Úplná znění - Stavovské předpisy České advokátní komory - 1/1996 Věstníku ČAK

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon") takto:

Čl. 1
Vyhlašování stavovských předpisů

Usnesení sněmu a usnesení představenstva České advokátní Komory normativní povahy, která zavazují advokáty nebo advokátní koncipienty, jakož i usnesení těchto orgánů České advokátní komory (dále jen "Komora"), kterými se stanoví poplatek za zápis do seznamu advokátů nebo poplatek za advokátní zkoušku anebo uznávací zkoušku (dále jen "stavovské předpisy"), se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění ve Věstníku České advokátní komory (dále jen "Věstník").

Čl. 2
Platnost a účinnost stavovských předpisů

(1) Stavovské předpisy podepsané předsedou Komory nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení.
(2) Stavovské předpisy nabývají účinnosti třicátým dnem po jejich vyhlášení, nestanoví_li sněm nebo představenstvo České advokátní komory (dále jen "představenstvo") účinnost pozdější.

Pravidla vydávání Věstníku

Čl. 3 (1)
Věstník se vydává v částkách; částky Věstníku, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se postupně číslují v rámci jednoho kalendářního roku.
(2) Každá částka Věstníku obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána.
(3) Částky Věstníku, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se zpravidla dělí na
a) část normativní, v níž se
1. vyhlašují stavovské předpisy,
2. uveřejňují úplná znění stavovských předpisů, jak vyplývají z pozdějších změn a doplnění. O uveřejnění úplného znění stavovského předpisu rozhoduje představenstvo;
b) část oznamovací, v níž se oznamují
1. zápisy v seznamu advokátů (dále jen "seznam"), tj. zápisy do seznamu, vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu advokacie a zrušení pozastavení výkonu advokacie, 2. zápisy v seznamu advokátních koncipientů (dále jen "seznam"), tj. zápisy do seznamu, vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu právní praxe a zrušení pozastavení výkonu právní praxe,
3. redakční sdělení o opravě tiskové chyby,
4. jiné skutečnosti stanovené stavovským předpisem, usnesením sněmu nebo usnesením představenstva.
(4) Stavovské předpisy, jakož i jejich úplná znění (odstavec 3 písm. a/) se opatřují pořadovými čísly; tato číselná řada se uzavírá koncem kalendářního roku.
(5) Tiskové chyby se ve Věstníku opravují redakčním sdělením.
Čl. 3a
Kárná opatření podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona, uložená advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi, se oznamují ve zvláštní částce Věstníku1).

Čl. 4 Den rozeslání částky Věstníku (čl. 3 odst. 2) je dnem vyhlášení stavovského předpisu nebo dnem oznámení skutečnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. b) a v čl. 3a.

Čl. 5
(1) Vydávání Věstníku a jeho redakci zajišťuje představenstvo.
(2) Představenstvo dbá na to, aby se den rozeslání částky Věstníku, který je uveden v jejím záhlaví, shodoval se dnem, kdy částka byla skutečně rozeslána podle

čl. 6. Čl. 6
(1) Věstník, vyjma částek zvláštních (čl. 3a), se rozesílá
a) advokátům do jejich sídla, které je zapsáno v seznamu advokátů;
b) advokátním koncipientům, a to do sídla advokáta nebo společnosti2), k níž je advokátní koncipient v pracovním poměru; c) státním orgánům nebo jiným subjektům podle rozhodnutí představenstva.
(2) Zvláštní částky Věstníku (čl. 3a), v nichž bylo oznámeno kárné opatření podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona
a) uložené advokátovi, se rozesílají způsobem uvedeným v odstavci 1 pouze advokátům;
b) uložené advokátnímu koncipientovi, se rozesílají způsobem uvedeným v odstavci 1 advokátním koncipientům a advokátovi nebo společnosti, k níž je advokátní koncipient v pracovním poměru.

Čl. 7 Do Věstníku může každý nahlédnout v sídle Komory; to neplatí o jeho zvláštních částkách (čl. 3a).

Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 8
Při vyhlašování stavovských předpisů přijatých prvním sněmem (§ 68 zákona) se postupuje podle čl. 1; platnost a účinnost těchto stavovských předpisů se řídí čl. 2.
Čl. 9 (1) Představenstvo uveřejní ve Věstníku stavovské předpisy přijaté představenstvem od 1. července 1996 do konání prvního sněmu platné ke dni 2. prosince 1996, pokud nebyly zrušeny stavovskými předpisy uvedenými v čl. 8 nebo pokud se v důsledku přijetí těchto stavovských předpisů nestaly obsoletními.
(2) Platnost a účinnost stavovských předpisů uvedených v odstavci 1 se posuzuje podle dosavadní úpravy.
(3) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 budou nadále označovány pořadovým číslem, pod kterým byly uveřejněny ve Věstníku.

Čl. 10
Toto usnesení uveřejní představenstvo v částce 1/1996 Věstníku.

Poznámky:
1) Čl. 37 odst. 3 usnesení sněmu č. 2/1996 Věstníku, kterým se přijímá Organizační řád České advokátní komory.
2) § 15 a § 37 odst. 1 písm. d) zákona.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky, ve znění usnesení sněmu č. 3/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 17 a § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon") takto:

ČÁST PRVÁ
PŮSOBNOST PRAVIDEL PROFESIONÁLNÍ ETIKY A PRAVIDEL SOUTĚŽE ADVOKÁTŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Čl. 1
Osobní působnost

(1) Pravidly profesionální etiky a pravidly soutěže (dále jen "Pravidla") jsou vázáni všichni advokáti zapsaní v seznamu advokátů (dále jen "advokáti") vedeném Českou advokátní komorou (dále jen "Komora").
(2) Pro advokátní koncipienty zapsané v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou platí přiměřeně ta ustanovení Pravidel, která se jich mohou týkat.
(3) Přiměřeně platí Pravidla i pro veřejnou obchodní společnost advokátů.

Čl. 2
Věcná působnost

(1) Právní řád, jímž se řídí právní vztahy advokáta ke klientovi anebo k třetím osobám v souvislosti s výkonem advokacie, je pro působnost těchto Pravidel nerozhodný.
(2) Pro mezinárodní činnost advokáta v rámci Evropských společenství platí tato Pravidla subsidiárně ke Kodexu chování advokátů Evropských společenství, přijatému na plenárním zasedání CCBE ve Štrasburku dne 28. 10. 1988.

Čl. 3
Kolizní ustanovení

(1) Pokud advokát poskytuje právní služby na území jiného státu, v němž k tomu má oprávnění, dodržuje pravidla chování advokáta platná v takovém státu.
(2) Soutěží_li advokát na cizích trzích právních služeb, dodržuje soutěžní pravidla pro advokáty platná na území, v němž má jeho jednání zamýšlené soutěžní účinky.

ČÁST DRUHÁ
PRAVIDLA PROFESIONÁLNÍ ETIKY

ODDÍL PRVÝ
Všeobecná pravidla

Čl. 4
Důstojnost a vážnost stavu

(1) Advokát je všeobecně povinen poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu.
(2) Advokát je povinen plnit převzaté závazky. Závazek nebo ručení za cizí závazek smí převzít jen tehdy, je_li si jist jeho splněním.
(3) Projevy advokáta v souvislosti s výkonem advokacie jsou věcné, střízlivé a nikoliv vědomě nepravdivé.
(4) Jakékoliv obstarávání cizích záležitostí advokátem soustavně a za úplatu se pro účely Pravidel považuje za výkon advokacie.

Čl. 5

Jiné podnikání

(1) Aktivní účast advokáta na podnikání, jehož předmět zahrnuje činnosti, spadající pod pojem poskytování právních služeb, nesmí být v rozporu s těmito Pravidly. To neplatí pro účast ve veřejné obchodní společnosti podle § 15 zákona a pro podnikání na území jiného státu.
(2) S podnikatelem, který není advokátem a jehož předmět činnosti zahrnuje i obstarávání cizích záležitostí nebo zprostředkování, spolupracuje advokát pouze na základě příkazu uděleného přímo klientem.

ODDÍL DRUHÝ
Povinnosti advokáta ke klientovi

Čl. 6
Základní pravidla

(1) Oprávněné zájmy klienta mají přednost před vlastními zájmy advokáta i před jeho ohledem na jiné advokáty.
(2) Ve věcech, v nichž byl soudem ustanoven nebo Komorou určen, postupuje advokát se stejnou svědomitostí a péčí jako ve věcech ostatních klientů.
(3) Pravdivost nebo úplnost skutkových informací poskytnutých klientem není advokát oprávněn bez jeho souhlasu ověřovat. Má_li o jejich pravdivosti a nebo úplnosti důvodnou pochybnost, poučí klienta o možných právních důsledcích použití takové informace; možnost odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb tím není dotčena.
(4) Advokát nesmí použít na újmu klienta ani ve svůj vlastní prospěch nebo ve prospěch třetích osob informací, které od klienta nebo o klientovi získal v souvislosti s poskytováním právní služby.

Čl. 7
Převzetí právních služeb

(1) Poskytuje_li advokát ve smluvní věci právní služby pouze jedné ze smluvních stran, je oprávněn této straně poskytovat právní služby i v případném sporu z této smlouvy, pokud smluvní strany již při přípravě smlouvy věděly, že advokát poskytuje právní službu pouze jedné z nich a měly příležitost obstarat si vlastního kvalifikovaného právního zástupce.
(2) Poskytnout právní službu více osobám, jejichž zájmy nejsou v rozporu, v téže věci může advokát jen se souhlasem všech těchto osob, ledaže byl takto soudem ustanoven nebo Komorou určen.
(3) Advokát odmítne poskytnout právní službu v téže věci více osobám také tehdy, jestliže zjevně hrozí, že v průběhu vyřizování věci vznikne rozpor v jejich zájmech.

Čl. 8
Odmítnutí právních služeb a odstoupení od smlouvy

(1) V případech, kdy je advokát povinen nebo oprávněn právní služby odmítnout a hodlá tak učinit, provede vždy přiměřená opatření k odvrácení závažné újmy, která žadateli o právní službu bezprostředně hrozí.
(2) Advokát odmítne právní službu i v případě, kdy by jejím poskytnutím byly ohroženy zájmy osoby, které právní služby již poskytuje, a to například i v důsledku pracovního přetížení advokáta.
(3) Ve věci, v níž nemá dostatek zkušeností nebo speciálních znalostí, odmítne advokát poskytnutí právní služby, ledaže žadatel po vysvětlení souhlasí, aby právní služba byla poskytnuta; v takovém případě advokát zpravidla postupuje ve spolupráci s jiným advokátem nebo s jiným odborníkem. To se nevztahuje na věci, v nichž byl advokát ustanoven soudem nebo určen Komorou.
(4) Advokát odmítne poskytnutí právní služby i tehdy, brání_li mu v jejím řádném poskytnutí jeho zdravotní či psychický stav. (5) Vykonávají_li advokáti advokacii ve sdružení nebo ve veřejné obchodní společnosti advokátů, žádný z nich nepřevezme vědomě zastoupení klienta, jestliže by kterýkoli z advokátů musel právní službu takovému klientovi odmítnout, pokud by advokacii vykonával samostatně.

Čl. 9
Povinnosti v průběhu poskytování právní služby

(1) Advokát je povinen klienta řádně informovat, jak vyřizování jeho věci postupuje, a poskytovat mu včas vysvětlení a podklady potřebné pro uvážení dalších příkazů.
(2) Peníze a jiné hodnoty, které advokát převzal ke stanovenému účelu, je povinen opatrovat s péčí řádného hospodáře; nesmí je použít jinak než ke stanovenému účelu. Případné přírůstky hodnot je povinen vydat složiteli, nebylo_li dohodnuto jinak.
(3) Zvětší_li se v průběhu poskytování právní služby podstatně rozsah možné odpovědnosti advokáta za škodu, je povinen rozsah svého pojištění pro případ odpovědnosti za škodu přiměřeně rozšířit, případně od smlouvy s klientem, jehož se to týká, odstoupit.
(4) Při ukončení poskytování právní služby je advokát povinen klientovi nebo jeho zástupci na jeho žádost vydat bez zbytečného odkladu všechny pro věc významné písemnosti, které mu klient svěřil nebo které z projednávání věci vznikly; splnění této povinnosti nesmí být podmiňováno zaplacením požadované odměny nebo výloh.

Čl. 10
Odměna advokáta

(1) Při sjednávání smluvní odměny je advokát povinen klientovi poskytnout pravdivé informace o očekávaném rozsahu svých výkonů a na jeho žádost i úplné vysvětlení o výši mimosmluvní odměny v dané věci.
(2) Smluvní odměna musí být přiměřená. Nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.
(3) Při posuzování přiměřenosti smluvní odměny se přihlédne zejména i k poměru vyjednávacích schopností a možností advokáta a klienta, k rozsahu informací klienta o poměrech na trhu právních služeb, ke speciálním znalostem, zkušenostem, pověsti a schopnostem advokáta, k povaze a době trvání vztahů mezi advokátem a klientem při poskytování právních služeb, k časovým požadavkům klienta na vyřízení věci, k obtížnosti a novosti skutkových i právních problémů spojených s věcí a k pravděpodobnosti, že v důsledku převzetí věci klienta bude advokát muset odmítnout převzetí jiných věcí.
(4) O svých výkonech pro klienta vede advokát přiměřené záznamy, jejichž obsah na požádání klientovi poskytne s úplným vysvětlením.
(5) Advokát smí sjednat smluvní odměnu stanovenou podílem na hodnotě věci, je_li výše odměny přiměřená podle ustanovení odstavce 2 a odstavce 3.
(6) Advokát nesmí sjednat smluvní odměnu stanovenou podílem na výsledku věci, ledaže jsou pro to důvody zvláštního zřetele hodné, zejména důvody majetkové nebo sociální, a odměna je přiměřená podle odstavce 2 a odstavce 3.
(7) Advokát nesmí uzavřít s klientem smlouvu, jíž by se klient zavázal k plnění advokátovi za podmínek pro sebe nevýhodných, ledaže měl klient přiměřenou možnost poradit se o smlouvě s jiným nezávislým advokátem a smlouva byla uzavřena písemně.
(8) Při posuzování přiměřenosti zálohy se přihlíží vedle střízlivého odhadu celkové odměny též k očekávaným hotovým výdajům.

ODDÍL TŘETÍ
Povinnosti k advokátnímu stavu

Čl. 11
Povinnosti kolegiální
(1) Advokát nesmí jiného advokáta osočovat a nesmí proti němu zahájit právní spor bez závažného důvodu. Je_li osoba, se kterou poskytovaná právní služba souvisí, zastoupena advokátem, nesmí s ní advokát jednat přímo bez předchozího souhlasu advokáta, který ji zastupuje, ani odmítnout s tímto advokátem jednat.
(2) Poskytování právních služeb pro klienta, kterému v téže věci poskytuje právní služby již jiný advokát, nesmí advokát bez souhlasu již pověřeného advokáta převzít; chybí_li takový souhlas, smí být poskytnutí právních služeb převzato teprve po řádném ukončení vztahu k již pověřenému advokátovi.
(3) Advokát se nesmí podílet na činnosti osob, které poskytují právní služby, ačkoliv k tomu nejsou oprávněny, ani takovou činnost podporovat. Ve zvlášť závažných případech oznámí osobu, provádějící takovou činnost, Komoře.

Čl. 12
Povinnosti při společném výkonu advokacie a trvalé spolupráci advokátů

(1) Smlouvy o sdružení a o zřízení veřejné obchodní společnosti mezi advokáty nesmějí obsahovat žádná ustanovení, jež by omezovala povinnosti advokáta vyplývající ze složeného slibu a ze stavovských předpisů nebo jeho nezávislost při poskytování právních služeb.
(2) Advokáti poskytující právní služby společně ve sdružení nebo ve veřejné obchodní společnosti se vzájemně přiměřeně informují o právních službách, které poskytují, a to v rozsahu nutném k vyloučení konfliktů zájmů.
(3) Advokát poskytující právní služby ve sdružení nebo ve veřejné obchodní společnosti nesmí použít na újmu jiného účastníka sdružení nebo společníka nebo ve svůj vlastní prospěch a nebo ve prospěch třetích osob zvláštních informací, které získal v souvislosti s takovým poskytováním právních služeb. Tato povinnost trvá i po zániku členství advokáta ve sdružení nebo ve veřejné obchodní společnosti.
(4) Předchozí ustanovení se použijí i pro smlouvy o trvalé substituční spolupráci mezi advokáty.

Čl. 13
Substituce při poskytování právních služeb

(1) Není_li ujednáno jinak, náleží substitutovi mimosmluvní odměna ve výši podle advokátního tarifu. Substituent odpovídá za její výplatu.
(2) Odmítá_li dožádaný advokát substituci převzít, sdělí to substituentovi bez zbytečného odkladu; i v takovém případě je však povinen provést opatření, která nesnesou odkladu a jsou nezbytná k odvrácení nepříznivých následků pro substituenta anebo jeho klienta.
(3) Žádost o provedení substituce i zpráva o jejím provedení musí odpovídat péči řádného odborníka a okolnostem případu.

Čl. 14
Obecné povinnosti k advokátnímu stavu

(1) Převezme_li advokát zastoupení klienta ve sporu proti jinému advokátovi nebo proti veřejné obchodní společnosti advokátů, je povinen o tom a o výsledku sporu bez zbytečného odkladu informovat Komoru.
(2) Byla_li nařízena domovní prohlídka v kanceláři nebo v bytě advokáta, je advokát povinen upozornit příslušný orgán na svou zákonnou povinnost mlčenlivosti a s tím spojenou omezenou ediční povinnost a žádat, aby k tomuto úkonu byl přibrán jako nezúčastněná osoba zástupce Komory nebo alespoň jiný advokát.
(3) Advokát je povinen řádně a včas poučit všechny osoby, které se podílejí na jeho činnosti spojené s poskytováním právních služeb, o rozsahu jejich zákonné povinnosti zachovávat mlčenlivost, a to i v souvislosti se svědeckou povinností takových osob.

