Úplná znění - o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy - 37/1992 Sb.
Úplná znění > Advokacie, notáři, soudy
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. prosince 1991 o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
Změna: 584/1992 Sb.
Změna: 194/1993 Sb.
Změna: 246/1995 Sb.
Změna: 278/1996 Sb.
Změna: 234/1997 Sb.
Změna: 482/2000 Sb.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky stanoví podle § 62
odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, podle § 391
a § 391a odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle § 374a a čl.
III bodu 12 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a § 71 písm. b) zákona č. 328/1991 Sb., o
konkursu a vyrovnání:
ČÁST PRVNÍ
Organizace práce u soudů
§ 1
Základy organizace
Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení,
která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce.
Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více
oddělení provádí soudní kancelář. Dále jsou zřízeny společné
útvary vykonávající úkony pro celý soud.
§ 2
Rozvrh práce
(1) Rozvrh práce vydá předseda soudu nejpozději do konce
každého roku pro příští kalendářní rok.
(2) V rozvrhu práce musí být vždy
a) jmenovitě určeni soudci a vyšší soudní úředníci, kteří budou
působit v jednotlivých soudních odděleních,
b) stanoven způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení,
c) určeno zastupování jednotlivých soudních oddělení pro případ,
že v určeném oddělení věc nemůže být z důvodu dlouhodobé
nepřítomnosti soudce nebo vyloučení soudce anebo z jiných
důvodů stanovených zákonem projednána a rozhodnuta,
d) určeno zastupování vyšších soudních úředníků působících
v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou
provést úkony ve věci z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti nebo
vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.
(3) Způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení
musí být stanoven tak, aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla,
bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu
nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.
(4) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání,
nebyla-li stanovena její pozdější účinnost.
(5) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou
rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí, a pokud je to
možné, ani zařazení soudců do jednotlivých soudních oddělení,
provedené před jejich účinností.
§ 2a
(1) Nemůže-li věc projednat a rozhodnout žádný senát nebo
samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu
věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve
věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků určených
rozvrhem práce.
(2) Brání-li náhlá překážka soudci nebo vyššímu soudnímu
úředníku provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu,
kdo místo něj potřebné úkony provede.
§ 3
Úkony mimo soudní budovu
(1) Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště
soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení,
podniku nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout
s jejich vedoucím.
(2) Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených
sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení
důkazu ohledáním.
(4) Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které
používají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen
potud, pokud to připouští mezinárodní právo. O takových úkonech
musí soud včas vyrozumět ministerstvo spravedlnosti České
republiky (dále jen "ministerstvo") a ministerstvo zahraničních
věcí a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu.
ČÁST DRUHÁ
Vymezení úkolů
§ 4
Okruh soudních pracovníků
Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní
soudci, přísedící, justiční čekatelé, vyšší soudní úředníci
a zaměstnanci odborného aparátu soudů.
§ 5
(1) Vyšší soudní úředníci a zaměstnanci odborného aparátu
soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech,
o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost
mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního
úředníka a zaměstnance odborného aparátu zprostit předseda soudu.
§ 6
Jednoduché úkony konané justičními čekateli,
soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře
(1) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní
tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto
jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení
předsedovi senátu (samosoudci):
a) dožádání v jednoduchých věcech,
b) doručování soudních písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu
trestu odnětí svobody a sepisování protokolu o tomto úkonu,
c) sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v
jednoduchých věcech,
d) rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní
moci rozhodnutí ve věci samé,
e) rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního
řízení stanovené paušální částkou a náklady spojené s výkonem
vazby, o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů poškozeného
a o povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje
uhrazené ustanovenému obhájci státem,
f) opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,
g) rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu,
h) opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,
i) výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a
opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,
j) opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,
k) opatření k výkonu ochranného léčení, ochranné výchovy a zabrání
věci,
l) zajišťování podkladů pro rozhodnutí o osvědčení při podmíněném
odsouzení nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání,
podkladů v řízení o výkonu obecně prospěšných prací a podkladů
potřebných k rozhodnutí o schválení narovnání, podkladů
v řízení o podmíněném propuštění, o podmíněném upuštění od
výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a od výkonu zbytku trestu
zákazu pobytu, podkladů pro rozhodnutí o změně způsobu výkonu
trestu odnětí svobody a zahlazení odsouzení,
m) vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,
n) podávání dalších dodatečných zpráv rejstříku trestů,
o) rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce a o znalečném a
tlumočném,
p) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
q) kontrola korespondence obviněných.
(2) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní
tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení
samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle
zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání
ve styku s cizinou,
c) úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského
soudního řádu (dále jen "o. s. ř. "),
d) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,
e) úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř.,
f) vyžádání spisů žalovaného správního orgánu podle § 250d
o. s. ř., doručení stejnopisu žaloby žalovanému a nařízení
žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil podle § 250e
o. s. ř., a vyžádání vyjádření k případnému projednání věci bez
nařízení jednání podle § 250f odst. 2 o. s. ř.,
g) rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138
o. s. ř., nejde-li o rozhodování při jednání,
h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování
při jednání,
i) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním
řízení,
j) rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu,
bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě,
k) úkony a rozhodování v řízení o dědictví, nejde-li o ustanovení
správce dědictví nebo jeho části podle § 175e odst. 4 o. s. ř.,
o postup podle § 175k o. s. ř., o přenechání předluženého
dědictví věřitelům k úhradě dluhů podle § 175p odst. 1
o. s. ř., o likvidaci dědictví podle § 175t o. s. ř., o rozvrh
výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle § 175v o. s. ř.,
o odnětí věci podle § 175zb o. s. ř., o vrácení věci podle
§ 175zd o. s. ř., o dědictví, jehož obecná cena je vyšší než
5 miliónů Kč, o dědictví, které se nachází v cizině, nebo
o dědictví po zůstaviteli, který žil v cizině,
l) úkony ve věcech nezletilých, ve věcech určení, zda je třeba
souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech
osob zbavených způsobilosti k právním úkonům a osob
nepřítomných nebo neznámých, jakož i úkony v těchto věcech
směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání,
m) úkony a rozhodování v řízení o úschovách,
n) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,
o) vyřizování jednoduchých věcí obchodního rejstříku, nadačního
rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností (dále jen
"obchodní rejstřík"),
p) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení,
q) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř.,
r) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu
podle § 260e o. s. ř.,
s) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo
prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí
podle § 266 o. s. ř. a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268
odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.,
t) úkony v řízení konkursním a vyrovnacím s výjimkou jednání
a s výjimkou usnesení o prohlášení konkursu, zamítnutí návrhu
na prohlášení konkursu, usnesení o zrušení konkursu
a rozvrhového usnesení,
u) protesty směnek a šeků.
(3) Soudní tajemníci a justiční čekatelé mohou na pověření
předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy
senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.
(4) Předseda soudu může pověřit některé zaměstnance odborného
aparátu nebo justiční čekatele, jestliže to považuje pro snížení
pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací
za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli
v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.
(5) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní
tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu
podle § 352 o.s.ř.
(6) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána
podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává
zaměstnanec tím pověřený podle odstavců 1, 2 a 5, byly správně
a včas prováděny.
(7) Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není
dotčeno.
(8) Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů
uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:
a) sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků
řízení o udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná
mimo jednání, a oznamují odvolání nebo výpověď plné moci
účastníkům řízení,
b) přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních
poplatků (§ 138 o.s.ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost
podána mimo jednání,
c) vyznačují doložku právní moci a doložku vykonatelnosti na
stejnopisy rozhodnutí,
d) oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na
nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo návrh na
nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního
práva na nemovitosti.
§ 7
Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního
čekatele nebo soudního tajemníka
(1) Proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelem nebo
soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 3 lze
podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti
rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek
se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o
něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to,
že se mu má zcela vyhovět (§ 374 odst. 3 o.s.ř.), v trestních
věcech, má-li za to, že se má má vyhovět a nedotkne-li se změna
původního rozhodnutí práv jiné strany trestního řízení [§ 146
odst. 1 trestního řádu (dále jen "tr. ř.")], jinak jej předloží
soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.
(2) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném
prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu
prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle
obecných ustanovení o řízení před soudy.
ČÁST TŘETÍ
Nahlížení do soudních spisů
a do obchodního rejstříku
§ 8
Do soudního spisu nebo obchodního rejstříku lze u soudu
nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy v úředních hodinách pod
dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí
být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu.
ČÁST ČTVRTÁ
Příprava jednání, jednání a další úkony soudu
§ 9
Předložení stejnopisů účastníky
V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené
vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též vyhotovení
a potřebné stejnopisy rozhodnutí, jehož vydání navrhují a které má
soud vydat bez slyšení účastníků. Tato vyhotovení soud po
případném doplnění využije k vydání rozhodnutí.
§ 10
Seznam projednávaných věcí
Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech
věcí, v nichž je nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné
zasedání na týž den nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek, byl
vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou příslušné
soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu
(samosoudce), spisová značka, jména a příjmení účastníků nebo
obžalovaných a doba jednání.
Důstojnost soudního jednání
§ 11
(1) Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi
jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána.
Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k
jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání
věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým
zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další
zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.
(2) Před zahájením jednání se na místech určených v jednací
síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí
štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců
a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení
zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.
(3) Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se
nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.
§ 12
(1) Při použití svěracích pout, předváděcích řetízků
a dalších donucovacích prostředků předváděných osob se orgány
Vězeňské služby řídí zvláštními předpisy.
(2) Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným
donucovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu
přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při
rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce)
zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno
důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo
jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovu přiložení
donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.
§ 13
(1) Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou
osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní
síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již
při vyvolání věci.
(2) K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda
senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo
zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi
seděly.
(3) Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních
osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni
přítomní včetně soudních osob na svých místech.
(4) Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na
pokyn předsedy senátu (samosoudce).
(5) Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo
uděleno slovo,musí být hlasité a srozumitelné.
(6) Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se
všeho, co by mohlo narušit průběh soudního jednání, včetně
projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí
osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.
(7) Účastníků a jejich zástupcům nebo zmocněncům je třeba
umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili
o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na
přiměřenou dobu přerušit.
(8) Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je
zakázáno.
§ 14
(1) V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti
roků, vyká.
(2) Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně
oslovují "pane-paní-slečno", s připojením funkce či procesního
postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického
titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků, lze oslovit, jeví-li se
to účelným pro překonání jejich ostychu, jen jménem.
(3) V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným
procesním postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce
doplnit i příjmením konkrétní osoby.
§ 15
(1) Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní
síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu
přítomné, aby jednací síň se všemi svými věcmi opustili.
(2) Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel,
aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni.
Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po
skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k
výzvě využije vhodné technické zařízení.
(3) Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.
§ 16
(1) Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu
(samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do
konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule
a hlasitě.
(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda
senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě,
rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání)
a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se
vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku.
Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby
o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva
odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají
anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání
odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku.
(3) Obdobně se postupuje i při vyhlašování usnesení s tím
rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě a že usnesení
o vedení řízení nemusí být odůvodněno.
(4) Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda
senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se
vzdálili z jednací síně.
§ 17
(1) Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové
rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně
zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.
(2) Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání
některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za
součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání.
Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s
přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.
Některé další úkony soudu
§ 18
Přibrání tlumočníka
Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň
zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.
§ 19
Předvolání některých osob k soudu
(1) Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají
prostřednictvím jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém
voják koná službu, předvolává se prostřednictvím příslušné územní
vojenské správy.
(2) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se
předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské
služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba
k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného
v trestním řízení s předvedením.
