Právo / Občanské právo

Jak jsme již v předchozích článcích uvedli, zajišťovací instituty mají v právním řádu důležité místo a plní několik funkcí, ať se již jedná o poskytnutí právní jistoty ve vztahu k věřiteli či kupříkladu funkce preventivní či donucovací ve vztahu k dlužníkovi. V právní úpravě obsažené v občanském a obchodním zákoníku se objevují dva instituty, jež se na první pohled zdají stejné, protože jejich účel je velmi podobný, nicméně při hlubší analýze lze zjistit, že v sobě obsahují řadu vzájemných odlišností.

Česká republika postupně objevuje institut rozhodčího řízení, který se pro běžné majetkové vztahy do našeho právního řádu dostal v roce 1994, a sice zákonem č. 216/1994 s účinností od 1.1.1995. Arbitráž není novým způsobem řešení sporů, některé prameny uvádějí, že zmínky o její existenci nalezneme v konfuciánské Číně.

Obdobným způsobem jako výkon soudního rozhodnutí soudním vykonavatelem provedeným podle občanského soudního řádu probíhá výkon dle exekučního řádu. Existují však určitá specifika.

V předcházejícím článku jsme naznačili, že i rozhodnutí na nepeněžité plnění mohou být vykonána. Po několika obecných poznámkách jsme stručně popsali možnosti výkonu rozhodnutí vyklizením. Dnes se podíváme na zbývající způsoby výkonu rozhodnutí na nepeněžité plnění.

Pod výkonem rozhodnutí si obvykle nejprve představíme výkon rozhodnutí na peněžité plnění – obvykle v souvislosti s nějakým peněžním závazkem. Je ovšem možné vykonat i soudní rozhodnutí na nepeněžité plnění. Jeho způsoby se budeme zabývat v tomto článku.

Co byste měli vědět o platebním rozkazu a směnečném platebním rozkazu.

Prvním výkonem rozhodnutí, který je naprosto běžný a v případě, že povinný má trvalý příjem jakéhokoli charakteru i soudy oblíbený způsob výkonu rozhodnutí, jsou srážky ze mzdy nebo jiných příjmů.

V tomto článku se zaměříme na některé okolnosti související s výkonem rozhodnutí, jejímž společným bodem je způsob výkonu, otázky jaké zvláštnosti mohou nastat, případně jak se jim bránit.

V tomto článku zdůrazníme několik obecných aspektů, týkajících se všech způsobů výkonů rozhodnutí.

Popis základních rozdílů a výhod těchto dvou způsobů vymáhání pohledávky věřitele.

Ti z Vás, kteří návštěvu exekutora u sebe doma již zažili, na ni pravděpodobně nikdy nezapomenou, my ostatní se obvykle ukájíme falešným pocitem, že nám se to nikdy nemůže stát. Pokud by se tak však stalo a před Vašimi dveřmi se náhle objevil exekutor, je vhodné vědět, na co si dát pozor, co můžete namítat a co Vám naopak vůbec nepomůže.

Začíná období nejrůznějších vyjížděk do zahraničí, dovolených a zájezdů, kdy valná většina z nich bývá realizována prostřednictvím cestovních kanceláří. Víme ale přesně, co obnáší institut cestovní smlouvy a jaká práva a povinnosti jsou s ním spojena?

Co byste měli vědět o trvalém pobytu.

Ústavní soud svým nejnovějším rozhodnutím k zdravotnické části reformy veřejných financí uvedl svůj pohled na koncepci bezplatného zdravotnictví u nás. Ačkoli při samotném hlasování o ústavnosti regulačních poplatků ve zdravotnictví byl poměr velmi těsný (8:7), byl stávající systém poplatků zachován a návrh na zrušení předmětných ustanovení zavádějících přímé platby u lékaře zamítnut. Podívejme se tedy ve zkratce jaké argumenty Ústavní soud k tomuto rozhodnutí vedly.

