Úplná znění - o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů - 216/1994 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Tento zákon  upravuje rozhodování majetkových  sporů nezávislými
a nestrannými rozhodci a výkon rozhodčích nálezů.

Rozhodčí smlouva

§ 2

(1)  Strany se  mohou dohodnout,  že o  majetkových sporech mezi
nimi,  s   výjimkou  sporů  vzniklých  v   souvislosti  s  výkonem
rozhodnutí a sporů vyvolaných  prováděním konkursu nebo vyrovnání,
k jejichž  projednání a  rozhodnutí  by  jinak byla  dána pravomoc
soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí
soud (rozhodčí smlouva).

(2)  Rozhodčí smlouvu  lze  platně  uzavřít, jestliže  strany by
mohly o předmětu sporu uzavřít smír.1)

(3) Rozhodčí smlouva se může týkat
a) jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo
b) všech sporů,  které by v  budoucnu vznikly z  určitého právního
vztahu  nebo  z  vymezeného  okruhu  právních  vztahů (rozhodčí
doložka).

(4) Není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na
práva z právních  vztahů přímo vznikající, tak i  na otázku právní
platnosti těchto právních vztahů, jakož  i na práva s těmito právy
související.

(5) Rozhodčí  smlouva váže také právní  nástupce stran, pokud to
strany v této smlouvě výslovně nevyloučí.
------------------------------------------------------------------
1) § 99 občanského soudního řádu.

§ 3

(1)  Rozhodčí  smlouva  musí  být  uzavřena  písemně,  jinak  je
neplatná.  Písemná  forma  je  zachována  i  tehdy, je-li rozhodčí
smlouva  sjednána  telegraficky,  dálnopisem  nebo  elektronickými
prostředky, jež  umožňují zachycení jejich  obsahu a určení  osob,
které rozhodčí smlouvu sjednaly.

(2) Tvoří-li  však rozhodčí doložka  součást podmínek, jimiž  se
řídí  smlouva  hlavní,  k  níž  se  rozhodčí  doložka vztahuje, je
rozhodčí doložka  platně ujednána i tehdy,  jestliže písemný návrh
hlavní  smlouvy  s  rozhodčí  doložkou  byl  druhou stranou přijat
způsobem,  z  něhož  je  patrný  její  souhlas  s obsahem rozhodčí
smlouvy.

ČÁST DRUHÁ

Rozhodci

§ 4

(1) Rozhodcem  může být občan České  republiky, který je zletilý
a způsobilý k  právním úkonům, pokud  zvláštní předpis2) nestanoví
jinak.

(2) Cizinec  může být rozhodcem,  je-li podle práva  svého státu
způsobilý  k   právním  úkonům;  postačí   však,  je-li  způsobilý
k právním úkonům podle práva České republiky.
------------------------------------------------------------------
2) Např.  §  52  odst.  4  zákona  č.  335/1991  Sb.,  o  soudech
a soudcích, ve  znění pozdějších předpisů, §  4 odst. 3 zákona
č. 182/ /1993 Sb., o Ústavním soudu.

§ 5

(1) Nikdo není povinen přijmout funkci rozhodce. Pokud však tuto
funkci přijme, je  povinen vykonávat ji v souladu  s tímto zákonem
a dalšími předpisy.

(2) Přijetí funkce rozhodce musí být písemné.

(3) Rozhodce  se může své  funkce vzdát jen  ze závažných důvodů
nebo se souhlasem stran.

§ 6

(1)    Rozhodci    jsou     povinni    zachovávat    mlčenlivost
o skutečnostech, o  kterých se dozvěděli  v souvislosti s  výkonem
funkce rozhodce, pokud nebyli této povinnosti zproštěni.

(2) Rozhodce mohou mlčenlivosti zprostit strany. Jestliže strany
rozhodce    mlčenlivosti   nezprostí,    rozhoduje   o   zproštění
mlčenlivosti z  vážných důvodů předseda  okresního soudu, v  jehož
obvodu má  rozhodce bydliště. Nemá-li  rozhodce bydliště na  území
České republiky, rozhoduje předseda obvodního soudu pro Prahu 1.

Určení, jmenování a vyloučení rozhodců

§ 7

(1) Rozhodčí  smlouva má zpravidla určit  počet i osoby rozhodců
anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny.
Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý.