(3) Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého
souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být
umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím
ústavu (zdravotnického zařízení), který také zajistí její
předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců ústavu
(zdravotnického zařízení), učiní ústav (zdravotnické zařízení) sám
opatření, aby byla při předvedení osoby v ústavní péči zajištěna
bezpečnost jeho zaměstnanců.
§ 20
Úkony soudu při přípravě jednání
Ukazuje-li se, že postupem podle § 114a odst. 2 písm. a)
až c) o. s. ř. nemůže být jednání připraveno tak, aby bylo možné
věc rozhodnout při jediném jednání, může předseda senátu
(samosoudce) předvolat všechny účastníky řízení a jejich zástupce
nebo zmocněnce k soudu, poskytnout jim potřebná poučení a vyzvat
je, aby splnili své procesní povinnosti, zejména aby do protokolu
doplnili svá dosavadní skutková tvrzení a návrhy na provedení
důkazů, popřípadě může účastníky předběžně vyslechnout, vyžádat
zprávy o skutečnostech, které mají význam pro řízení a rozhodnutí,
ustanovit znalce a provést i jiná podobná opatření.
§ 21
Protokoly v řízení před soudem
(1) Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní
diktované znění slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup.2)
Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o
znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato
okolnost se zaznamená v protokolu.
(2) Pokud to zákony o řízení před soudcem připouštějí, může
být protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění
těsnopisem nebo záznamovou technikou; o tom se k protokolu připojí
doložka, v níž se uvede jméno a příjmení zaměstnance, který
protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) je
povinen ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s
obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým
podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví jinak, není
třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto
způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s
výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.
(3) Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle
odstavce 2, uzavřen smír, dohoda rodičů o výchově a výživě
nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda
o vypořádání dědictví nebo dohoda o přenechání předluženého
dědictví k úhradě dluhů, nadiktuje předseda senátu jeho znění do
záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu
o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku
projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo dohody a podpisy
předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody
a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se
po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.
(4) Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle
odstavce 2, žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku,
který je proti němu žalobou uplatňován, nadiktuje předseda senátu
obsah uznávacího prohlášení do záznamu. Zároveň musí být při
jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje
označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné
znění uznávacího prohlášení žalovaného a podpisy předsedy senátu
(samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud byl k jejímu
vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání
k němu trvale připojí.
(5) Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a
zalepí protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen
senátu; v protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej
všichni členové senátu.
(6) Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na
doslovném znění výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce,
zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno
také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal.
(7) Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen
senátu, který jedná o opravném prostředku podaném proti
rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí
musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem
kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem
soudce, který tyto úkony provedl.
(8) Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá
rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým
předcházela porada pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v
protokole o jednání se v takovém případě poznamená, že usnesení
bylo učiněno bez přerušení jednání.
(9) O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce)
poskytnout k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle
zvláštního zákona1) a o trestních následcích porušení tajnosti
utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol, a jde-li
o trestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle
odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž
jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a bydliště všech osob,
kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší předseda senátu
(samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho
vyhotovení přizván.
------------------------------------------------------------------
2) § 55 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších
předpisů.
1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 22
Použití úředního razítka
Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména opisy
(stejnopisy) vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření
výchovou a zastupováním nezletilého, o ustanovení opatrovníkem
nebo poručníkem, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu
trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k přijetí
do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí
svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení
obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo jiné
orgány v cizině.
§ 23
Vyznačení právní moci
Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci,
zaznamená to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s
uvedením dne, kdy nastala právní moc, a připojí svůj čitelný
podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen
zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán
návrh na doplnění rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla
vyznačena právní moc rozhodnutí.
§ 24
Doložka o právní moci a vykonatelnosti
rozhodnutí
(1) Na žádost toho, komu byl stejnopis rozhodnutí doručen
dříve než rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na
předloženém stejnopisu rozhodnutí doložku o právní moci.
(2) Na žádost toho, komu byl doručen stejnopis rozhodnutí,
vyznačí soud na předloženém rozhodnutí doložku vykonatelnosti
rozhodnutí.
(3) Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku
připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti
rozhodnutí.
§ 25
Stejnopis podání
(1) Písemná podání je nutno předložit soudu v tolika
stejnopisech, kolik je jich třeba, aby po jednom stejnopisu mohl
dostat soud a každý, komu se mají tyto písemnosti doručit.
(2) Nepředloží-li účastník ve stanovené lhůtě potřebný počet
stejnopisů písemného podání, ačkoliv byl k tomu vyzván, vyhotoví
tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle
zvláštního zákona1a); na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.
------------------------------------------------------------------
1a) položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 26
Rekonstrukce spisu
(1) Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se
ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez
návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách
soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí
záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data
rozhodnutí ve věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný
prostředek a způsob jeho vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se
nevyznačují.
(2) Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného
rozhodnutí nebo jiných písemností, které má sám, nebo které si
vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního orgánu. Na ověřených
opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou
nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit účastníkům,
jejich zástupcům a třetím osobám, aby předložili stejnopisy
podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto listiny soud po
opatření ověřeného opisu vrátí.
(3) Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede
potřebná šetření, zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi
byly protokolovány, vyslechne osoby, jež byly vyslechnuty jako
účastníci, svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení a
výsledek těchto šetření zachytí v protokolu o rekonstrukci.
Protokolem o rekonstrukci se nahrazují listiny, zejména různá
podání, protokoly o jednání a přílohy. Opis protokolu o
rekonstrukci se doručí známým účastníkům. Vznesou-li účastníci
námitky proti znění protokolu, soud je k němu připojí.
§ 27
Vydávání úředních potvrzení
Předseda senátu (samosoudce) může na žádost těch, kteří to
potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední
potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, popřípadě opis některé
písemnosti po zaplacení soudního poplatku.
§ 28
Vyžadování součinnosti
(1) Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, okresních
úřadů, orgánů policie i od jiných orgánů a právnických a fyzických
osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování
skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování
(§ 8 tr. ř., § 128 o.s.ř.).
(2) Od orgánů obcí a okresních úřadů lze vyžadovat zejména
zprávy o chování, majetkových a sociálních poměrech obviněného a
účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený řádně vykonává trest
obecně prospěšných prací, a zprávy o poměrech mladistvého, které
mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů.
(3) Od orgánů policie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o
chování obviněného a účastníků řízení, o chování podmíněně
odsouzeného a podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí
svobody ve stanovené zkušební době a o chování odsouzeného pro
účely rozhodnutí o zahlazení odsouzení a o pobytu a zaměstnání
osob. Je-li toho třeba, orgány policie na žádost soudu provádějí
pátrání po pobytu osoby.
(4) Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování
jejich pracovníků v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech,
nebo i o dalších skutečnostech, pokud je toho třeba k soudnímu
řízení a rozhodnutí.
ČÁST PÁTÁ
Doručování
§ 28a
Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu
(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném
soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu,
který byl sepsán o jiném soudním úkonu.
(2) V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká
písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta
nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal. Protokol podepíše
ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho
písemnost převzal.
§ 28b
Doručování mimo úkony soudu
(1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání nebo při jiném
soudním úkonu, odevzdá se k doručení soudním doručovatelem nebo
orgány justiční stráže nebo prostřednictvím držitele poštovní
licence anebo prostřednictvím policejního orgánu (dále jen
"doručovatel").
(2) Doručování písemností prostřednictvím ministerstva
upravují zvláštní právní předpisy.
(3) Případy, v nichž lze písemnost doručit prostřednictvím
policejního orgánu, stanoví zvláštní právní předpisy.
§ 28c
(1) Je-li pro řízení před soudem třeba doklad o doručení
písemnosti, odevzdá soudní oddělení písemnost k doručení soudnímu
doručovateli nebo orgánu justiční stráže anebo policejnímu orgánu
s tím, aby její doručení bylo vyznačeno na doručence, kterou k ní
připojí. Odevzdá-li se písemnost k doručení prostřednictvím
držitele poštovní licence, podá soud u držitele poštovní licence
písemnost jako zásilku s doručenkou.
(2) Má-li být písemnost doručena do vlastních rukou, vyznačí
se na doručence poznámka "do vlastních rukou". Je-li vyloučeno
náhradní doručení, vyznačí se na doručence též poznámka "náhradní
doručení vyloučeno". Má-li být na doručence uvedena též hodina
a minuta doručení, vyznačí se na doručence poznámka "přesný čas
doručení".
(3) Právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům,
notářům, zástupcům notáře, náhradníkovi notáře, obcím a vyšším
územně samosprávným celkům se doručuje mimo dny pracovního klidu
a zpravidla v době od 9 do 15 hodin. Doručování fyzickým osobám
doručovatel provádí mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době
od 15 do 22 hodin; v odůvodněných případech jim mohou být
písemnosti doručovány i ve dnech pracovního klidu.
§ 28d
(1) Není-li dále stanoveno jinak, musí doručenka obsahovat
označení doručované písemnosti, den doručení, jméno doručovatele
a jeho podpis, popřípadě též úřední razítko, jméno osoby, která
písemnost převzala, a její podpis.
(2) Při doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiných
peněžitých pohledávek a postižením jiných majetkových práv se na
doručence vyznačí také hodina a minuta doručení.
(3) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat
označení doručované písemnosti, jméno doručovatele a jeho podpis,
popřípadě též úřední razítko a den uložení.
(4) Odepřel-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj
písemnost převzít, písemnost přijmout, musí doručenka obsahovat
označení doručované písemnosti, jméno doručovatele a jeho podpis,
popřípadě též úřední razítko, den, v němž bylo přijetí písemnosti
odepřeno, a údaj o tom, že bylo poskytnuto poučení o následcích
odepření přijetí písemnosti (§ 50 o. s. ř., § 64 odst. 2 tr. ř.).
Na doručence se též uvede, čím bylo odepření přijetí písemnosti
odůvodněno.
§ 28e
(1) Fyzické osobě lze písemnost doručit nejen v určeném místě
doručení, ale i na kterékoliv jiné známé adrese nebo kdekoliv bude
zastižena.
(2) Nebyla-li fyzická osoba nebo právnická osoba v místě
doručování zastižena, provede doručovatel způsobem v místě
obvyklým šetření, zda se tam zdržuje; výsledek šetření stručně
uvede na doručence nebo na zásilce. Zjistí-li doručovatel, že se
fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování nezdržuje
a že není známa jiná adresa nebo jiné místo doručení, vrátí
písemnost se zprávou o tom soudu.
(3) Jestliže adresát nebyl zastižen a náhradní doručení
písemnosti je podle vyznačené poznámky nepřípustné, vrátí
doručovatel písemnost se zprávou o tom soudu.
§ 28f
(1) Doručovatel písemnost uloží, jestliže
a) fyzická osoba nebyla v místě doručení zastižena, ačkoliv se tam
zdržuje, a doručení nebylo možné provést na jiném místě nebo
jiné osobě, jde-li o doručování podle § 46 o. s. ř.,
b) právnická osoba se v určeném místě doručování zdržuje, avšak
nebyl zastižen nikdo, kdo by byl za ni oprávněn písemnost
převzít, jde-li o doručování podle § 47 o. s. ř.,
c) v určeném místě doručování nebyl zastižen advokát a ani jiná
osoba, která by byla oprávněna za něj písemnost převzít,
jde-li o doručování podle § 48b o. s. ř.,
d) v určeném místě doručování nebyl zastižen notář, zástupce
notáře nebo náhradník notáře a ani jiná osoba, která by byla
oprávněna za něj písemnost převzít, jde-li o doručování podle
§ 48c o. s. ř.
(2) Uloží-li doručovatel písemnost, zanechá v místě
doručování adresátu výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Výzva musí
obsahovat údaj o tom, kdo je adresátem, označení doručované
písemnosti, u koho, kde a v který den byla písemnost uložena a do
kdy a v jaké době si může písemnost vyzvednout.