Čl. 15
Povinnosti k advokátním koncipientům

(1) Advokát je povinen umožnit advokátnímu koncipientovi, který je k němu v pracovním poměru, účelnou právní praxi, pečlivě ho vést a dohlížet na něj tak, aby získal znalosti a zkušenosti potřebné ke složení advokátní zkoušky a k výkonu advokacie a aby si osvojil a dodržoval pravidla profesionální etiky.
(2) Je_li koncipient v pracovním poměru k veřejné obchodní společnosti advokátů, určí společnost advokáta k plnění povinností podle odstavce 1 a oznámí to Komoře bez zbytečného odkladu.
(3) Koncipient smí být v pracovním poměru jen k jedinému advokátovi. Jiný pracovní poměr mu advokát povolí navázat jen ze závažného důvodu a výjimečně, nenaruší_li to řádnou přípravu na výkon povolání advokáta.
(4) Advokátní koncipient nesmí poskytovat právní služby na vlastní účet a advokát mu to nesmí umožnit.
(5) Advokát je povinen vydat koncipientovi potvrzení o délce jeho koncipientské praxe.
(6) V potvrzení je advokát povinen též zhodnotit výkon koncipientské praxe s ohledem na dosažení jejího účelu podle odstavce 1. Přihlédne přitom zejména k tomu, zda koncipientská praxe nebyla nepříznivě ovlivněna současným výkonem jiné činnosti na straně koncipienta nebo zda se koncipient výkonu své praxe v dostatečném rozsahu nevěnoval.
(7) Advokát je povinen poskytovat koncipientovi přiměřenou mzdu, nesmí však učinit taková opatření, podle nichž by byl koncipient fakticky jeho společníkem při výkonu advokacie nebo která by činila advokáta od koncipienta finančně závislým. (8) Koncipient nepoužije k újmě advokáta, u něhož pracuje, nebo ve svůj vlastní prospěch anebo ve prospěch třetích osob zvláštních informací, které získal v souvislosti se svým pracovním poměrem k advokátovi. Tato jeho povinnost trvá i po zániku pracovního poměru koncipienta k advokátovi.

Čl. 16
Povinnosti při vedení advokátní kanceláře

(1) Advokát je povinen vykonávat advokacii především ve svém sídle. Pokud založí pobočku své kanceláře v téže nebo jiné obci anebo pravidelně poskytuje právní služby pro veřejnost v předem určené době mimo své sídlo, je povinen o tom bez zbytečného odkladu vyrozumět Komoru.
(2) Advokát vede svou kancelář tak, aby nebyla snižována důstojnost advokátního stavu. Provádění kancelářských úkonů svěřuje pouze osobám náležitě kvalifikovaným, odpovědným a bezúhonným a soustavně na jejich činnost dohlíží. Ustanovení čl. 15 odst. 4 a odst. 7 o advokátních koncipientech platí obdobně i pro tyto osoby.
(3) Ve svém sídle nebo v jiném místě uvedeném v odstavci 1 musí být advokát zpravidla osobně přítomen v pravidelné době, kterou předem stanoví; pro případ, že by mu v osobní přítomnosti bránily vážné důvody, musí umožnit zanechání vzkazu.
(4) O svých výkonech a o výkonech své kanceláře vede advokát evidenci v rozsahu a způsobem vyplývajícím z právních předpisů a ze zvláštních požadavků kladených na řádný výkon advokacie.

ODDÍL ČTVRTÝ
Jiné povinnosti advokáta

Čl. 17
Povinnosti advokátů v řízení před soudy a jinými orgány

(1) Vůči soudům, rozhodčím orgánům, orgánům veřejné správy a jiným orgánům, které rozhodují v právních věcech, jakož i vůči osobám, které plní jejich úkoly, je advokát povinen zachovávat náležitou úctu a zdvořilost.
(2) Advokát nesmí v řízení uvádět údaje, ani navrhovat důkazy, o nichž ví, že jsou nepravdivé nebo klamavé, a to ani na příkaz klienta.
(3) Advokát je povinen v řízení jednat poctivě, respektovat zákonná práva ostatních účastníků řízení a chovat se k nim i k ostatním osobám zúčastněným na řízení tak, aby nebyla snižována jejich důstojnost ani důstojnost advokátního stavu. V takových věcech nesmí za nepřítomnosti, popřípadě bez vědomí advokáta druhé strany nebo této strany, není_li advokátem zastoupena, jednat s osobami, které plní úkoly soudů nebo jiných orgánů, a předávat jim písemnosti, ledaže takový postup procesní předpisy dovolují.
(4) Jsou_li pro jednání před soudem nebo jiným orgánem stanovena nebo obvyklá zvláštní pravidla chování, například pokud jde o oslovování, úřední oděv, udělování slova, vykazování místa apod., je advokát povinen tato pravidla dodržovat.

Čl. 18
Veřejně prospěšná činnost

(1) Byl_li advokát k tomu vyzván, je povinen podílet se v přiměřeném rozsahu na projektech směřujících k prosazování nebo obhajobě lidských práv a svobod, a to i bez nároku na odměnu, ledaže mu v tom brání vážné důvody.
(2) Za stejných podmínek je advokát povinen podílet se na výzvu Komory na projektech, jejichž cílem je uskutečňování principů demokratického právního státu nebo zdokonalení právního řádu České republiky.

ČÁST TŘETÍ
PRAVIDLA SOUTĚŽE ADVOKÁTŮ

ODDÍL PRVÝ
Základní pravidla

Čl. 19
Všeobecná ustanovení

(1) V zájmu klientů i soutěžitelů postupuje advokát v soutěži s ostatními advokáty poctivě. K soutěžním účelům zejména nepoužívá údaje vědomě nepravdivé, klamavé nebo snižující jiného advokáta. Pro účely tohoto ustanovení je klamavým údajem každý údaj, který může vzbudit neoprávněné očekávání o výsledcích, jichž je advokát schopen dosáhnout, nebo pochybnost o tom, že výsledku bude dosaženo prostředky v souladu se zákony a stavovskými předpisy.
(2) Označení "advokát" může advokát používat i mimo výkon advokacie.
(3) Při soutěži dodržuje advokát obecně závazné soutěžní předpisy.

ODDÍL DRUHÝ
Obchodní jméno advokáta

Čl. 20
Povinné údaje

(1) Obchodní jméno advokáta sestává z jeho jména a příjmení a z označení "advokát".
(2) Obchodní jméno sdružení advokátů nebo veřejné obchodní společnosti advokátů sestává z příjmení alespoň jednoho ze společníků, jakož i podle okolností z označení například "advokáti", "advokátní kancelář", "sdružení advokátů", "a společníci", "a spol." nebo "veřejná obchodní společnost advokátů".

Čl. 21
Dovolené údaje

(1) Obchodní jméno může obsahovat i akademické tituly advokáta, označení jeho vědecké hodnosti a titul vysokoškolského profesora nebo docenta, jakož i informaci o nástupnictví, pokud jsou dodrženy podmínky právních předpisů.
(2) Jména a příjmení společníků, kteří zemřeli nebo přestali vykonávat advokacii z jiných důvodů, lze v obchodním jménu zachovat, pokud jsou dodrženy podmínky právních předpisů.
(3) Je_li advokát oprávněn poskytovat právní služby i na území jiného státu, může jeho obchodní jméno sestávat z údajů, pod nimiž v takovém státu poskytuje právní služby sám nebo na základě smlouvy o sdružení nebo o zřízení právnické osoby pro poskytování právních služeb. Ustanovení čl. 20 tím nejsou dotčena.
(4) Označení a údaje, které nejsou podle čl. 20 a 21 odst. 1 až 3 dovoleny, nesmí obchodní jméno advokáta obsahovat, nestanoví_li kogentní právní předpisy jinak.

Čl. 22
Doplňující údaje

V souvislosti se svým obchodním jménem může advokát, sdružení advokátů a veřejná obchodní společnost advokátů zveřejňovat i doplňující údaje o tom, že advokát je soudním znalcem nebo tlumočníkem, údaje o preferovaných právních oblastech, v nichž působí, údaj o tom, že je oprávněn vykonávat advokacii i na jiném území, údaje o trvalé spolupráci s tuzemskými i zahraničními advokáty, údaje o svém sídle a pobočkách a v případech zvláštního zřetele hodných i své rodné jméno anebo pseudonym. Čl. 23 Jazyk obchodního jména Obchodní jméno včetně doplňujících údajů podle čl. 22 lze uvádět vedle českého jazyka i v těch jazycích, v nichž je advokát schopen poskytovat právní služby.

Čl. 24
Užívání obchodního jména

V souvislosti s výkonem advokacie používá advokát na všech svých písemnostech výlučně jen zvolené obchodní jméno a případně i doplňující údaje podle čl. 22.

ODDÍL TŘETÍ
Informace o podnikání advokáta

Čl. 25
Publicita

(1) V periodickém tisku, neperiodických publikacích, rozhlasu, televizi a v audiovizuálních prostředcích smí advokát v přiměřeném rozsahu informovat veřejnost o svém podnikání jen v souvislosti s tím, že údaje o jeho podnikání byly zapsány v seznamu advokátů, a to nejdéle po dobu 60 dnů od tohoto zápisu. Taková informace smí obsahovat jen obchodní jméno advokáta a doplňující údaje podle čl. 22.
(2) Ve sdělovacích prostředcích specializovaně informativní povahy, jako jsou profesionální, telefonní, místní a podobné seznamy, smí advokát informovat veřejnost uvedením svého obchodního jména a doplňujících údajů podle čl. 22.
(3) Jinými informačními prostředky, ať už tiskovinami nebo záznamy uloženými na jiných nosičích informací, může advokát informovat o svém podnikání, cenách a dosavadních výkonech pouze své dřívější i současné klienty a toho, kdo o to požádá.

Čl. 26
Reklama

(1) Na reklamních plochách, poutačích a podobných prostředcích publicity jsou informace o podnikání advokáta zakázány. (2) Upomínkové a dárkové předměty advokáta smějí být opatřeny jeho obchodním jménem pouze tehdy, jsou_li určeny výhradně pro jeho klienty a svou povahou nesnižují vážnost advokáta a důstojnost advokátního stavu.

Čl. 27
Odborné publikace

V literárním nebo vědeckém díle z oboru práva, jehož je advokát autorem nebo spoluautorem, smí být k jeho jménu, příjmení a titulům připojeno označení "advokát" s údajem o obci, která je místem jeho podnikání a o obchodním jménu, pod nímž podniká.

Čl. 28
Informace poskytované jinými osobami

Advokát nesmí dát nikomu souhlas, aby informoval o jeho podnikání nad rámec dovolený těmito Pravidly.

ODDÍL ČTVRTÝ
Informace o sídle advokáta

Čl. 29
Informační tabulky

(1) Na domě, v němž má sídlo, musí advokát umístit údaje o svém obchodním jménu, a to na tabulce přiměřené velikosti.
(2) Stejně smí advokát označit místo, kde má pobočku své kanceláře nebo kde pravidelně poskytuje právní služby.
(3) Je_li to nutné pro snazší orientaci, smí advokát v domě a jeho nejbližším okolí umístit další obdobné tabulky.

ODDÍL PÁTÝ
Nábor klientů

Čl. 30
Svobodná volba advokáta

Advokát je povinen se při náboru klientů zdržet každého jednání, kterým by se osobám požadujícím poskytnutí právní služby ztěžovala nebo znemožňovala svobodná volba advokáta.

Čl. 31
Nabídka právních služeb
( 1) Advokát nesmí nabízet poskytnutí právní služby osobě, která ji na něm sama nepožaduje, ledaže jde o osobu, s níž se soukromě nebo při výkonu advokacie stýká. Výjimečně tak smí učinit, je_li zřejmé, že neprodlené poskytnutí právní služby je v zájmu takové osoby nezbytné.
(2) Při nabízení svých právních služeb se advokát musí zdržet jakéhokoliv naléhání, zvlášť je_li z okolností nebo projevu osoby, které je služba nabízena, zřejmé, že o ni nemá zájem.

Čl. 32
Použití jiných osob

(1) Za doporučení nebo zprostředkování právní služby nesmí advokát poskytnout ani přijmout úplatu nebo jinou výhodu.
(2) K náboru klientů nesmí advokát použít jiných osob, a to ani vlastních klientů. Za takové nepřípustné použití jiných osob se považuje též, předá_li jim advokát své informační prostředky nebo plné moci s určením, aby jich při získávání klientů pro advokáta použily.

ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 33
zrušen

Čl. 34
Platnost a účinnost Pravidel

Tato Pravidla jsou platná dnem jejich přijetí představenstvem Komory. Účinnosti nabývají 30. dnem po uveřejnění ve Věstníku Komory kromě článků 5 a 20 až 24, které nabudou účinnosti 6 měsíců po uveřejnění ve Věstníku Komory.*)
JUDr. Luboš Tichý v. r.
předseda České advokátní komory

Poznámka: *) Usnesení uveřejněno dne 31. ledna 1997.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 4/1997 Věstníku ze dne 27. září 1996, o uznávání jiné právní praxe jako praxe advokátního koncipienta v některých případech 3)

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, takto:

Čl. 1
V souvislosti s rozhodováním podle § 6 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon"), uzná představenstvo bez dalšího posuzování za právní praxi advokátního koncipienta (§ 6 odst. 2 zákona)
a) jinou právní praxi, kterou do 30. června 1996 započítala Česká advokátní komora podle § 4 odst. 1 zákona č. 128/1990 Sb., o advokacii, do doby praxe advokátního koncipienta v souvislosti se žádostí o připuštění k advokátní zkoušce (§ 5 odst. 1 tohoto zákona);
b) právní praxi, kterou do 30. června 1996 uznala Komora komerčních právníků České republiky jako právní praxi podle § 4 odst. 1 písm.
c) zákona č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní praxi jimi poskytované, v souvislosti se žádostí o připuštění k profesní zkoušce komerčního právníka (§ 7 odst. 1 tohoto zákona); c) jinou praxi obdobnou praxi právní, kterou do 30. června 1996 započítala Komora komerčních právníků České republiky podle § 6 odst. 1 zákona č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, do doby právní praxe požadované § 4 odst. 1 písm. c) tohoto zákona v souvislosti se žádostí o připuštění k profesní zkoušce komerčního právníka (§ 7 odst. 1 tohoto zákona).

Čl. 2
Představenstvo nepostupuje podle čl. 1 v případě, že ten, kdo žádá o uznání jiné praxe podle § 6 odst. 2 zákona
a) byl kdykoliv před 1. červencem 1996 zapsán v seznamu advokátů nebo v seznamu komerčních právníků;
b) nesložil do 30. června 1996 advokátní zkoušku nebo profesní zkoušku komerčního právníka;
c) tak činí poté, co pozbylo podle § 7 odst. 2 zákona účinnosti dřívější rozhodnutí představenstva o uznání jeho jiné právní praxe nebo jiné praxe obdobné praxi právní za právní praxi advokátního koncipienta přijaté podle čl. 1.

Čl. 3
Předseda Komory dá bez odkladu tento stavovský předpis na vědomí advokátům.

JUDr. Luboš Tichý v. r. předseda České advokátní komory

Poznámky:
3) Toto usnesení, označené jako "stavovský předpis č. 3", bylo publikováno v Bulletinu advokacie č. 10/1996 na str. 108 a 109; usnesení je uveřejňováno podle čl. 9 odst. 1 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1996 Věstníku.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 6/1997 Věstníku ze dne 19. září 1997, kterým se upravují některé otázky související s placením ročního příspěvku na činnost České advokátní komory, ve znění usnesení představenstva České advokátní komory č. 4/1998 Věstníku ze dne 14. dubna 1998

Představenstvo České advokátní komory se usneslo na základě čl. 3 usnesení sněmu č. 3/1996 Věstníku, o výši ročního příspěvku na činnost České advokátní komory a o výši poplatku za zápis do seznamu advokátů, a podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon") takto:

Čl. 1
Splatnost příspěvku

(1) Roční příspěvek advokáta na činnost České advokátní komory (dále jen "příspěvek")1) je splatný dnem stanoveným usnesením sněmu.2)
(2) Příspěvek za rok, v němž došlo k zápisu do seznamu advokátů, je splatný do jednoho týdne ode dne zápisu.

Čl. 2
Způsob placení příspěvku

Příspěvek se platí
a) převodem na účet Komory č. 12432_011/0100 vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51. Při platbě je třeba uvést konstantní symbol 308 a variabilní symbol, kterým je sedmimístné číslo nerozdělené pomlčkou nebo lomítkem a sestávající z číslice 286 a čtyřmístného registračního čísla advokáta, nebo
b) v hotovosti v pokladně kanceláře České advokátní komory (dále jen "Komora") v Praze 1, Národní tř. 16.

Snížení a prominutí příspěvku a prodloužení jeho splatnosti

Čl. 3
Advokáti, kteří byli zapsáni do seznamu advokátů po 30. 6. roku, za nějž má být příspěvek zaplacen, platí příspěvek v poloviční výši.

Čl. 4
(1) Nejde_li o příspěvek podle čl. 3, může představenstvo na základě písemné a odůvodněné žádosti advokáta došlé Komoře přede dnem splatnosti příspěvku (čl. 1) z důvodů zvláštního zřetele hodných příspěvek snížit nebo prominout anebo prodloužit jeho splatnost.
(2) Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty k podání žádosti o snížení nebo prominutí příspěvku anebo o prodloužení jeho splatnosti, která je uvedena v odstavci 1.

Čl. 5
Advokát nemá na snížení nebo prominutí příspěvku anebo na prodloužení jeho splatnosti podle čl. 4 právní nárok.

Čl. 6
Vrácení příspěvku

(1) Zaplacený příspěvek nebo jeho část Komora nevrací, nejde_li o případ uvedený v odstavci 2.
(2) Komora vrátí bývalému advokátovi do tří měsíců ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. h) zákona částku odpovídající příspěvku za rok, v němž došlo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů, pokud příspěvek byl zaplacen včas a ve stanovené výši; došlo_li z tohoto důvodu k vyškrtnutí ze seznamu advokátů po 30. 6., vrátí Komora bývalému advokátovi částku odpovídající polovině příspěvku.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije v případě příspěvku podle čl. 3.

Přechodná ustanovení

Čl. 7
Rozhodnutí o snížení nebo prominutí příspěvku, o prodloužení jeho splatnosti a o vrácení příspěvku učiněná do dne účinnosti tohoto usnesení se považují za rozhodnutí o snížení nebo prominutí příspěvku, o prodloužení jeho splatnosti nebo o vrácení příspěvku podle čl. 4 a 6.

Čl. 8
(1) Žádosti o snížení nebo prominutí příspěvku anebo o prodloužení jeho splatnosti, o nichž nebylo do dne účinnosti tohoto usnesení rozhodnuto, posoudí představenstvo podle čl. 4 a 5.
(2) Žádosti o vrácení příspěvku, o nichž nebylo do dne účinnosti tohoto usnesení rozhodnuto, posoudí představenstvo podle čl. 6.

