Úplná znění - o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku - 1/1992 Sb.
Zákon ze dne 10. prosince 1991 o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
UPOZORNĚNÍ! Tento dokument již není platný a nachází se v archivu.
Změna: 590/1992 Sb., 10/1993 Sb., 37/1993 Sb.
Změna: 74/1994 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 217/2000 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Působnost zákona
§ 1
Tento zákon upravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní
pohotovost, jakož i zjišťování a používání průměrného výdělku pro
pracovněprávní účely.
§ 2
Tento zákon neupravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní
pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní
právní předpis.1)
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní
pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích
a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997
Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních
zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu
a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých
dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
§ 3
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec
v pracovním poměru nebo člen družstva, jestliže není
v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo
práci, za kterou je jím odměňován, a jde-li o zjišťování
a používání průměrného výdělku též zaměstnanec v obdobném
pracovním vztahu.2)
------------------------------------------------------------------
2) Například zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů
zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní
policie.
ČÁST DRUHÁ
Mzda a odměna za pracovní pohotovost
§ 4
Obecná ustanovení
(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda.
(2) Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité
hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci
za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti,
podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti
a dosahovaných pracovních výsledků. Za mzdu se nepovažují další
plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady
mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů
(akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost.
(3) Mzda se především sjednává v pracovní smlouvě nebo v jiné
smlouvě3) (dále jen "pracovní smlouva") nebo v kolektivní smlouvě.
(4) Mzda přísluší nejméně ve výši a za podmínek stanovených
tímto zákonem a zákoníkem práce.
(5) Je-li statutární orgán zaměstnancem, určuje mu mzdu
orgán, který jej do funkce jmenuje nebo volí, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak.3a)
(6) Pracovní smlouva, v níž je sjednána nižší mzda, než
náleží podle kolektivní smlouvy nebo podle tohoto zákona nebo
zákoníku práce, je v této části neplatná.
------------------------------------------------------------------
3) § 244 zákoníku práce.
3a) Například § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České
národní bance.
§ 4a
Stejná mzda za stejnou práci
a za práci stejné hodnoty
(1) Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže
a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci
stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací
stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti,
odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo
srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo
srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti
zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti
a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému
zaměstnavateli.
(2) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje
podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických
znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle
složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační
a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví
a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení
negativních vlivů práce.
(3) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních
režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn,
dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle
škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce dané
působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle
rizikovosti pracovního prostředí.
(4) Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se
posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových
předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou
práci.
(5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality
prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství
a kvality.
§ 5
Mzda a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za dobu práce přesčas4) přísluší zaměstnanci mzda, na
kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, (dále jen "dosažená mzda")
a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se
zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního
volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce
třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak
dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek
podle věty první.
(2) Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní
smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani
náhradní volno podle odstavce 1 nepřísluší. V kolektivní nebo
v pracovní smlouvě lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné
práci přesčas, je-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu
práce přesčas4a) nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou může
zaměstnavatel zaměstnanci nařídit.
------------------------------------------------------------------
4) § 83 odst. 6 zákoníku práce.
4a) § 96 odst. 1 zákoníku práce.
§ 6
Mzda a náhrada mzdy za svátek
(1) Za dobu práce ve svátek4b) přísluší zaměstnanci dosažená
mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu
bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce
následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté
době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci
náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se
zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě
nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
(2) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na
jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši
průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která
mu ušla v důsledku svátku.
(3) Náhrada mzdy za svátek nepřísluší zaměstnanci, který
neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo
bezprostředně po něm následující nebo směnu nařízenou
zaměstnavatelem na svátek, popřípadě část některé z těchto směn.
------------------------------------------------------------------
4b) Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního
klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne
upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.
§ 7
Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém
pracovním prostředí a za práci v noci
Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí
a za práci v noci přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek
ve výši a za podmínek stanovených nařízením vlády; v kolektivní
smlouvě lze stanovit jinou výši uvedeného příplatku.
§ 8
Mzda při výkonu jiné práce
(1) Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena
v pracovní smlouvě, za níž přísluší nižší mzda, z důvodu
a) ohrožení nemocí z povolání,
b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným
nemocem,
c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke
zmírnění jejich bezprostředních následků,
d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce
způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného
výdělku. Okruh důvodů podle písmen a) až d) lze v kolektivní
smlouvě rozšířit o další důvody převedení na jinou práci a pro
tyto další důvody lze sjednat jinou výši doplatku ke mzdě.