(2)  Nemá-li  rozhodčí  smlouva  ustanovení  podle  odstavce  1,
jmenuje  každá  ze  stran  jednoho  rozhodce  a tito rozhodci volí
předsedajícího rozhodce.

§ 8

Ten, kdo má být nebo byl určen nebo jmenován rozhodcem, musí bez
odkladu  stranám nebo  soudu oznámit  všechny okolnosti,  které by
mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o  jeho nepodjatosti a pro něž
by byl jako rozhodce vyloučen.

§ 9

(1) Jestliže strana, která má  jmenovat rozhodce, tak neučiní do
30  dnů  od  doručení  výzvy  druhé  strany,  nebo  nemohou-li  se
jmenovaní   rozhodci   ve   stejné   lhůtě   shodnout   na   osobě
předsedajícího  rozhodce,  jmenuje  rozhodce  nebo  předsedajícího
rozhodce soud,  pokud se strany nedohodly  jinak. Návrh může soudu
podat kterákoli strana nebo každý z již jmenovaných rozhodců.

(2)  Nedohodly-li  se  strany   jinak,  jmenuje  soud  na  návrh
kterékoli strany nebo rozhodce nového rozhodce, jestliže jmenovaný
rozhodce  se vzdá  funkce  rozhodce  nebo nemůže  činnost rozhodce
vykonávat.

§ 10

(1)  Při jmenování  rozhodce nebo  předsedajícího rozhodce podle
§ 9 soud  přihlíží k předpokladům  pro jeho nezávislé  a nestranné
rozhodování.

(2) Ustanovení § 5 platí obdobně.

§ 11

Nestanoví-li  tento  zákon  jiné  důvody,  je  již  určený  nebo
jmenovaný   rozhodce  vyloučen   z  projednávání   věci,  jestliže
dodatečně vyjdou najevo okolnosti uvedené v § 8.

§ 12

(1)  Již určený  nebo jmenovaný  rozhodce, u  něhož vyšly najevo
okolnosti uvedené v § 11, je povinen se funkce rozhodce vzdát.

(2)  Nevzdá-li se  rozhodce  funkce,  mohou se  strany dohodnout
o postupu při jeho vyloučení. Kterákoli ze stran může podat návrh,
aby o vyloučení rozhodl soud.
 
 

§ 13

Stálé rozhodčí soudy
(1)  Stálé rozhodčí  soudy mohou  být zřízeny  pouze na  základě
zákona.

(2) Stálé rozhodčí soudy mohou vydávat své statuty a řády, které
musí být  uveřejněny v Obchodním  věstníku;3) tyto statuty  a řády
mohou určit způsob jmenování rozhodců, jejich počet, a mohou výběr
rozhodců  vázat  na  seznam  vedený  u  stálého  rozhodčího soudu.
Statuty a řády mohou též určit  způsob řízení a rozhodování i jiné
otázky související s činností  stálého rozhodčího soudu a rozhodců
včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců.

(3)  Jestliže  se  strany  dohodly  na  příslušnosti konkrétního
stálého rozhodčího  soudu a neujednaly  v rozhodčí smlouvě  jinak,
platí, že  se podrobily předpisům  uvedeným v odstavci  2, platným
v době zahájení řízení před stálým rozhodčím soudem.
------------------------------------------------------------------
3) Nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

ČÁST TŘETÍ

Rozhodčí řízení

§ 14

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje  žalobou a je zahájeno dnem, kdy
žaloba  došla  stálému  rozhodčímu  soudu  nebo rozhodci uvedenému
v odstavci  2. Podání  žaloby má  tytéž právní  účinky, jako kdyby
byla v této věci podána žaloba u soudu.

(2) Není-li žaloba podávána  stálému rozhodčímu soudu, podává se
předsedajícímu  rozhodci,  je-li   určen  nebo  jmenován;  není-li
předsedající rozhodce dosud určen  nebo jmenován, žaloba se podává
kterémukoli určenému nebo jmenovanému rozhodci.

(3)  Stálý rozhodčí  soud i   rozhodce uvedený  v odstavci  2 je
povinen na žalobě vyznačit den, kdy mu došla.

§ 15

(1)  Rozhodci   jsou  oprávněni  rozhodovat   o  své  pravomoci.
Dospějí-li k  závěru, že jejich  pravomoc k rozhodnutí  není dána,
rozhodnou o tom usnesením.