Čl. 9
Účinnost

Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.*)

Čl. II, III
usnesení představenstva České advokátní komory č. 4/1998 Věstníku

II
Žádosti o snížení nebo prominutí příspěvku anebo o prodloužení jeho splatnosti, o nichž nebylo do dne účinnosti tohoto usnesení rozhodnuto, posoudí představenstvo podle čl. I.**)

III
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.***)

JUDr. Karel Čermák v. r.
předseda České advokátní komory

Poznámky:
1) Usnesení sněmu č. 3/1996 Věstníku, o výši ročního příspěvku na činnost České advokátní komory a o výši poplatku za zápis do seznamu advokátů.
2) Podle čl. 1 odst. 2 usnesení sněmu č. 3/1996 Věstníku je příspěvek splatný za běžný kalendářní rok předem do 20. ledna. *) Usnesení bylo vyhlášeno dne 10. října 1997.
**) Čl. I obsahuje novelizované znění čl. 4.
***) Usnesení bylo vyhlášeno dne 27. dubna 1998.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1998 Věstníku ze dne 10. března 1998, o výchově advokátních koncipientů a dalším vzdělávání advokátů

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 86/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon") takto:

Část I.
Úvodní ustanovení

Čl. 1
(1) Výchovou advokátního koncipienta (dále jen "koncipient") se rozumí proces, v jehož rámci koncipient získává znalosti a zkušenosti potřebné pro složení advokátní zkoušky a pro výkon advokacie; výchova advokátního koncipienta je zaměřena jak na znalost právních předpisů, jakož i schopnost jejich použití na konkrétní právní případ, tak i na osvojení si norem upravujících povolání advokáta, především norem etických, tak, jak vyplývají zejména z právních a stavovských předpisů.
(2) Za výchovu advokátního koncipienta odpovídá advokát nebo společnost, k níž je koncipient v pracovním poměru (dále jen "advokát"), a v rozsahu stanoveném tímto usnesením Česká advokátní komora (dále jen "Komora").

Čl. 2 Komora přispívá způsoby stanovenými tímto usnesením k dalšímu vzdělávání advokátů.

Část II.
Výchova koncipientů

ODDÍL PRVNÍ
Výchova koncipientů zajišťovaná advokátem

Čl. 3
(1) Advokát je v průběhu právní praxe advokátního koncipienta podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona (dále jen "právní praxe") povinen plnit vůči koncipientovi povinnosti vyplývající pro něj z právních předpisů1) a tohoto usnesení, jakož i z ostatních stavovských předpisů2).
(2) Koncipient je v průběhu právní praxe povinen rozšiřovat si své znalosti a osvojovat si zkušenosti potřebné pro výkon advokacie; tuto povinnost koncipient plní zejména soustavným studiem právních předpisů, ostatních pramenů práva, judikatury a odborné literatury, konzultacemi s advokátem, účastí na poskytování právních služeb advokátem, včetně zastupování advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci, jakož i účastí na výchovných akcích pořádaných Komorou podle tohoto usnesení.

Čl. 4
Advokát, u něhož je koncipient v pracovním poměru po dobu alespoň šesti měsíců, umožní koncipientovi3), aby v dalším průběhu právní praxe vykonal praxi nepřesahující celkem dobu tří měsíců u a) jiného advokáta, soudu, státního zastupitelství, notáře, patentového zástupce, daňového poradce anebo tuzemského či zahraničního stálého rozhodčího soudu; b) jiného tuzemského nebo zahraničního subjektu či orgánu, pokud se jedná o praxi právní, která přispěje k výchově advokátního koncipienta.

Čl. 5
Advokát je povinen umožnit koncipientovi účast na výchovných akcích pořádaných Komorou podle tohoto usnesení.

Čl. 6
Advokát je povinen umožnit koncipientovi přípravu na advokátní zkoušku v délce alespoň jednoho měsíce, jakož i účast u advokátní zkoušky4); jedná_li se o advokátní zkoušku opakovanou5), je advokát povinen umožnit koncipientovi přípravu na advokátní zkoušku v délce alespoň dvou týdnů.

Čl. 7
(1) Koncipient je povinen vést v průběhu právní praxe, včetně praxe podle čl. 4, záznamy o všech významnějších úkonech právních služeb, kterých se zúčastnil nebo při kterých zastupoval advokáta.
(2) Každý záznam podle odstavce 1 musí obsahovat datum úkonu a jeho stručný popis. ODDÍL DRUHÝ Výchova koncipientů zajišťovaná Komorou

Čl. 8
Komora pořádá v rámci výchovy koncipientů a) celostátní školení a oblastní semináře, jako povinné výchovné akce; b) další výchovné akce, jako výchovné akce nepovinné. Povinné výchovné akce

Čl. 9 Celostátní školení
(1) Koncipient je povinen zúčastnit se v prvním roce právní praxe vstupního celostátního školení a ve třetím roce právní praxe závěrečného celostátního školení.
(2) Celostátní školení (dále jen "školení") jsou internátní v délce jednoho pracovního týdne; konají se dvakrát v určeném školicím místě, vždy v jarním a podzimním termínu. Metodou výuky na školeních jsou přednášky s diskusí.
(3) Vstupní školení je zaměřeno na předpisy upravující poskytování právních služeb, včetně předpisů stavovských, dějiny advokacie a vedení advokátní kanceláře. Závěrečné školení je zaměřeno na základní otázky z oborů, které jsou předmětem advokátní zkoušky6).
(4) Program vstupního a závěrečného školení schvaluje představenstvo Komory. Místo a termín konání školení v každém roce se vyhlašují ve Věstníku České advokátní komory nejpozději do listopadu předcházejícího roku.

Čl. 10
Oblastní semináře

(1) Komora pořádá pro koncipienty oblastní semináře (dále jen "semináře").
(2) Semináře jsou jednodenní; Komora je pořádá odděleně pro koncipienty z Čech, s výjimkou Královohradeckého a Pardubického kraje (první skupina koncipientů), a pro koncipienty z Moravy a Slezska a z Královohradeckého a Pardubického kraje7) (druhá skupina koncipientů). Školicím místem pro první skupinu koncipientů je zpravidla Praha; školicím místem pro druhou skupinu koncipientů je zpravidla Brno nebo Olomouc.
(3) V každém školicím místě se koná ročně osm až dvanáct seminářů s tím, že pro koncipienty v každém roce ze tří let právní praxe jsou určeny dva až čtyři semináře. Semináře jsou organizovány v seminárních skupinách; o zařazení do jednotlivých seminárních skupin vyrozumí koncipienty před konáním semináře útvar odborné výchovy kanceláře Komory (dále jen "útvar odborné výchovy Komory").
(4) Účast koncipienta na seminářích je povinná.
(5) Semináře jsou zaměřeny na témata z oborů, které jsou předmětem advokátní zkoušky6), s důrazem na zvláštnosti a potřeby advokátní praxe, jakož i na témata s advokátní praxí bezprostředně související (rétorika, otázky znaleckého dokazování, daňové a účetní poradenství apod.). Koncipientovi může být útvarem odborné výchovy Komory nebo přednášejícím uloženo, aby na semináři přednesl ústní referát, připravil písemnou práci nebo se za účelem ověření znalostí témat, na které byl seminář zaměřen, podrobil písemnému testu.
(6) Program seminářů schvaluje představenstvo Komory. Místo a termín konání seminářů v každém roce se vyhlašují ve Věstníku České advokátní komory nejpozději do listopadu předcházejícího roku.

Čl. 11
(1) Koncipient, který nehodlá vykonat celou právní praxi z důvodu, že před jejím zahájením vykonal jinou právní praxi, která je nebo může být uznána podle § 6 odst. 2 zákona8), je povinen zúčastnit se povinných výchovných akcí v rozsahu stanoveném předsedou Komory.
(2) Koncipient je povinen oznámit skutečnost, že nehodlá vykonat celou právní praxi, útvaru odborné výchovy Komory nejpozději do dvou týdnů poté, co vznikl jeho pracovní poměr s advokátem, v jehož rámci začal právní praxi vykonávat.

Čl. 12
(1) Neomluvená neúčast koncipienta na povinných výchovných akcích v rozsahu stanoveném čl. 9, 10 a 11 odst. 1 nebo porušení povinností koncipienta podle čl. 11 odst. 2 mohou být posouzeny jako kárné provinění podle § 32 odst. 1 zákona. (2) Řádná účast koncipienta na povinných výchovných akcích uvedených v odstavci 1 je součástí právní praxe, jakožto jedné z podmínek, které musí být splněny k tomu, aby koncipientovi bylo Komorou umožněno složení advokátní zkoušky. Nepovinné výchovné akce

Čl. 13
(1) Komora pořádá podle potřeby pro koncipienty další výchovné akce, a to zpravidla ve formě jednodenních seminářů zaměřených na aktuální témata advokátní praxe; účast koncipientů na těchto dalších výchovných akcích není povinná.
(2) Další výchovné akce jsou zpravidla pořádány na regionální úrovni z podnětu regionálních zmocněnců Komory a za jejich organizační součinnosti.

Čl. 14
Vykazování účasti na výchovných akcích

(1) Účast koncipienta na výchovných akcích pořádaných Komorou podle tohoto usnesení se zaznamená po skončení každé výchovné akce do "Výkazu o účasti advokátního koncipienta na výchovných akcích pořádaných Českou advokátní komorou" (dále jen "výkaz"), který Komora vydá koncipientovi po zápisu do seznamu advokátních koncipientů. Vedoucí školení účast koncipienta na povinné výchovné akci neuzná, pokud se koncipient během ní dopustil závažného porušení kázně, spočívajícího zejména v neúčasti na části výchovné akce, v předčasném odchodu apod.
(2) Výkaz obsahuje jméno a příjmení, popřípadě akademický nebo vědecký titul koncipienta a číslo, pod kterým je koncipient zapsán do seznamu advokátních koncipientů. Zápis do výkazu podle odstavce 1 musí obsahovat označení výchovné akce, které se koncipient zúčastnil, včetně data jejího konání, a podpis vedoucího školení nebo jiné jím pověřené osoby, která zápis učinila; zápis může obsahovat i další údaje, například skutečnosti uvedené v čl. 10 odst. 5 věta druhá nebo v odstavci 1 věta druhá.

Čl. 15
Náklady výchovných akcí

(1) Náklady organizačního a lektorského zajištění povinných výchovných akcí nese Komora. Náklady na cestovné, ubytování a stravování, které jsou spojeny s účastí na povinných výchovných akcích, nese advokát4).
(2) Náklady nepovinných výchovných akcí nesou koncipienti, kteří se jich zúčastní. Část III. Další vzdělávání advokátů

Čl. 16
(1) Komora přispívá k dalšímu vzdělávání advokátů zejména vydáváním časopisu a odborných publikací, pořádáním vzdělávacích akcí k aktuálním otázkám advokátní praxe a poskytováním služeb knihovny Komory.
(2) Komora pořádá podle potřeby pro advokáty, popřípadě i pro širší právnickou veřejnost vzdělávací akce k aktuálním otázkám advokátní praxe, a to zpravidla ve formě jednodenních přednášek nebo seminářů. Vzdělávací akce mohou být spojeny se společenským setkáním advokátů, popřípadě i širší právnické veřejnosti. Vzdělávací akce jsou zpravidla pořádány z podnětu regionálních zmocněnců Komory a za jejich organizační součinnosti.
(3) Podrobnosti o službách knihovny Komory upravuje její knihovní řád. Část IV. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Společné ustanovení

Čl. 17
Koncipient je povinen přiložit k žádosti o umožnění vykonání advokátní zkoušky mimo dokladů stanovených advokátním zkušebním řádem9) i záznamy podle čl. 7 a výkaz podle čl. 14 nebo jejich úředně ověřené kopie. Přechodná ustanovení

Čl. 18
(1) Výchova koncipientů, kteří dovrší třetí rok právní praxe do 30. června 1999, se dokončí podle dosavadního stavovského předpisu (čl. 19).
(2) Účast na povinných výchovných akcích podle dosavadního stavovského předpisu se pro účely tohoto usnesení považuje za účast na povinných výchovných akcích podle čl. 9 až 11.

Závěrečná ustanovení

Čl. 19
Zrušuje se čl. 9 usnesení představenstva České advokátní komory č. 5/1997 Věstníku, o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii10).

Čl. 20
Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 1999.

JUDr. Karel Čermák v. r.
předseda Čeaské advokátní komory

Poznámky:
1) § 31 a § 38 zákona. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a právní předpisy vydané k jeho provedení.
2) Například čl. 15 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky.
3) Například § 21 odst. 2 nařízení vlády České republiky č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, § 38 odst. 4 zákoníku práce a § 2 nařízení vlády České republiky č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, § 69 a násl. zákoníku práce a čl. 15 odst. 3 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky.
4) § 126 odst. 2 zákoníku práce.
5) § 9 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád).
6) § 1 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád).
7) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
8) Například usnesení představenstva České advokátní komory č. 4/1997 Věstníku, o uznávání jiné právní praxe jako praxe advokátního koncipienta v některých případech, sdělení představenstva České advokátní komory k posuzování žádostí o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo o zápis do seznamu advokátů, popřípadě seznamu advokátních koncipientů, zejména s ohledem na rozhodování ve věcech uznání jiné právní praxe jako praxe advokátního koncipienta podle § 6 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, které bylo oznámeno v částce 2/1997 Věstníku.
09) § 4 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád).
10) Tímto ustanovením bylo převzato jako stavovský předpis podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, usnesení představenstva bývalé České advokátní komory ze dne 11. června 1991, o výchově advokátních koncipientů a dalším vzdělávání advokátů.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1998 Věstníku ze dne 14. dubna 1998, kterým se upravuje smírčí řízení (advokátní smírčí řád)

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon") takto:

Čl. 1
Úvodní ustanovení

(1) Toto usnesení upravuje
a) podrobnosti o smírčím řízení mezi advokáty ve věcech souvisejících s výkonem advokacie podle § 28 zákona (obligatorní smírčí řízení);
b) smírčí řízení mezi advokáty ve sporech, které nesouvisejí s výkonem advokacie, nebo ve sporech, jejichž účastníky jsou vedle advokátů i osoby, které advokáty nejsou (fakultativní smírčí řízení).
(2) Účelem smírčího řízení je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.

Část I.
Obligatorní smírčí řízení

Čl. 2
Vymezení některých pojmů použitých v § 28 zákona

(1) Jiným řízením obdobným řízení soudnímu je například přestupkové řízení1) nebo rozhodčí řízení2).
(2) Zahájením řízení se rozumí i podání podnětu k zahájení řízení v případě, kdy soudní nebo jiné obdobné řízení může být zahájeno pouze z úřední povinnosti; takovým podnětem je například trestní oznámení3) nebo oznámení o přestupku4).

Čl. 3
Vyloučení povinnosti využít smírčího řízení

(1) Advokát není povinen využít smírčího řízení
a) je_li zde nebezpečí z prodlení. I v takovém případě je však advokát povinen splnit povinnosti vyplývající z jiných stavovských předpisů5);
b) v případě, kdy je dána zákonem uložená povinnost oznámit trestný čin nebo překazit jeho spáchání6).
(2) Povinnost advokáta využít smírčího řízení nemůže být vyloučena příkazem klienta7).

Čl. 4
Smírčí orgán

(1) Smírčí řízení je vedeno před předsedou České advokátní komory (dále jen "Komora") nebo jiným členem představenstva Komory (dále jen "představenstvo"), kterého určí předseda Komory.
(2) Považuje_li to předseda Komory vzhledem k okolnostem případu za vhodné, může stanovit, že smírčí řízení bude vedeno před tříčlennou smírčí komisí složenou z advokátů, z nichž alespoň jeden musí být členem představenstva; předseda zároveň členy smírčí komise určí. Předsedou smírčí komise je ten z jejích členů, který je členem představenstva. Předsedovi smírčí komise přísluší rozhodovat ve všech věcech podle tohoto usnesení; ostatní členové smírčí komise mají hlas poradní.
(3) Pokud to některý z účastníků namítne, nemůže být smírčí řízení vedeno před členem představenstva, popřípadě členem smírčí komise, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k účastníkům smírčího řízení nebo jejich zástupcům anebo pro jeho poměr k věci, která je předmětem smírčího řízení. Byla_li účastníkem smírčího řízení vznesena námitka podjatosti, rozhoduje o ní předseda Komory; týká_li se námitka podjatosti předsedy Komory, rozhoduje o ní představenstvo.

Čl. 5
Účastníci smírčího řízení

(1) Účastníky smírčího řízení jsou advokát, který návrh na zahájení smírčího řízení podává, a advokát, proti němuž návrh směřuje.
(2) Podává_li návrh na zahájení smírčího řízení více advokátů nebo směřuje_li proti více advokátům jeden návrh na zahájení smírčího řízení, jsou účastníky smírčího řízení všichni tito advokáti.
(3) Účastník může být ve smírčím řízení zastoupen; zástupcem může být jen advokát. Zástupce má všechna práva a povinnosti účastníka smírčího řízení podle tohoto usnesení; zastoupení však nezbavuje účastníka smírčího řízení povinnosti být přítomen při ústním jednání (čl. 14 odst. 1).

Čl. 6
Zahájení smírčího řízení

(1) Návrh na zahájení smírčího řízení se podává předsedovi Komory; smírčí řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na jeho zahájení došel Komoře.
(2) Návrh na zahájení smírčího řízení musí obsahovat označení účastníků smírčího řízení, vymezení věci, která má být předmětem smírčího řízení, a návrh smíru, kterým má být spor vyřešen.
(3) Hrozí_li nebezpečí z prodlení, musí návrh obsahovat i skutečnosti odůvodňující takové nebezpečí a lhůtu, v níž má proběhnout ústní jednání; takto navržená lhůta však nesmí být kratší než jeden měsíc ode dne zahájení smírčího řízení.

Čl. 7
Odložení návrhu na zahájení smírčího řízení

(1) Smírčí orgán návrh na zahájení smírčího řízení odloží a smírčí řízení zastaví, pokud věc, která má být předmětem smírčího řízení, nesouvisí s výkonem advokacie nebo pokud alespoň jedním z účastníků sporu je osoba, která není advokátem; ustanovení části II. tím nejsou dotčena.
(2) O odložení návrhu na zahájení smírčího řízení, jakož i o odůvodech, které k odmítnutí vedly, a o zastavení smírčího řízení vyrozumí smírčí orgán bez odkladu účastníka smírčího řízení (dále jen "účastník"), který návrh na zahájení smírčího řízení podal.

Čl. 8
Vyjádření k návrhu na zahájení smírčího řízení

(1) Nebyl_li návrh na zahájení smírčího řízení podle čl. 7 odložen, zašle jej smírčí orgán bez odkladu účastníkovi, proti němuž směřuje. Smírčí orgán tohoto účastníka současně požádá, aby se k návrhu na zahájení smírčího řízení písemně vyjádřil, a to především v tom směru, zda souhlasí s návrhem smíru v něm obsaženým nebo zda navrhuje jiný způsob smírného vyřešení sporu.
(2) Účastník, proti němuž návrh na zahájení smírčího řízení směřuje, je povinen zaslat vyjádření podle odstavce 1 ve lhůtě dvou týdnů smírčímu orgánu a účastníkovi, který návrh na zahájení smírčího řízení podal, nestanoví_li smírčí orgán z důvodů uvedených v čl. 6 odst. 3 lhůtu kratší.

Čl. 9
Pokus o uzavření smíru bez ústního jednání

(1) Poté, co účastník, který podal návrh na zahájení smírčího řízení, obdržel vyjádření podle čl. 8, jsou účastníci povinni pokusit se vyřešit věc, která je předmětem smírčího řízení, smírem (dále jen "uzavření smíru"). Výsledek tohoto jednání jsou účastníci povinni sdělit smírčímu orgánu do dvou týdnů.
(2) Sdělí_li účastníci smírčímu orgánu, že uzavřeli smír, jsou povinni předložit smírčímu orgánu i jeho písemné vyhotovení.
(3) Sdělí_li účastníci smírčímu orgánu, že se jim smír nepodařilo uzavřít, jsou povinni uvést i důvody, které je k zaujetí takového stanoviska vedly.