Úschovou se rozumí předání věci určité osobě, která přebírá určité záruky za nakládání s takovou věcí po jejím převzetí. Zákon (mějme stále na paměti, že hovoříme o úpravě občanskoprávní, tedy zjednodušeně řečeno nikoli o vztahu mezi podnikateli) definuje obsah tohoto závazku jako převzetí a řádné opatrování složitelovi věci. Hned na začátku však upozorněme, že konkrétní podmínky smlouvy mohou závazek značně modifikovat, tedy že podmínky mohou být odlišné (zabezpečení věci proti krádeži, podmínky pojištění, úhrada nákladů apod.). Zákon totiž stanoví uvedené podmínky pouze podpůrně pro případ, že nebudou ve smlouvě uvedeny jiné.

Je jasné, že při opravě či nějaké úpravě věci nebude odpovědnost osoby tuto opravu provádějící stejná jako u prodávajícího u kupní smlouvy nebo u zhotovitele u smlouvy o dílo. Z pochopitelných důvodů (opravovaná věc není nová, ale už použitá a opotřebená) bude taková odpovědnost nižší, respektive některé její projevy budou pro spotřebitele méně výhodné. Zákon však nejprve musí oba pojmy odlišit od běžné koupě nebo díla. Opravou věci je činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení. Úpravou věci je činnost, kterou se zejména mění povrch věci nebo její vlastnosti. Obsahem tohoto závazku je potom právo objednatele, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky provedl opravu nebo úpravu věci; zhotoviteli vznikne právo, aby mu objednatel zaplatil cenu za opravu nebo úpravu věci.

Subjektem právních vztahů nemusí být pouze jednotlivec, tedy jedna fyzická nebo právnická osoba. V některých případech je na jedné straně například závazkového právního vztahu osob více. Obdobně jako je tomu ve vztahu k nějaké věci (nebo jiné majetkové hodnotě) u vlastnictví, i zde zákon stanoví pravidla, která budou platit pro vzájemné vztahy mezi těmito osobami a vztahy vůči osobám třetím.

Každý člověk má právo na to, aby byla chráněna jeho osobnost. Toto vágní ustanovení nachází poměrně konkrétní projevy jak v ochraně soukromoprávní, tak i např. trestněprávní (či častěji správněprávní). Podívejme se tedy na otázku jakým způsobem, v jakém rozsahu a s jakými následky je chráněna osobnost každého z nás.

Odpovědnost za vady v případě kupní smlouvy a smlouvy o dílo z pohledu občanskoprávní a obchodněprávní úpravy.

I veřejná správa podléhá kontrole. Kontrola může být jednak správní (zejména vztahy hierarchie), jednak vnější. A právě druhý zmíněný druh kontroly je mimo jiné reprezentován veřejným ochráncem práv (patří sem dále kontrola vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem, soudy apod.).

Mezi manželi vzniká uzavřením manželství ze zákona společné jmění manželů. Otázka, co do něj patří, je klíčovou pro majetková práva manželů. Její odpověď je důležitá nejen pro vztahy mezi manželi, ale také pro vztahy mezi manželi a třetími osobami. Tento příspěvek nastíní právní úpravu společného jmění manželů.

V předchozím příspěvku jsme si krátce shrnuli povinnosti, která má prodávající ve vztahu ke kupujícímu a upozornili jsme na fakt, že prodávající má vůči spotřebiteli zejména řadu informačních povinností. Takové informace slouží k ochraně spotřebitele zejména tím, že spotřebitel má detailní informace o zboží, které kupuje a dále získává informace i o samotném prodávajícím. Přesně se jedná o nárok spotřebitele na následující informace.

V souvislosti se schválenou novelou zákona o ochraně spotřebitele se nabízí otázka, zda vůbec známe svá práva v oblasti ochrany spotřebitele. Ve chvíli, kdy vystupujeme jako spotřebitel - tedy běžně při nákupech v obchodech i mimo ně, zkrátka jsme fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami - nám zákon poskytuje širokou ochranu, v oblasti naší informovanosti a v očekávání kvalitních služeb odpovídajících jejich ceně.

V případě, že ve vzájemném vztahu dvou osob se dlužník stane zároveň věřitelem pro jiný dluh, pak je možné uvažovat o započtení vzájemných pohledávek - tedy zjednodušeně řečeno o možnosti, že by z těchto vzájemných pohledávek vznikla pohledávka jedna, ve výši rozdílu mezi těmito dvěma původními pohledávkami.