(3) Vyzvedne-li si písemnost adresát, popřípadě osoba
oprávněná za něj písemnost převzít, uvede se na doručence též
jméno toho, kdo mu písemnost předal, a jeho podpis, popřípadě též
úřední razítko, jméno osoby, která písemnost převzala, a její
podpis. V případě, že písemnost byla vyzvednuta až po uplynutí
dne, kterým se považuje za doručenou, poskytne se osobě, která
písemnost převzala, poučení o tom, kterým dnem se písemnost
považuje za doručenou.
(4) Nevyzvedne-li si písemnost adresát, popřípadě osoba
oprávněná za něj písemnost převzít, do 5 dnů ode dne, kdy se
zásilka považuje za doručenou, vrátí se písemnost soudu do
soudního oddělení, které ji odevzdalo k doručení.
§ 28g
Doručování v některých zvláštních případech
(1) Osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě
písemnosti doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže.
Umožňuje-li to povaha doručované písemnosti, může soud požádat
o doručení příslušný orgán Vězeňské služby. Zvláštní předpisy
stanoví, kdy se doručení těmto osobám provede prostřednictvím
příslušného policejního orgánu.
(2) Osobám, které jsou umístěny v zařízeních pro výkon
ústavní nebo ochranné výchovy, lze písemnosti doručit také
prostřednictvím příslušného ústavu.
(3) Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady
a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho bytě, anebo komu má být
písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou
imunitou, předloží se ministerstvu k dalšímu opatření.
(4) Není-li možné doručit písemnost vojákům v činné službě
jinak, doručí se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.
(5) Není-li možné doručit písemnost policistovi jinak, doručí
se prostřednictvím Ministerstva vnitra.
ČÁST ŠESTÁ
Náhrada nutných výdajů osobám
zúčastněným na řízení
§ 29
(1) K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a
nocležné.
(2) Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který
je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru
nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle
zvláštního předpisu.3) Výši průměrného výdělku prokáže účastník
potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda
a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci,
a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.
(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru
obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro
výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze
základu daně z příjmů fyzických osob,4) dělená počtem pracovních
hodin stanovených zvláštním předpisem5) připadajících na týž
kalendářní rok. Výši základu daně z příjmů fyzických osob
prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu
vykonávajícího správu daně, jež předcházel dni, kdy je nárok na
náhradu uplatňován; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto
způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku
v částce 17 Kčs za hodinu, nejvýše však 136 Kčs za jeden den.
(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou
nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná
vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení
účastníka.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
průměrném výdělku.
4) Zákon č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
5) § 83 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 30
(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo
nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa,
kde se dočasně zdržuje.
(2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní
výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Použil-li
účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada
podle zvláštního právního předpisu.6)
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
§ 31
(1) Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného
hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.
(2) Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo
pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního
veřejného hromadného dopravního prostředku.
§ 32
Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního
předpisu.6)
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
§ 33
(1) Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty
na výdělku a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo
jeho zástupce, který není advokátem nebo komerčním právníkem, pro
určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení
nákladů nutného průvodce (§ 29 odst. 4), jakož i pro určení výše
svědečného užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.
(2) O náhradách poskytovaných znalcům a tlumočníkům platí
zvláštní předpisy.
ČÁST SEDMÁ
Konkursní řízení
§ 34
(1) Soud ustaví správcem konkursní podstaty, předběžným
správcem, zvláštním správcem, vyrovnacím správcem nebo zástupcem
správce osobu zapsanou v seznamu správců podle zvláštního
předpisu7) s přihlédnutím k sídlu nebo trvalému pobytu takové
osoby ve vztahu k sídlu dlužníkova podniku nebo místu podnikání
dlužníka.
(2) Při výběru správce uvedeného v odstavci 1 soud dbá, aby
povaha případu byla přiměřená jeho schopnostem.
------------------------------------------------------------------
7) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění
vyhlášky č. 583/1992 Sb. a vyhlášky č. 277/1996 Sb.
§ 34a
Správce konkursní podstaty (dále jen "správce") uvede
v seznamu přihlášených pohledávek v konkursním řízení zvlášť
pohledávky s právem na oddělené uspokojení [§ 28 zákona
č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen "zákon o konkursu a vyrovnání")], pohledávky
první třídy (§ 32 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání)
a pohledávky druhé třídy (§ 32 odst. 4 zákona o konkursu
a vyrovnání).
§ 34b
(1) V písemné výzvě k uplatnění popřené nevykonatelné
pohledávky (§ 23 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání) musí být
uvedeno, komu je určena, kdo ji činí, které konkursní věci se týká
(označením úpadce, soudu, který prohlásil konkurs, a spisové
značky, pod kterou se konkursní věc u tohoto soudu vede), a musí
být podepsána a datována. Výzva musí dále obsahovat jméno,
příjmení a bydliště (jde-li o právnickou osobu, její obchodní
jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) popírajícího
konkursního věřitele, údaj o výši přihlášené pohledávky a o tom,
zda ji konkursní věřitel popřel co do pravosti, výše nebo pořadí.
U pohledávky popřené co do výše musí být ve výzvě uvedeno, v jaké
výši ji konkursní věřitel popřel, a u pohledávky popřené co do
pořadí musí být ve výzvě uvedeno, jaké pořadí má pohledávka podle
popírajícího konkursního věřitele.
(2) Výzva musí rovněž obsahovat poučení, že nepodá-li
konkursní věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, do
30 dnů od doručení výzvy u soudu, který prohlásil konkurs, vůči
správci konkursní podstaty a všem popírajícím konkursním věřitelům
žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, nebude
k pohledávce popřené co do pravosti nadále v konkursu přihlíženo;
pohledávka popřená co do výše se bude pokládat za zjištěnou pouze
ohledně částky, která nebyla popřena, a pohledávka popřená co do
pořadí bude mít pořadí, které při popření uvedl popírající
konkursní věřitel. Ve výzvě musí být obsaženo i poučení, že
konkursní věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se
v podané žalobě může dovolávat jen právního důvodu uvedeného
v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku může uplatnit
jen do výše uvedené v přihlášce (§ 23 odst. 2 zákona o konkursu
a vyrovnání), jakož i poučení podle § 24 odst. 4 zákona o konkursu
a vyrovnání.
§ 34c
(1) Jakmile soud doručí správci stejnopis přihlášky včetně
příloh, správce založí na každý stejnopis přihlášky spolu
s přílohami, které k němu náležejí, samostatný spis. Do tohoto
spisu správce též zaznamenává všechny úkony, které ve věci
provedl, a zakládá do něj doklady o doručení písemností.
(2) Správce po uplynutí pěti měsíců od právní moci usnesení
o zrušení konkursu skartuje kopie listin a vyzve ty, jimž náležejí
originály listin, aby si je u něj vyzvedli ve lhůtě 30 dnů
s poučením, že po marném uplynutí této lhůty listiny skartuje.
Bylo-li proti usnesení o zrušení konkursu podáno dovolání nebo
žaloba pro zmatečnost, provede správce tyto úkony až po skončení
příslušného řízení a jen tehdy, nebude-li napadené usnesení
zrušeno.
§ 34d
Správce do konce lhůty uvedené v § 13 odst. 2 písm. c) zákona
o konkursu a vyrovnání oznámí příslušnému soudu, kde a kdy jsou
účastníci oprávněni u něj nahlížet do seznamu přihlášených
pohledávek, který vyhotoví, a do dokladů o těchto pohledávkách.
§ 34e
(1) Doručuje-li správce písemnosti týkající se konkursního
nebo vyrovnacího řízení osobně, má při tom postavení soudního
doručovatele.
(2) Písemnosti doručované držitelem poštovní licence správce
zasílá, je-li pro konkursní nebo vyrovnací řízení třeba doklad
o doručení písemnosti, jako doporučenou zásilku s doručenkou
a poznámkou "do vlastních rukou".
(3) Nepodaří-li se správci písemnost doručit osobně nebo
prostřednictvím držitele poštovní licence, může požádat o doručení
soud, u něhož je vedeno příslušné konkursní nebo vyrovnací
řízení.
ČÁST OSMÁ
Výkon některých rozhodnutí
v trestním řízení
§ 35
zrušen
§ 36
Peněžitá záruka
(1) Přijme-li soud nabídku peněžité záruky (§ 73a tr. ř.),
stanoví současně podle povahy věci lhůtu, do které musí být
peněžitá záruka složena. V nutných případech umožní obviněnému
nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu.
Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na
depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí
měně.
(2) Je-li obviněný ve vazbě a soud přijme nabídku peněžité
záruky, propustí jej z vazby ihned poté, kdy byla peněžitá záruka
na účet soudu složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku
lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.
§ 37
Opatření k nařízení výkonu trestu
odnětí svobody
(1) Jestliže odsouzený bez dostatečné omluvy nenastoupí ve
stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo je-li obava, že
uprchne, přikáže předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl
dodán k výkonu trestu do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3
věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to
na příkazu k dodání do výkonu trestu výslovně uvede s tím, že je
nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr.
ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody se zašle
okresnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.
(2) Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány
policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu
trestu, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odvolat, a to u
toho orgánu policie, kterému byl zaslán.
(3) U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení
výkonu trestu odnětí svobody postupuje podle zvláštního
předpisu.9)
(4) Vykonává-li odsouzený vojenskou základní nebo náhradní
službu, vyzve ho předseda senátu (samosoudce) k nástupu výkonu
trestu odnětí svobody prostřednictvím velitele (náčelníka) útvaru,
kde odsouzený vykonává vojenskou službu. Příslušného velitele nebo
náčelníka předseda senátu zároveň požádá, aby zajistil nástup
trestu odsouzeného a učinil další potřebná opatření podle
příslušných služebních předpisů.
(5) U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově,
zašle soud nařízení výkonu trestu odnětí svobody ústavu, v kterém
je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestu dodán pracovníkem
ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu
(samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestu okresní
ředitelství Policie České republiky, v jehož obvodu je ústav.
(6) Nápravně výchovný ústav pro mladistvé sdělí u trestů
odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před
předpokládaným dnem skončení výkonu trestu odnětí svobody
výchovnému nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do
výkonu trestu, výsledky převýchovy mladistvého výkonem trestu z
hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného
umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.
(7) Věznice, popřípadě nápravně výchovný ústav, vrátí soudu
jedno vyhotovení nařízení výkonu trestu odnětí svobody s
potvrzením, že odsouzený nastoupil trest, nebo oznámí bez průtahu
soudu, že trest ve stanovené lhůtě nastoupen nebyl. Je-li
odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody, potvrdí nápravně
výchovný ústav příjem nařízení výkonu trestu na jednom jeho
vyhotovení, uvede, kdy trest bude pravděpodobně nastoupen, a vrátí
je neprodleně soudu. O přemístění odsouzeného do jiného nápravně
výchovného ústavu, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a
dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu, o podmíněném
propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu
uloženého trestu, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu
propuštěn na svobodu, podá nápravně výchovný ústav, v němž
odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v
prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též
soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.
------------------------------------------------------------------
9) Instrukce ministerstva spravedlnosti České republiky č.
1000/89-L, kterou se upravuje styk s cizinou v oblasti právních
vztahů a účast cizinců v řízení.
§ 38
Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí
svobody a výkon trestu obecně prospěšných prací
(1) Byl-li povolen podmíněný odklad výkonu trestu odnětí
svobody za současného přijetí záruky zájmového sdružení občanů za
nápravu obviněného, nebo soud o výchovné spolupůsobení takové
zájmové sdružení požádal, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle
§ 329 odst. 1 tr. ř. zájmovému sdružení občanů tak sdělí, zda a
jaká omezení podle § 59 odst. 2 trestního zákona (dále jen "tr.
zák.") byla obviněnému uložena. Zároveň je požádá, aby podle
obsahu těchto omezení zaměřilo své výchovné působení, sledovalo,
zda obviněný omezení dodržuje a podalo soudu ihned zprávu o jejich
případném porušování. Rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání
nebo bydliště obviněného.