Čl. 10
Další postup smírčího orgánu

(1) V případě uvedeném v čl. 9 odst. 2 smírčí orgán smírčí řízení ukončí.
(2) V případě uvedeném v čl. 9 odst. 3 smírčí orgán posoudí stanoviska účastníků a svolá ústní jednání, pokud má za to, že není vyloučeno, aby přispělo k uzavření smíru. V opačném případě smírčí orgán smírčí řízení zastaví.

Ústní jednání

Čl. 11
Doba a místo ústního jednání

Dobu a místo ústního jednání stanoví smírčí orgán tak, aby proběhlo zpravidla nejpozději do dvou měsíců od zahájení smírčího řízení; jedná_li se o případ uvedený v čl. 6 odst. 3, přihlédne smírčí orgán při stanovení doby a místa ústního jednání ke lhůtě uvedené v návrhu na zahájení smírčího řízení.

Čl. 12
Řízení ústního jednání

Je_li smírčí řízení vedeno před smírčí komisí (čl. 4 odst. 2), řídí ústní jednání její předseda.

Čl. 13
Neveřejnost ústního jednání

Ústní jednání je neveřejné; vyjma účastníků a smírčího orgánu se ho může zúčastnit pouze zapisovatel.

Čl. 14
Přítomnost účastníků a odročení ústního jednání

(1) Účastníci jsou povinni být přítomni při ústním jednání.
(2) Ústní jednání může proběhnout pouze v případě, že jsou přítomni všichni účastníci. Nedostaví_li se kterýkoliv z účastníků k ústnímu jednání, smírčí orgán smírčí řízení zastaví.
(3) O odročení ústního jednání lze požádat nejpozději do jeho zahájení a pouze z důležitého důvodu. Vyhoví_li smírčí orgán žádosti o odročení ústního jednání, svolá ústní jednání nové; postupuje přitom přiměřeně podle čl. 11.
(4) Požádají_li však o odročení jednání všichni účastníci s tím, že se pokusí o uzavření smíru mimo ústní jednání, smírčí orgán ústní jednání odročí vždy; smírčí orgán požádá současně účastníky, aby výsledek jejich jednání oznámili smírčímu orgánu ve lhůtě dvou týdnů. Dále postupuje smírčí orgán obdobně podle čl. 10.

Čl. 15
Průběh ústního jednání

(1) Ústní jednání zahájí smírčí orgán, který udělí slovo nejprve účastníkovi, který podal návrh na zahájení smírčího řízení, a jeho zástupci, poté účastníkovi, proti němuž návrh směřuje, a jeho zástupci.
(2) Smírčí orgán působí na účastníky, aby uzavřeli smír; vychází přitom z jejich přednesů. Je_li však z přednesů účastníků zřejmé, že jejich stanoviska k uzavření smíru nesměřují, předloží smírčí orgán účastníkům vlastní návrh na uzavření smíru.

Čl. 16
Uzavření smíru

(1) Dojde_li při ústním jednání k uzavření smíru, zachytí smírčí orgán jeho znění v protokolu; uzavřením smíru se přitom rozumí dohoda všech účastníků řešící podle jejich vyjádření veškeré otázky související s věcí, která je předmětem smírčího řízení. Po uzavření smíru smírčí orgán smírčí řízení ukončí.
(2) Účastníci se mohou při ústním jednání dohodnout na uzavření smíru s tím, že řešení veškerých otázek souvisejících s věcí, která je předmětem smírčího řízení, vyhradí zvláštní dohodě. Smírčí orgán v takovém případě uloží účastníkům na základě jejich návrhu lhůtu, ve které jsou povinni jedno vyhotovení takové dohody smírčímu orgánu předložit. Předloží_li účastníci smírčímu orgánu dohodu v této lhůtě, smírčí orgán smírčí řízení ukončí; v opačném případě smírčí orgán smírčí řízení zastaví.

Čl. 17
Protokol o ústním jednání

(1) O průběhu ústního jednání se sepisuje protokol.
(2) V protokolu se zejména uvede věc, která je předmětem smírčího řízení, a všechny osoby přítomné na ústním jednání a vylíčí se přednesy účastníků; dále se v protokolu zaznamená znění návrhu smírčího orgánu na uzavření smíru, znění smíru uzavřeného účastníky (čl. 16) nebo rozhodnutí smírčího orgánu o zastavení smírčího řízení.
(3) Protokol podepisuje smírčí orgán, popřípadě všichni členové smírčí komise a zapisovatel. Došlo_li při ústním jednání k uzavření smíru (čl. 16), podepisují protokol i všichni účastníci.
(4) Smírčí orgán zašle každému z účastníků bez odkladu po skončení ústního jednání jedno vyhotovení protokolu.

Čl. 18
Další postup smírčího orgánu v případě, kdy smír nebyl uzavřen

Nedojde_li při ústním jednání k uzavření smíru (čl. 16), smírčí orgán smírčí řízení zastaví.

Čl. 19
Bezvýslednost smírčího řízení

Došlo_li k zastavení smírčího řízení, považuje se smírčí řízení za bezvýsledné s tím, že povinnost advokáta využít smírčího řízení podle § 28 zákona se považuje za splněnou; to neplatí v případě, kdy k zastavení smírčího řízení došlo v důsledku porušení povinnosti advokáta stanovené tímto usnesením.

ČÁST II.
Fakultativní smírčí řízení

Čl. 20
(1) Komora může provést smírčí řízení i v případě sporu
a) mezi advokáty, který nesouvisí s výkonem advokacie;
b) jehož účastníky jsou vedle advokátů i osoby, které advokáty nejsou, pokud s tím projeví písemný souhlas všichni účastníci sporu.
(2) Návrh na zahájení smírčího řízení může podat pouze advokát; advokát je povinen připojit k návrhu na zahájení smírčího řízení písemný souhlas účastníků sporu podle odstavce 1. Není_li tento souhlas k návrhu na zahájení smírčího řízení přiložen, postupuje smírčí orgán přiměřeně podle čl. 7.

Čl. 21
(1) Pro fakultativní smírčí řízení se použijí přiměřeně ustanovení části I.
(2) Smírčí orgán fakultativní smírčí řízení kdykoliv zastaví, pokud kterýkoliv z účastníků odvolá souhlas podle čl. 20.

ČÁST III.
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Společná ustanovení

Čl. 22
Toto usnesení se použije přiměřeně i pro spory mezi advokáty a advokátními koncipienty a spory mezi advokátními koncipienty navzájem.

Čl. 23
Bylo_li předchozí smírčí řízení ukončeno nebo zastaveno, smírčí orgán návrh na zahájení smírčího řízení v téže věci odloží a smírčí řízení zastaví.

Čl. 24
(1) Smírčí orgán učiní do smírčího spisu záznam o odložení návrhu na zahájení smírčího řízení a o zastavení smírčího řízení.
(2) Smírčí orgán a účastníci jsou povinni činit veškeré úkony předvídané tímto usnesením v písemné formě.
(3) Úkony vůči smírčímu orgánu činí účastníci podáním adresovaným do sídla Komory.

Čl. 25
O odložení návrhu na zahájení smírčího řízení a o zastavení smírčího řízení vyrozumí smírčí orgán bez odkladu účastníky.

Čl. 26
Proti rozhodnutím smírčího orgánu podle tohoto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Čl. 27
Smírčí orgán vyrozumí bez odkladu předsedu kontrolní rady o jakémkoliv porušení povinnosti stanovené ustanovením§ 28 zákona nebo tímto usnesením, má_li za to, že zakládá kárné provinění podle § 32 odst. 1 zákona.

Čl. 28
Náklady smírčího řízení

Náklady smírčího řízení, které vznikly účastníkům, včetně nákladů zastoupení ve smírčím řízení, nesou účastníci. Náklady spojené s činností smírčího orgánu nese Komora.

Čl. 29
Smírčí spis

(1) Smírčí orgán, popřípadě předseda smírčí komise založí poté, co mu došel návrh na zahájení smírčího řízení, smírčí spis.
(2) Součástí smírčího spisu jsou návrh na zahájení smírčího řízení, plná moc zástupce účastníka, záznamy smírčího orgánu o odložení návrhu na zahájení smírčího řízení a o zastavení smírčího řízení, písemné úkony smírčího orgánu a účastníků učiněné v průběhu smírčího řízení, protokol o ústním jednání, jakož i veškeré jiné písemnosti, které vznikly v průběhu smírčího řízení.
(3) Do smírčího spisu jsou oprávněni nahlížet a činit si z něj výpisy pouze účastníci a po jejich smrti jejich manželé a děti, nebo jejich zástupci, pokud jsou advokáty; o nahlédnutí do smírčího spisu se učiní záznam, který je jeho součástí.
(4) Komora uloží smírčí spis po dobu osmdesáti let ode dne ukončení nebo zastavení smírčího řízení.
(5) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 postupuje Komora podle zvláštních právních předpisů.8)

Ustanovení přechodná

Čl. 30
Tohoto usnesení se použije pro smírčí zahájená po dni, kdy nabude účinnosti; ustanovení čl. 23, 24, 26, 27 a 28 se však použijí i pro smírčí řízení zahájená před tímto dnem.

Čl. 31
Ustanovení čl. 29 odst. 2 až 5 se použijí i pro smírčí spisy vzniklé ve smírčích řízeních zahájených před nabytím účinnosti tohoto usnesení.

Čl. 32
Účinnost

Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.*)

JUDr. Karel Čermák v. r. předseda České advokátní komory

Poznámky:
1) zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
3) § 59 trestního řádu.
4) § 67 odst. 1 a 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
5) čl. 14 odst. 1 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky.
6) § 167 a § 168 trestního zákona.
7) § 3 odst. 1 zákona.
8) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
*) Usnesení bylo vyhlášeno dne 27. dubna 1998.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 6/1998 Věstníku ze dne 8. prosince 1998, kterým se stanoví pravidla pro výkon substitučního oprávnění advokátních koncipientů a jiných zaměstnanců advokáta, ve znění redakčního sdělení o opravě tiskových chyb, které bylo oznámeno v částce 1/1999 Věstníku

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon") takto:

ČÁST I.
Obecná ustanovení

Čl. 1
Advokát je oprávněn ustanovit podle § 26 odst. 2 zákona advokátního koncipienta nebo jiného svého zaměstnance svým zástupcem pro jednotlivé úkony právní pomoci za podmínek stanovených tímto usnesením.

Čl. 2
(1) Advokát může ustanovit advokátního koncipienta nebo jiného svého zaměstnance svým zástupcem jen pro provedení takových úkonů právní pomoci, u nichž lze vzhledem k jeho znalostem, osobním vlastnostem a dosavadní praxi, jakož i vzhledem k povaze věci předpokládat, že je advokátní koncipient nebo jiný zaměstnanec advokáta provede s potřebnou odbornou péčí a v souladu s právy a povinnostmi, které pro advokáta vyplývají ze zákona a ze stavovských předpisů.
(2) Advokát je povinen udělit advokátnímu koncipientovi nebo jinému svému zaměstnanci před ustanovením podle odstavce 1 náležité poučení.

Čl. 3
Při ustanovování advokátního koncipienta svým zástupcem musí advokát sledovat především jeho řádnou přípravu na povolání advokáta, jakož i dbát dalších povinností, které v souvislosti s výchovou advokátních koncipientů vyplývají z jiných stavovských předpisů.1)

ČÁST II
Zastupování v řízení

Advokátní koncipient

Čl. 4
Občanskoprávní řízení

Advokát je oprávněn ustanovit advokátního koncipienta svým zástupcem
a) v řízení před okresním soudem nejdříve po třech měsících právní praxe,
b) v řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně i soudem odvolacím nejdříve po jednom roce právní praxe.

Čl. 5
Správní soudnictví

Advokát je oprávněn ustanovit advokátního koncipienta svým zástupcem
a) v řízení před okresním soudem nejdříve po třech měsících právní praxe,
b) v řízení před krajským soudem po jednom roce právní praxe.

Čl. 6
Trestní řízení

(1) Advokát je oprávněn ustanovit advokátního koncipienta svým zástupcem
a) v přípravném řízení a v řízení před okresním soudem nejdříve po třech měsících právní praxe,
b) v řízení před krajským soudem jako soudem odvolacím nejdříve po jednom roce právní praxe.
(2) Advokát nesmí ustanovit advokátního koncipienta svým zástupcem v řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně.

Čl. 7
Správní řízení

(1) Advokát je oprávněn ustanovit advokátního koncipienta svým zástupcem v řízení před správními orgány prvního stupně nejdříve po třech měsících právní praxe a řízení před správními orgány druhého stupně nejdříve po šesti měsících právní praxe. (2) Advokát nesmí ustanovit advokátního koncipienta svým zástupcem ve správním řízení před ústředními orgány státní správy, včetně řízení o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím těchto orgánů.

Čl. 8
Společné ustanovení

(1) Advokát nesmí ustanovit advokátního koncipienta svým zástupcem v jakémkoliv řízení před vrchním soudem nebo Nejvyšším soudem.
(2) Ustanovení čl. 4 až 7 se nepoužijí, jedná_li se o ustanovení advokátního koncipienta zástupcem advokáta za účelem nahlížení do spisu a pořizování výpisů nebo opisů ze spisu, obstarání výpisů a opisů z veřejných seznamů (rejstříků), jakož i k provedení jiných obdobných úkonů.
(3) Právní praxí podle čl. 4 až 7 se rozumí právní praxe advokátního koncipienta [§ 5 odst. 1 písm. c) a § 58 odst. 3 zákona]. Jiný zaměstnanec advokáta

Čl. 9
(1) Advokát nesmí ustanovit jiného svého zaměstnance svým zástupcem k provedení úkonu právní pomoci, který spočívá v zastoupení ve správním řízení; to neplatí, jedná_li se o řízení před správním orgánem, který není ústředním orgánem státní správy, a jiný zaměstnanec advokáta získal
a) vysokoškolské vzdělání alespoň v rámci bakalářského studijního programu a byl zaměstnancem advokáta nebo společnosti podle § 15 zákona po dobu nejméně jednoho roku,
b) středoškolské vzdělání a byl zaměstnancem advokáta nebo společnosti podle § 15 zákona po dobu nejméně dvou let.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jedná_li se o ustanovení jiného zaměstnance advokáta jeho zástupcem za účelem nahlížení do správního spisu a pořizování výpisů nebo opisů ze správního spisu, obstarání výpisů a opisů z veřejných seznamů (rejstříků), jakož i k provedení jiných obdobných úkonů.

ČÁST III.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 10
Toto usnesení se použije přiměřeně i v případech, kdy advokátní koncipient nebo jiný zaměstnanec je v pracovním poměru ke společnosti podle § 15 zákona.

Čl. 11
Předseda České advokátní komory je na základě písemné žádosti advokáta v případech zvláštního zřetele hodných oprávněn a) udělit výjimku z ustanovení čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 1,
b) zkrátit doby požadované právní praxe uvedené v čl. 4 až 7.

Čl. 12
Do dob požadované právní praxe uvedené v čl. 4 až 7 se započítává i právní praxe vykonaná podle dosavadních předpisů.

Čl. 13
Zrušuje se čl. 6 usnesení představenstva České advokátní komory č. 5/1997 Věstníku, o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.2)

Čl. 14
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.*)

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Poznámky:
1) Usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1998 Věstníku, o výchově advokátních koncipientů a dalším vzdělávání advokátů.
2) Tímto usnesením bylo převzato jako stavovský předpis podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, usnesení představenstva bývalé České advokátní komory ze dne 11. června 1991, jímž se stanoví pravidla výkonu substitučního oprávnění advokátních koncipientů a jiných pracovníků advokáta v řízení před státními orgány.
*) Usnesení bylo vyhlášeno dne 22. prosince 1998.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1999 Věstníku ze dne 12. října 1999, kterým se stanoví poplatek za advokátní zkoušku a uznávací zkoušku

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 7 odst. 1 a § 53 odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen "zákon"), takto:

Čl. 1
Poplatek za advokátní zkoušku nebo uznávací zkoušku (dále jen "zkouška") se stanoví ve výši 4 000 Kč.

Čl. 2 Poplatek ve výši stanovené v čl. 1 je povinen uhradit i žadatel o umožnění vykonání
a) opakované zkoušky (§ 7 odst. 2 zákona),
b) zkoušky konané podle § 7 odst. 3 zákona.

Čl. 3
Poplatek se platí v hotovosti v kanceláři České advokátní komory (dále jen "Komora") nebo na účet Komory č. 12432_011/0100, konstantní symbol 308, variabilní symbol 66000777, vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51.

Čl. 4
Doklad o zaplacení poplatku je součástí přihlášky ke zkoušce.

Čl. 5
Zrušuje se usnesení představenstva České advokátní komory č. 3/1997 Věstníku, kterým se stanoví poplatek za advokátní zkoušku a uznávací zkoušku, ve znění usnesení představenstva České advokátní komory č. 7/1997 Věstníku.

Čl. 6.
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.*)

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Poznámka: *) Usnesení bylo vyhlášeno dne 3. listopadu 1999.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1999 Věstníku ze dne 12. října 1999, kterým se stanoví jednorázová částka náhrady nákladů kárného řízení

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 33a odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen "zákon"), takto:

Čl. 1
Jednorázová částka náhrady nákladů kárného řízení se stanoví ve výši 3 000 Kč.

Čl. 2
Zrušuje se čl. 15 usnesení představenstva České advokátní komory č. 5/1997 Věstníku, o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů podle zákona č. 85/1996 Sb, o advokacii.1)

Čl. 3
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.*)

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Poznámky:
1) Tímto usnesením bylo převzato jako stavovský předpis podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, usnesení představenstva bývalé České advokátní komory ze dne 5. listopadu 1991, jímž se stanoví paušální částka nákladů kárného řízení.
*) Usnesení bylo vyhlášeno dne 3. listopadu 1999.

Usnesení sněmu č. 3/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje organizační řád České advokátní komory

Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen "zákon") takto:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1
Účel organizačního řádu

Účelem organizačního řádu je podrobněji upravit
a) organizační uspořádání České advokátní komory (dále jen "Komora") a kanceláře Komory (dále jen "kancelář") a způsob, jakým jednají a rozhodují orgány Komory,
b) vedení seznamu advokátů, seznamu advokátních koncipientů a seznamu sdružení a veřejných obchodních společností, které vykonávají advokacii,
c) hospodaření Komory.

Čl. 2
Sídlo Komory

Sídlem Komory je Národní tř. 16, 110 00 Praha 1.