Dávno je doba, kdy každý měl úspory na vkladní knížce v jednom peněžním ústavu. Ovšem i dnes je velká část úspor uložena právě na vkladních knížkách nebo v jiné podobě vkladu. Jaké však jsou podmínky, v nichž se můžou banky při chování ke svým klientům chovat? A co všechno si mohou oni dovolit?

Obvykle je nám jasné, že splněním dluhu tento dluh zaniká. Existují však některé důležité okolnosti, které je dobré znát, protože se týkají jakéhokoli dluhu a které mohou poněkud relativizovat v úvodu naznačenou pravdu, že splněním dluhu tento dluh zaniká.

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě je možné dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Příspěvek se bude věnovat právě situaci, kdy nedojde ke splnění dluhu.

Smlouvou o ubytování vznikají stranám odlišná práva a povinnosti než u smlouvy nájemní. Právní vztah vyplývající ze smlouvy o ubytování není chráněn jako nájemní vztah. Může však ubytovatel ukončit poskytnutí ubytování bezdůvodně? Jaká jsou práva a povinnosti subjektů smlouvy o ubytování? Příspěvek se zaměří právě na tuto problematiku.

Smlouva o dílo je smlouvou úplatnou. Cena patří k podstatným náležitostem smlouvy. Její stanovení může být dáno několika způsoby. Článek se zaměří na otázky způsobů jejího určení, možností zvýšení cen a jejich následků.

Zástavní právo je jedním z prostředků zajištění závazku. Ne každou pohledávku lze však zajistit zástavním právem. Vznik zástavního práva k movitým věcem navíc vyžaduje naplnění několika skutečností. Cílem příspěvku je tyto skutečnosti shrnout a vysvětit způsob vzniku, trvání a zániku zástavního práva na věci movité.

Promlčením se rozumí oslabení možnosti právo vykonat - resp. uplatnit před soudem. V žádném případě se nejedná o zánik práva.

Smlouva o smlouvě budoucí je právním institutem, který má v našem občanském právu dlouhou tradici. Přesto však dochází často ke zkresleným představám o její závaznosti a jejím obsahu. Porušení smlouvy vede k nepříznivým právním následkům jako porušení každé jiné smlouvy. Příspěvek se zaměří především na náležitosti smlouvy, závaznost a následky porušení smlouvy o smlouvě budoucí dle občanského zákoníku.

V případě, že dojde k ohrožení či porušení soukromého práva, bývá nejčastějším způsobem dosažení ochrany či nápravy ochrana soudní. Nicméně soudní ochrana není jediným možným prostředkem, jak se domoci svých práv. V poslední době nabývají na významu tzv. alternativní způsoby řešení sporů.

Chceme-li půjčku (nebo jinak v jakémkoli závazkovém vztahu), obvykle jsme vyzváni k tomu, abychom uvedli osobu, která se za naše závazky zaručí - ručitele. Vedle jiných způsobů zajištění závazků - smluvní pokuty, zajištění závazků dohodami o srážkách ze mzdy, zástavním právem, zajišťovacím převodem práva, zajištěním postoupením pohledávky, uznáním dluhu či jistoty - je ručení poměrně známým a častým způsobem zajištění. Shrňme si tedy obecnou občanskoprávní úpravu dané v dané oblasti.

Může se stát, že určitým jednáním nebo i opomenutím získáme určitý (v daném případě majetkový) prospěch, který nám nenáleží. Nemáme jistě na mysli získání prospěchu nezákonným způsobem, sankcionovaný trestním právem jako loupež, krádež apod., ale spíše získání prospěchu z nějaké smlouvy, či jiného závazkového vztahu bez odpovídajícího ekvivalentního protiplnění. Kdy se bude jednat o bezdůvodné obohacení, kdy takovéto obohacení budete muset vydat a komu?

Obchodníci často odmítají převzít koupené zboží k reklamaci s tím, že zákazník nepředloží záruční list. Může prodejce reklamaci jen z tohoto důvodu odmítnout? Je možné prokázat koupi i jiným způsobem? Má prodávající povinnost vystavit záruční list? Článek se zaměří na problematiku záručního listu.