(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy,
přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj
dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek
poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době,
po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto
zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku
ohrožení nemocí z povolání.
(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí
příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek mzdy
podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.
(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b)
zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda
podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně
odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku
zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše
průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
§ 9
Mzda při vadné práci
Vyrobí-li zaměstnanec zaviněně svou vadnou prací zmetek
(vadný výrobek), nepřísluší mu za práci na něm mzda. Lze-li zmetek
opravit a provede-li zaměstnanec opravu sám, přísluší mu mzda za
práci na tomto výrobku, nikoliv však mzda za provedení opravy.
Jestliže zaměstnanec zmetek nezavinil, přísluší mu mzda jako za
práci bezvadnou. Tato mzda mu přísluší i tehdy, nebylo-li mu po
oznámení závady uloženo zastavit práci. Obdobně jako u zmetků se
postupuje také při vadném provádění montáží, oprav, úprav a
stavebních prací.
§ 10
Splatnost mzdy
(1) Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději
v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl
zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud
nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno
kratší než měsíční období splatnosti mzdy.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel
po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín
výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením
dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li
termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem
nedohodli jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy,
poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí
nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy
následujícím po dovolené.
(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel
zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den
skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika
výpočtu mezd, vyplatí mu mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném
termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního
poměru.
§ 11
Výplata mzdy
(1) Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích.4c)
Zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy
v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat mzdu nebo její část
v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou
národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr.
(2) Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro
zaokrouhlování mzdy v cizí měně platí přiměřeně ustanovení věty
první.
(3) Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti,
nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto
jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných
důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její
výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den
na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli
jinak.
(4) Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen
vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých
složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance
předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě
byla mzda vypočtena.
(5) Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou
osobu. Manželu lze mzdu vyplatit jen na základě písemného
zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit mzdu jiné osobě než
zaměstnanci jen potud to stanoví zákon. 5)
(6) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při
výplatě mezd, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch
zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy podle
příslušných právních předpisů poukázat částku určenou zaměstnancem
na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo
pobočky zahraniční banky5a) nebo spořitelního či úvěrního
družstva,5b) a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy,
pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
(7) Pro přepočet mzdy nebo její části na cizí měnu se použije
kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou
národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí
měnu pro účel výplaty mzdy.
------------------------------------------------------------------
4c) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb.
5) § 11 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomániemi.
§ 11 zákona Slovenské národní rady č. 46/1989 Sb., o ochraně
před alkoholismem a jinými toxikomániemi.
5a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
5b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech
a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona
České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
§ 12
Srážky ze mzdy
(1) Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody
o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen
a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
c) zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že
nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
d) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním
úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
f) náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny
v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů
vrátit,
g) náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec
ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
h) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového
pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky
dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto
přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě
vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pořadí srážek ze mzdy stanoví vláda nařízením.
§ 13
Naturální mzda
(1) Zaměstnanci lze poskytovat část mzdy s výjimkou minimální
mzdy naturální formou. Naturální mzdu může zaměstnavatel
poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním
dohodnutých.
(2) Jako naturální mzdu lze poskytovat výrobky, výkony, práce
a služby. Poskytování naturální mzdy ve formě lihovin nebo jiných
návykových látek není dovoleno. Jízdné (tarifní sleva) pro
zaměstnance dopravce se nepovažuje za naturální mzdu.
(3) Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby
odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné
výrobky, výkony, práce a služby ostatním odběratelům,6) obvyklé
ceně6a) nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky,
výkony, práce a služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než
obvyklá cena.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č.
121/2000 Sb.
§ 14
Minimální mzdové tarify
(1) V případě, kdy není uzavřena kolektivní smlouva nebo mzda
není v kolektivní smlouvě sjednána, nesmí být mzda nižší než
příslušný minimální mzdový tarif. Do mzdy se pro tyto účely
nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek
a příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním
prostředí a za práci v noci podle tohoto zákona.
(2) Vláda stanoví nařízením minimální mzdové tarify
odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce
a vyjádřené tarifními stupni, popřípadě podmínky pro určení
minimálních mzdových tarifů a jejich výše.
§ 15
Odměna za pracovní pohotovost
Není-li odměna za pracovní pohotovost 7) sjednána v
kolektivní nebo pracovní smlouvě, přísluší zaměstnanci za hodinu
pracovní pohotovosti tato odměna nejméně ve výši 20 % průměrného
hodinového výdělku při pracovní pohotovosti na pracovišti nebo 10
% průměrného hodinového výdělku při pracovní pohotovosti mimo
pracoviště.