(2) Stejně soud postupuje i v případě, požádá-li zájmové
sdružení občanů o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 2
tr.ř.
(3) V případě, kdy byl uložen trest obecně prospěšných prací,
postupuje soud přiměřeně podle odstavce 1.
§ 39
Podmíněné propuštění z výkonu trestu
odnětí svobody
Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného
propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody.
§ 40
zrušen
§ 41
Výkon ochranného léčení ústavního
(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního zašle
předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému
podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení
vykonáno, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem rozhodnutí,
kterým bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou
zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den,
kdy má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu
zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného
léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za
podmínek § 72 odst. 5 tr. zák. může dojít jen na podkladě
pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se
ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto soudu byla
neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé z
těchto opatření. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo
soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které
bylo ochranné léčení uloženo, nastoupila ve stanovenou dobu jeho
výkon.
(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo
ochranné léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném
zdravotnickém zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba
způsobilá k právním úkonům, učiní tak prostřednictvím jejího
zákonného zástupce. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení
vykonáno, není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout
potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. U vojáků základní
nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje
prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém
odsouzený vykonává vojenskou službu.
(3) Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení
ústavního ve stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své
okolí, požádá předseda senátu (samosoudce) o její dodání do
zdravotnického zařízení okresní ředitelství policie podle místa
bydliště (pobytu) osoby.
§ 42
Výkon ochranného léčení ambulantního
(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního zašle
předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému
pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo
ochranné léčení uloženo, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním
opisem rozhodnutí, kterým bylo uloženo. Po dohodě se správou
zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) dobu,
do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato.
Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu
soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na
formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit ochrannému
léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na svobodě
nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k
povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu
ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické
zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít
za podmínek uvedených v § 72 odst. 5 tr. zák. jen na podkladě
pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se
ochranné léčení vykonává. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení
sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba,
které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby
přihlásila k jeho výkonu.
(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo
ochranné léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu
přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení nejpozději do
stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak
neučiní. Není-li tato osoba způsobilá k právním úkonům, učiní tak
prostřednictvím jejího zákonného zástupce. U vojáků základní nebo
náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje
prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém
odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného
velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu
ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle
pokynů zdravotnického zařízení.
§ 43
Výkon ochranného léčení ve výkonu trestu
odnětí svobody
(1) Jestliže v průběhu výkonu trestu odnětí svobody nebylo
rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení, které tu mělo
být vykonáno (§ 72 odst. 6 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z
výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo takové
léčení ukončeno (§ 72 odst. 5 tr. zák.), podá nápravně výchovný
ústav dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu
odnětí svobody okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení
vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže
účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí
svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve
zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.
(2) Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody
předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného
léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl,
dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu
ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu
trestu odnětí svobody. Nedojde-li k předání odsouzeného do dalšího
výkonu ochranného léčení, nápravně výchovný ústav jej propustí a
nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s
přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním
průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.
§ 44
Výkon ochranné výchovy
(1) Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné
výchovy započato, zašle soud ve dvojím vyhotovení nařízení jeho
výkonu a opis rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena,
opatření doložkou o právní moci. Výkon tohoto rozhodnutí provádí
soud za účasti orgánů příslušných okresních úřadů. Výchovné
zařízení, v němž bylo s výkonem ochranné výchovy započato, potvrdí
její nástup na jednom vyhotovení nařízení ochranné výchovy a vrátí
je soudu.
(2) Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává,
podává soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném
umístění mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o
propuštění chovance z ochranné výchovy nebo o tom, že byl
předveden k výkonu trestu odnětí svobody.
ČÁST DEVÁTÁ
Výkon rozhodnutí v občanskoprávních
věcech
Oddíl první
Obecná ustanovení
§ 45
(1) O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje a další
řízení koná samosoudce nebo v rozsahu svých oprávnění vyšší soudní
úředník, popřípadě v rozsahu pověření jiný zaměstnanec soudu.
(2) Úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí, provádějí
zaměstnanci určení k tomu rozvrhem práce (vykonavatelé).
Jednoduchými úkony mohou být pověřeni předsedou soudu i jiní
zaměstnanci.
(3) Vykonavatelé jsou vázáni příkazy soudce nebo vyššího
soudního úředníka; v případě potřeby si vyžádají od soudce nebo
vyššího soudního úředníka pokyny.
§ 46
Působnost vykonavatelů
(1) Vykonavatelé jsou oprávněni přijmout od povinného plnění,
zprostředkovat vzájemné plnění oprávněného, které souvisí s
výkonem rozhodnutí a v případech stanovených zákonem provádějí
všechny úkony, jichž je k výkonu rozhodnutí třeba.
(2) Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony:
a) prohlídku povinného a prohlídku jeho místností, skříní a jiných
schránek (§ 325a o. s. ř.),
b) soupis movitých věcí (§ 326 o. s. ř.),
c) prodej věcí, které se rychle kazí, mimo dražbu (§ 326b
o. s. ř.),
d) zajištění sepsaných věcí (§ 327 odst. 1 a 2 o. s. ř.),
e) označení sepsaných věcí, které nebyly zajištěny (§ 327 odst. 3
o. s. ř.),
f) odhad sepsaných movitých věcí, nebyl-li přibrán znalec (§ 328
o. s. ř.),
g) prodej sepsaných věcí v dražbě (§ 328b o. s. ř.),
h) vydání výtěžku z prodaných věcí oprávněným nebo jiným
věřitelům, popř. složení výtěžku u soudu (§ 331 a 331a
o. s. ř.),
i) výběr vymáhané částky z vkladní knížky nebo jí obdobné jiné
formy vkladu a úkony potřebné k uplatnění práv z vkladních
listů, akcií, směnky, šeku, jiného listinného cenného papíru
nebo jiné listiny, jejíž předložení je třeba k uplatnění práva
(§ 334 o. s. ř.),
j) úkony potřebné ke zpeněžení sepsaných zaknihovaných
a imobilizovaných cenných papírů (§ 334a o. s. ř.),
k) vyklizení nemovitostí, staveb, bytů a jiných místností,
odevzdání vyklizených věcí povinnému nebo zletilému příslušníku
jeho domácnosti, předání vyklizených věcí do úschovy obci nebo
jinému vhodnému schovateli, uložení klíče od bytové náhrady
u orgánu obce nebo u soudu, prodej nevyzvednutých věcí
a rozdělení výtěžku tohoto prodeje (§ 340 až 344 o. s. ř.),
l) odebrání movitých věcí se vším, co k nim patří, povinnému nebo
tomu, kdo je ochoten je vydat, a jejich odevzdání oprávněnému
(§ 345 o. s. ř.),
m) provedení výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření
(§ 273a odst. 2 o. s. ř.),
n) prodej movitých věcí při likvidaci dědictví prováděný podle
ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí (§ 175u
odst. 1 o. s. ř.).
§ 47
Vyrozumění účastníka o výkonu
(1) Vykonavatel vždy vyrozumí oprávněného, kdy a kde bude
jednotlivý úkol proveden.
(2) Vykonavatel nesmí povinného vyrozumět o nastávajícím
úkonu dříve, než přijde na místo úkonu, ani způsobit, aby se o tom
povinný předem dozvěděl, ledaže je vyrozumění povinného před
úkonem výslovně předepsáno.
(3) Nedostaví-li se oprávněný ve stanovenou dobu na místo,
kde má být úkon výkonu rozhodnutí vykonán, provede se úkon v jeho
nepřítomnosti, pokud zákon nestanoví, že výkon rozhodnutí lze
provést jen za přítomnosti oprávněného nebo jeho zástupce.
§ 48
Opatření k zachování pořádku při
výkonu rozhodnutí
Vykonavatel je oprávněn učinit opatření, jichž je třeba, aby
byl při provádění výkonu rozhodnutí zachován pořádek. Osoby, které
hrubě ruší výkon, může vykázat z místa jeho provádění. Jsou-li pro
to důvody stanovené zvláštním předpisem,10) může požádat nejbližší
policejní orgán o poskytnutí ochrany.
------------------------------------------------------------------
10) § 44 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
§ 49
Protokol o úkonu
(1) O každém úkonu sepíše vykonavatel stručný protokol.
(2) Protokol má zejména obsahovat:
a) označení soudu,
b) místo, čas a předmět úkonu,
c) jména a příjmení zaměstnanců soudu, kteří se zúčastnili
úkonu, jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců
a jména a příjmení dalších osob, které jsou úkonu podle § 53 a
54 přítomny,
d) stručné, výstižné vylíčení průběhu úkonu, zejména podané
návrhy,
e) doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiných
písemností (§ 28a),
f) zjištění jména, příjmení a adresy manžela povinného nebo
spoluvlastníků povinného.
(3) Protokol musí být sepsán při skončení úkonu a pokud možno
ještě na místě úkonu. Kromě vykonavatele podepíší protokol
účastníci, jejich zástupci, dále ti, kteří potvrzují příjem peněz
nebo věcí, a občané přibraní k úkonu; dále podepíší protokol ti,
jejichž prohlášení je nutno uvést v protokolu.
(4) Výjimečně může vykonavatel sepsat protokol dodatečně
podle poznámek učiněných při úkonu; protokol pak podepíše sám.
Takto nelze postupovat, má-li být protokolem osvědčen příjem peněz
nebo věcí nebo má-li protokol podepsat občan přibraný k úkonu nebo
ten, jehož prohlášení je třeba uvést v protokolu.
(5) Jestliže se účastník nebo jeho zástupce vzdálí před
podpisem, poznamená se to v protokolu; odepře-li podpis, poznamená
se to v protokolu a vyznačí se důvody, které uvedl.
Oddíl druhý
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
§ 50
Soupis
(1) Sepsány mohou být movité věci, které jsou v bytě, sídle,
místě podnikání nebo na jiném místě, kde má povinný své věci
umístěny, jakož i věci povinného, které má u sebe někdo jiný,
jestliže byly současně vykonavateli odevzdány. Vykonavatel
nesepíše věci, o nichž je nepochybné, že na místo soupisu byly
přineseny těmi, kdo jsou tam pouze na návštěvě. Sepsány nemohou
být movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti.
(2) Vykonavatel sepíše především hotové peníze, cennosti
a jiné věci, které lze snadno prodat a které může povinný nejspíše
postrádat. Věci se sepíší v takovém rozsahu, v jakém výtěžek
z jejich prodeje zřejmě postačí k uspokojení vymáhané pohledávky.
Byl-li výkon rozhodnutí nařízen prodejem jen určitých věcí, lze
sepsat jen tyto věci.
(3) Sepsány nemohou být věci, o nichž to výslovně prohlásí
oprávněný. Prohlášení oprávněného se uvede v protokolu.
§ 51
Práva jiných osob
(1) Tvrdí-li manžel povinného nebo jiná osoba, že má k věcem
právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí, nebo tvrdí-li povinný,
že věci náležejí někomu jinému nebo jsou vyňaty z výkonu
rozhodnutí, provede vykonavatel přesto jejich soupis, pokud nejsou
jiné postižitelné věci postačující k úhradě nároku
s příslušenstvím.
(2) Tvrzení povinného nebo někoho jiného podle odstavce 1 je
třeba poznamenat v protokolu. Přitom uvede vykonavatel jméno,
příjmení, zaměstnání a bydliště této osoby a právní důvod, ze
kterého je uplatňováno právo na vyloučení věci z výkonu
rozhodnutí. Vykonavatel je kromě toho povinen dát poučení, jakým
způsobem lze tvrzená práva uplatnit (§ 267 o.s.ř.).