Čl. 3
Jednání jménem Komory

(1) Jménem Komory jedná předseda Komory (dále jen "předseda") jako její statutární orgán.
(2) Ve stejném rozsahu jako předseda je oprávněn jednat jménem Komory i místopředseda Komory (dále jen "místopředseda"), který zastupuje předsedu podle čl. 13 odst. 3. Místopředseda, který byl pověřen předsedou trvalým výkonem některých jeho pravomocí nebo činností podle čl. 13 odst. 2, je oprávněn jednat jménem Komory ve věcech, které jsou s výkonem těchto pravomocí nebo činností spojeny.
(3) K jednání jménem Komory v určitých věcech mohou být předsedou pověřeny i další osoby; takové jednatelské oprávnění může být obsaženo i v kancelářském řádu (čl. 40).
(4) Plnou moc k jednání jménem Komory nebo na její účet uděluje předseda; jedná_li se však o plnou moc k jednání jménem Komory ve všech věcech, může tak předseda učinit pouze s předchozím souhlasem představenstva.

ČÁST DRUHÁ
ORGÁNY KOMORY

ODDÍL PRVÝ
Sněm

Čl. 4
Pozvánka na sněm a návrh pořadu jednání sněmu

(1) Pozvánka na sněm (§ 42 odst. 6 zákona) musí obsahovat datum a místo konání sněmu, začátek jednání sněmu a návrh pořadu jednání sněmu.
(2) Má_li sněm schválit, změnit či doplnit stavovský předpis, jednací řád sněmu nebo volební řád, musí být advokátům zaslán nejpozději jeden měsíc před konáním sněmu návrh příslušného usnesení sněmu. Nenavrhne_li svolavatel sněmu, aby sněm schválil jednací řád sněmu nebo volební řád a neusnese_li se sněm jinak, použijí se při jednání sněmu nebo při volbě či odvolání členů a náhradníků orgánů Komory uvedených v § 43 písm. a) zákona jednací řád sněmu a volební řád sněmem již dříve schválené.
(3) Svolavatel na pořad jednání sněmu navrhne vždy volbu orgánů sněmu (čl. 5). Svolává_li představenstvo řádný sněm (§ 42 odst. 3 zákona), navrhne vždy na pořad jednání sněmu i
a) projednání a schválení zprávy o činnosti představenstva, kontrolní rady, kárné komise a zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (dále jen "zkušební komise") za období od posledního sněmu,
b) volbu členů a náhradníků orgánů Komory uvedených v § 43 písm. a) zákona.

Čl. 5
Orgány sněmu

Sněm volí z řad přítomných advokátů, případně odvolává
a) předsednictvo sněmu, které řídí jednání sněmu,
b) volební komisi, která organizuje volbu, popřípadě odvolání členů a náhradníků orgánů Komory uvedených v § 43 písm. a) zákona,
c) mandátovou komisi, která dohlíží nad hlasováním na sněmu a rozhoduje, zda usnesení sněmu bylo přijato či nikoliv,
d) návrhovou komisi, která eviduje a předkládá návrhy na usnesení sněmu předložené svolavatelem sněmu a advokáty,
e) další komise, případně jiné orgány sněmu, usnese__li se sněm na jejich zřízení.

Čl. 6
Jednání sněmu

(1) Jednání sněmu řídí předsednictvo sněmu; do jeho zvolení řídí jednání sněmu pověřený člen představenstva.
(2) Sněm nejprve schválí svůj jednací řád; ustanovení čl. 4 odst. 2 věta druhá tím není dotčeno. Po schválení jednacího řádu zvolí sněm orgány sněmu (čl. 5) a na základě návrhu svolavatele schválí pořad svého jednání. Dále pokračuje jednání sněmu podle schváleného pořadu jednání.
(3) Podrobnosti o jednání sněmu a o orgánech sněmu a o jejich volbě, popřípadě odvolání, stanoví jednací řád sněmu.

ODDÍL DRUHÝ
Představenstvo

Čl. 7
Působnost

(1) Mimo působnosti stanovené v právních předpisech, v tomto organizačním řádu, jakož i v jiných stavovských předpisech, přísluší představenstvu dále zejména
a) určovat na základě návrhu předsedy a po vyjádření předsedy kontrolní rady a předsedy kárné komise organizaci kanceláře a rozhodovat o organizačních změnách ve smyslu pracovněprávních předpisů;
b) udělovat předsedovi předchozí souhlas ke jmenování, případně odvolání tajemníka Komory (dále jen "tajemník"),
c) rušit opatření nebo rozhodnutí předsedy učiněná podle § 45 odst. 4 věta druhá zákona,
d) podávat ministru spravedlnosti návrhy na jmenování členů zkušební komise,
e) schvalovat zprávu o činnosti představenstva předkládanou sněmu,
f) podávat na základě žádosti advokáta, státního orgánu nebo jiné osoby stanovisko představenstva k výkladu právních předpisů upravujících advokacii a stavovských předpisů, pokud je to z důvodu spornosti věci nezbytné; ustanovení čl. 21 odst. 3 tím není dotčeno. Představenstvo je oprávněno rozhodnout o uveřejnění stanoviska ve Věstníku České advokátní komory (dále jen "Věstník"),
g) rozhodovat o zřízení regionálního střediska Komory (čl. 27) a jmenovat z řad advokátů a odvolávat regionální představitele Komory.
(2) Představenstvo volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě předsedu a tři místopředsedy; představenstvo je oprávněno předsedu a místopředsedy stejným způsobem kdykoliv odvolat.

Čl. 8
Schůze představenstva

(1) Schůze představenstva (dále jen "schůze") se konají zpravidla desetkrát ročně; svolává je předseda.
(2) Předseda je povinen svolat schůzi, požádá_li ho o to písemně místopředseda nebo alespoň čtvrtina členů představenstva; nesvolá_li předseda v takovém případě představenstvo do jednoho týdne ode dne doručení žádosti, je představenstvo oprávněn svolat kterýkoliv ze žadatelů o jeho svolání.
(3) Schůze se zpravidla svolává písemnou pozvánkou doručenou nejpozději jeden týden přede dnem konání schůze; pozvánka na schůzi se zasílá též náhradníkům představenstva a na vědomí i předsedovi kontrolní rady a předsedovi kárné komise. Pozvánka na schůzi musí obsahovat pořad jejího jednání a musejí být k ní připojeny písemné materiály, které mají být na schůzi projednány.
(4) Návrh pořadu jednání schůze určuje svolavatel. Na pořad jednání schůze musí však být zařazena i jakákoliv jiná věc, o jejíž zařazení požádal písemně nejpozději jeden týden před zahájením schůze kterýkoliv člen představenstva a ke své žádosti přiložil písemný návrh usnesení představenstva s jeho odůvodněním.
(5) Neusnese_li se představenstvo jinak, jsou jeho schůze neveřejné; ustanovení čl. 36 odst. 3 tím není dotčeno. Ze schůze nemohou být vyloučeni náhradníci představenstva.
(6) Schůzi představenstva řídí předseda Komory; do jeho zvolení řídí schůzi nejstarší člen představenstva.
(7) Představenstvo je schopné se usnášet, je_li přítomna většina jeho členů.
(8) Představenstvo se usnáší veřejným hlasováním; na žádost alespoň dvou přítomných členů představenstva se hlasuje tajně. (9) Nestanoví_li zákon nebo tento organizační řád jinak, je usnesení představenstva přijato, hlasovala_li pro něj většina členů představenstva přítomných na schůzi představenstva.

Čl. 9
Přijímání usnesení mimo schůzi

(1) Na základě návrhu předsedy může představenstvo přijmout usnesení i mimo schůzi; to neplatí
a) jedná_li se o rozhodnutí podle § 44 odst. 3 zákona ve věci samé,
b) jedná_li se o věc, ohledně které musí být usnesení představenstva podle právního předpisu nebo tohoto organizačního řádu přijato kvalifikovanou většinou,
c) projeví_li písemně nesouhlas s takovým přijetím usnesení kterýkoliv člen představenstva.
(2) Návrh na přijetí usnesení představenstva mimo schůzi musí být písemný a musí být doručen všem členům představenstva; návrh musí obsahovat plné znění navrženého usnesení a stanovit lhůtu k vyjádření.
(3) Usnesení je přijato, pokud s ním ve lhůtě k vyjádření podle odstavce 2 vyslovila písemně souhlas většina všech členů představenstva.
(4) Usnesení přijaté mimo schůzi se zaznamená do zápisu z nejbližší schůze představenstva.

Čl. 10
Kooptace členů představenstva

(1) Představenstvo je povinno doplnit z řad náhradníků nového člena představenstva podle § 44 odst. 2 zákona na nejbližší schůzi následující poté, co funkce dosavadního člena představenstva zanikla.
(2) O doplnění představenstva podle odstavce 1 se představenstvo usnáší veřejným hlasováním; ustanovení čl. 8 odst. 8 část věty za středníkem se nepoužije. O jednotlivých náhradnících se hlasuje v pořadí určeném podle počtu hlasů, které získali při své volbě na sněmu.

Čl. 11
Postup představenstva ve správním řízení

V řízení ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 zákona postupuje představenstvo přiměřeně podle čl. 8 odst. 5 až 9, nestanoví_li zákon nebo správní řád jinak.

ODDÍL TŘETÍ
Předseda

Čl. 12
(1) Mimo působnosti stanovené v právních předpisech, v tomto organizačním řádu, jakož i v jiných stavovských předpisech, přísluší předsedovi dále zejména
a) reprezentovat Komoru ve vztahu k advokátům a jiným osobám,
b) řídit kancelář, a to zpravidla prostřednictvím tajemníka,
c) řídit regionální představitele Komory,
d) podepisovat stavovské předpisy,
e) předkládat ministru spravedlnosti stavovské předpisy podle § 50 odst. 1 zákona,
f) podepisovat rozhodnutí Komory vydaná v řízení podle § 55 a násl. zákona,
g) zajišťovat výkon rozhodnutí vydaných v kárném řízení,
h) zajišťovat redakci Věstníku,
ch) rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím tajemníka o žádostech o poskytnutí informace podle právních předpisů o svobodném přístupu k informacím,
i) posuzovat žádosti o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů a zápisy do těchto seznamů provádět. Předseda je však oprávněn předložit tyto žádosti k posouzení představenstvu; učiní_li tak, je předseda usnesením představenstva vázán,
j) uznávat jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní. Předseda je však oprávněn předložit žádost o uznání jiné odborné zkoušky v oblasti právní praxe k posouzení představenstvu; učiní_li tak, je předseda usnesením představenstva vázán,
k) uznávat jinou právní praxi za praxi advokátního koncipienta. Předseda je však oprávněn předložit žádost o uznání jiné právní praxe k posouzení představenstvu; učiní_li tak, je předseda usnesením představenstva vázán.
(2) Rozhodnutí a opatření podle § 45 odst. 4 zákona ve věcech, které se mohou dotknout činnosti kontrolní rady, kárné komise nebo zkušební komise, činí předseda po vyjádření předsedů těchto orgánů Komory.
(3) Předseda je povinen informovat představenstvo na jeho nejbližší schůzi o všech významnějších opatřeních a rozhodnutích, která podle § 45 odst. 4 zákona učinil, jakož i o všech dalších skutečnostech, významných pro postavení a činnost Komory, o nichž se v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl.

ODDÍL ČTVRTÝ
Místopředsedové

Čl. 13 (1) Místopředsedům přísluší působnost stanovená tímto organizačním řádem, jinými stavovskými předpisy a usneseními představenstva.
(2) Předseda je oprávněn pověřit místopředsedy trvalým výkonem některých pravomocí nebo činností, které jsou svěřeny do jeho působnosti. To neplatí,
a) jestliže je takový postup vyloučen právním nebo stavovským předpisem,
b) jedná_li se o činnosti uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. ch) až k).
(3) Nemůže_li předseda svoji funkci, byť i dočasně, vykonávat, zastupují jej místopředsedové způsobem určeným představenstvem.
(4) Vykonávají_li místopředsedové podle odstavce 2 nebo 3 pravomoci nebo činnosti, které jsou svěřeny do působnosti předsedy, jsou povinni dodržovat všechny povinnosti, které předsedovi v souvislosti s výkonem těchto pravomocí nebo činností ukládají právní a stavovské předpisy.

ODDÍL PÁTÝ
Kontrolní rada

Čl. 14
Počet členů a náhradníků kontrolní rady

Kontrolní rada má 36 členů a 5 náhradníků.

Čl. 15
Předseda a místopředsedové kontrolní rady

(1) Kontrolní rada volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě předsedu a dva místopředsedy kontrolní rady; kontrolní rada je oprávněna předsedu a místopředsedy kontrolní rady stejným způsobem kdykoliv odvolat.
(2) Místopředsedové kontrolní rady zastupují předsedu kontrolní rady způsobem určeným kontrolní radou, nemůže_li předseda kontrolní rady svoji funkci, byť i jen dočasně, vykonávat.

Čl. 16
Působnost

(1) Kontrolní rada vykonává působnost stanovenou zákonem a kárným řádem.
(2) Kontrolní rada dále
a) zobecňuje výsledky své činnosti a je oprávněna předkládat ostatním orgánům Komory svá doporučení,
b) předkládá představenstvu ke schválení pravidla pro vyřizování stížností podaných Komoře na advokáty nebo zaměstnance Komory. Předseda uveřejní pravidla ve Věstníku,
c) schvaluje zprávu o své činnosti a předkládá ji sněmu. Součástí zprávy je i zpráva o činnosti předsedy kontrolní rady jako kárného žalobce.

Čl. 17
Jednání kontrolní rady

(1) Usnesení kontrolní rady je přijato, hlasovala_li pro ně většina členů kontrolní rady přítomných na schůzi kontrolní rady.
(2) Usnesení kontrolní rady, kterým se
a) schvaluje žádost, aby představenstvo svolalo sněm (§ 42 odst. 4 zákona),
b) svolává sněm (§ 42 odst. 4 zákona), c) pozastavuje potvrzené rozhodnutí představenstva a svolává sněm (§ 46 odst. 5 zákona), je však přijato pouze tehdy, hlasovaly_li pro něj alespoň dvě třetiny všech členů kontrolní rady.
(3) Pro kontrolní radu se použijí přiměřeně ustanovení čl. 8 odst. 1 až 8 a čl. 9 a 10.

Čl. 18
Předseda kontrolní rady jako kárný žalobce

(1) Předsedovi kontrolní rady jako kárnému žalobci příslušejí oprávnění a povinnosti stanovené zákonem a advokátním kárným řádem.
(2) V kárném řízení může předsedu kontrolní rady jako kárného žalobce zastoupit kterýkoliv člen kontrolní rady, který k tomu byl předsedou kontrolní rady písemně zmocněn; ustanovení čl. 15 odst. 2 tím není dotčeno.

ODDÍL ŠESTÝ
Kárná komise

Čl. 19
Počet členů kárné komise

Kárná komise má 61 členů.

Čl. 20
Předseda a místopředseda kárné komise

(1) Kárná komise volí ze svých členů tajnou volbou na funkční období stanovené v usnesení o volbě předsedu a dva místopředsedy kárné komise; kárná komise je oprávněna předsedu a místopředsedy kárné komise stejným způsobem kdykoliv odvolat.
(2) Místopředsedové kárné komise zastupují předsedu kárné komise způsobem určeným kárnou komisí, nemůže_li předseda kárné komise svoji funkci, byť i jen dočasně, vykonávat.

Čl. 21
Působnost

(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou zákonem a kárným řádem.
(2) Kárná komise dále
a) zobecňuje poznatky z rozhodování v kárném řízení a je oprávněna předkládat ostatním orgánům Komory svá doporučení, b) schvaluje zprávu o své činnosti a předkládá ji sněmu; součástí zprávy je i zpráva o činnosti kárných senátů.

(3) Kárná komise je oprávněna schválit na základě žádosti kontrolní rady, představenstva nebo předsedy kárné komise stanovisko k výkladu právního nebo stavovského předpisu za účelem zajištění jednotnosti rozhodování v kárném řízení. K jednání, na kterém bude kárná komise stanovisko projednávat, přizve předseda kárné komise předsedu, předsedu kontrolní rady a předsedy odvolacích senátů, popřípadě si předem vyžádá i jejich písemné vyjádření. Předseda kárné komise uveřejní stanovisko ve Sbírce kárných rozhodnutí České advokátní komory (čl. 39 odst. 3).

Čl. 22
Jednání kárné komise

(1) Předseda kárné komise svolává kárnou komisi k plenárnímu zasedání nejméně jednou ročně.
(2) Pro kárnou komisi se použijí přiměřeně ustanovení čl. 8 odst. 2 až 9 a čl. 9.

Čl. 23
Působnost předsedy kárné komise v kárném řízení

Předseda kárné komise vykonává v kárném řízení působnost stanovenou zákonem a advokátním kárným řádem.

ODDÍL SEDMÝ
Zkušební komise

Čl. 24
Předseda a místopředsedové zkušební komise
(1) Zkušební komise volí ze svých členů tajnou volbou na dobu tří let předsedu a dva místopředsedy zkušební komise a je oprávněna je z jejich funkce stejným způsobem kdykoliv odvolat; předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být zvolen jen advokát.
(2) Místopředsedové zkušební komise zastupují předsedu zkušební komise, nemůže_li předseda zkušební komise svoji funkci, byť i jen dočasně, vykonávat.
(3) Předseda zkušební komise je oprávněn pověřit místopředsedy zkušební komise trvalým výkonem některých pravomocí nebo činností, které jsou svěřeny do jeho působnosti; to neplatí, jestliže je takový postup vyloučen právním nebo stavovským předpisem.

Čl. 25
Působnost

(1) Členové zkušební komise působí v souladu s advokátním zkušebním řádem ve zkušebních senátech při advokátních zkouškách a uznávacích zkouškách.
(2) Zkušební komise
a) schvaluje v souladu s advokátním zkušebním řádem seznam předpisů, jejichž znalost je vyžadována u advokátních zkoušek a uznávacích zkoušek,
b) zobecňuje poznatky z advokátních zkoušek a uznávacích zkoušek a je oprávněna předkládat ostatním orgánům Komory svá doporučení,
c) schvaluje zprávu o své činnosti předkládanou sněmu; součástí zprávy je i zpráva o činnosti senátů při advokátních zkouškách a uznávacích zkouškách.

Čl. 26
Jednání zkušební komise

(1) Předseda zkušební komise svolává zkušební komisi k plenárnímu zasedání nejméně jednou ročně.
(2) K volbě nebo odvolání předsedy a místopředsedů zkušební komise je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů zkušební komise.
(3) Pro zkušební komisi se použijí přiměřeně ustanovení čl. 8 odst. 2 až 9.

