Seznam článků autora Zbyněk Bouda

Obdobným způsobem jako výkon soudního rozhodnutí soudním vykonavatelem provedeným podle občanského soudního řádu probíhá výkon dle exekučního řádu. Existují však určitá specifika.

V předcházejícím článku jsme naznačili, že i rozhodnutí na nepeněžité plnění mohou být vykonána. Po několika obecných poznámkách jsme stručně popsali možnosti výkonu rozhodnutí vyklizením. Dnes se podíváme na zbývající způsoby výkonu rozhodnutí na nepeněžité plnění.

Pod výkonem rozhodnutí si obvykle nejprve představíme výkon rozhodnutí na peněžité plnění – obvykle v souvislosti s nějakým peněžním závazkem. Je ovšem možné vykonat i soudní rozhodnutí na nepeněžité plnění. Jeho způsoby se budeme zabývat v tomto článku.

Prvním výkonem rozhodnutí, který je naprosto běžný a v případě, že povinný má trvalý příjem jakéhokoli charakteru i soudy oblíbený způsob výkonu rozhodnutí, jsou srážky ze mzdy nebo jiných příjmů.

V tomto článku se zaměříme na některé okolnosti související s výkonem rozhodnutí, jejímž společným bodem je způsob výkonu, otázky jaké zvláštnosti mohou nastat, případně jak se jim bránit.

V tomto článku zdůrazníme několik obecných aspektů, týkajících se všech způsobů výkonů rozhodnutí.

Několik slov o rozhodčích nálezech.

Co byste měli vědět o trvalém pobytu.

Ústavní soud svým nejnovějším rozhodnutím k zdravotnické části reformy veřejných financí uvedl svůj pohled na koncepci bezplatného zdravotnictví u nás. Ačkoli při samotném hlasování o ústavnosti regulačních poplatků ve zdravotnictví byl poměr velmi těsný (8:7), byl stávající systém poplatků zachován a návrh na zrušení předmětných ustanovení zavádějících přímé platby u lékaře zamítnut. Podívejme se tedy ve zkratce jaké argumenty Ústavní soud k tomuto rozhodnutí vedly.

Úschovou se rozumí předání věci určité osobě, která přebírá určité záruky za nakládání s takovou věcí po jejím převzetí. Zákon (mějme stále na paměti, že hovoříme o úpravě občanskoprávní, tedy zjednodušeně řečeno nikoli o vztahu mezi podnikateli) definuje obsah tohoto závazku jako převzetí a řádné opatrování složitelovi věci. Hned na začátku však upozorněme, že konkrétní podmínky smlouvy mohou závazek značně modifikovat, tedy že podmínky mohou být odlišné (zabezpečení věci proti krádeži, podmínky pojištění, úhrada nákladů apod.). Zákon totiž stanoví uvedené podmínky pouze podpůrně pro případ, že nebudou ve smlouvě uvedeny jiné.

Je jasné, že při opravě či nějaké úpravě věci nebude odpovědnost osoby tuto opravu provádějící stejná jako u prodávajícího u kupní smlouvy nebo u zhotovitele u smlouvy o dílo. Z pochopitelných důvodů (opravovaná věc není nová, ale už použitá a opotřebená) bude taková odpovědnost nižší, respektive některé její projevy budou pro spotřebitele méně výhodné. Zákon však nejprve musí oba pojmy odlišit od běžné koupě nebo díla. Opravou věci je činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení. Úpravou věci je činnost, kterou se zejména mění povrch věci nebo její vlastnosti. Obsahem tohoto závazku je potom právo objednatele, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky provedl opravu nebo úpravu věci; zhotoviteli vznikne právo, aby mu objednatel zaplatil cenu za opravu nebo úpravu věci.

Subjektem právních vztahů nemusí být pouze jednotlivec, tedy jedna fyzická nebo právnická osoba. V některých případech je na jedné straně například závazkového právního vztahu osob více. Obdobně jako je tomu ve vztahu k nějaké věci (nebo jiné majetkové hodnotě) u vlastnictví, i zde zákon stanoví pravidla, která budou platit pro vzájemné vztahy mezi těmito osobami a vztahy vůči osobám třetím.

povinnosti vůči živnostenskému úřadu, finančnímu úřadu, ČSSZ, úřadu práce, zdravotní pojišťovně

Postup při zahájení řemeslné živnosti a přehled zásadních změn po 1.7.2008.

Byl schválen zákon č. 130/2008 Sb., kterým se poměrně zásadně mění zejména živnostenský zákon. Jedná se zejména o zjednodušení, které souvisí do značné míry i s elektronizací živnostenského rejstříku. Novela však obsahuje větší množství poměrně zásadních změn. Výčtově si vymezme alespoň některé z nejdůležitějších.

V některých profesích hrozí zaměstnanci určitá rizika spojená se zvýšenými nároky pracovní pozice na jeho zdraví. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání může potkat ale každého zaměstnance. Nesouvisí totiž pouze s fyzicky náročnou nebo nebezpečnou prací. Zákon proto stanoví v rámci ochrany zaměstnance poměrně široké následky odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců.