§ 52
Označení věcí
(1) Věci, které nebyly zajištěny, vykonavatel ponechá na
místě, kde byly sepsány, a označí je štítkem nebo nálepkou.
Označení je třeba na věc umístit tak, aby tím věc nebyla poškozena
a aby bylo možné věc nadále užívat k účelu, jemuž slouží. Označení
musí být na věci připevněno tak, aby nemohlo být odstraněno bez
jeho poškození nebo znehodnocení.
(2) V označení se uvede, který soud věc sepsal, kdo je
oprávněným, spisová značka věci, den soupisu a pořadové číslo, pod
nímž byla věc pojata do soupisu.
(3) Označení bude z věci odstraněno, jakmile věc bude
prodána, vyloučena z výkonu rozhodnutí nebo vyloučena ze soupisu,
výkon rozhodnutí zastaven nebo dražba skončena podle § 330
odst. 1 o. s. ř.
§ 53
Prohlídka bytu a jiných místností povinného
a osobní prohlídka povinného
(1) Vyžaduje-li zjednání přístupu do bytu nebo jiné místnosti
povinného nebo k bytu povinného nebo jiné jeho místnosti otevření
dveří, přibere vykonavatel k otevření zámku zámečníka. Po skončení
prohlídky musí být dveře opět uzamčeny a klíče od zámku předány
dotčeným osobám, popřípadě musí být vyrozuměny, kde si mohou klíče
od zámku vyzvednout.
(2) K otevření skříně nebo jiné schránky povinného je třeba
přibrat zámečníka. Je-li to možné, po otevření se skříně nebo jiné
schránky opět uzavřou.
(3) Osobní prohlídku povinného je třeba provádět šetrně,
zejména jde-li o prohlídku šatů, které má povinný na sobě.
Není-li vykonavatel stejného pohlaví jako povinný, přibere si
k prohlídce šatů osobu stejného pohlaví jako povinný, která
prohlídku provede.
§ 54
Přibrání nezúčastněného občana
Je-li to potřebné, vykonavatel přibere k provádění prohlídky
a soupisu věcí nezúčastněného občana a v protokolu uvede jeho
jméno, příjmení a adresu; občan protokol spolupodepíše. Přibraného
občana je třeba zavázat slibem, že zachová mlčenlivost o tom,
s čím se seznámil při úkonu, pokud nebude této povinnosti
zproštěn; v protokole o úkonu se vyznačí, že se tak stalo [§ 49
odst. 2 písm. c)].
§ 55
Věci povinného u jiné osoby
(1) Jsou-li věci povinného u někoho jiného a ten není ochoten
je vydat, nesmí vykonavatel takové věcí pojmout do soupisu.
(2) Odepře-li někdo věc vydat nebo popře-li vůbec, že věc má,
omezí se úkon na to, že se takové prohlášení pojme do protokolu.
Kdo učinil takové prohlášení, podepíše protokol o úkonu.
§ 56
Soupis věcí
(1) V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly
a stručně se popíší.
(2) V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména,
a) pro které oprávněné se soupis provádí,
b) jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí zřejmě
dosáhnout,
c) zda sepsané věci nebyly již podle označení, prohlášení
povinného nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy
při výkonu rozhodnutí prováděném soudem nebo jiným státním
orgánem,
d) které ze sepsaných věcí byly zajištěny a které byly ponechány
na místě a označeny,
e) zda věc byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění
závazku povinného a kdo je oprávněným z těchto práv,
f) jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní,
majetkové a rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro
posouzení postižitelnosti jednotlivých věcí,
g) zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky
oprávněného, včetně příslušenství.
(3) Při soupisu se věci popíší takovým způsobem, aby bylo
možno zjistit jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.
(4) Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele,
lze ji až do prodeje v dražbě pojmout do soupisu věcí ve prospěch
jiného věřitele.
(5) Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř.
nepodléhá výkonu rozhodnutí, může ji vykonavatel vyloučit ze
soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla
sepsána.".
§ 57
Postup při soupisu devizových hodnot,
zlata a zlatých mincí
(1) Devizové hodnoty11) vykonavatel převezme a odevzdá
neprodleně soudu, který je urychleně nabídne devizovému místu11a)
ke koupi.
(2) Zlato v jiné formě než ve slitcích světově
obchodovatelných12) a zlaté mince se sepíší a prodají ve dražbě.
------------------------------------------------------------------
11) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
11a) § 1 písm. m) zákona č. 219/1995 Sb.
12) § 1 písm. e) zákona č. 219/1995 Sb.
§ 58
Zajištění movitých věcí
(1) Navrhne-li to oprávněný, převezmou se sepsané movité věci
a uloží se u vhodného schovatele. Pokud se sepsané věci k tomu
hodí, uloží se u soudu. Se souhlasem oprávněného a povinného lze
sepsané věci též uložit do místnosti povinného nebo oprávněného,
která se uzamkne a klíč se uloží u soudu.
(2) Pokud si zajištění věcí vyžádá náklady, provede
vykonavatel jejich zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto
náklady zálohu.
§ 59
Dražba movitých věcí
(1) Při dražbě movité věci mohou dražitelé zvyšovat podání
nejméně o 50 Kčs. To neplatí, jde-li o věc, jejíž vyvolaná cena je
nižší.
(2) Dražba movité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání
slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání,
vykonavatel upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání,
udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep.
(3) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce
2 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, vykonavatel udělí
příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
§ 59a
Postup při soupisu vkladních knížek, vkladních listů
a jiných forem vkladů, cenných papírů a listin,
jejichž předložení je třeba k uplatnění práva
(1) Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie,
směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry a jiné listiny,
jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, vykonavatel sepíše,
i bez návrhu je vždy odebere povinnému a odevzdá je u soudu.
(2) O soupisu vkladních knížek a jiných podobných forem
vkladů znějících na jméno vyrozumí soud právnické osoby, které je
vystavily.
(3) Výplata z vkladní knížky a jiných podobných forem vkladů,
sepsaných při výkonu rozhodnutí, se provede, i když je vázána
(vinkulována) na heslo, na průkazní lístek, na přivolení třetí
osoby nebo na skutečnost, o které je jisto, že nastane.
(4) Zaknihované nebo imobilizované cenné papíry vykonavatel
sepíše, jakmile se z listin nalezených u povinného, z jeho sdělení
nebo na základě zprávy Střediska cenných papírů nebo orgánu
vedoucího jinou evidenci dozví, že pro povinného jsou takové cenné
papíry evidovány. Ihned po soupisu vykonavatel vyrozumí Středisko
cenných papírů nebo orgán vedoucí jinou evidenci o tom, jaké cenné
papíry byly sepsány a kdy a že povinný s nimi ode dne soupisu
nesmí nakládat.
§ 59b
Zpeněžení cenných papírů
(1) Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné
listinné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je
třeba k uplatnění práva, vykonavatel neprodleně odevzdá soudci
nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi, aby
posoudil, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva
z listiny, a vyžádá si jeho pokyn pro další postup.
(2) Je-li nutno právo uplatnit návrhem u soudu nebo jiného
orgánu, učiní tak vykonavatel jménem státu. Za stát jedná před
soudem nebo jiným orgánem vykonavatel; je přitom vázán pokyny
soudce.
(3) Zpeněžení hodnot uvedených v odstavci 1 a zaknihovaných
nebo imobilizovaných cenných papírů provede vykonavatel způsobem,
který určí soudce.
§ 59c
Hotové peníze
(1) Nalezne-li vykonavatel při soupisu hotové peníze
přesahující 1 000 Kč, uvede je v soupisu, povinnému je odebere
a odevzdá je u soudu. Povinnému na odebranou částku současně
vystaví potvrzení.
(2) Je-li povinný ochoten dobrovolně zaplatit vymáhanou
pohledávku zcela nebo zčásti, avšak oprávněný není přítomen,
převezme vykonavatel hotové peníze, uvede to v protokolu o soupisu
a odevzdá je oprávněnému. Na odevzdanou částku vykonavatel vystaví
povinnému potvrzení.
(3) Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné
směnky nebo šeku. Při částečném placení splatné směnky nebo šeku
vyznačí se to na listině a tomu, kdo platil, vydá se potvrzení.
Byla-li zaplacena celá pohledávka, vydá se tomu, kdo platil,
listina opatřená potvrzením o zaplacení.
Oddíl třetí
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti
§ 60
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci
musí obsahovat přesné označení nemovitosti, která má být prodána,
a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na
příslušenství a součásti nemovitosti, včetně movitých věcí, které
tvoří příslušenství nemovitosti.
§ 61
V bytě nacházejícím se v prodávané nemovitosti může být
uskutečněna dražba, jen když v něm jsou vhodné prostory
a souhlasí-li s tím všechny osoby, které v něm trvale bydlí.
§ 62
(1) Při dražbě nemovité věci (§ 336i až 336j o.s.ř.) mohou
dražitelé zvyšovat podání nejméně o 1000 Kčs. Dražba nemovité věci
pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé, podruhé" činí
vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní
dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání
slovy "potřetí" příklep.
(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce
1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep
tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
§ 63
(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem
nemovitosti se vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo
zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ní
byla vyvěšena dražební vyhláška.
(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den,
kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě
nemovitosti.
(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední
desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení
rozvrhového jednání.
(4) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti zastaven,
sejmou se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna
rozhodnutí, která se týkají této nemovitosti.
Prodej podniku
§ 63a
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku musí
obsahovat přesné označení podniku, který má být prodán,
a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na všechny
věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování
podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit,
a to podle stavu, jaký tu bude ke dni příklepu.
§ 63b
(1) Správcem podniku ustanoví soud zpravidla osobu zapsanou
v seznamu správců konkursní podstaty podle zvláštního právního
předpisu7) s přihlédnutím k sídlu nebo bydlišti takové osoby ve
vztahu k místu, kde je prodávaný podnik. Jinou osobu soud ustanoví
správcem, není-li tu vhodná osoba zapsaná v seznamu správců
konkursní podstaty, jestliže splňuje podmínky pro zapsání do
seznamu správců konkursní podstaty podle zvláštního právního
předpisu7) a jestliže s ustanovením správcem podniku souhlasí.
(2) Při výběru správce podniku soud dbá, aby povaha případu
byla přiměřená jeho schopnostem.
------------------------------------------------------------------
7) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění
vyhlášky č. 583/1992 Sb. a vyhlášky č. 277/1996 Sb.
§ 63c
V prodávaném podniku může být uskutečněna dražba, jen když
v něm jsou vhodné prostory a nebude-li tím narušen provoz podniku.
§ 63d
(1) Při dražbě podniku (§ 338w a 338x o. s. ř.) mohou
dražitelé zvyšovat podání nejméně o částku, která se rovná 5 %
nejnižšího podání. Dražba podniku pokračuje, dokud dražitelé na
vyzvání slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další
podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší
podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep.
(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle
odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí
příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.
§ 63e
(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku se
vyvěsí na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo
právní moci, a sejme se z ní v den, kdy na ni byla vyvěšena
dražební vyhláška.
(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den,
kdy byla vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě
podniku.
(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední
desce soudu, jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení
rozvrhového jednání.
(4) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem podniku zastaven, sejmou
se po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí,
která se týkají tohoto podniku.
Oddíl čtvrtý
Výkon rozhodnutí vyklizením
§ 64
O provedení výkonu vyrozumí vykonavatel vlastníka domu, v
němž je bytová náhrada nebo přístřeší.
§ 65
Zjistí-li vykonavatel při vyklizení nemovitosti, stavby, bytu
nebo místnosti (dále jen "vyklizení bytu"), že ten, kdo má být
vyklizen, je pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu
v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by výkon
vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není
provedení výkonu přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře
anebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení,
vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.