ODDÍL OSMÝ
Regionální střediska Komory a jiné orgány Komory

Čl. 27
Regionální středisko Komory

(1) Představenstvo je oprávněno zřídit regionální středisko Komory (dále jen "regionální středisko"); regionální středisko není právnickou osobou.
(2) Představenstvo v usnesení o zřízení regionálního střediska zejména vymezí území, na které se vztahuje působnost regionálního střediska (dále jen "region"), stanoví podrobněji činnosti, které regionální středisko zajišťuje, a upraví způsob jeho financování.
(3) V čele regionálního střediska stojí regionální představitel Komory (dále jen "regionální představitel"); regionální představitel je ze své činnosti odpovědný představenstvu. Představenstvo je oprávněno jmenovat zástupce regionálního představitele, který zastupuje regionálního představitele, nemůže_li svoji funkci, byť i dočasně, vykonávat; zástupců regionálního představitele může být jmenováno i více.
(4) Představenstvo je oprávněno zřídit stálý regionální úřad Komory, který organizačně a technicky zajišťuje činnost regionálního představitele.
(5) Regionální středisko zejména
a) podílí se v součinnosti s kanceláří na výchově advokátních koncipientů a dalším vzdělávání advokátů,
b) zprostředkovává informace mezi advokáty a advokátními koncipienty v regionu a představenstvem, popřípadě i jinými orgány Komory,
c) v součinnosti s předsedou reprezentuje Komoru ve vztahu k soudním orgánům, státnímu zastupitelství a jiným orgánům působícím v regionu při řešení obecných otázek souvisejících s výkonem advokacie a postavením advokátů,
d) podílí se na zajišťování právní pomoci osobám, které se nemohou domoci poskytnutí právních služeb advokátem (§ 18 odst. 2 zákona),
e) podává předsedovi podněty k ustanovení zástupce advokáta nebo určení nástupce advokáta podle § 27 zákona, popřípadě k přijetí jiných vhodných opatření za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů klientů,
f) podává na žádost advokátů nebo advokátních koncipientů vyjádření k jejich žádostem o snížení nebo prominutí příspěvku na činnost Komory anebo o prodloužení jeho splatnosti, jakož i k žádostem o čerpání prostředků ze sociálního fondu Komory,
g) vykonává další činnosti stanovené představenstvem nebo stavovským předpisem.

Čl. 28
Jiné orgány Komory

(1) Představenstvo je oprávněno zřídit jiné orgány Komory (§ 41 odst. 2 zákona).
(2) Představenstvo v usnesení o zřízení jiného orgánu Komory podle odstavce 1 zejména stanoví jeho úkoly a způsob jeho jednání a financování.

ODDÍL DEVÁTÝ
Společná ustanovení o orgánech Komory

Čl. 29
Neslučitelnost funkcí

Člen představenstva nemůže být současně členem kontrolní rady nebo kárné komise a člen kontrolní rady nemůže být současně členem kárné komise; to platí obdobně i pro náhradníky těchto orgánů Komory.

Čl. 30
Osobní výkon funkce

(1) Členové orgánů Komory jsou povinni vykonávat své funkce osobně.
(2) Zastoupení při výkonu funkce je nepřípustné, ledaže to právní předpis, tento organizační řád nebo jiný stavovský předpis dovoluje.

Čl. 31
Vyloučení členů orgánů Komory

(1) Z hlasování orgánů Komory jsou vyloučeni ti jejich členové, u nichž lze mít důvodnou pochybnost o jejich nepodjatosti pro jejich poměr k projednávané záležitosti nebo k osobám, kterých se tato záležitost týká; rozhodne_li tak příslušný orgán Komory, projednává se věc v nepřítomnosti vyloučeného člena.
(2) Člen orgánu Komory je povinen předsedovi tohoto orgánu bez odkladu oznámit všechny skutečnosti, pro které by mohl být podle odstavce 1 vyloučen z hlasování.
(3) Byl_li člen orgánů Komory vyloučen podle odstavce 1 z hlasování, má se pro účely stanovení schopnosti tohoto orgánu Komory k usnášení zato, že je hlasování přítomen.
(4) Předseda, předsedové a místopředsedové orgánů Komory jsou za podmínek uvedených v odstavci 1 vyloučeni z rozhodování, popřípadě z přijímání jiných opatření, které jim byly svěřeny právním předpisem, tímto organizačním řádem nebo jiným stavovským předpisem.
(5) Tajemník je za podmínek uvedených v odstavci 1 vyloučen z rozhodování podle čl. 36 odst. 5; je_li tajemník z rozhodování vyloučen, určí předseda zaměstnance Komory, který ve věci rozhodne.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, stanoví_li něco jiného o vyloučení členů orgánů Komory zákon.

Čl. 32
Odstoupení z členství nebo z funkce v orgánech Komory

(1) Z členství nebo z funkce v orgánech Komory lze odstoupit; odstoupení musí být učiněno písemně a musí být adresováno předsedovi.
(2) Přijme_li předseda odstoupení, zaniká členství nebo funkce v orgánu Komory dnem, který určí předseda, nejpozději však patnáctým dnem poté, co mu bylo odstoupení doručeno.
(3) Nepřijme_li předseda odstoupení, zaniká členství nebo funkce v orgánu Komory patnáctým dnem poté, co mu bylo doručeno opětovné odstoupení.
(4) Předseda adresuje odstoupení ze své funkce představenstvu; ustanovení předchozích odstavců se použijí obdobně s tím, že působnost předsedy přísluší v tomto případě představenstvu.

Čl. 33
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času

Podrobnosti o poskytování náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory stanoví stavovský předpis schválený sněmem podle § 43 písm. e) zákona.

Čl. 34
Činnost nad rámec obvyklých povinností

Komora je oprávněna poskytnout přiměřenou odměnu členovi orgánu Komory, který na základě smlouvy uzavřené podle čl. 66 vykoná pro Komoru práce nebo jiné výkony, které zřejmě přesahují rámec obvyklých povinností vyplývajících z jeho členství nebo funkce v orgánu Komory.

ČÁST TŘETÍ
KANCELÁŘ KOMORY

Čl. 35
Úkoly kanceláře Komory

Kancelář vytváří podmínky pro řádnou činnost všech orgánů Komory.

Čl. 36
Tajemník Komory

(1) V čele kanceláře stojí tajemník, který je přímo podřízen předsedovi; tajemník řídí činnost kanceláře v rozsahu určeném předsedou a podle jeho pokynů.
(2) Tajemník je jmenován předsedou po předchozím souhlasu představenstva; předseda může tajemníka po předchozím souhlasu představenstva odvolat.
(3) Tajemník organizačně a technicky zajišťuje činnost představenstva, účastní se jeho schůzí a zajišťuje pořizování zápisů ze schůzí představenstva.
(4) Tajemník vytváří podmínky pro řádnou činnost odvolacích senátů v kárném řízení.
(5) Tajemník rozhoduje o žádostech o poskytnutí informace podle právních předpisů o svobodném přístupu k informacím.
(6) Tajemník vykonává další činnosti stanovené představenstvem, předsedou, tímto organizačním řádem nebo kancelářským řádem.

Čl. 37
Organizace kanceláře

(1) Kancelář se člení na
a) odbory,
b) kontrolní oddělení a
c) oddělení pro věci kárné.
(2) Počet odborů kanceláře podle odstavce 1 písm.
a), jejich případné členění na nižší organizační útvary a náplň jejich činnosti určuje představenstvo [čl. 7 odst. 1 písm. a)]; podrobnosti stanoví kancelářský řád (čl. 40). Každý odbor je řízen vedoucím odboru, kterého jmenuje a odvolává předseda na návrh tajemníka. Vedoucí odboru je podřízen tajemníkovi, nerozhodne_li předseda jinak.
(3) Kontrolní oddělení je řízeno vedoucím, kterého jmenuje a odvolává předseda na návrh tajemníka a po vyjádření předsedy kontrolní rady. Vedoucí kontrolního oddělení je podřízen tajemníkovi; ve věcech spadajících do působnosti kontrolní rady je však oprávněn ukládat úkoly vedoucímu kontrolního oddělení předseda kontrolní rady a dávat mu za tím účelem i závazné pokyny.
(4) Oddělení pro věci kárné je řízeno vedoucím, kterého jmenuje a odvolává předseda na návrh tajemníka a po vyjádření předsedy kárné komise. Vedoucí oddělení pro věci kárné je podřízen tajemníkovi; ve věcech spadajících do působnosti kárné komise je však oprávněn ukládat úkoly vedoucímu oddělení pro věci kárné předseda kárné komise a dávat mu za tím účelem i závazné pokyny.

Čl. 38
Kontrolní oddělení

(1) Kontrolní oddělení vytváří podmínky pro řádnou činnost kontrolní rady.
(2) Kontrolní oddělení přijímá, eviduje a zajišťuje vyřizování stížností podaných Komoře na advokáty nebo zaměstnance Komory; zajišťuje dále, aby stěžovatel byl o postupu při vyřizování stížnosti pravidelně vyrozumíván. Za účelem posouzení důvodnosti stížnosti je kontrolní oddělení oprávněno vyžádat si od kteréhokoliv útvaru kanceláře potřebné doklady a vyjádření.
(3) Kontrolní oddělení vytváří podmínky pro řádnou činnost předsedy kontrolní rady jako kárného žalobce, jakož i pro činnost advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; za tím účelem zejména opatřuje od ostatních útvarů kanceláře, advokátů nebo jiných osob potřebné doklady a vyjádření, zajišťuje vypracování kárné žaloby a dalších podání předsedy kontrolní rady jako kárného žalobce v kárném řízení, sleduje průběh kárného řízení a předkládá předsedovi kontrolní rady jako kárnému žalobci svá doporučení pro další postup v kárném řízení.

Čl. 39
Oddělení pro věci kárné

(1) Oddělení pro věci kárné vytváří podmínky pro řádnou činnost kárné komise.
(2) Oddělení pro věci kárné v kárném řízení
a) vytváří podmínky pro řádnou činnost předsedy kárné komise při plnění jeho úkolů v kárném řízení, jakož i pro řádnou činnost kárných senátů. Za tím účelem zejména zajišťuje podle pokynů předsedy kárného senátu jednání kárného senátu a obstarává důkazy, které mají být provedeny, předvolává k jednání kárného senátu účastníky kárného řízení a jiné osoby a zajišťuje vypracování písemných vyhotovení rozhodnutí vydaných v kárném řízení a jejich doručování,
b) sleduje, kdy rozhodnutí vydaná v kárném řízení nabyla právní moci nebo se stala vykonatelnými,
c) bez odkladu poté, co se stala rozhodnutí vydaná v kárném řízení vykonatelnými, zajišťuje jejich výkon nebo navrhuje příslušnému orgánu Komory nebo útvaru kanceláře provedení jejich výkonu,
d) sleduje, zda a kdy byla rozhodnutí vydaná v kárném řízení vykonána.
(3) Oddělení pro věci kárné zajišťuje podle pokynů předsedy kárné komise redakci Sbírky kárných rozhodnutí České advokátní komory.

Čl. 40
Kancelářský řád

Předseda je oprávněn vydat na návrh tajemníka a po vyjádření předsedy kontrolní rady a předsedy kárné komise kancelářský řád, který stanoví pro činnost kanceláře podrobnější pravidla.

ČÁST ČTVRTÁ
SEZNAMY VEDENÉ KOMOROU

ODDÍL PRVNÍ
Obecná ustanovení

Čl. 41
Druhy seznamů

Komora vede
a) seznam advokátů (§ 4 zákona),
b) seznam advokátních koncipientů (§ 36 zákona),
c) seznam sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii (§ 11 odst. 2 zákona) (dále jen "seznamy").

Čl. 42
Způsob vedení seznamů

Komora vede seznamy prostřednictvím záznamů na elektronických nosičích dat.

Čl. 43
Veřejný přístup k seznamům

(1) Do seznamů může každý nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy.
(2) Představenstvo je oprávněno stanovit, že Komora poskytne v některých případech jí pořízený výpis ze seznamu (§ 55d odst. 2 zákona) pouze proti přiměřené úhradě; předseda v takovém případě vydá na návrh tajemníka sazebník úhrad a uveřejní jej ve Věstníku.
(3) Komora uveřejňuje nebo zajišťuje uveřejnění seznamů, popřípadě podstatných údajů z nich tiskem.
(4) Záznamy v seznamu advokátů a v seznamu advokátních koncipientů, popřípadě podstatné údaje z nich uveřejňuje Komora průběžně ve Věstníku.
(5) Komora uveřejňuje seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů, popřípadě podstatné údaje z nich i jiným zákonem stanoveným způsobem.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na údaje obsažené v seznamech, které jsou tímto organizačním řádem označeny za údaje neveřejné (čl. 46 odst. 6 a čl. 51 odst. 5).

Čl. 44
Provádění záznamů v seznamech

Provádění záznamů v seznamech zajišťuje na základě pokynu předsedy kancelář; podrobnosti stanoví kancelářský řád.

ODDÍL DRUHÝ
Záznamy v seznamu advokátů

Čl. 45
Obecné ustanovení

V seznamu advokátů se záznamem vyznačují následující skutečnosti:
a) zápis do seznamu advokátů,
b) pozastavení výkonu advokacie,
c) zánik pozastavení výkonu advokacie,
d) vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

Čl. 46
Záznam o zápisu do seznamu advokátů

(1) Záznam o zápisu do seznamu advokátů obsahuje tyto údaje:
a) den, kdy došlo k zápisu do seznamu advokátů,
b) jméno a příjmení advokáta a jeho akademické tituly,
c) rodné číslo advokáta,
d) adresu bydliště advokáta, jejíž součástí musí být název obce (města), popřípadě i název části obce (města), název ulice, číslo popisné a orientační a příslušné poštovní směrovací číslo,
e) údaj o telekomunikačních spojeních do bydliště advokáta,
f) identifikační číslo advokáta,
g) registrační číslo advokáta přidělené mu Komorou,
h) adresu sídla advokáta s tím, že písmeno d) se použije obdobně, ch) údaj o telekomunikačních spojeních do sídla advokáta, i) údaj o tom, že advokát byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2 zákona, označení cizího státu, v němž advokát získal oprávnění k poskytování právních služeb, jakož i označení příslušného orgánu tohoto státu podle § 35d zákona,
j) údaj o způsobu, jakým advokát vykonává advokacii,
k) název (obchodní jméno) sdružení, v němž advokát vykonává advokacii, adresu jeho sídla s tím, že písmeno d) se použije obdobně, údaj o telekomunikačních spojeních do sídla sdružení a jména, příjmení a registrační čísla všech advokátů, kteří jsou účastníky sdružení,
l) obchodní jméno společnosti, v níž advokát vykonává advokacii, adresu jejího sídla s tím, že písmeno d) se použije obdobně, identifikační číslo společnosti, údaj o telekomunikačních spojeních do sídla společnosti a jména, příjmení a registrační čísla všech advokátů, kteří jsou společníky společnosti,
m) adresu pobočky či jiné obdobné organizační složky advokáta, sdružení nebo společnosti, v níž advokát poskytuje pravidelně právní služby s tím, že písm. d) se použije obdobně, a údaj o telekomunikačních spojeních do sídla pobočky (jiné obdobné organizační složky),
n) údaj o jazykových znalostech advokáta,
o) údaj o odborném zaměření advokáta,
p) údaj o tom, že advokátovi bylo uloženo v kárném řízení kárné opatření veřejného napomenutí, pokuty, dočasného zákazu výkonu advokacie nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až f) a h) až m) musí být uvedeny v žádosti o zápis do seznamu advokátů nebo, je_li to povahou věci vyloučeno, písemně oznámeny Komoře nejpozději do dvou týdnů ode dne zápisu do seznamu advokátů, popřípadě ode dne, kdy příslušná skutečnost nastala; tyto údaje se považují za skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů podle § 29 odst. 1 zákona. Údaj uvedený v odstavci 1 písm. k) musí advokát doložit originálem nebo úředně ověřenou kopií písemné smlouvy podle § 14 odst. 1 zákona; údaj uvedený v odstavci 1 písm. l) musí advokát doložit originálem nebo úředně ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku.
(3) Advokát je povinen oznámit písemně Komoře změnu údajů uvedených v odstavci 2, a to nejpozději do jednoho týdne, co nastala.
(4) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. n) a o) se vyznačí v seznamu advokátů na základě písemné žádosti advokáta.
(5) Údaj uvedený v odstavci 1 písm. p) se vyznačí v seznamu advokátů na základě pravomocného kárného rozhodnutí; tento údaj se vymaže ze seznamu advokátů, jakmile se na advokáta počne hledět, jako by mu nebylo uloženo kárné opatření (§ 35b zákona).
(6) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) a p) jsou údaji neveřejnými (čl. 43 odst. 6).

Čl. 47
Záznam o pozastavení výkonu advokacie

Záznam o pozastavení výkonu advokacie obsahuje tyto údaje:
a) den, kdy pozastavení výkonu advokacie započalo,
b) důvod pozastavení výkonu advokacie s odkazem na příslušné ustanovení zákona.

Čl. 48
Záznam o zániku pozastavení výkonu advokacie

Záznam o zániku pozastavení výkonu advokacie obsahuje údaj o dni, kdy k zániku pozastavení výkonu advokacie došlo.

Čl. 49
Záznam o vyškrtnutí ze seznamu advokátů

Záznam o vyškrtnutí ze seznamu advokátů obsahuje tyto údaje:
a) den, kdy došlo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů,
b) důvod vyškrtnutí ze seznamu advokátů s odkazem na příslušné ustanovení zákona.

ODDÍL TŘETÍ
Záznamy v seznamu advokátních koncipientů

Čl. 50
Obecné ustanovení

V seznamu advokátních koncipientů se záznamem vyznačují následující skutečnosti:
a) zápis do seznamu advokátních koncipientů,
b) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,
c) zrušení pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,
d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

Čl. 51
Záznam o zápisu do seznamu advokátních koncipientů

(1) Záznam o zápisu do seznamu advokátních koncipientů obsahuje tyto údaje:
a) den, kdy došlo k zápisu do seznamu advokátních koncipientů,
b) jméno a příjmení advokátního koncipienta a jeho akademické tituly,
c) rodné číslo advokátního koncipienta,
d) adresu bydliště advokátního koncipienta, jejíž součástí musí být název obce (města), popřípadě i název části obce (města), název ulice, číslo popisné a orientační a příslušné poštovní směrovací číslo,
e) údaj o telekomunikačních spojeních do bydliště advokátního koncipienta,
f) registrační číslo advokátního koncipienta přidělené mu Komorou,
g) jméno, příjmení, adresu sídla a registrační číslo advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru, popřípadě obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo veřejné obchodní společnosti vykonávající advokacii, k níž je advokátní koncipient v pracovním poměru, včetně údaje o telekomunikačních spojeních; ustanovení písmena d) se použije obdobně,
h) údaj o tom, že advokátnímu koncipientovi bylo uloženo v kárném řízení kárné opatření veřejného napomenutí, pokuty nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až e) a g) musí být uvedeny v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů; tyto údaje se považují za skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátních koncipientů (§ 29 odst. 1 a § 39 zákona).
(3) Advokátní koncipient je povinen oznámit písemně Komoře změnu údajů uvedených v odstavci 2, a to nejpozději do jednoho týdne, co nastala.
(4) Údaj uvedený v odstavci 1 písm. h) se vyznačí v seznamu advokátních koncipientů na základě pravomocného kárného rozhodnutí; tento údaj se vymaže ze seznamu advokátních koncipientů, jakmile se na advokátního koncipienta počne hledět, jako by mu nebylo uloženo kárné opatření (§ 35b zákona).
(5) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) a h) jsou údaji neveřejnými (čl. 43 odst. 6).