(2) Námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci,
neplatnosti  nebo zániku  rozhodčí smlouvy,  nejde-li o neplatnost
z důvodu, že  ve věci nebylo možno  rozhodčí smlouvu uzavřít, může
strana vznést nejpozději při prvním  úkonu v řízení, týkajícího se
věci samé.

§ 16

Uplatní-li  strana svůj  nárok  před  rozhodci v  promlčecí nebo
prekluzivní  lhůtě a  rozhodnou-li rozhodci,  že není  dána jejich
pravomoc,  nebo došlo-li  ke zrušení  rozhodčího nálezu  a podá-li
strana znovu u soudu nebo  u jiného příslušného orgánu žalobu nebo
návrh  na pokračování  v řízení  do 30  dnů ode  dne, kdy  jí bylo
doručeno  rozhodnutí   o  nedostatku  pravomoci   nebo  o  zrušení
rozhodčího nálezu, zůstávají účinky podané žaloby zachovány.

§ 17

Rozhodčí  řízení se  koná v  místě dohodnutém  stranami. Není-li
místo   takto   určeno,   koná   se   v   místě  určeném  rozhodci
s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran.

§ 18

Strany mají  v rozhodčím řízení  rovné postavení a  musí jim být
dána plná příležitost k uplatnění jejich práv.

§ 19

(1) Strany  se mohou dohodnout na  postupu, kterým mají rozhodci
vést  řízení.  Otázky  řízení  mohou  být rozhodnuty předsedajícím
rozhodcem,  jestliže  k  tomu  byl  zmocněn  stranami  nebo  všemi
rozhodci.

(2) Není-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, postupují rozhodci
v řízení způsobem, který považují za vhodný. Vedou rozhodčí řízení
tak,  aby   bez  zbytečných  formalit  a   při  poskytnutí  stejné
příležitosti k  uplatnění práv všem  stranám byl zjištěn  skutkový
stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.

(3)  Nedohodnou-li  se  strany  jinak,  je  řízení před rozhodci
ústní. Toto řízení je vždy neveřejné.

§ 20

(1) Rozhodci  mohou vyslýchat svědky, znalce  a strany, jen když
se k nim dobrovolně dostaví  a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy
mohou provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty.

(2) Procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede
na  jejich  dožádání  soud;  soud  je  povinen  dožádání  vyhovět,
nejde-li  o procesní  úkon podle  zákona nepřípustný.  Soud přitom
učiní  všechna   rozhodnutí,  která  jsou   k  provedení  dožádání
potřebná.

(3)  Náklady řízení,  které vznikly  soudu provedením procesních
úkonů  podle  odstavce  2,  hradí  soudu  stálý rozhodčí soud nebo
rozhodci.

§ 21

Jestliže některá  strana až do  vyhotovení rozhodčího nálezu  se
bez své viny  řízení zcela nebo zčásti nezúčastnila,  nebo bez své
viny nevykonala  některý úkon potřebný  k uplatnění jejího  práva,
učiní rozhodci  k návrhu přiměřená opatření,  aby strana mohla to,
co zameškala, vykonat dodatečně.

§ 22

Ukáže-li  se  v  průběhu  rozhodčího  řízení  nebo  i  před jeho
zahájením, že  by mohl být  ohrožen výkon rozhodčího  nálezu, může
soud na návrh kterékoli strany nařídit předběžné opatření.

Rozhodnutí

§ 23

Rozhodčí řízení končí vydáním
a) rozhodčího nálezu, nebo
b) usnesení  v těch  případech,  kdy  se nevydává  rozhodčí nález;
usnesení  musí  být  podepsáno,   odůvodněno  a  doručeno  jako
rozhodčí nález; je-li žaloba  podaná u stálého rozhodčího soudu
vzata  zpět   ještě  před  ustavením   senátu  nebo  jmenováním
rozhodce,  vydává  a  podepisuje  usnesení  o  zastavení řízení
předseda stálého rozhodčího soudu.

§ 24

(1) Rozhodci  působí během řízení  na strany, aby  se dohodly na
smírném vyřešení sporu.

(2)  Na  žádost  stran  lze  smír  uzavřít  ve  formě rozhodčího
nálezu.

§ 25

(1) Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců, vyhotoven
písemně  a alespoň  většinou rozhodců  podepsán. Výrok  rozhodčího
nálezu musí být určitý.