§ 66
(1) Jde-li o vyklizení bytu se zajištěním bytové náhrady nebo
přístřeší, postupuje vykonavatel podle § 341 odst. 1 o. s. ř.
s tím, že odstraněné věci přestěhuje do určené bytové náhrady
(přístřeší). Pokud zjistí, že bytová náhrada (přístřeší) není pro
povinného zajištěna, upustí od provedení výkonu, tuto skutečnost
uvede v protokolu o úkonu a předloží spis soudci k dalšímu
opatření.
(2) Nevyzvedne-li si povinný ani žádný ze zletilých
příslušníků jeho domácnosti klíče od bytové náhrady, které byly
uloženy u soudu nebo u orgánu obce, do šesti měsíců poté, co byl
povinný o tomto uložení vyrozuměn, vrátí soud klíče tomu, kdo je
vykonavateli poskytl.
Oddíl pátý
Jiné způsoby výkonu rozhodnutí
§ 67
Odebrání movitých věcí povinnému
(1) Výkon rozhodnutí, kterým se ukládá, aby povinný vydal
nebo dodal oprávněnému věc, provede se tím, že vykonavatel ji
odejme spolu s příslušnými doklady povinnému nebo tomu, kdo ji má
u sebe a je ochoten ji vydat a odevzdá ji oprávněnému (§ 345
o.s.ř.). Nenajde-li vykonavatel věc u povinného, zjistí dotazem,
kde věc je, popřípadě co se s ní stalo.
(2) Je-li předmětem výkonu rozhodnutí motorové vozidlo,
vyrozumí vykonavatel příslušný dopravní inspektorát, u něhož je
toto motorové vozidlo zapsáno v evidenci.
(3) Vyžaduje-li účel výkonu rozhodnutí, aby byla provedena
osobní prohlídka povinného nebo prohlídka jeho bytu nebo jiných
místností jím užívaných, postupuje se obdobně podle § 53.
§ 68
zrušen
§ 69
zrušen
§ 70
Výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy nebo z pracovní
odměny osob ve výkonu trestu odnětí svobody
nebo ve vazbě k vymáhání výživného
(1) Je-li k vymáhání výživného nařizován výkon rozhodnutí
srážkami ze mzdy nebo u osob ve výkonu trestu odnětí svobody anebo
ve vazbě srážkami z pracovní odměny, uvede se v usnesení též jméno
a příjmení, rodné číslo a data narození všech oprávněných a kolik
připadá z vymáhané částky na jednotlivé z nich. Přitom je nutno
uvést přesnou adresu osoby, k jejímž rukám má být výživné
poukazováno.
(2) Je-li povinná osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo
ve vazbě, je nutno v usnesení uvést též její data narození.
Oddíl šestý
Dohled nad nezletilými, ústavní výchova, pěstounská
péče a dohled nad opatrovníkem osob zbavených
způsobilosti k právním úkonům nebo omezených
ve způsobilosti k právním úkonům
§ 71
(1) U nezletilých, nad nimiž soud nařídil dohled, vyžaduje
soud prvního stupně v pravidelných obdobích, nejméně jednou za
šest měsíců, zprávy o výchově nezletilého a jeho chování od
příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školy nebo
internátu, popřípadě požádá při nařízení dohledu o pravidelné
podávání takových zpráv v určených obdobích.
(2) Byla-li nařízena ústavní výchova, nutná k převýchově
nezletilého, vyžádá si soud prvního stupně od výchovného zařízení
podle potřeby, nejméně však jednou ročně, zprávu o postupu
převýchovy nezletilého, popřípadě se přesvědčuje o postupu
převýchovy nezletilých občasnými návštěvami soudce ve výchovných
zařízeních, anebo požádá o pravidelné podávání takových zpráv v
určených obdobích. Přitom soud též požádá, aby mu bylo oznámeno
každé přemístění nezletilého do jiného výchovného zařízení. Může
též požádat soud, v jehož obvodu se vykonává ústavní výchova, aby
se soudce návštěvou ve výchovném zařízení přesvědčil o postupu
převýchovy a podal dožadujícímu soudu zprávu o výsledku návštěvy.
§ 72
(1) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče, uloží soud
pěstounovi, aby v určených obdobích, nejméně jednou ročně, podal
soudu zprávu o svěřeném dítěti, zejména o jeho zdravotním stavu a
postupu výchovy.
(2) Vyžaduje-li to stav dítěte, vyžádá si soud od orgánu
sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu je dítě v pěstounské
péči, zprávu, jak je pěstounská péče vykonávána.
§ 73
Byl-li osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo
omezené ve způsobilosti k právním úkonům ustanoven soudem
opatrovník, uloží soud opatrovníkovi, aby podával podle potřeby,
nejméně však jedenkrát ročně, zprávu o majetku opatrovance a o
tom, jak je o něj pečováno. Údaje obsažené ve zprávě opatrovníka
věrohodně přezkoumá.
ČÁST DESÁTÁ
Řízení o dědictví
§ 74
Po zahájení řízení pověří soud notáře příslušného podle
§ 99, aby jako soudní komisař (dále jen "soudní komisař") provedl
úkony v řízení o dědictví, a postoupí mu spis.
§ 75
Soudní komisař provede v Centrální evidenci závětí, vedené
Notářskou komorou České republiky (dále jen "Komora"), šetření,
zda je evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo
listina o odvolání těchto úkonů (dále jen "závěť") a doklad
o výsledku šetření, opatřený datem vyhotovení a podpisem, založí
do spisu.
§ 76
(1) Zjistí-li se šetřením podle § 75, že zůstavitel zanechal
závěť, soudní komisař zjistí její stav a obsah, je-li závěť u něho
uložena, jinak o provedení tohoto úkonu požádá notáře nebo soud,
u nichž je závěť uložena.
(2) O zjištění stavu a obsahu sepíše ten, u něhož je závěť
uložena, protokol, k němuž připojí ověřený opis nebo ověřenou
kopii závěti, a závěť nebo ověřený opis notářského zápisu o závěti
zašle soudu, který vede řízení o dědictví po zůstaviteli,
k uložení do sbírky prohlášených závětí.
(3) Bylo-li v řízení o dědictví zjištěno, že zůstavitel
zanechal několik závětí, které nejsou totožné, je třeba zjistit
stav a obsah všech; jsou-li totožné, sepíše se o stavu a obsahu
závěti jen jeden protokol, v němž se uvede počet jejich
vyhotovení.
§ 77
(1) Vyjde-li v řízení o dědictví najevo závěť zůstavitele
jinak než způsobem uvedeným v § 75, postupuje soudní komisař podle
§ 76. V protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti uvede, kdo
závěť předal, popřípadě za jakých okolností byla nalezena.
(2) V případě, že se soudní komisař v průběhu řízení
o dědictví dozví o tom, že zůstavitel pravděpodobně zanechal
závěť, provede šetření za účelem vypátrání místa jejího uložení
nebo osoby, která ji má v držení. Držitele závěti vyzve, aby mu
závěť neprodleně odevzdal.
(3) Soudní komisař zjistí stav a obsah i takové listiny,
o jejíž povaze jako závěti má pochybnosti, jestliže ten, kdo ji
předal, prohlásil, že v listině je obsažena závěť zůstavitele.
§ 78
(1) Po zjištění stavu a obsahu závěti mohou účastníci
nahlížet do originálu závěti.
(2) Originál závěti, která nebyla zřízena notářským zápisem
o notáře, může soud po zjištění jejího stavu a obsahu zapůjčit
soudu, který vede řízení o sporných skutečnostech týkajících se
závěti, soudu nebo státnímu zastupitelství pro účely trestního
řízení nebo soudnímu komisaři. V takovém případě se do sbírky
prohlášených závětí založí ověřený opis nebo ověřená kopie závěti.
V ověřovací doložce se uvede komu, k jaké spisové značce, kdy
a pod jakou spisovou značkou soudu byl originál závěti zapůjčen.
§ 79
Jestliže závěť zůstavitele vyjde najevo až po skončení řízení
o dědictví, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby,
které by podle ní mohly uplatnit své právo na vydání dědictví. U
listiny o odvolání závěti, listin o vydědění a listin o odvolání
vydědění však soud vyrozumí ty osoby, kterým by dědictví připadlo,
kdyby existence těchto listin vyšla najevo v řízení o dědictví.
§ 80
(1) V rámci neodkladného opatření může soudní komisař vyzvat
toho, kdo má u sebe věci pravděpodobně náležící zůstaviteli, klíč
od bytu zůstavitele, od jiných místností nebo prostor nebo
osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla či jinou listinu
umožňující používání předmětu z dědictví, aby uvedenou věc složil
do úschovy u soudního komisaře.
(2) Dotýká-li se neodkladné opatření důležitých zájmů
účastníků nebo týká-li se třetích osob, anebo byla-li žádost podle
odstavce 1 bezvýsledná, rozhodne o neodkladném opatření soud
usnesením, které doručí všem, jichž se týká.
§ 81
Neodkladné opatření zajištěním motorového vozidla a jiných
věcí, jichž lze užívat jen na základě úředního osvědčení, se
provede uložením příslušných úředních dokladů, popřípadě klíčů do
úschovy u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že
předmět může být ponechán na místě, kde je to dovoleno a které je
vhodné vzhledem k povaze předmětu; jinak soudní komisař předmět
umístí u vhodného schovatele.
§ 82
(1) Neodkladné opatření zapečetění bytu či jiných prostor
zůstavitele provede soudní komisař tak, aby bylo možné zjistit,
zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do těchto prostor.
(2) Zapečetění bytu či jiných prostor nelze provést, nebyl-li
zůstavitel jediným uživatelem těchto prostor nebo brání-li tomu
jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede
v protokolu o úkonu.
(3) O provedení neodkladného opatření podle odstavce 1 sepíše
soudní komisař protokol a podle okolností uvědomí též vlastníka
objektu.
§ 83
(1) Neodkladné opatření soupisem na místě provede soudní
komisař v přítomnosti účastníků. Nejsou-li účastníci přítomni nebo
nejsou-li účastníci známi, lze tento úkon provést jen tehdy,
bude-li soupisu přítomna nezúčastněná osoba jako svědek.
(2) O soupisu se pořídí protokol, ve kterém se sepíší věci,
které jsou v bytě zůstavitele nebo na jiném místě. Cennější věci
se přesně popíší, aby se vyloučila možnost jejich záměny. Tvrdí-li
některý z účastníků, že určitá věc, která je v bytě zůstavitele
nebo na jiném místě, do soupisu nepatří, věc se sice v protokolu
uvede, ale s poznámkou, kdo a jaké nároky si na věc činí. Do
soupisu se nezahrnují věci potřebné k pohřbení zůstavitele a věci
bezcenné.
(3) Koná-li se soupis v prostorách, jež byly dříve
zapečetěny, uvede se v protokolu, v jakém stavu byly uzávěry
shledány a zda nebyly zjištěny stopy neoprávněného vniknutí.
Závěrem protokolu se poznamená, zda byly vstupy po skončení úkonu
znovu zapečetěny.
(4) Jsou-li patrny stopy násilného či jiného neoprávněného
vniknutí do prostor uvedených v odstavci 3, soupis se neprovede a
soudní komisař o tom neprodleně učiní oznámení orgánu Policie
České republiky.
(5) V případě, že objekt je ve stavu, který by osoby
zúčastněné na úkonu ohrožoval na životě, zdraví nebo majetku,
soupis se odloží a soudní komisař učiní o tom neprodleně oznámení
příslušným orgánům, právnickým nebo fyzickým osobám s požadavkem
na opatření, kterými by bylo odstraněno uvedené ohrožení osob
vstupujících k provedení úkonu do objektu.
§ 84
Při provádění neodkladných opatření podle § 79 až 83 lze v
odůvodněných případech požádat o součinnost orgán místní správy.
