dotaz - fórum

Kategorie: Pracovní právo / Pracovní smlouvy a dohody

přidatNový příspěvek

Chcete-li odebírat toto téma e-mailem, přihlašte se nebo se nejprve zaregistrujte.

Vyhledávání - diskuze
Hledaná slova:
LEVNÝ ADVOKÁT! Pravnik.org - advokát online je zde pro řešení Vašich problémů. Jsme online! Pracujeme rychle a kvalitně! Advokát ve Vašem PC! LEVNĚ!

reakce na odpověď Mgr. Topka- prac.smlouvy a dohody

Karel Pazdera, 27.01.2008 16:56:44

Děkuji za odpověď a prosil bych o konkretizaci, respektive sdělení dle kterých předpisů, se mohou obě přísedící v pracovněprávním sporu zaměnit za jiné, které nemají o problému ani tuchy. Dále bych žádal o sdělení, kde najdu definici nárokové a nenárokové složky mzdy. Soudkyně s tímto pojmem pracovala, celou dobu věc řešila jako nárokovou složku, což také na konci prvního stání vyhlásila, když jsem dokázal, že jsem úkoly splnil a dle rozhodnutí NS 21 Cdo 1486/2006 se jedná o nárokovou složku, tak tuto překvalifikovala na nenárokovou a soud mohl skončit. Kauza bude pokračovat odvoláním, věřte mi, že z celé kauzy mám hořko ne jenom v ústech, hlavně však na duši. Soud nemá zájem zjistit pravdu a raději vyhlásí, že není povolán zkoumat podrobnosti. Mé další příspěvky jsou v této rubrice datu. 21. a 22.1. v 17,a v 10 hodin.

[odpovědět]

dotaz

Karel Pazdera, 18.01.2008 00:26:30

V manažerské smouvě jsem měl konkretizován úkol, za který mi byla stanovena částka odměny. Po nevyplecení a různých tahanicích jsem se rozhodl, na základě doporučení právníků OS KOVO podat žalobu u okresního soudu. Tam věc byla projednávána ve 3 stáních, po prvním stání vyhlásila předsedkyně senátu, že dokazování bude probíhat jako dokazování ve věci nárokové složky. Když jsem dokázal, že jsem uvedený úkol splnil při druhém stání, před vYhlášením rozsudku na začátku třetího stání( byl zněněny obě přísedící, které o problému nevěděly nic), předsedkyně vyhlásila, že se jedná o nenárokovou složku mzdy, takže co kdysi rozhodl ředitel je platné.
Dotaz:1. Je konkrétní měřitelný úkol nárokovou složkou mzdy. 2. Může být změněn přísedící v občanskoprávní řízení bez udání důvodu.

[odpovědět]

Re: dotaz

Karel Pazdera, 21.01.2008 17:57:34

Děkuji za odpověď, pochopitelně jsem se odvolal, neboť obě přísedící se před zahájením 3. stání bavily před jednací síní v tomto smyslu " také ses dozvěděla o tom dnešním jednání až teď, druhá odpověděla před chvílí". Z jakých důvodů původně projednávaná nároková složka mzdy vyhlášená předsedkyní před jiným senátem na konci 1. stání změnila v nenárokovou složku mzdy na začátku stání třetího není mi známo. Zdůvodnění nebylo žádné, pouze konstatování, že se věc bude projednávat před novým senátem. Věřte, že nevěřím našemu soudnímu systému a z překrucování faktů je mi nedobře. Dle mého názoru tehdejší nadřízený mi nechtěl odměnu vyplatit, když jsem požadoval vyplacení řekl, že mi to vyplatí, ale pak mi telefonicky sdělil, že "okolí s tím nesouhlasí", na to jsem mu odpověděl, že ředitel nepotřebuje okolí k souhlasu vyplacení prémie. Spis má v současné době 150 listů, takže zde není prostor, abych Vám vše zasílal. Podstatné je, že jsem čekal 40 let na to,aby mi byla pokrácena prémie a že jsem se toho dočkal při odchodu do důchodu. Nikde není ve smlouvě uvedeno, že krátit prémii může ředitel bezdůvodně, neboť úkoly jsem splnil, což je také uvedeno ve spisu, ale z podstaty nenárokové složky plyne, že ředitel může vše.

Zdraví P.K.

[odpovědět]

Re: dotaz

Karel Pazdera, 22.01.2008 10:07:42

Ještě jedna poznámka obecnějšího řádu: nenároková složka je údajně dle zákona o mzdě definována následovně: je to složka, jejíž vyplacení závisí na hodnocení vedoucího (konkrétně je- li rozpětí v dané prac.třídě od 10 tisíc do 20 tisíc Kč a vedoucí stanoví mzdu ve výši 10 001 Kč je to názor vedoucího a ten ji takto svým způsobem stanovil, nic proti tomu nenadělám). Na druhé straně, když mám konkrétní úkol určený smlouvou a ten jsem splnil podle zásady SMLOUVY SE MUSÍ PLNIT (PACTA SUN SERVANDA),tak dle rozhodnutí NS 21 Cdo 1486/2005 cituji: Jestliže jsou reálné předpoklady pro vznik nároku splněny, je třeba rozhodnutí příslušného vedoucího o přiznání prémie chápat jen jako formální splnění. Překvapil mě také výrok v rozsudku, že soud není povolán přezkoumávat oprávněnnost rozhodnutí zaměstnavatele, neboť kriteria nejsou bez znalosti informací plynoucí z výrobního procesu ..., takže soud rozhodl: na prémii nevznikl nárok, podotýkám, že v obou dvou stáních soud zkoumal, zda jsem dané úkoly splnil.
Nabízí se otázka, k čemu tedy soud je, když není povolán zkoumat objektivní fakta. Ještě otázka, kde najdu v o.s.ř. či v jiném předpise, paragraf o výměně přísedících během dané kauzy.

Děkuji :P.K.

[odpovědět]

Právo

Právník.cz na Facebooku

Uživatel/klient

Login:
Heslo:

- Registrace

Rejstříky

Katalog stránek

+ přidat odkaz

Provizní systém

Provozovatel těchto stránek - obchodní společnost WEDOS a.s. nabízí nástroj, který Vám umožní vydělávat za reklamu a zprostředkování objednávek zboží a služeb této společnosti.

BONUS 100,- Kč již za aktivaci provizního systému

provizní systém »