla právní moci přede  dnem účinnosti tohoto
zákona.

    (2) Výše hmotného zabezpečení  poskytovaného podle dosavadních
předpisů  ke  dni  účinnosti  tohoto  zákona  se  od 1. února 1991
upraví, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější.

    (3) Nároky  vzniklé  přede  dnem  účinnosti  tohoto  zákona na
náborové příspěvky a další  náležitosti podle předpisů uvedených v
§ 32 body 8 až 30 se posuzují podle dosavadních předpisů. 

                              § 31

    (1) Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí stanoví vyhláškou
bližší  podmínky a  postup vedení  evidence uchazečů  o zaměstnání
a evidence volných pracovních míst.

    (2) Ministerstvo   práce   a    sociálních   věcí   v   dohodě
s Ministerstvem školství, mládeže  a tělovýchovy stanoví vyhláškou
bližší podmínky zabezpečování  rekvalifikace uchazečů o zaměstnání
a zaměstnanců, jakož i podmínky pro vydávání dokladů o kvalifikaci
s celostátní působností.

    (3) Ministerstvo  práce   a  sociálních  věcí   může  stanovit
vyhláškou podmínky  provádění pracovní rehabilitace,  přípravy pro
pracovní uplatnění včetně úhrady  nákladů, péče o mladistvé občany
se    změněnou   pracovní    schopností,   poskytování   příspěvku
zaměstnavatelům, popřípadě občanům se změněnou pracovní schopností
samostatně  výdělečně činným  a povinnosti  zaměstnavatelů v  péči
o občany se změněnou pracovní schopností.

     (4) Ministerstvo   práce   a   sociálních   věcí   v   dohodě
s Ministerstvem průmyslu a obchodu  může vyhláškou stanovit bližší
podmínky postupu při sjednávání dohod podle § 20 odst. 1 a 2.