§ 85
(1) Má-li být proveden zákaz z výplaty z vkladů na vkladní
knížce, běžném či jiném účtu, sdělí soudní komisař bance, u které
je účet veden, že s účtem nesmí být nakládáno bez souhlasu soudu.
V tomto sdělení je třeba uvést údaje potřebné k identifikaci účtu.
(2) Obdobně se postupuje, má-li se provést zákaz úhrady
pohledávky zůstavitele u jiných právnických nebo fyzických osob.
§ 86
Neodkladné opatření svěřením věcí osobní potřeby manželovi
zůstavitele nebo jinému členu domácnosti provede soudní komisař
jen tehdy, jestliže s tím osoba, které mají být věci svěřeny,
souhlasí. O tomto úkonu se sepíše protokol, který obsahuje popis
svěřených věcí a poučení o odpovědnosti za škodu na svěřených
věcech a o povinnosti vydat věci po skončení řízení jejich dědici.
§ 87
Movité věci, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo
nepoměrných nákladů, se soudní komisař pokusí prodat za cenu,
kterou lze bez prodlení dosáhnout.
§ 88
Patří-li do dědictví nemovitosti, soudní komisař si zejména
vyžádá od příslušného katastrálního úřadu výpis z katastru
nemovitostí týkající se věcných práv k těmto nemovitostem. Podle
povahy věci si vyžádá od katastrálního úřadu též identifikaci
parcel.
§ 89
(1) Při zjišťování zůstatku vkladu na vkladní knížce, běžném
nebo jiném účtu je třeba přesně označit organizační složku banky,
kde se vede účet a uvést:
a) u vkladních knížek na jméno, běžných nebo jiných účtů jméno,
příjmení, datum narození a adresu vkladatele, popřípadě další
potřebné údaje;
b) u vkladních knížek na doručitele název a číslo vkladového účtu;
jestliže je to nebytné pro zjištění skutečného stavu věci,
další potřebné údaje.
(2) Stejně se postupuje při zjišťování zůstatků vkladů u
jiných forem spoření.
(3) Nejsou-li u vkladních knížek na doručitele kromě
příslušné organizační složky peněžního ústavu známy údaje potřebné
k identifikaci vkladu podle odstavce 1 písm. b) nebo některý z
nich, uvedou se v dotazu údaje, které by mohly přispět k
identifikaci vkladu. Takovými údaji jsou například údaje o datu
založení vkladní knížky, údaje o výši vkladu k určitému dni, údaje
o výběru vkladu k určitému dni nebo údaje o vinkulaci vkladu.
§ 90
Stav dluhů zatěžujících dědictví se zjistí dotazem u známých
věřitelů. To platí zejména o dluzích zajištěných na nemovitosti
zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti. Jestliže soud
vydá usnesení podle § 175n o.s.ř., zahrnou se do soupisu aktiv a
pasív i další dluhy, které věřitelé ve stanovené lhůtě přihlásili.
§ 91
V řízení o dědictví, v němž soudní komisař ještě nebyl
pověřen prováděním úkonů anebo v němž soudní komisař již tyto
úkony neprovádí (dále jen "doba soudního vyřizování"), činí úkony
podle § 75, až 77 a 82 až 90 soud. Soud činí v této době i úkony
podle § 80 a 81, může však přikázat, aby neodkladná opatření v
nich upravená byla provedena uložením do úschovy u soudu.
§ 92
Soudní komisař může požádat dědice, aby složili zálohu na
odměnu notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové
výdaje.
§ 93
(1) Soudní komisař předkládá soudu návrhy soudních usnesení s
potřebným počtem stejnopisů.
(2) K návrhu usnesení soudu, kterým se řízení končí, soudní
komisař připojí návrhy realizačních poukazů a jiných opatření,
které je třeba učinit po právní moci tohoto usnesení.
§ 93a
(1) Usnesení, kterým se upravuje vedení dědického řízení,
vydává soudní komisař jménem soudu, který jej pověřil, aby provedl
úkony v řízení o dědictví.
(2) V písemném vyhotovení usnesení podle odstavce 1 se uvede,
který soud je vydal, jméno a příjmení soudního komisaře, označení
účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, poučení o tom, zda je
přípustné odvolání, a o lhůtě a místu k jeho podání a den a místo
vydání usnesení. Odůvodnění nemusí obsahovat.
(3) Písemné vyhotovení usnesení podle odstavce 1 podepisuje
soudní komisař a opatří se úředním razítkem notáře.
(4) K vydání usnesení podle odstavce 1 nepotřebuje soudní
komisař souhlas soudu.
(5) Stejnopis usnesení je třeba účastníkům, popřípadě jejich
zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů od jejich vyhlášení nebo
vydání a při jeho doručení se postupuje stejně jako při doručování
jiných soudních písemností; to neplatí, není-li třeba usnesení
doručovat (§ 168 odst. 2 o. s. ř.).
§ 94
(1) Pravomocné usnesení vydané v řízení o dědictví, které se
týká věcných práv k nemovitostem, se doručí příslušnému
katastrálnímu úřadu k provedení zápisu.15) Tomuto úřadu se rovněž
doručí usnesení soudu, kterým došlo k opravě nebo doplnění
původního usnesení týkajícího se věcných práv k nemovitostem.
(2) Dojde-li v důsledku dovolání ke zrušení usnesení soudu
týkajícího se věcných práv k nemovitostem, soud zašle pravomocný
rozsudek příslušného soudu katastrálnímu úřadu k provedení
zápisu,15) jímž se obnoví stav v katastru na stav před vydáním
zrušeného usnesení.
------------------------------------------------------------------
15) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných
věcných práv k nemovitostem.
§ 95
(1) Po právní moci usnesení, jímž bylo projednání dědictví
skončeno, soud zruší zákaz výplaty pohledávek nebo vydání věcí
patřících do dědictví, pokud se tak nestalo již v průběhu řízení.
Učiní tak sdělením těm, kterých se to týká. Stejně postupuje,
jestliže se v průběhu řízení zjistí, že uvedené pohledávky nebo
věci nejsou předmětem dědictví.
(2) Má-li být zrušeno zajištění dědictví, které se dotýká
všech účastníků i třetích osob, soud vydá o tom usnesení, které
doručí všem, jichž se týká. V usnesení se uvede, kterým dnem se
zajištění ruší, a to tak, aby mezi předpokládaným doručením
usnesení a dnem skončení neodkladného opatření uplynula lhůta v
délce nejméně jednoho měsíce.
§ 96
Jestliže do dědictví patřil vklad na vkladní knížce na jméno
nebo na běžném či jiném účtu, soud sdělí bance, komu vklad
připadl. Jde-li o vklad na vkladní knížce na doručitele, z níž je
výplata vázána heslem, které není účastníkům známo, soud sdělí
příslušné pobočce banky, komu má být vklad při předložení nebo v
případě umoření vkladní knížky vyplacen.
§ 96a
(1) Zpeněžení zůstavitelova majetku při likvidaci dědictví
prodejem mimo dražbu provádí soudní komisař. Potřebné úkony
vykonává jako soudní komisař.
(2) Zpeněžení zůstavitelových věcí podle ustanovení
občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem movitých
věcí provede při likvidaci dědictví na žádost soudního komisaře
vykonavatel působící u soudu, který jej pověřil, aby provedl úkony
v řízení o dědictví.
(3) Zpeněžení zůstavitelových věcí podle ustanovení
občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti
provede při likvidaci dědictví soud, který soudního komisaře
pověřil, aby provedl úkony v tomto řízení o dědictví; § 93
odst. 1 tím není dotčen.
§ 97
(1) Při vydávání úschov souvisících s řízením o dědictví se
postupuje podle ustanovení části dvanácté této vyhlášky.
(2) Má-li soud nebo soudní komisař v úschově věci, vkladní
knížky nebo listiny, vydá je soud oprávněnému účastníkovi. Je-li
těchto účastníků několik, vydá soud věci tomu, kdo je má podle
jejich dohody převzít.
§ 98
Přecházejí-li práva na další osoby v důsledku smrti
zůstavitele jinak než děděním,16) soud na požádání příslušných
orgánů, právnických nebo fyzických osob sdělí jména a adresy těch,
jichž se to týká, jsou-li tyto údaje obsaženy ve spise o řízení o
dědictví.
------------------------------------------------------------------
16) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění
pozdějších předpisů (úplné znění č. 451/1992 Sb.).
ČÁST JEDENÁCTÁ
Činnost notářů v řízení o dědictví
§ 99
(1) Rozvrh podle § 175za o.s.ř. (dále jen "rozvrh") se člení
na oddíly podle počtu okresních soudů v obvodu krajského soudu.
(2) Každý oddíl rozvrhu zpracovaný pro příslušný okresní soud
obsahuje zejména:
a) seznam notářských úřadů notářů, kteří v obvodu okresního soudu
působí jako soudní komisaři,
b) způsob rovnoměrného pověření jednotlivých soudních komisařů
úkony v řízení o dědictví,
c) označení notářského úřadu notáře, který bude pověřován úkony v
řízení o dědictví v případech, kdy soudní komisař bude vyloučen
podle § 17a odst.1 o.s.ř. nebo mu bude věc odňata podle § 175zb
odst. 1 o.s.ř.,
d) označení notářského úřadu společníka notáře, vykonává-li soudní
komisař činnost notáře jako společník.
§ 100
Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v
řízení o dědictví může být založen
a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet
obvodů shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu
okresního soudu v závislosti na místě bydliště zůstavitele či
jiném hledisku uvedeném v § 88 odst. 1 písm. k) o.s.ř., nebo
b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři
pověřování úkony v řízení o dědictví v závislosti na časovém
období narození či smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku,
nebo
c) na kombinaci obou systémů.
§ 101
(1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží
nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi
krajského soudu návrh rozvrhu na příští kalendářní rok.
(2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10.
prosince každého kalendářního roku. Rozvrh zašle všem předsedům
okresních soudů a příslušné notářské komoře.
§ 102
(1) Jestliže ministr spravedlnosti České republiky v průběhu
kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad v obvodu
některého okresního soudu, příslušná notářská komora předloží
nejpozději do 15 dnů od tohoto rozhodnutí předsedovi krajského
soudu návrh na změnu rozvrhu v té jeho části, který se týká
okresního soudu, v jehož obvodu došlo ke změně počtu notářských
úřadů.
(2) Předseda krajského soudu vydá rozhodnutí o změně rozvrhu
nejpozději do 20 dnů od předložení návrhu. Rozhodnutí zašle
příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské
komoře.
§ 103
(1) Soudní komisař může písemně pověřit notářského
koncipienta, který je u něho v pracovním poměru, a dalšího
zaměstnance, který je u něho v pracovním poměru a složil
kvalifikační zkoušku,17) aby samostatně prováděl přípravné a dílčí
úkony v řízení o dědictví, zejména šetření podle § 175c o. s. ř.,
předběžné šetření a zjišťování stavu a obsahu závěti.
(2) Soudní komisař může písemně pověřit notářského
koncipienta, který je u něho v pracovním poměru a vykonal
notářskou praxi18) delší než jeden rok, dalšího zaměstnance, který
je u něho v pracovním poměru, složil kvalifikační zkoušku17) a byl
zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň pět let, a
notářského kandidáta, který je u něho v pracovním poměru, aby
samostatně prováděl úkony v řízení o dědictví, nedochází-li v něm
k postupu podle § 175zb o.s.ř. nebo k vrácení věci podle § 175zd
o.s.ř.
(3) Soudní komisař odpovídá za úkony, které byly provedeny na
základě jeho pověření podle odstavce 1 a 2; jde-li o návrhy podle
§ 93, soudní komisař je podepisuje.
(4) Písemné vyhotovení usnesení podle § 93a může vydat jen
soudní komisař.