Počet motorových vozidel se v České republice neustále zvyšuje. Mít motorové vozidlo znamená mít odpovědnost. Přesněji řečeno: být provozovatelem motorového vozidla znamená mít odpovědnost. To, že provozovatel půjčí jinému automobil, ještě neznamená, že nemusí být odpovědný za škodu, která vznikne z jejího provozu. Příspěvek se zaměří na specifickou úpravu odpovědnosti za škodu, která vzniká při provozu motorového vozidla.

Základní rozdíly mezi nájmem, kdy na straně nájemce je jednotlivec a kdy více osob.

Právo předpokládá nákup věcí, které jsou bezvadné. Když se vada vyskytne a zboží je stále v záruce, může kupující uplatnit právo z odpovědnosti vady věci čili může věc reklamovat. Prodávající se však často snaží vyhnout této povinnosti a vymýšlí nesmyslné podmínky, které nemají zakotvení v zákoně. Musí spotřebitel vadnou věc reklamovat na místě zakoupení? Kde hledat pomoc, když je provozovna, kde kupující zakoupil zboží, uzavřena? Nejen na tyto otázky odpoví tento příspěvek.

V průběhu devadesátých let se stalo běžnou praktikou obchodníků (dodavatelů) navštěvovat spotřebitele v jejich domovech a nabízet jim „zaručeně bezkonkurenční nabídku zboží nebo služeb, která se nebude opakovat." Tento jev je v dnešních dnech stále rozšířený, a praxe vypovídá, že dochází k rozvoji dalších praktik, jako jsou zájezdy, kde se nabízí zákazníkům-spotřebitelům zboží. Souhrnně se tato jednání běžně v právním jazyce nazývají jako nabídky ke sjednání smluv mimo provozovnu. Tyto smlouvy se týkají především prodeje zboží.

V minulém příspěvku byla vymezena působnost ustanovení ukládající povinnosti dodavatelům a práva spotřebitelům. Aktuální článek shrne daná práva a povinnosti.

Jaká máte práva při nákupu zboží přes internet, po telefonu atd.?

Zjednodušeně řečeno, odpovídá každý za své jednání. To však platí pouze pro osoby, které jsou způsobilé posoudit následky svého jednání a případně se takového jednání vyvarovat. Některé osoby však takovéhoto posouzení nejsou schopny. Ovšem jejich jednání může mít často negativní následky vedoucí i ke vzniku škody. Za takovéto jednání musí nést někdo odpovědnost. Nesmí jít totiž k tíži poškozeného, že škoda mu byla způsobena osobou, která nemůže posoudit následky svého jednání.

Kupní smlouva (ovšem nejen kupní smlouva) obsahuje určité podstatné náležitosti, které ji charakterizují jako smluvní typ, dále některé náležitosti obvyklé i některé specifické, které se vyskytují jen ve smlouvách s určitým předmětem, ve smlouvách mezi určitými subjekty ap. Některá typická ujednání v souvislosti s předmětem kupní smlouvy si představíme, jedná se o výhradu vlastnictví, předkupní právo, právo zpětné koupě a tzv. jiná vedlejší ujednání.

Uplatnění nejznámějšího věcného práva k věci cizí - zástavního práva - je v praxi poměrně dobře známé. Méně prostoru v teorii i v praxi nachází právo zadržovací. Jaký je jeho smysl, obsah a má vůbec nějaký význam?

Opět se přiblížila doba, kdy houfně objednáváme dovolené za nejnižší ceny. Není tedy od věci připomenout si, jak taková cestovní smlouva má vypadat, co musí a co by měla obsahovat.

V České republice mohou být podnikatelské aktivity provozovány různě. Podnikatelem se rozumí podle obchodního zákoníku všechny obchodní společnosti, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních právních předpisů (typicky tzv. svobodná povolání), a osoby provozující zemědělskou výrobu, které jsou zapsány do evidence podle zvláštního zákona (zákon o zemědělství). Nejjednodušší podnikatelskou formou z tohoto pohledu je pro fyzické osoby podnikatelská činnost na základě živnostenského oprávnění.