(2) Rozhodčí  nález musí obsahovat odůvodnění,  ledaže se strany
dohodly, že odůvodnění  není třeba; to platí i  o rozhodčím nálezu
vydaném podle § 24 odst. 2.

(3)  Při rozhodování  se rozhodci  řídí hmotným  právem pro spor
rozhodným; mohou  však spor rozhodnout  podle zásad spravedlnosti,
avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily.

§ 26

Chyby v psaní  nebo v počtech a jiné  zřejmé nesprávnosti, které
se  vyskytnou  v  rozhodčím  nálezu,  opraví  rozhodci  nebo stálý
rozhodčí  soud  kdykoliv  na  žádost  kterékoliv  ze stran. Taková
oprava  musí  být  usnesena,  podepsána  a  doručena jako rozhodčí
nález.

27

Strany se mohou dohodnout v  rozhodčí smlouvě, že rozhodčí nález
může  být k  žádosti některé  z nich  nebo obou  přezkoumán jinými
rozhodci.  Nestanoví-li rozhodčí  smlouva jinak,  musí být  žádost
o přezkoumání  zaslána druhé  straně do  30 dnů  ode dne,  kdy byl
straně žádající o přezkoumání  doručen rozhodčí nález. Přezkoumání
rozhodčího  nálezu je  součástí rozhodčího  řízení a  platí o  něm
ustanovení tohoto zákona.

§ 28

(1)  Písemné  vyhotovení  rozhodčího  nálezu  musí  být doručeno
stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci.

(2)  Rozhodčí nález,  který nelze  přezkoumat podle  § 27,  nebo
u něhož marně uplynula lhůta k  podání žádosti o přezkoumání podle
§ 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí
a je soudně vykonatelný.

§ 29

(1) Stálé rozhodčí  soudy jsou povinny po dobu  20 let od právní
moci rozhodčího  nálezu uschovat rozhodčí  nález opatřený doložkou
o právní  moci  a  všechny  listiny  prokazující průběh rozhodčího
řízení.

(2) Rozhodci  jsou povinni do  30 dnů od  právní moci rozhodčího
nálezu  předat  do  úschovy  okresnímu  soudu,  v jehož obvodu byl
rozhodčí nález  vydán, rozhodčí nález  opatřený doložkou o  právní
moci  a  všechny  listiny  prokazující  průběh  rozhodčího řízení;
byl-li rozhodčí nález vydán mimo území České republiky, do úschovy
soudu se nepředává.

(3)  Strany mohou  nahlížet do  listin uvedených  v odstavcích 1
a 2 a činit z nich výpisy a opisy.
 
 

§ 30

Užití občanského soudního řádu

Nestanoví-li  zákon  jinak,  užijí  se  na  řízení před rozhodci
přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

ČÁST ČTVRTÁ

Zrušení rozhodčího nálezu soudem
a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí

§ 31

Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže
a) byl  vydán  ve  věci,  o  níž nelze  uzavřít  platnou rozhodčí
smlouvu,
b) rozhodčí  smlouva  je  z  jiných  důvodů  neplatná,  nebo  byla
zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje,
c) ve věci  se zúčastnil rozhodce, který  nebyl ani podle rozhodčí
smlouvy,   ani  jinak   povolán  k   rozhodování,  nebo   neměl
způsobilost být rozhodcem,
d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců,
e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat,
f) rozhodčí   nález  odsuzuje   stranu  k   plnění,  které  nebylo
oprávněným  žádáno,  nebo  k   plnění  podle  tuzemského  práva
nemožnému či nedovolenému,
g) se  zjistí, že  jsou dány   důvody, pro  které lze  v občanském
soudním řízení žádat o obnovu řízení.4)
------------------------------------------------------------------
4) § 228 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu.

§ 32

(1) Návrh na zrušení rozhodčího  nálezu soudem musí být podán do
tří  měsíců  od  doručení  rozhodčího  nálezu  té straně, která se
zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2)  Podání  návrhu  podle  odstavce  1  nemá odkladný účinek na
vykonatelnost  rozhodčího nálezu.  Na žádost  povinného může  však
soud   vykonatelnost  rozhodčího   nálezu  odložit,   jestliže  by
neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.