------------------------------------------------------------------
7) § 95 zákoníku práce.
ČÁST TŘETÍ
Normování práce
§ 16
(1) Zaměstnavatel může určit množství práce a požadované
tempo. Přitom je povinen vzít v úvahu fyziologické
a neuropsychické možnosti zaměstnanců, předpisy o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo
a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo lze stanovit
též normou spotřeby práce.
(2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky uvedené
v odstavci 1 a předpoklady pro uplatnění norem spotřeby práce byly
vytvořeny před zahájením práce. Zaměstnavatel je rovněž povinen
seznámit zaměstnance s požadovaným množstvím práce, s pracovním
tempem, případně s normami spotřeby práce před zahájením práce
a nesmí je zpětně měnit.
(3) Množství požadované práce a pracovního tempa a zavádění
a změny norem spotřeby práce určuje zaměstnavatel po projednání
s příslušným odborovým orgánem, není-li tato úprava provedena
v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele odborová organizace
působí.
ČÁST ČTVRTÁ
Průměrný výdělek
§ 17
Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely
(1) Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje
zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v
rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období.
(2) Pokud není dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím
předchozí kalendářní čtvrtletí; průměrný výdělek se zjišťuje k
prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce.
(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního
čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce
kalendářního čtvrtletí.
(4) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval
alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný
výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které
zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé
mzdy, které by zřejmě dosáhl.
(5) Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový
výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek. Pokud se
podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního
výdělku, průměrný výdělek zjištěný podle věty první se přepočte na
jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů)
připadajících v roce na jeden měsíc.
(6) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než
minimální mzda, na níž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním
měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se
průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě; to
platí obdobně při používání pravděpodobného výdělku.
(7) U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemocí z povolání
nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou
práci11) a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto
převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku,
pokud je to pro zaměstnance výhodnější, z průměrného výdělku
zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci.
(8) V případech, kdy se podle pracovněprávních předpisů
používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u žáků a
studentů nebo u občanů se změněnou pracovní schopností, kteří
nejsou zaměstnáni a jejichž příprava pro povolání (činnosti) se
provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z výše průměrného
výdělku stanovené podle odstavce 6.
(9) Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována
k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období
než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjišťování průměrného
výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí;
zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při
zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích).
Počet dalších období se určí podle celkové doby, za niž se mzda
poskytuje. Do hrubé mzdy se pro účely zjišťování průměrného
výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy podle věty
první odpovídající odpracované době.
(10) Bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku lze sjednat
v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu.10) Pro
zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování náhrady škody
při pracovních úrazech a nemocech z povolání lze v kolektivní
smlouvě sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit, že rozhodným
obdobím je předchozí kalendářní rok, bude-li takto určené rozhodné
období pro zaměstnance výhodnější.
(11) Jako mzda se pro účely zjišťování průměrného výdělku
posuzuje i odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za
práci v jeho zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu než v
pracovním poměru.
(12) Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních
vztazích u téhož zaměstnavatele, posuzuje se mzda v každém
pracovním vztahu samostatně.
------------------------------------------------------------------
10) § 21 zákoníku práce.
11) § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
ČÁST PÁTÁ
Společná, přechodná a závěrečná
ustanovení
§ 18
(1) Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před
výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší. Není-li mzda sjednána
v kolektivní nebo pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen
poskytování mzdy projednat s příslušným odborovým orgánem.8)
(2) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do
právních předpisů, které upravují poskytování mzdy, a do vnitřního
mzdového předpisu, jestliže jím stanoví poskytování mezd. Neplatný
je vnitřní mzdový předpis nebo jeho část, pokud nebyl vydán
písemně nebo byl vydán v rozporu s právními předpisy.
------------------------------------------------------------------
8) § 272 odst. 5 zákoníku práce.
§ 19
Ustanovení § 4a odst. 1, § 10, 11 a 12 se vztahují obdobně na
odměnu za pracovní pohotovost a náhradu mzdy, pokud jde o jejich
rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění
srážek.
§ 20
zrušen
§ 21
Pokud lze podle tohoto zákona sjednat mzdu v kolektivní
smlouvě nebo v pracovní smlouvě, lze tak u členů družstev provést
usnesením ustavující nebo členské schůze družstva.
§ 22
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní
vztahy zákoníkem práce.
§ 23
Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují
podle dosavadních předpisů. Průměrný výdělek se podle tohoto
zákona zjistí již pro první čtvrtletí 1992.