Běžně po příchodu na veřejná místa odkládáme své věci na místa k tomu určená, jindy prostě tam, kde je zrovna místo. Ale co když se taková věc ztratí, co když ji někdo ukradne? A jaký je režim věcí, které s sebou nosíte do zaměstnání a které v průběhu pracovní doby odložíte?

V praxi se mnohdy projevují problémy při různých převodech pozemků či staveb. Často při uzavírání kupních smluv, či smluv nájemních, případně v situacích, kdy žádáme v bance o úvěr a dáváme do zástavy nějakou nemovitost, jsme vyzváni, abychom své právo k dané nemovitosti doložili. Obvykle je vyžadován výpis z katastru nemovitostí jako doklad některých vztahů ke konkrétní nemovitosti. Dnes se tedy podíváme ve zkratce na katastr nemovitostí.

Dnes se opět podíváme na nový stavební zákon a na postupy, které musíme dodržet při realizaci různých staveb. V minulých dvou dílech jsme se nejprve zaměřili na postup při umístění stavby a následně navazující postup pro realizaci stavby. Ve chvíli, kdy je stavba dokončena a připravena k užívání, musí projít určitým způsobem řízení o užívání stavby (dříve typicky být kolaudována). A právě užívání staveb v souladu se zákonem bude našim dnešním tématem.

Minule jsme si udělali krátký úvod k novému stavebnímu zákonu účinnému od 1.1.2007. Rovněž jsme nastínili postup, kterým musí stavebník projít, pokud se rozhodne zrealizovat nějakou stavbu a v prvním díle jsme se zaměřili na postup, kterým se úspěšně vyrovnat s fází umístění stavby. Pokud jsme tuto otázku úspěšně vyřešili, pak přecházíme do stádia realizace stavby. A právě na stadium realizace stavby se podíváme v tomto příspěvku.

Od 1. ledna 2007 platí nový stavební zákon /zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)/, který přináší některé nové instituty a některé nové postupy jednak na úseku územního plánování, ale i v části stavebního řádu. V mnohých částech přináší naprosté novinky, jejichž přínos a možnosti uplatnění prověří teprve praxe. Jedná se rovněž na první pohled o poměrně složitý a nepřehledný zákon, který bude pro občany mnohdy těžko stravitelný. Zjednodušme proto některé základní postupy, které provází každého z nás. V prvním díle se podíváme na možnosti umístění stavby v souladu se zákonem.

Minule jsme hovořili o základních principech, které platí pro dědění ze zákona - tedy v případě, že zůstavitel nepořídil závět, nebo závěť pořídil pouze pro část svého majetku. Upozorněme proto tentokrát na některá úskalí při pořizování závěti, jejímž smyslem je obvykle vyhnout se zákonné dědické posloupnosti.

Problematikou dědických vztahů se běžně zabývá každý z nás - ať už jde o dědictví vlastní, dědictví osoby blízké nebo takové dědictví, na kterém nemáme žádný relevantní zájem. Existují však různé nejasnosti a mýty ohledně tohoto tématu. Pojďme se tedy podívat na institut dědění ze zákona blíže, v několika praktických bodech.

Smluvní pokuta je zajišťovací institut, který bývá do smluv jakéhokoli typu včleňován poměrně často, protože se jedná o relativně známý způsob, jak zajistit nároky vzniklé z uzavřené smlouvy. Jde o peněžité plnění, které je dlužník povinen uhradit věřiteli z jejich závazkového právního vztahu (kupní smlouva, smlouva o dílo ap.) jako určitou sankci za nesplnění jakékoli (nebo pouze dohodnuté) povinnosti, vyplývající z jejich smluvního vztahu.

Častým problémem, který dříve či později musí řešit každý z nás je při koupi jakékoli věci, případné uplatnění záruky. V této souvislosti často vznikají spory mezi spotřebiteli a prodejci.

Věcná břemena omezují vlastníka určité nemovité věci (povinný z věcného břemene) ve prospěch někoho jiného (oprávněného z věcného břemene) a to tak, že vlastník věci je povinen se určitého jednání zdržet, něco strpět nebo něco konat.