§ 33

Soud zamítne návrh na zrušení  rozhodčího nálezu, který se opírá
o důvody § 31  písm. b) nebo c), jestliže  strana, která se domáhá
zrušení  rozhodčího nálezu,  neuplatnila, ač  mohla, takový  důvod
v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé.

§ 34

(1) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm.
a) nebo  b), pokračuje k  návrhu některé ze  stran po právní  moci
rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne.

(2) Zruší-li soud rozhodčí nález  z jiného důvodu, než je uveden
v odstavci  1,  zůstává  rozhodčí  smlouva  v  platnosti. Rozhodci
zúčastnění na  rozhodčím nálezu, který  byl zrušen, jsou  z nového
projednání a  rozhodování věci vyloučeni.  Nedohodnou-li se strany
jinak,  budou  noví  rozhodci  jmenováni  způsobem původně určeným
v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona.

§ 35

(1) I  když nepodala návrh na  zrušení rozhodčího nálezu soudem,
může strana, proti níž byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu,
podat návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí kromě důvodů
uvedených ve zvláštním předpisu5) i tehdy, jestliže
a) rozhodčí nález je  stižen některou vadou uvedenou v  § 31 písm.
a), d) nebo f),
b) strana,  která musí  mít  zákonného  zástupce, nebyla  v řízení
takovým  zástupcem   zastoupena  a  její   jednání  nebylo  ani
dodatečně schváleno,
c) ten,  kdo  vystupoval  v  rozhodčím  řízení  jménem strany nebo
jejího zákonného zástupce, nebyl k  tomu zmocněn a jeho jednání
nebylo ani dodatečně schváleno.

(2) Je-li  podán návrh podle odstavce  1, soud provádějící výkon
rozhodčího  nálezu  řízení  o  výkon  rozhodnutí  přeruší  a uloží
povinnému,  aby  do  30  dnů  podal  u  příslušného soudu návrh na
zrušení  rozhodčího  nálezu.  Není-li  v  této  lhůtě návrh podán,
pokračuje soud v řízení o výkon rozhodčího nálezu.

(3)  Je-li rozhodčí  nález zrušen,  mohou pak  strany postupovat
obdobně podle § 34.
------------------------------------------------------------------
5) § 268 občanského soudního řádu.

ČÁST PÁTÁ

Ustanovení o poměru k cizině

§ 36

(1)  Přípustnost  rozhodčí  smlouvy  se  posuzuje  podle  tohoto
zákona.  Ostatní náležitosti  rozhodčí smlouvy  se posuzují  podle
tohoto zákona, jestliže rozhodčí nález má být vydán v tuzemsku.

(2) Pro formu rozhodčí smlouvy  platí právo rozhodné pro ostatní
náležitosti  rozhodčí smlouvy;  stačí však,  jestliže bylo učiněno
zadost právnímu řádu místa nebo míst, kde došlo k projevu vůle.

§ 37

(1)  Jde-li v  rozhodčím řízení  o vztah  s mezinárodním prvkem,
rozhodci  rozhodují  spor  podle   práva,  které  strany  zvolily.
Zvoleným právem nebo právním  řádem rozhodným na základě kolizních
norem se rozumí, pokud z  volby stran neplyne jinak, hmotné právo;
nepřihlíží se  přitom ke kolizně právním  předpisům práva stranami
zvoleného nebo jinak rozhodného.

(2) Nezvolí-li  si strany hmotné  právo podle odstavce  1, užijí
rozhodci  právo  státu  určené  podle  tuzemských kolizně právních
předpisů.

§ 38

Rozhodčí  nálezy vydané  v cizím  státě budou  v tuzemsku uznány
a vykonány   jako   tuzemské   rozhodčí   nálezy,  je-li  zaručena
vzájemnost. Vzájemnost se považuje za zaručenou také v případě, že
cizí stát prohlašuje všeobecně cizí rozhodčí nálezy za vykonatelné
za podmínky  vzájemnosti. Rozhodnutí o  nařízení výkonu rozhodnutí
cizího rozhodčího nálezu je však třeba vždy odůvodnit.

§ 39

Uznání nebo  výkon cizího rozhodčího  nálezu však bude  odepřen,
jestliže
a) rozhodčí  nález  není  podle  práva  státu,  v  němž byl vydán,
pravomocný nebo vykonatelný,
b) rozhodčí nález je stižen vadou uvedenou v § 31,
c) rozhodčí nález odporuje veřejnému pořádku.