                              § 32

    Zrušují se:
 1. zákon č. 70/1958 Sb., o  úkolech podniků a národních výborů na
    úseku péče o pracovní síly,
 2. vládní  nařízení č.  92/1958 Sb.,  kterým se  provádí zákon č.
    70/1958  Sb., o  úkolech podniků  a národních  výborů na úseku
    péče o  pracovní síly, ve znění  nařízení vlády Československé
    socialistické republiky č. 168/1980 Sb.,
 3. § 84 odst. 2,  § 85 až 87, §  90, 92 a § 97  odst. 3 zákona č.
    121/1975  Sb., o  sociálním  zabezpečení,  ve znění  zákona č.
    56/1984 Sb.,
 4. § 80 až 85 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
    znění zákona č. 110/1990 Sb.,
 5. § 113  odst. 2  až 5  vyhlášky federálního  ministerstva práce
    a sociálních  věcí č.  149/1988 Sb.,  kterou se  provádí zákon
    o sociálním zabezpečení,
 6. vládní  nařízení  č.  38/1967  Sb.,  o  umísťování  absolventů
    vysokých škol,  konzervatoří, středních odborných  a odborných
    škol,
 7. § 1 písm.  b) a c),  § 7  až  9, část třetí  a čtvrtá vyhlášky
    federálního ministerstva  práce a sociálních  věcí č. 195/1989
    Sb.,  o  zabezpečení   pracovníků  při  organizačních  změnách
    a občanů  před nástupem  do zaměstnání,  ve znění  vyhlášky č.
    312/1990 Sb.,
 8. vyhláška  federálního  ministerstva  práce  a  sociálních věcí
    č. 33/1974 Sb., o příspěvcích  a náhradách, které se poskytují
    pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory,
 9. vyhláška    ministerstva    zemědělství     a    výživy    ČSR
    č. 115/1978 Sb.,  kterou  se  stanoví  náležitosti poskytované
    pracovníkům získaným  pro cukrovarnickou kampaň  a pro některé
    jiné kampaňové práce,
 10. vyhláška    ministerstva    zemědělství    a    výživy    SSR
     č. 62/1979 Sb.,  kterou  se  stanoví  náležitosti poskytované
     pracovníkům získaným pro cukrovarnickou kampaň a některé jiné
     kampaňové práce,
 11. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
     3.  listopadu  1976  č.j.  F  V/1-1046/76-1112  o poskytování
     náležitostí    pracovníkům   a    učňům,   získaným   náborem
     a vnitroresortními převody z jiných oblastí ČSSR do vybraných
     organizací na území hl. m. Prahy (reg. v částce 29/1976 Sb.),
 12. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
     29. prosince 1978 č.j.  F 214-1473/78-6650-2273 o poskytování
     náležitostí pracovníkům získaným náborem  z jiných krajů ČSSR
     do  vybraných organizací  na území  Severočeského kraje (reg.
     v částce 14/1979 Sb.),
 13. výnos federálního  ministerstva práce a  sociálních věcí
     ze dne  26. března 1979  č.j. F 213-358/79-6340  o náborových
     příspěvcích  učňům získaným  náborem do  vybraných organizací
     Severočeského   kraje   (reg.    v   částce   18/1979   Sb.),
 14. výnos  ministerstva  práce  a  sociálních  věcí  SSR  ze  dne
     27. července 1978 č.j.  I-5683/1979 o poskytování náležitostí
     pracovníkům  a  učňům  získaným  náborem  a  vnitroresortními
     převody z jiných oblastí SSR do vybraných organizací na území
     hl. m. SSR Bratislavy podle usnesení předsednictva vlády ČSSR
     č. 184 ze dne 19. července 1979 (reg. v částce 19/1979 Sb.),
 15. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
     11.  března  1975   č.j.  I-3-228/75-6651-290  o  poskytování
     náborových   příspěvků   pracovníkům   vybraných   organizací
     zúčastněných na výstavbě plynovodu Orenburg - západní hranice
     SSSR,
 16. výnos federálního ministerstva paliv  a energetiky ze dne 22.
     dubna  1977  č.j.  I/1977,  kterým  se  upravuje  poskytování
     náborových příspěvků pracovníkům  získaným náborem prováděným
     národními  výbory  pro  organizace  federálního  ministerstva
     paliv a energetiky,
 17. výnos   federálního   ministerstva    hutnictví   a   těžkého
     strojírenství ze dne 28. května  1980 č. 4/1980 o poskytování
     náborových  příspěvků  dělníkům  vybraných  povolání získaným
     náborem   prováděným  organizacemi   (volným  náborem)  (reg.
     v částce 26/1980 Sb.),
 18. výnos   federálního   ministerstva    hutnictví   a   těžkého
     strojírenství  ze dne  31. března  1981 č.  1/1981, kterým se
     mění  výnos  č.  4/1980  o  poskytování  náborových příspěvků
     dělníkům  vybraných  povolání  získaných  náborem  prováděným
     organizacemi (volným náborem) (reg. v částce 16/1981 Sb.),
 19. výnos   federálního   ministerstva    hutnictví   a   těžkého
     strojírenství ze dne 23. dubna 1982 č. 3/1982, kterým se mění
     výnos č.  4/1980 o poskytování  náborových příspěvků dělníkům
     vybraných  povolání získaným  náborem prováděným organizacemi
     (volným náborem),  ve znění výnosu  č. 1/1981 (reg.  v částce
     16/1982 Sb.),
 20. výnos   federálního   ministerstva    hutnictví   a   těžkého
     strojírenství ze dne 29. dubna 1983 č. 2/1983, kterým se mění
     výnos č.  4/1980 o poskytování  náborových příspěvků dělníkům
     vybraných  povolání získaným  náborem prováděným organizacemi
     (volným  náborem),  ve  znění  výnosů  č.  1/1981 a č. 3/1982
     ( reg. v částce 21/1983 Sb.),
 21. výnos   federálního   ministerstva    hutnictví   a   těžkého
     strojírenství ze  dne 3. července  1984 č. 1/1984,  kterým se
     doplňuje výnos  č. 4/1980 o  poskytování náborových příspěvků
     dělníkům  vybraných  povolání   získaným  náborem  prováděným
     organizacemi  (volným  náborem),  ve  znění  výnosu č. 2/1983
     (reg. v částce 21/1984 Sb.),
 22. výnos   federálního   ministerstva    hutnictví   a   těžkého
     strojírenství ze  dne 18. prosince 1985  č. 4/1985, kterým se
     mění  výnos  č.  4/1980  o  poskytování  náborových příspěvků
     dělníkům  vybraných  povolání   získaným  náborem  prováděným
     organizacemi (volným náborem), ve znění výnosů č. 2/1983 a č.
     1/1984 (reg. v částce 18/1986 Sb.),
 23. § 3  výnosu  federálního  ministerstva  hutnictví  a  těžkého
     strojírenství ze  dne 31. prosince  1971 č. 9/1971  o mzdovém
     zvýhodnění  dělníků  pracujících   v  provozech  strojírenské
     metalurgie (reg. v částce 7/1972 Sb.),
 24. výnos  ministerstva vnitra  ČSR ze  dne 1.  května 1978  č.j.
     SD/33-981/78  o poskytování  náborových příspěvků  ve veřejné
     silniční  a městské  hromadné dopravě  (reg. v  částce 9/1978
     Sb.),
 25. výnos  ministerstva  vnitra  SSR  ze  dne  1. srpna 1978 č.j.
     SD-3844/78-4 o  poskytování příspěvků pracovníkům  ve veřejné
     silniční   a  městské   hromadné  dopravě   získaným  náborem
     prováděným národními výbory (reg. v částce 25/1978 Sb.),
 26. výnos ministerstva lesního a  vodního hospodářství ČSR ze dne
     30.  října  1978  č.j.   14  407/2004/OELH/78  o  poskytování
     náborových příspěvků pracovníkům  získaným náborem prováděným
     národními výbory pro Severočeské  státní lesy v Teplicích pro
     oblast Krušných hor (reg. v částce 2/1979 Sb.),
 27. výnos federálního  ministerstva dopravy ze  dne 17. listopadu
     1974 o  příspěvcích a náhradách, které  se poskytují některým
     pracovníkům neželezniční dopravy  získaným náborem prováděným
     organizacemi resortu federálního ministerstva dopravy,
 28. směrnice federálního ministerstva  dopravy ze dne 7. července
     1978 č. 21 a ze dne 23. října 1978 č. 35 o příspěvcích, které
     se   poskytují  pracovníkům   organizací  železniční  dopravy
     získaným náborem prováděným  organizacemi resortu federálního
     ministerstva dopravy,
 29. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
     16.  června 1986  č.j. F  72-25250-7202-200586 o  poskytování
     náborových příspěvků  v souvislosti s  výstavbou integračních
     akcí  ve  Svazu  sovětských  socialistických  republik  (reg.
     v částce 13/1986 Sb.),
 30. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne
     12.  ledna  1990  č.j.  F  32-12897-7201-050190 o poskytování
     příspěvků  a náhrad  pracovníkům získaným  náborem prováděným
     některými organizacemi  (reg. v částce 8/1990  Sb.), ve znění
     výnosu  ze dne  24.  dubna  1990 č.j.  F 32-17596-7201-200490
     (reg. v částce 28/1990 Sb.). 

                              § 33

                            Účinnost

    Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.  

Právo

Právník.cz na Facebooku

Uživatel/klient

Login:
Heslo:

- Registrace

Rejstříky

Katalog stránek

+ přidat odkaz

Provizní systém

Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.

BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému

provizní systém »