Převést nemovitost na druhou osobu darovací smlouvou je v dnešní době velice časté. Jsou to obvykle rodiče, kteří převádějí na děti své nemovitosti ve snaze vyhnout se problémům v případném dědickém řízení. Tento článek popisuje institut darovací smlouvy jako takový.

Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Tak definuje půjčku občanský zákoník. Výklad ustanovení a základní vzor smlouvy naleznete v tomto článku.

V praxi docela častý případ, kdy dlužník nesplní řádně svou povinnost vůči věřiteli včas. Pak mluvíme o jeho prodlení a nastává řada právních následků, které z toho jak pro něho, tak pro věřitele plynou.

Pokud nájemce přenechá byt, který má sám pronajatý třetí osobě, jedná se o podnájem. V tomto článku naleznete informaci o tom, co takový právní vztah obnáší, jaká jsou práva a povinnosti smluvních stran a jak postupovat při sepisování podnájemní smlouvy.

14.11. byl na tomto serveru uveřejněn článek zabývající se problematikou licencí u českého freewaru/sharewaru. Nyní přinášíme polemiku na toto téma vyjadřující názor, že bežně používaný způsob "poskytování licencí" je neplatný.

Objevuje se spousta více či méně odborných názorů, že používat u nás program pod tzv. shareware nebo freeware licenci je nelegální. Je však možné zastávat takový právní názor, který vede k evidentně nesmyslnému závěru?

Přemýšleli jste někdy, co bude s Vaším majetkem po Vaší smrti? Nebo si snad na majetek někoho jiného brousíte zuby? Poradíme Vám, jaké jsou náležitosti závěti, na co nesmíte při sepisování zapomenout a na co si dát pozor.

Jaké pravomoci má revizor, který mě chytí při jízdě načerno? Informace o tom, co může a nemůže a co musíte a nemusíte Vy, když pojedete bez lístku.

Smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Je to tedy způsob, jak někomu přenechat nějakou věc bez toho, aniž po něm za to chceme jakýkoliv "poplatek".

Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.

Dědění ze zákona nastupuje v případě, že dědici nenabudou dědictví ze závěti. Stejně tak pokud se nabude ze závěti pouze část dědictví, zbývající část se rozdělí podle ustanovení o dědění ze zákona.

Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Potřebuje poradit, jak takou smlouvu sepsat a co musí obsahovat?

Jeden ze způsobů, jakou může zaniknout nájem bytu je výpověď. Pronajímatel může ovšem nájem vypovědět pouze za přesně upravených pravidel. Jaká tato pravidla a co pro pronajímatele i nájemce znamenají se dozvíte v tomto článku.

Dotaz jednoho z našich čtenářů, který má na svém pozemku konflikt se sousedem ohledně stínění stromů na sousední bazén a padajícího listí, které ho znečišťuje. Na čí straně je právo?

Je u Vás na denním pořádku, že soused pořádá soukromou diskotéku do nočních hodin bez ohledu na Vaše práva či neúměrně zamořuje Vaši zahradu kouřem z pálených pneumatik či pet lahví? Poradíme Vám na čí straně je právo.

Postup pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Převádíte, kupujete, prodáváte nebo darujete nemovitost a potřebuje provést změnu na listu vlastnictví v katastru nemovitostí?

Náležitosti kupní smlouvy, výklad a návod na sepsání smlouvy o prodeji nemovitosti podle občanského zákoníku. Struktura smlouvy, popis jednotlivých částí.

Náležitosti kupní smlouvy, výklad a návod na sepsání kupní smlouvy podle občanského zákoníku. Struktura smlouvy, popis jednotlivých částí

Smlouvou o úschově vznikne složiteli právo, aby schovatel movitou věc od něj do úschovy převzatou řádně opatroval. Složitel je povinen nahradit schovateli nezbytné náklady, které na věc při jejím opatrování vynaložil.

Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se rozumí například zhotovení či montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy, zhotovení, oprava nebo úprava stavby nebo její části apod.

Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Plná moc je jedním ze způsobů, jak takové zastoupení právně učinit. Potřebujete-li udělit jiné osobě zmocnění k určitým či všem úkonům, poradíme Vám, jak na to.