Čl. 52
Další záznamy v seznamu advokátních koncipientů

Pro záznamy v seznamu advokátních koncipientů o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, o zániku pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta a o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů se použijí obdobně čl. 47 až 49.

ODDÍL ČTVRTÝ
Záznamy v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii

Čl. 53
Obecné ustanovení

(1) V seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii (dále jen "seznam") se záznamem vyznačují následující skutečnosti:
a) zápis sdružení nebo veřejné obchodní společnosti (dále jen "společnost") do seznamu,
b) vyškrtnutí sdružení nebo společnosti ze seznamu.
(2) Podkladem pro záznam v seznamu jsou údaje obsažené v seznamu advokátů; záznam v seznamu se provede současně s příslušným záznamem v seznamu advokátů.

Čl. 54
Záznam o zápisu sdružení nebo společnosti do seznamu

Záznam o zápisu do seznamu obsahuje tyto údaje:
a) den, kdy došlo k zápisu sdružení nebo společnosti do seznamu,
b) název (obchodní jméno) sdružení nebo společnosti,
c) adresu sídla sdružení nebo společnosti, jejíž součástí musí být název obce (města), popřípadě i název části obce (města), název ulice, číslo popisné a orientační a příslušné poštovní směrovací číslo,
d) jména, příjmení a registrační čísla všech advokátů, kteří jsou účastníky sdružení nebo společníky společnosti, jakož i údaj o tom, který z nich byl pověřen k jednání ve vztahu ke Komoře,
e) identifikační číslo společnosti.

Čl. 55
Záznam o vyškrtnutí sdružení nebo společnosti ze seznamu

Záznam o vyškrtnutí sdružení nebo společnosti ze seznamu obsahuje údaj o dni, kdy k vyškrtnutí sdružení nebo společnosti ze seznamu došlo.

ČÁST PÁTÁ
HOSPODAŘENÍ KOMORY

ODDÍL PRVNÍ
Finanční hospodaření Komory

Čl. 56
Obecné ustanovení

(1) Finanční hospodaření Komory se řídí rozpočtem České advokátní komory (dále jen "rozpočet"), není_li v odstavci 2 stanoveno jinak.
(2) Hospodaření Komory s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě jiných fondů Komory [§ 43 písm. c) zákona], se řídí jinými stavovskými předpisy.

Čl. 57
Rozpočtový rok

Rozpočtový rok Komory je shodný s kalendářním rokem.

Čl. 58
Návrh rozpočtu

(1) Návrh rozpočtu sestává z reálného odhadu příjmů a výdajů Komory v rozpočtovém roce.
(2) Jednotlivé příjmy a výdaje rozpočtu se dělí do rozpočtových kapitol; výdaje na činnost kontrolní rady a kontrolního oddělení kanceláře a výdaje na činnost kárné komise a oddělení pro věci kárné kanceláře musí být vyčleněny do samostatných rozpočtových kapitol.
(3) Návrh rozpočtu vypracovává tajemník a předkládá jej k vyjádření předsedovi kontrolní rady a předsedovi kárné komise. (4) Předseda Komory předkládá návrh rozpočtu, spolu s vyjádřeními předsedy kontrolní rady a předsedy kárné komise, ke schválení představenstvu, a to zpravidla tak, aby představenstvo návrh rozpočtu projednalo na poslední schůzi v roce předcházejícím rozpočtovému roku.

Čl. 59
Schválení rozpočtu

(1) Rozpočet schvaluje představenstvo; rozpočet je schválen, hlasovala_li pro něj většina všech členů představenstva.
(2) Rozpočet schválený podle odstavce 1 uveřejní předseda bez odkladu ve Věstníku.

Čl. 60
Rozpočtové provizorium

Po dobu, než dojde ke schválení rozpočtu, se řídí finanční hospodaření Komory rozpočtem na předchozí rozpočtový rok.

Čl. 61
Změna rozpočtu

Pro postup při změně rozpočtu se použijí obdobně ustanovení čl. 58 a 59.

Čl. 62
Čerpání rozpočtové rezervy

Rozpočtovou rezervu lze čerpat pouze k účelu stanovenému představenstvem.

ODDÍL DRUHÝ
Hospodaření s majetkem Komory

Čl. 63
Nakládání s majetkem Komory v rámci obvyklého hospodaření

(1) Rozhodování o nakládání s majetkem Komory v rámci obvyklého hospodaření přísluší předsedovi Komory. Předseda je oprávněn přenést pravomoc nakládat s majetkem Komory v rámci obvyklého hospodaření na tajemníka, popřípadě na jiného zaměstnance Komory; ustanovení čl. 13 odst. 2 tím není dotčeno.
(2) Představenstvo je oprávněno upravit nakládání s majetkem Komory v rámci obvyklého hospodaření odchylně od odstavce 1.

Čl. 64
Nakládání s majetkem Komory mimo rámec obvyklého hospodaření

(1) Rozhodování o nakládání s majetkem Komory mimo rámec obvyklého hospodaření přísluší představenstvu.
(2) Nakládáním s majetkem Komory mimo rámec obvyklého hospodaření podle odstavce 1 se rozumí zejména
a) uzavření úvěrové smlouvy nebo smlouvy o půjčce,
b) nabytí nebo zcizení podílu na jiné právnické osobě,
c) zatížení majetku Komory zástavním nebo jiným obdobným právem,
d) nakládání s nemovitým majetkem Komory,
e) nakládání s jiným majetkem Komory, jehož hodnota je vyšší než 1 000 000,- Kč.
(3) Každé rozhodnutí představenstva o nakládání s majetkem Komory mimo obvyklé hospodaření dá předseda bez odkladu na vědomí předsedovi kontrolní rady.

Čl. 65
Nakládání s majetkem Komory na základě výsledků výběrového řízení
(1) Rozhodnutí o nakládání s majetkem Komory podle čl. 64 v případě, kdy hodnota majetku nebo závazku Komory je vyšší než 3 000 000,- Kč, se zpravidla činí na základě výsledků výběrového řízení.
(2) Podmínky výběrového řízení, popřípadě i způsob jejich uveřejnění stanoví v každém jednotlivém případě představenstvo. Čl. 66 Smlouva uzavřená Komorou a členy (náhradníky) orgánů Komory nebo osobami jim blízkými Smlouva mezi Komorou a členem (náhradníkem) představenstva, kontrolní rady nebo kárné komise anebo osobami jim blízkými, jejímž předmětem je plnění vyšší než 10 000,- Kč, musí být uzavřena v písemné formě a po předchozím souhlasu představenstva; předseda předloží jedno vyhotovení smlouvy bez odkladu po jejím uzavření předsedovi kontrolní rady.

Čl. 67
Dary z majetku Komory

(1) Majetku Komory nelze použít k poskytování darů; to neplatí, má_li být daru použito k
a) rozvoji právní kultury v tuzemsku nebo v zahraničí, včetně rozvoje advokacie nebo jiných právnických povolání,
b) rozvoji kolegiálních vztahů mezi advokáty,
c) zvýšení prestiže a dobrého jména advokacie v tuzemsku nebo v zahraničí,
d) humanitárním nebo jiným veřejně prospěšným účelům.
(2) Stavovské předpisy uvedené v čl. 56 odst. 2 nejsou ustanovením odstavce 1 dotčeny.

ODDÍL TŘETÍ
Účetnictví Komory

Čl. 68
Vedení účetnictví

Komora vede účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným příslušnými právními předpisy.

Čl. 69
Ověření účetní závěrky auditorem

Řádná i mimořádná účetní závěrka Komory musí být ověřena auditorem.

ODDÍL ČTVRTÝ
Oznamování výsledků hospodaření Komory

Čl. 70
Předseda Komory uveřejní ve Věstníku nejpozději do konce měsíce září každého roku
a) hlavní údaje účetní závěrky předchozího kalendářního roku,
b) zprávu o hospodaření s majetkem Komory v předchozím kalendářním roce,
c) údaje o stavu majetku Komory k 31. prosinci předchozího kalendářního roku,
d) výrok auditora o ověření účetní závěrky předchozího kalendářního roku.

ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společné ustanovení

Čl. 71
Zaměstnancem Komory podle tohoto organizačního řádu se rozumí i advokát, který se pod dohledem předsedy, předsedy kontrolní rady nebo předsedy kárné komise dlouhodobě podílí na plnění úkolů Komory.

Ustanovení přechodná

Čl. 72
(1) Regionální sekce Komory zřízené do dne účinnosti tohoto organizačního řádu se považují za regionální střediska podle čl. 27.
(2) Regionální zmocněnci Komory jmenovaní do dne účinnosti tohoto organizačního řádu se považují za regionální představitele podle čl. 27 odst. 3.

Čl. 73
Za jiné orgány Komory podle čl. 28 se považují i poradní orgány Komory, které byly zřízeny do dne účinnosti tohoto organizačního řádu.

Čl. 74
Kancelářský řád vydaný podle dosavadních předpisů se považuje za kancelářský řád podle čl. 40; předseda vydá do 30. června 2000 nový kancelářský řád.

Ustanovení závěrečná

Čl. 75
Zrušovací ustanovení

Zrušují se
1. usnesení sněmu č. 2/1996 Věstníku, kterým se přijímá Organizační řád České advokátní komory,
2. čl. 33 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky,
3. usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 1. července 1996, o převzetí některých předpisů přijatých Českou advokátní komorou a Komorou komerčních právníků České republiky do 30. června 1996 jako stavovských předpisů ve znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, které bylo uveřejněno pod č. 5/1997 Věstníku, ve znění usnesení sněmu č. 2/1996 Věstníku, usnesení sněmu č. 3/1996 Věstníku, usnesení sněmu č. 4/1996 Věstníku, usnesení sněmu č. 6/1996 Věstníku, usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1997 Věstníku, usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1998 Věstníku, usnesení představenstva České advokátní komory č. 6/1998 Věstníku a usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1999 Věstníku.

Čl. 76
Účinnost

Tento organizační řád nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku.*)

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Poznámka:
*) Usnesení bylo vyhlášeno dne 11. listopadu 1999.

Usnesení sněmu č. 4/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost příspěvku na činnost České advokátní komory

Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., takto:

Čl. 1
Výše příspěvku na činnost České advokátní komory (dále jen "příspěvek") na jeden kalendářní rok činí
a) 6 000,- Kč,
b) 2 000,- Kč, byl_li advokátovi pozastaven výkon advokacie,
c) 3 000,- Kč, byl_li advokát zapsán do seznamu advokátů po 30. 6. kalendářního roku, za který má být příspěvek zaplacen.

Čl. 2
(1) Příspěvek je splatný do 20. ledna kalendářního roku, za který má být příspěvek zaplacen.
(2) Byl_li advokát zapsán do seznamu advokátů po splatnosti příspěvku podle odstavce 1, je příspěvek splatný do jednoho týdne ode dne zápisu.

Čl. 3
Představenstvo České advokátní komory (dále jen "představenstvo") stanoví usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory
a) způsob placení příspěvku,
b) podmínky vrácení, prominutí nebo snížení příspěvku,
c) podmínky prodloužení splatnosti příspěvku.

Čl. 4 Představenstvo je oprávněno upravit usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory výši příspěvku podle čl. 1 v návaznosti na míře inflace zjištěné Českým statistickým úřadem.

Čl. 5
Do vydání stavovského předpisu podle čl. 3 se postupuje podle usnesení představenstva České advokátní komory č. 6/1997 Věstníku, kterým se upravují některé otázky související s placením ročního příspěvku na činnost České advokátní komory, ve znění usnesení představenstva České advokátní komory č. 4/1998 Věstníku.

Čl. 6
Zrušuje se usnesení sněmu č. 3/1996 Věstníku o výši ročního příspěvku na činnost České advokátní komory a o výši poplatku za zápis do seznamu advokátů.

Čl. 7
Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000.

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Usnesení sněmu č. 5/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999 o sociálním fondu České advokátní komory

Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., takto:

ODDÍL PRVNÍ
Úvodní ustanovení

Čl. 1
Toto usnesení upravuje tvorbu, používání a hospodaření se sociálním fondem České advokátní komory (dále jen "fond").

Čl. 2 Fond je určen k zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb advokátů a advokátních koncipientů nebo pozůstalých po nich, jakož i zaměstnanců a bývalých zaměstnanců České advokátní komory (dále jen "Komora").

Čl. 3 Na poskytnutí prostředků z fondu není právní nárok.

Čl. 4 Prostředky poskytnuté z fondu nemusí být vráceny; to neplatí, jde_li o půjčku, nebo je_li dále stanoveno jinak.

ODDÍL DRUHÝ
Tvorba fondu

Čl. 5

(1)Fond je tvořen
a) odvody advokátů do fondu podle zvláštního usnesení sněmu,
b) výnosem z pokut uložených advokátům nebo advokátním koncipientům jako kárné opatření,
c) splátkami půjček poskytnutých z fondu,
d) prostředky z vrácených příspěvků, půjček a darů,
e) peněžitými dary poskytnutými Komoře, pokud dárce prohlásí, že mají být příjmem fondu,
f) úroky nebo jinými přírůstky k prostředkům fondu.
(2) Představenstvo České advokátní komory (dále jen "představenstvo") je oprávněno stanovit usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory další příjmy fondu.

ODDÍL TŘETÍ
Používání fondu

Obecná ustanovení

Čl. 6
(1) Prostředků fondu lze použít
a) k pořízení, vybavení, opravám, technickému zhodnocení nebo rekonstrukci nemovitostí Komory, které slouží k rekreaci advokátů, advokátních koncipientů a zaměstnanců nebo bývalých zaměstnanců Komory,
b) pro výchovné a vzdělávací účely a k úhradě studijních materiálů pro advokáty a advokátní koncipienty,
c) k financování sportovních akcí pořádaných Komorou,
d) ke krytí ztrát vzniklých v důsledku snížení nebo prominutí příspěvků na činnost Komory.
(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 písm.
a) lze v jednom kalendářním roce použít prostředků fondu do výše 250 000,- Kč.

Čl. 7
(1) Za podmínek dále uvedených lze prostředků fondu použít i k poskytnutí
a) příspěvku na zvyšování odborné kvalifikace,
b) sociálního příspěvku,
c) příspěvku na úhradu nákladů spojených s bezplatným poskytnutím právních služeb,
d) příspěvku nástupci advokáta,
e) příspěvku na kulturní a sociální potřeby zaměstnanců a bývalých zaměstnanců Komory,
f) příspěvku na sportovní akce,
g) půjčky,
h) daru.
(2) Příspěvky, půjčky nebo dary podle odstavce 1 lze poskytnout jen na základě písemné žádosti, která musí obsahovat i vylíčení okolností, které mají být podle čl. 8 až 16 důvodem k jejich poskytnutí; existenci těchto okolností je žadatel povinen prokázat. (
3) Půjčky se poskytují na základě písemné smlouvy o půjčce.
(4) Byl_li příspěvek, půjčka nebo dar poskytnut na základě nepravdivých údajů, musí být prostředky z nich získané vráceny Komoře do jednoho měsíce ode dne doručení písemné výzvy.

Zvláštní ustanovení

Čl. 8
Příspěvek na zvyšování odborné kvalifikace

(1) Příspěvek lze poskytnout advokátům a advokátním koncipientům na úhradu nákladů spojených s účastí na odborných školeních a seminářích nebo jiných výchovných a vzdělávacích akcích. (
2) Příspěvek se zásadně poskytuje jednorázově; příspěvek ve formě stipendia je možné poskytnout pouze výjimečně, a to s přihlédnutím k potřebám advokacie a k sociální situaci advokáta nebo advokátního koncipienta.

Čl. 9
Sociální příspěvek

(1) Advokátům nebo advokátním koncipientům, kteří se nezaviněně ocitli ve finanční tísni, lze poskytnout jednorázový příspěvek až do výše 10 000,- Kč.
(2) Pozůstalým po advokátu nebo advokátním koncipientovi se z prostředků fondu vyplácí jednorázový příspěvek ve výši 5 000,- Kč; na základě žádosti lze pozůstalým poskytnout další jednorázový příspěvek až do výše 20 000,- Kč, pokud je to nezbytné k překonání nebo zmírnění jejich finanční tísně vyvolané úmrtím advokáta nebo advokátního koncipienta.
(3) Příspěvky podle odstavce 2 se vyplácejí pozůstalým po advokátu nebo advokátním koncipientovi v tomto pořadí:
a) manžel (manželka), popřípadě druh (družka),
b) děti, které žily s advokátem nebo advokátním koncipientem ve společné domácnosti,
c) rodiče, pokud žili s advokátem nebo advokátním koncipientem ve společné domácnosti.
(4) Je_li osob uvedených v odstavci 3 více, rozdělí se příspěvek mezi ně rovným dílem.

Čl. 10
Příspěvek na úhradu nákladů spojených s bezplatným poskytnutím právních služeb

(1) Advokátovi, který byl Komorou podle § 18 odst. 2 zákona určen k poskytnutí právních služeb, lze poskytnout jednorázový příspěvek na úhradu běžných administrativních prací spojených s poskytnutím právních služeb, pokud v podmínkách poskytnutí právních služeb Komora stanovila, že budou advokátem poskytnuty bezplatně; výše příspěvku činí 150,- Kč za jeden úkon právních služeb.
(2) Pokud klient vzhledem ke svým příjmovým a majetkovým poměrům není schopen nahradit advokátovi hotové výdaje, které advokát v souvislosti s poskytováním právních služeb podle odstavce 1 vynaložil, lze advokátovi poskytnout další jednorázový příspěvek ve výši 75,- Kč za jeden úkon právních služeb na úhradu hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a místní cestovné.
(3) Jde_li o klienta uvedeného v odstavci 2 a jsou_li proto důvody zvláštního zřetele hodné, lze poskytnout advokátovi i další jednorázový příspěvek na úhradu jiných hotových výdajů, které advokát v souvislosti s poskytováním právních služeb účelně a prokazatelně vynaložil, a to zejména cestovních výdajů, výdajů na vypracování znaleckých posudků a vyjádření, výdajů na tlumočníka a pořízení překladů, výdajů na pořízení opisů a kopií, včetně jejich úředního ověření, jakož i výdajů na úřední ověření podpisů; příspěvek však nelze poskytnout na úhradu soudních nebo jiných obdobných poplatků. Výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k celkové výši hotových výdajů, které advokátovi prokazatelně vznikly; úhrada cestovních nákladů se však určí nejvýše ve výši stanovené podle právních předpisů o cestovních náhradách.
(4) Příspěvky podle odstavce 2 a 3 nelze poskytnout v případě, kdy povinnost k náhradě hotových výdajů byla soudem nebo jiným příslušným orgánem uložena protistraně.
(5) Příspěvky podle odstavce 1 až 3 lze advokátovi poskytnout až po ukončení poskytování právních služeb.