------------------------------------------------------------------
17) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich
činnosti (notářský řád).
18) § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 358/1992 Sb.
§ 104
(1) Soudní komisaři, notářští koncipienti, notářští kandidáti
a další zaměstnanci notáře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s
prováděním úkonů v řízení o dědictví. Povinnost mlčenlivosti trvá
i po odvolání notáře nebo i po skončení pracovního poměru jeho
zaměstnanců.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost může osoby uvedené v
odstavci 1 zprostit předseda soudu.
ČÁST DVANÁCTÁ
Jiná činnost soudu
Oddíl první
Úschova u soudu
§ 105
(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu19) přijímá do úschovy
a) peníze převzetím dokladu o jejich složení u peněžního ústavu;
jde-li o úschovu v souvislosti s řízením o dědictví v době
soudního vyřizování, lze peníze přijmout do úschovy i tím, že
je soud uloží do kovové skříně,
b) vkladní knížky, jiné cenné papíry, cennosti a jiné movité věci
tím, že je uloží nejprve do kovové skříně soud, pokud to
velikost věci dovolí,
c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni,
tím, že je uloží u vhodného schovatele.
(2) Do úschovy nelze přijmout listiny, jejichž obsah zřejmě
odporuje zákonu, věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich
povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u
peněžního ústavu a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.
------------------------------------------------------------------
19) § 352 o.s.ř.
§ 106
(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být
nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u peněžního
ústavu.
(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu
vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v
součtu 2000 Kčs, jiných cenných papírů znějících v jedné věci na
hodnotu nepřesahující v součtu 2000 Kčs, drobných movitých věcí
nepatrné ceny a peněžní částky, která v jedné věci nepřesahuje
hodnotu 1000 Kčs. Výše peněz na hotovosti uložených v kovové
skříni soudu nesmí překročit částku 10 000 Kčs.
§ 107
(1) Movité věci a peníze z kovové skříně soudu se skládají u
peněžního ústavu na základě poukazu soudu opatřeného kulatým
úředním razítkem a podepsaného soudcem.
(2) Tomu, kdo skládá peníze do úschovy, vystaví soud poukaz
ke složení peněz na svůj účet u peněžního ústavu.
§ 108
Poukazy, kterými se nařizuje vydání movitých věcí nebo
výplata peněz složených u peněžního ústavu, podepisuje soudce,
který věc vyřizuje, a předseda soudu, který otiskne na poukaz
osmihranné razítko k doložce "K provedení". Soud současně peněžní
ústav vyzve, aby mu vyúčtoval náklady spojené s úschovou.
§ 109
(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani
k úschově u peněžního ústavu, se uloží u schovatele. Soud vyhledá
vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami
zabývajícími se úschovou věcí.
(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby
předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve
k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.
Oddíl druhý
Úschovy u soudního komisaře
§ 110
(1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti
s prováděním úkonů v řízení o dědictví
a) peníze v jedné věci přesahující částku 2 000 Kč tím, že je
uloží na účet soudu u peněžního ústavu,
b) peníze do částky 2 000 Kč, vkladní knížky, cenné papíry
a cennosti tím, že je uloží do bezpečnostní schránky ve své
kanceláři nebo do své bezpečnostní schránky u peněžního ústavu,
c) ostatní movité věci tím, že je uloží do kovové skříně ve své
kanceláři, a nehodí-li se pro tuto úschovu, tím, že je uloží
u vhodného schovatele.
(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající rychlé zkáze
a věci, které pro jejich povahu, počet nebo velikost nelze uložit
v kovové skříni soudního komisaře a nepodaří se pro ně nalézt
schovatele. Má-li být úschova uložena u schovatele, vyhledá soudní
komisař vhodného schovatele především mezi právnickými a fyzickými
osobami zabývajícími se úschovou věcí.
(3) Věci uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) lze uložit
v kovové skříni v kanceláři soudního komisaře, nemá-li soudní
komisař bezpečnostní schránku ve své kanceláři a nebylo je možno
uložit v úředních hodinách u peněžního ústavu. Následující
pracovní den však musí být uloženy předepsaným způsobem.
(4) Do bezpečnostní schránky notáře v jeho kanceláři nebo do
bezpečnostní schránky notáře u peněžního ústavu lze peníze trvale
uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení
o dědictví.
§ 111
(1) Peníze uložené na účtu soudu u peněžního ústavu vydá
soud.
(2) Úschovy u soudního komisaře vydá soudní komisař
neprodleně poté, co obdrží poukaz k vydání úschovy opatřený
kulatým úředním razítkem soudu a podpisem soudce, který věc
vyřizuje. Tento poukaz soudní komisař založí do dokladů ke své
knize úschov soudního komisaře.
(3) Schovatel úschovu vydá poté, co mu soud nařídí vydání
úschovy. Soud schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů
spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto
náklady příjemcem při vydání úschovy zaplaceny.
§ 112
(1) Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření
soudu provádí úkony v řízení o dědictví, že věc přijatá do úschovy
nepatřila zůstaviteli, vydá úschovu oprávněné osobě sám.
(2) Přijal-li úschovu v řízení o dědictví soud, postupuje
podle § 105 až 109.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Řízení o úschovách
§ 113
(1) Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl
předmět úschovy již složen do úschovy soudu.
(2) V řízení o úschovách obdobně platí ustanovení § 105 až
109.
§ 114
(1) Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu
náhradu za vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem
a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva
zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,20) uspokojí
se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně
podle § 337c a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu
vlastníku.
(2) Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle
§ 185e o. s. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)
------------------------------------------------------------------
20) § 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 185d odst. 1 o.s.ř.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Řízení o umoření listin
§ 115
Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny
důkazní, např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a
listiny dispozitivní jako smlouva nebo závěť.
§ 116
(1) Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně
příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh
na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů,
zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.
(2) Usnesení podle § 185m odst. 2 a 3 o.s.ř. se doručí
navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 185r odst. 2
o.s.ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a
jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah
nebo že by mohly věc objasnit.
ČÁST PATNÁCTÁ
Některá opatření k plnění povinností
soudů v soudním řízení
§ 116a
(1) K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu)
a k dodržení lhůt uvedených v § 69, 77, 83 tr. ř. a § 75 odst.
4 a § 273a odst. 1 o.s.ř. dohodne předseda okresního soudu pro
dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu
dosažitelnost soudce (předsedy senátu), kterému umožní přístup do
budovy soudu, k přímé telefonní stanici, k telefaxu, do kanceláře,
kde jsou uloženy spisy v neskončených trestních věcech a spisy ve
věcech péče o nezletilé nebo ve věcech předběžných opatření,
a použití kulatého úředního razítka.
(2) K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného
soudem podle § 76a o.s.ř. dohodne předseda okresního soudu pro
dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu též
dosažitelnost vykonavatele nebo jiného zaměstnance soudu, kterého
pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 273a o.s.ř.; dosažitelnost
není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost
byla dohodnuta podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí
výkon předběžného opatření sám.
(3) Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby
o něm soud rozhodl neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl
návrh podán, předseda soudu na žádost soudce, který věc vyřizuje,
zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout,
usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům
doručit soudním doručovatelem i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo
ve dnech pracovního klidu.
(4) Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění
důkazu bylo provedeno již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí
předseda soudu, aby k zajištění důkazu mohlo dojít i mimo
rozvrženou pracovní dobu.
§ 116b
(1) Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu)
povinen se zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li
přechodný pobyt v sídle soudu, ke kterému je přidělen, může se
zdržovat na adrese přechodného pobytu. Předseda soudu oznámí
příslušnému státnímu zastupitelství, stálé službě okresního
ředitelství Policie České republiky a okresnímu úřadu v obvodu
soudu adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce
(předseda senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Na tuto
adresu se doručují v době trvání dosažitelnosti všechny písemnosti
určené soudu, pokud není se soudcem (předsedou senátu) dohodnuto
jinak.
(2) Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí
datum a čas převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení
předběžného opatření podle § 76a o.s.ř., sdělí navrhovatel soudci
adresu, popřípadě číslo telefonní stanice, na které se bude
zdržovat zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou
součinnost k provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem
nařízeno.
§ 116c
(1) Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného
a rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce nebo vydat příkaz
k domovní prohlídce, orgány policie nebo státní zastupitelství
o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) příslušného podle § 116a,
který stanoví místo a dobu potřebného úkonu.
(2) Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný,
který byl zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem
jiného soudu, soudce (předseda senátu) přezkoumá, zda jsou splněny
podmínky, pro které obviněného nelze ve lhůtě uvedené v § 69 odst.
4 tr. ř. dodat soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto
podmínky splněny a orgány policie předloží příkaz k zatčení,
soudce (předseda senátu) obviněného vyslechne k důvodům, pro které
byl příkaz vydán, prostřednictvím příslušných orgánů policie se
spojí se soudcem soudu, který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu
jej informuje faxem nebo jiným obdobným telekomunikačním
prostředkem soudu anebo dálnopisem policie. Soudce (předseda
senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal, na základě této
informace a skutečností obsažených v trestním spise rozhodne
o vazbě a své rozhodnutí stejným způsobem oznámí prostřednictvím
soudu provádějícího výslech obviněného.
(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby,
je třeba o tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz
k přijetí do vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který
vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze
příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal
a rozhodl o vazbě, doručí usnesení přímo své spádové věznici.
§ 116d
(1) Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě
bylo předáno do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli,
popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci soudu, aby provedl úkony
výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.
(2) Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného
předběžného opatření, soudce usnesení o předběžném opatření
uvedené v odstavci 1 po jeho vydání neprodleně písemně vyhotoví,
vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se, aby bylo
doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům
řízení.
§ 116e
(1) Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se
obdobně užijí též na činnost krajského soudu, který vydal dosud
nerealizovaný příkaz k zatčení.
(2) Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech
pracovního klidu zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního
soudu též k provádění úkonů, k nimž je tento soud příslušný podle
zvláštního zákona a které nesnesou odkladu.22) O spojení na
soudce, který má dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle
zvláštního zákona přísluší podat návrh na rozhodnutí o takovém
úkonu.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
§ 116f
Jednací řád pro vrchní soudy
Ustanovení této vyhlášky se užijí též pro řízení před
vrchními soudy.
------------------------------------------------------------------
22) § 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.,
o Bezpečnostní informační službě.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 117
Zrušují se
1.instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č.j.
417/73 - L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské
soudy, reg. v částce 19/1973 Sb., ve znění instrukce č.j.
354/75 - LO, instrukce č.j. 826/78 - LO, instrukce č.j. 24/83,
instrukce č.j. 852/90 - L a instrukce č.j. 1436/91 - OOD,
2.ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva
spravedlnosti České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.
§ 118
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Právo
- Občanské právo
- Rodinné právo
- Pracovní právo
- Obchodní právo
- Správní právo
- Mezinárodní právo
- Ostatní
- Nezařazené
Uživatel/klient
Rejstříky
- Obchodní rejstřík - firmy
- Obchodní r. - společníci
- Obchodní rejstřík - osoby
- Evidence úpadců
- Živnostenský rejstřík
Katalog stránek
Provizní systém
Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.
BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému
-
Hosting.WEDOS.com - provize 5 - 50%
Webhosting, serverhosting a registrace domén za nejnižší ceny v ČR.
Hosting.WEDOS.com -
Vaše-Stavba.cz - provize 3%
Největší internetové stavebniny v ČR s garancí nejnižší ceny
www.Vase-Stavba.cz -
Pojištění.cz - provize 4 - 25%
On-line pojištění přes internet s garancí nejnižší ceny.
www.Pojisteni.cz -
WEDOS IS - provize 50%
WEDOS IS je on-line informační systém (podobný systémům CRM), sloužící zejména pro práci s firemní poštou.
IS.WEDOS.com