§ 40

Uznání  cizího   rozhodčího  nálezu  se   nevyslovuje  zvláštním
rozhodnutím. Cizí rozhodčí  nález se uznává tím, že  se k němu při
zachování podmínek § 39 přihlédne.

ČÁST ŠESTÁ

Věcná a místní příslušnost soudů

§ 41

K řízení o neplatnosti rozhodčí  smlouvy a k řízení podle tohoto
zákona je v  prvním stupni příslušný soud, který  by byl příslušný
k řízení  ve  věci  podle   zvláštního  předpisu,6)  kdyby  nebylo
rozhodčí smlouvy.
-----------------------------------------------------------------
6) § 9 občanského soudního řádu.
§ 3  zákona  ČNR  č.  436/1991  Sb.,  o  některých  opatřeních
v soudnictví,   o   volbách   přísedících,   jejich  zproštění
a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky.

§ 42

(1)  K  úkonům  podle  §  20  odst.  2  je  dána  věcná a místní
příslušnost okresního soudu, v jehož obvodu má být požadovaný úkon
proveden.

(2)  Má-li  být  úkon   požadovaný  podle  odstavce  1  proveden
v cizině,  je dána  věcná  a  místní příslušnost  okresního soudu,
v jehož obvodu je místo, kde se rozhodčí řízení koná.

§ 43

K řízení podle  tohoto zákona je místně příslušný  soud, v jehož
obvodu  se  koná  nebo  konalo  rozhodčí  řízení, je-li toto místo
v tuzemsku. Jinak  je místně příslušný  soud, který by  byl místně
příslušný, kdyby  nebylo rozhodčí smlouvy. Mimo  to k řízení podle
§ 9 a  § 12 odst. 2  je dána místní příslušnost  soudu podle sídla
nebo   bydliště   navrhovatele   anebo   odpůrce,  jestliže  nelze
v tuzemsku zjistit místní příslušnost soudu.

§ 44

Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  použijí  se  pro řízení před
soudem podle tohoto zákona  obdobně ustanovení občanského soudního
řádu.

ČÁST SEDMÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU

§ 45

Zákon č.  99/1963 Sb., občanský  soudní řád, ve  znění zákona č.
36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona
č. 20/1975  Sb., zákona č.  133/1982 Sb., zákona  č. 180/1990 Sb.,
zákona  č.  328/1991  Sb.,  zákona  č.  519/1991  Sb.,  zákona  č.
263/1992 Sb., zákona České národní  rady č. 24/1993 Sb., zákona č.
171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb.  a zákona č. 152/1994 Sb., se
mění a doplňuje takto:
1. V §  9 odst.  3 písm.  c) bod  kk) včetně  poznámky č. 23) se
vypouští.
2. V § 36b odst. 1 se vypouští písmeno f).
3. V § 88  se vypouští odstavec 2;  zároveň se zrušuje číslování
odstavců.
4. V §  120 odst.  2 se   za slova  "o osvojení"  vkládají slova
"v   řízení   o   jmenování   rozhodce   nebo  předsedajícího
rozhodce".

ČÁST OSMÁ

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 46

Spory  o  neplatnost  rozhodčích  smluv  a  o zrušení rozhodčích
nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy, v nichž bylo
zahájeno  řízení  a  nebylo  pravomocně  rozhodnuto  do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  projednají  a  dokončí soudy příslušné
k řízení do dne účinnosti tohoto zákona.

§ 47

Ustanovení tohoto  zákona se použije,  jen pokud nestanoví  něco
jiného  mezinárodní  smlouva,  kterou  je  Česká  republika vázána
a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

§ 48

Ustanovení  tohoto zákona  se použijí  na případy,  kdy rozhodčí
smlouva   byla  uzavřena   po  nabytí   účinnosti  tohoto  zákona.
V ostatních případech se postupuje podle dosavadních předpisů.

§ 49

Zrušují se:
1. Zákon  č.  98/1963  Sb.,  o  rozhodčím  řízení  v  mezinárodním
obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
2. § 30 odst. 2, 4, 5 a 6  zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných
papírů.
3. § 28  odst.  2,  4,  5,  6,  7  a  8  zákona  č.  229/1992 Sb.,
o komoditních burzách.

§ 50

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.