§ 24
(1) Zrušují se:
1. § 70 odst. 2 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru
policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru
hradní policie.
2. Vyhláška Státní mzdové komise č. 49/1956 Ú. l. o mzdových a
některých pracovních podmínkách osob zaměstnaných v domácnosti.
3. Odstavce 38 až 46, 53 a 56 vyhlášky Státní plánovací komise č.
62/1966 Sb., o zásadách zkracování pracovní doby a pro úpravu
pracovních a provozních režimů.
4. Odstavce 22 až 28 a přílohy č. 1 a 2 vyhlášky ministerstva
práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro
zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a
pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.
5. Vyhláška ministerstva vnitra a Ústřední rady družstev č.
42/1967 Sb., o mzdových podmínkách domovníků.
6. Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 132/1967
Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení mladistvých
nastupujících po skončení povinné školní docházky přímo do
pracovního poměru.
7. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 103/1968 Sb.,
o mzdových podmínkách členů závodních stráží, hlídačů, vrátných
a pracovníků požární ochrany, ve znění výnosu federálního
ministerstva práce a sociálních věcí č.j. II/3-459/77-7303
(reg. částka 11/1977 Sb.).
8. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 111/1968 Sb.,
o úpravě výše příplatku za práci v nočních směnách.
9. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 200/1968 Sb.,
o mzdovém zvýhodnění práce o sobotách a nedělích, ve znění
výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.j.
II/3-459/77-7303 (reg. částka 11/1977 Sb.).
10.Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České
socialistické republiky č. 4/1970 Sb., o odměňování pracovníků
podniků a hospodářských zařízení zřízených společenskými
organizacemi a drobných provozoven národních výborů.
11.Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské
socialistické republiky č. 18/1970 Sb., o odměňování pracovníků
podniků a hospodářských zařízení zřízených společenskými
organizacemi.
12.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.
13.§ 6 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí
č. 196/1989 Sb., o pružné pracovní době.
14.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
122/1990 Sb., o odměňování pracovníků aparátu politických stran
a společenských organizací.
15.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
135/1990 Sb., o odměňování pracovníků při soukromém podnikání
občanů.
16.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
74/1991 Sb., o odměňování ředitelů organizací, které provozují
podnikatelskou činnost.
17.Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
č. 118/1991 Sb., o odměňování ředitelů organizací, které
provozují podnikatelskou činnost.
18.Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské
republiky č. 146/1991 Sb., o odměňování ředitelů organizací,
které vykonávají podnikatelskou činnost.
19.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
151/1991 Sb., o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání
růstu životních nákladů pracovníkům organizací s podnikatelskou
činností.
20.Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
č. 276/1991 Sb., o poskytování věrnostních stabilizačních odměn
pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky, ve
znění vyhlášky č. 471/1991 Sb.
------------------------------------------------------------------
Poznámka: derogace registrovaných předpisů se neuvádějí a jsou
promítnuty přímo do podsystému "Registrované předpisy".
(2) Pro zaměstnavatele a zaměstnance, na které se vztahuje
část druhá tohoto zákona, se po dni jeho účinnosti nepoužijí:
1. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a
životních výročích, ve znění vyhlášky č. 120/1988 Sb.
2. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.
3. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
269/1990 Sb., o zjednodušení úpravy odměňování dělníků,
obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků.
4. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
571/1990 Sb., o odměňování učitelů náboženství.
(3) Mzdová opatření vydaná podle dosavadních právních
předpisů pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.
§ 25
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Právo
- Občanské právo
- Rodinné právo
- Pracovní právo
- Obchodní právo
- Správní právo
- Mezinárodní právo
- Ostatní
- Nezařazené
Uživatel/klient
Rejstříky
- Obchodní rejstřík - firmy
- Obchodní r. - společníci
- Obchodní rejstřík - osoby
- Evidence úpadců
- Živnostenský rejstřík
Katalog stránek
Provizní systém
Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.
BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému
-
Hosting.WEDOS.com - provize 5 - 50%
Webhosting, serverhosting a registrace domén za nejnižší ceny v ČR.
Hosting.WEDOS.com -
Vaše-Stavba.cz - provize 3%
Největší internetové stavebniny v ČR s garancí nejnižší ceny
www.Vase-Stavba.cz -
Pojištění.cz - provize 4 - 25%
On-line pojištění přes internet s garancí nejnižší ceny.
www.Pojisteni.cz -
WEDOS IS - provize 50%
WEDOS IS je on-line informační systém (podobný systémům CRM), sloužící zejména pro práci s firemní poštou.
IS.WEDOS.com