Čl. 11
Příspěvek nástupci advokáta

(1) Příspěvek lze poskytnout advokátovi, který byl Komorou určen nástupcem advokáta (§ 27 odst. 4 zákona) nebo ustanoven zástupcem advokáta (§ 27 odst. 1 zákona), pokud na zástupce přešla práva a povinnosti zastoupeného advokáta podle § 27 odst. 2 zákona (dále jen "nástupce"), avšak nástupce v poskytování právních služeb klientům svého předchůdce nepokračuje, popřípadě pokračuje v poskytování právních služeb pouze některému nebo některým z nich.
(2) Příspěvek se poskytuje na úhradu nákladů, které nástupci vzniknou v souvislosti s uzavřením klientských spisů a s jejich předáním klientům, popřípadě jimi určeným advokátům nebo jiným osobám, a to včetně nákladů vzniklých v souvislosti s opatřením a zpracováním podkladů pro vyúčtování pohledávek a závazků klientů pro účely dědického řízení po zemřelém advokátovi.
(3) Příspěvek je jednorázový a poskytuje se do výše 150,- Kč za každý klientský spis uzavřený způsobem uvedeným v odstavci 2; při rozhodování o přiznání příspěvku a jeho výši se přihlédne zejména k výhodám, které nástupce získal v důsledku převzetí klientů svého předchůdce. Celková výše příspěvku nesmí však přesáhnout 15 000,- Kč; to platí i v případě, kdy bylo Komorou ustanoveno, popřípadě určeno více zástupců nebo nástupců.
(4) Jsou_li proto důvody zvláštního zřetele hodné, lze poskytnout nástupci i další jednorázový příspěvek na úhradu cestovních výdajů; ustanovení čl. 10 odst. 3 věta druhá se použije obdobně.
(5) Příspěvky podle odstavce 3 a 4 lze advokátovi poskytnout až po uzavření všech klientských spisů způsobem uvedeným v odstavci 2.

Čl. 12
Příspěvek na kulturní a sociální potřeby zaměstnanců a bývalých zaměstnanců Komory

(1) Příspěvek lze poskytnout zaměstnancům nebo bývalým zaměstnancům Komory, kteří jsou ve starobním nebo invalidním důchodu.
(2) Příspěvek je jednorázový a poskytuje se za účelem uspokojení kulturních a sociálních potřeb osob uvedených v odstavci 1 nebo osob jim blízkých, a to zejména jako
a) příspěvek na dětskou rekreaci, včetně rehabilitace a zájezdů, a to v tuzemsku i v zahraničí,
b) příspěvek za účelem řešení závažných neočekávaných sociálních situací.

Čl. 13
Příspěvek na sportovní akce

Advokátům, kteří jsou organizátory sportovní akce, jejímiž účastníky budou advokáti, advokátní koncipienti nebo zaměstnanci Komory, lze poskytnout jednorázový příspěvek na úhradu nákladů vzniklých s jejím uspořádáním.

Čl. 14
Půjčka advokátům a advokátním koncipientům

(1) Jestliže to odůvodňují jejich majetkové nebo sociální poměry, lze advokátům poskytnout půjčku na
a) vybavení kanceláře,
b) stavební úpravy kanceláře,
c) další vzdělávání,
d) překlenutí finančních obtíží, v nichž se nezaviněně ocitli.
(2) Advokátním koncipientům lze poskytnout půjčku k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. c) a d).
(3) Půjčku lze poskytnout do výše 50 000,- Kč. Při společném výkonu advokacie nesmí tuto částku překročit součet všech půjček poskytnutých účastníkům sdružení nebo společníkům veřejné obchodní společnosti; to neplatí, jedná_li se o půjčku podle odstavce 1 písm. c) nebo d).
(4) Půjčka je bezúročná.
(5) Doba splatnosti půjčky bude dohodnuta ve smlouvě o půjčce; nesmí však být delší než pět let. Použije_li advokát nebo advokátní koncipient prostředků získaných z půjčky k jinému účelu, než ke kterému mu byla půjčka poskytnuta, je povinen splatit půjčku nebo její zbytek do jednoho měsíce ode dne doručení písemné výzvy Komory ke splacení půjčky; advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi nebude v takovém případě další půjčka zpravidla poskytnuta. Nedohodne_li se advokát nebo advokátní koncipient s Komorou jinak, je v případě vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů půjčka nebo její zbytek splatný do tří měsíců ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů. (6) Další půjčka může být poskytnuta teprve po splacení předchozí půjčky.

Čl. 15
Půjčka zaměstnancům Komory

(1) Jestliže to odůvodňují jejich majetkové nebo sociální poměry, lze zaměstnancům Komory (dále jen "zaměstnanec") poskytnout půjčku na
a) pořízení, rekonstrukci nebo opravy bytu nebo nemovitosti, které jsou nebo budou zaměstnancem používány k trvalému bydlení,
b) zařízení bytu nábytkem nebo jiným obvyklým vybavením,
c) překlenutí finančních obtíží, v nichž se nezaviněně ocitli.
(2) Půjčku lze poskytnout do výše 30 000,- Kč.
(3) Doba splatnosti půjčky bude dohodnuta ve smlouvě o půjčce; nesmí však být delší než tři roky. Použije_li zaměstnanec prostředků získaných z půjčky k jinému účelu, než ke kterému mu byla půjčka poskytnuta, je povinen splatit půjčku nebo její zbytek do jednoho měsíce ode dne doručení písemné výzvy Komory ke splacení půjčky; zaměstnanci nebude v takovém případě další půjčka zpravidla poskytnuta. Nedohodne_li se zaměstnanec s Komorou jinak, je v případě skončení pracovního poměru ke Komoře půjčka nebo její zbytek splatný do tří měsíců ode dne skončení pracovního poměru.
(4) Ustanovení čl. 14 odst. 4 a 6 se použijí obdobně.

Čl. 16
Dary

(1)Prostředků fondu je možné použít k poskytnutí daru, má_li být daru použito k
a) dobročinným, humanitárním nebo jiným veřejně prospěšným účelům,
b) rozvoji nezávislé advokacie nebo k zajištění práva na obhajobu a spravedlivý proces v zemích s nedemokratickým režimem.
(2) Prostředků fondu je možné použít i k poskytnutí daru zaměstnancům nebo bývalým zaměstnancům Komory při příležitosti jejich životního nebo pracovního jubilea.
(3) Celková výše darů podle odstavce 1 poskytnutých v jednom kalendářním roce nesmí přesáhnout 250 000,- Kč.

ODDÍL ČTVRTÝ
Hospodaření s fondem

Čl. 17
(1) O použití prostředků fondu rozhoduje předseda Komory, popřípadě jiný jím určený člen představenstva.
(2) O použití prostředků fondu podle čl. 6 odst. 1 písm. d) rozhoduje představenstvo.

Čl. 18
(1) Prostředky fondu se evidují odděleně od ostatních prostředků Komory.
(2) Prostředky fondu se zpravidla ukládají na samostatném účtu u bank.

Čl. 19
(1) Předseda Komory předkládá představenstvu do konce dubna každého roku zprávu o hospodaření s fondem v předchozím kalendářním roce; jedno vyhotovení zprávy předloží předseda Komory na vědomí předsedovi kontrolní rady.
(2) Předseda Komory uveřejní ve Věstníku České advokátní komory podstatné údaje ze zprávy o hospodaření s fondem podle odstavce 1 v rámci zprávy o hospodaření s majetkem Komory.

ODDÍL PÁTÝ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Společná ustanovení

Čl. 20
(1) K účelům uvedeným v čl. 6 odst. 1 písm. c) a v čl. 13 lze v jednom kalendářním roce použít prostředků fondu nejvýše do částky 100 000,- Kč.
(2) K účelům uvedeným v čl. 12 a v čl. 16 odst. 2 lze v jednom kalendářním roce použít prostředků fondu nejvýše do částky 100 000,- Kč.

Čl. 21
Představenstvo je na základě návrhu předsedy Komory oprávněno rozhodnout v jednotlivých případech o použití prostředků fondu nad částky uvedené v čl. 6 odst. 2 a v čl. 20 odst. 1, nejvýše však o jednu polovinu. Přechodná ustanovení

Čl. 22
Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb Komory vytvořené a závazky a pohledávky za tímto fondem vzniklé přede dnem, kdy toto usnesení nabude účinnosti, se tímto dnem stávají prostředky fondu a závazky a pohledávkami za fondem.

Čl. 23
Prostředky fondu vytvořené a závazky a pohledávky za fondem vzniklé před účinností tohoto usnesení se považují za prostředky fondu a za závazky a pohledávky za fondem podle tohoto usnesení. Závěrečná ustanovení

Čl. 24
Zrušuje se usnesení sněmu č. 5/1996 Věstníku, o tvorbě a používání sociálního fondu České advokátní komory.

Čl. 25
Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000.

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Usnesení sněmu č. 6/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše a splatnost odvodu advokátů do sociálního fondu České advokátní komory

Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., takto:

Čl. 1
(1) Advokáti jsou povinni platit odvod do sociálního fondu České advokátní komory (dále jen "odvod").
(2) Odvod neplatí advokáti, kterým byl pozastaven výkon advokacie.

Čl. 2
(1) Výše odvodu na jeden kalendářní rok činí
a) 500,- Kč,
b) 250,- Kč, byl_li advokát zapsán do seznamu advokátů po 30. 6. kalendářního roku, za který má být odvod zaplacen.

Čl. 3
(1) Odvod je splatný do 20. ledna kalendářního roku, za který má být odvod zaplacen.
(2) Byl_li advokát zapsán do seznamu advokátů po splatnosti odvodu podle odstavce 1, je odvod splatný do jednoho týdne ode dne zápisu.

Čl. 4
Představenstvo České advokátní komory (dále jen "představenstvo") stanoví usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory
a) způsob placení odvodu,
b) podmínky vrácení, prominutí nebo snížení odvodu,
c) podmínky prodloužení splatnosti odvodu.

Čl. 5
Představenstvo je oprávněno upravit usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory výši odvodu podle čl. 1 v návaznosti na míře inflace zjištěné Českým statistickým úřadem.

Čl. 6
Zrušuje se usnesení sněmu č. 6/1996 Věstníku, kterým se schvaluje výše ročního odvodu do sociálního fondu České advokátní komory.

Čl. 7
Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000.

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Usnesení sněmu č. 7/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje výše náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech České advokátní komory a upravuje poskytování náhrady hotových výdajů

Sněm České advokátní komory se usnesl podle § 43 písm. e) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen "zákon"), takto:

Úvodní ustanovení

Čl. 1
Za výkon funkcí v orgánech České advokátní komory (dále jen "Komora") přísluší advokátům a členům zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky, kteří nejsou advokáty (dále jen "oprávněná osoba"):
a) náhrada za ztrátu času stráveného výkonem funkce (dále jen "náhrada za ztrátu času") ve výši stanovené tímto ustanovením, b) náhrada hotových výdajů jimi vynaložených v souvislosti s výkonem funkce.

Čl. 2
Funkcemi podle čl. 1 se rozumí
a) členství v představenstvu Komory (dále jen "představenstvo"),
b) členství v kontrolní radě, včetně výkonu funkce kárného žalobce nebo jeho zástupce,
c) členství v kárné komisi, včetně výkonu funkce člena kárného senátu,
d) funkce člena odvolacího senátu (§ 35 odst. 2 zákona),
e) členství ve zkušební komisi pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky, včetně výkonu funkce člena zkušebního senátu,
f) funkce regionálního představitele Komory a jeho náhradníka,
g) členství v jiných orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 2 zákona.

Náhrada za ztrátu času

Čl. 3
(1) Není_li v čl. 4 a 5 stanoveno jinak, činí náhrada za ztrátu času
a) 100,- Kč za jednu hodinu výkonu funkce počínaje první a konče desátou hodinou výkonu funkce v jednom kalendářním měsíci,
b) 300,- Kč za jednu hodinu počínaje jedenáctou hodinou výkonu funkce v jednom kalendářním měsíci.
(2) Náhrada za ztrátu času podle odstavce 1 nepřísluší za účast na schůzích orgánů Komory.

Čl. 4
Namísto náhrady za ztrátu času podle čl. 3 náleží členům zkušebních senátů za účast při advokátních zkouškách a uznávacích zkouškách jednorázová náhrada za ztrátu času ve výši
a) 500,- Kč za každou zkoušenou osobu, jde_li o písemnou část advokátní zkoušky,
b) 500,- Kč za každou zkoušenou osobu, jde_li o ústní část advokátní zkoušky,
c) 300,- Kč za každou zkoušenou osobu, jde_li o uznávací zkoušku.

Čl. 5
(1) Mimo náhrady za ztrátu času podle čl. 3 náleží předsedovi nebo jinému členovi kárného senátu za vypracování písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem končí, jednorázová náhrada za ztrátu času ve výši 500,- Kč.
(2) Mimo náhrady za ztrátu času podle čl. 3 náleží předsedovi nebo jinému členovi odvolacího senátu za vypracování písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým se řízení před odvolacím senátem končí, jednorázová náhrada za ztrátu času ve výši uvedené v odstavci 1.

Náhrada hotových výdajů

Čl. 6
Oprávněné osobě přísluší od Komory náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložila v souvislosti s výkonem funkce.

Čl. 7
Náhrada hotových výdajů náleží ve výši, ve které oprávněné osobě prokazatelně vznikly; náhrada cestovních nákladů se však určí nejvýše ve výši stanovené podle právních předpisů o cestovních náhradách.

Uplatnění nároku a jeho splatnost

Čl. 8
(1) Oprávněná osoba uplatní nárok na náhradu za ztrátu času nebo nárok na náhradu hotových výdajů v kanceláři Komory. (2) Důvod nároku a jeho výši je třeba doložit; nárok na náhradu za ztrátu času je třeba doložit i potvrzením podepsaným
a) předsedou příslušného orgánu Komory,
b) místopředsedou příslušného orgánu Komory, jde_li o nárok uplatněný jeho předsedou,
c) předsedou Komory, jde_li o nárok uplatněný regionálním představitelem Komory.

Čl. 9
Nárok je splatný do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl nárok oprávněnou osobou řádně uplatněn. Společné ustanovení

Čl. 10
(1) Představenstvo je oprávněno zvýšit usnesením vyhlášeným ve Věstníku České advokátní komory
a) náhradu za ztrátu času podle čl. 3 odst. 1 písm. b) až na 500,- Kč za jednu hodinu výkonu funkce,
b) zvýšit náhrady za ztrátu času podle čl. 4 a 5 až o 20 %. (
2) Představenstvo je oprávněno stanovit v jednotlivých případech z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu za ztrátu času podle čl. 3 jednorázovou měsíční částkou nebo jednorázovou částkou za výkon určitých činností, popřípadě za splnění určitého úkolu. Závěrečná ustanovení

Čl. 11
Zrušuje se usnesení sněmu č. 4/1996 Věstníku, kterým se schvaluje výše náhrady za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech České advokátní komory a upravuje poskytování náhrady hotových výdajů. Čl. 12 Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000.

JUDr. Karel Čermák, v. r. předseda
České advokátní komory

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 8/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 5 odst. 4 a § 53 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., takto:

Čl. 1
Poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů (dále jen "poplatek") se stanoví ve výši 4 000 Kč.

Čl. 2
Poplatek se platí v hotovosti v kanceláři České advokátní komory (dále jen "Komora") nebo na účet Komory č. 12432_011/0100, vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51; při platbě je třeba uvést konstantní symbol 308 a variabilní symbol, kterým je šestimístné číslo nerozdělené pomlčkou nebo lomítkem a sestávající z číslice 34 a čtyřmístného registračního čísla advokáta.

Čl. 3
Toto usnesení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2000.

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 9/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999, kterým se stanoví některé podrobnosti o dokumentaci advokáta vedené při poskytování právních služeb

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 53 odst. 1 písm. g) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen "zákon"), takto:

Čl. 1
Dokumentace o poskytování právních služeb podle § 25 odst. 1 zákona (dále jen "dokumentace") musí být advokátem vedena tak, aby z ní byl zřejmý jeho postup při poskytování právních služeb, jakož i oprávněnost účtované odměny.

Čl. 2
(1) Advokát je povinen předložit dokumentaci nebo klientský spis, případě jejich příslušnou součást, požádá_li ho o to člen kontrolní rady České advokátní komory nebo advokát, který byl pověřen předsedou kontrolní rady podle § 33 odst. 3 zákona, v rámci prověřování, zda došlo ke kárnému provinění.
(2) Žádosti podle odstavce 1 je advokát povinen bez odkladu vyhovět.
(3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny jiné stavovské předpisy.1)

Čl. 3
Advokát je povinen uschovat dokumentaci a klientský spis po dobu pěti let ode dne, kdy ukončil poskytování právních služeb.

Čl. 4
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.*)

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Poznámky:
1) Čl. 10 odst. 4 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky.
*) Usnesení bylo vyhlášeno dne 11. listopadu 1999.

Usnesení představenstva České advokátní komory č. 10/1999 Věstníku ze dne 8. listopadu 1999 o prokazování oprávnění k výkonu advokacie a o průkazu advokáta a průkazu advokátního koncipienta

Představenstvo České advokátní komory se usneslo podle § 53 odst. 1 písm. g) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. (dále jen "zákon"), takto:

Čl. 1
Advokát prokazuje oprávnění k výkonu advokacie osvědčením o zápisu do seznamu advokátů vydaným Českou advokátní komorou (dále jen "Komora") podle § 5 odst. 4 zákona (dále jen"osvědčení").

Čl. 2
Advokát je oprávněn prokazovat oprávnění k výkonu advokacie i průkazem advokáta vydaným Komorou.

Čl. 3
Advokátní koncipient prokazuje skutečnost, že byl zapsán do seznamu advokátních koncipientů, průkazem advokátního koncipienta vydaným Komorou.

Čl. 4
(1) Průkaz podle čl. 2 nebo čl. 3 (dále jen "průkaz") je majetkem Komory.
(2) Komora vydá průkaz na základě písemné žádosti kdykoliv po zápisu do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů.
(3) První průkaz se vydává bezplatně.

Čl. 5
(1) Osvědčení a průkaz musejí být Komoře vráceny do jednoho týdne po
a) vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů,
b) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta.
(2) Komora vrátí advokátovi osvědčení a průkaz advokáta, které jí byly vráceny podle odstavce 1 písm. b), bez odkladu po zániku pozastavení výkonu advokacie.
(3) Komora vrátí advokátnímu koncipientovi průkaz advokátního koncipienta, který jí byl vrácen podle odstavce 1 písm. b), bez odkladu po zániku pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta.

Čl. 6
Dosud vydané průkazy advokáta a průkazy advokátního koncipienta se považují za průkazy advokáta a průkazy advokátního koncipienta vydané podle tohoto usnesení.

Čl. 7
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.*)

JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory

Poznámka:
*) Usnesení bylo vyhlášeno dne 11. listopadu 1999.

zdroj : www.advokatni-komora.cz