Zaměstnavatel je podle zákona povinen poskytnout svému zaměstnanci v případě, že ho vyšle na pracovní cestu náhrady určitých nákladů. Konkrétně se jedná o náhradu jízdních výdajů, jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, zvýšených stravovacích výdajů (stravné) a náhradu nutných vedlejších výdajů. Zaměstnavatel mimo to může zaměstnanci nahradit jakékoli zvýšené výdaje spojené s pracovní cestou, ty ovšem již nepodléhají zákonným ustanovením zákoníku práce.

Mnohokrát jsme se ocitli v situaci, že jsme v bance žádali o úvěr a nevěděli, co si banka může dovolit. Jistě namítnete, že si může dovolit cokoliv, protože žadatel o úvěr je v pozici slabší strany, která buď přistoupí na podmínky banky, nebo odejde s prázdnou. Bohužel tomu tak je. Ale jistě neuškodí ( i s ohledem na fakt, že jsme se nedávno zabývali otázkou vkladů a vkladních knížek), když si řekneme jaké jsou zákonné požadavky a podmínky poskytnutí úvěru, a co tedy banka požaduje jaksi nad rámec tohoto zákona, tedy pouze z vlastní vůle, tedy podmínky které se mohou lišit u jednotlivých bank.

Každý člověk má právo na to, aby byla chráněna jeho osobnost. Toto vágní ustanovení nachází poměrně konkrétní projevy jak v ochraně soukromoprávní, tak i např. trestněprávní (či častěji správněprávní). Podívejme se tedy na otázku jakým způsobem, v jakém rozsahu a s jakými následky je chráněna osobnost každého z nás.

Minule jsme hovořili o tom, že státní politika zaměstnanosti zajišťuje i určitý příjem ve formě podpory při ztrátě zaměstnání. Tato podpora je určena zejména pro krátkodobé překlenutí období do nalezení jiného vhodného zaměstnání. Je časově omezena a rovněž její výše má své zákonem dané maximum a pravidla pro svůj výpočet. Rovněž jsme stanovili podmínky, za kterých vzniká nárok na takovou podporu. Dnes se soustředíme na její výši.

Státní politika zaměstnanosti neobsahuje pochopitelně pouze snahy o zapojení všech občanů do pracovního procesu. Stát zajišťuje i určitý příjem ve formě podpory při ztrátě zaměstnání. Tato podpora je určena zejména pro krátkodobé překlenutí období do nalezení jiného vhodného zaměstnání. Je časově omezena a rovněž její výše má své zákonem dané maximum. Konkrétně si podmínky pro získání takové podpory, stejně jako podpory při rekvalifikaci, případně jejich výše naznačíme dále.

Občanské průkazy jsou základním identifikačním průkazem. Zákon vyjmenovává spoustu situací, kdy se pomocí něho musí nebo může prokazovat totožnost. Zvláště potom stanoví povinnosti občanů ve vztahu k jejich občanským průkazům, stejně jako k občanským průkazům třetích osob. Není na škodu si některé povinnosti připomenout.

Existují různé důvody skončení pracovního poměru. Některé s sebou nesou ochranný efekt pro zaměstnance v podobě odstupného. S jinými zákon odstupné nespojuje, není však vyloučeno, že zaměstnavatel zaměstnanci určitou peněžní částku poskytne fakultativně. Kdy však podle zákona vzniká nárok na odstupné a v jaké výši?

Odpovědnost za vady v případě kupní smlouvy a smlouvy o dílo z pohledu občanskoprávní a obchodněprávní úpravy.

Minule jsme si naznačili, že státní orgány (i jiné povinné subjekty) mají povinnost poskytnou určité informace a to buď jejich zveřejněním (tedy zpřístupněním všem subjektům) nebo formou odpovědi na žádost o informace pouze žadateli. Podívejme se tedy na postup, jak o tyto informace žádat.

Je běžné, že stát má zajišťovat služby svým občanům. Vedle zajišťování určitých služeb musí však být schopen občanům poskytovat i informace, a to zejména o své činnosti. V našem právním řádu pak existuje obecná zákonná úprava v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Některé specifické informace, např. z oblasti životního prostředí mohou být poskytovány v režimu jiného zákona, ale obecně platí, že zákon o svobodném přístupu k informacím má všeobecný dopad. Kdo tedy může být žadatelem? Kdo a jaké informace Vám musí poskytnout? V jaké lhůtě tyto informace musí poskytnout a jaké máte možnosti pokud Vám tyto informace neposkytne?

Minule jsme si řekli pár slov o odpovědnosti zaměstnance za škodu, kterou způsobí zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů. Existují však i některé zvláštní případy odpovědnosti, které jsou založeny dobrovolným převzetím odpovědnosti zaměstnancem za případně vzniklou škodu. Jelikož se jedná o dobrovolné převzetí, není zde tak silná ochrana zaměstnance jako u obecné odpovědnosti za škodu v pracovněprávních vztazích. Těmito zvláštními případy jsou dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů.

Při plnění pracovních povinností může vzniknou zaměstnavateli nějaká škoda. Může to být na vybavení, strojním zařízení, poškození materiálu apod. Nezřídka má způsobení takové škody na svědomí zaměstnanec. Odpovídá ale zaměstnavateli za škodu? A případně odpovídá vždy a v plné výši? Dnes se podíváme na obecné podmínky pracovněprávní odpovědnosti na straně zaměstnance, příště pak na dva zvláštní odpovědnostní instituty - odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů a odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat.

Minule jsem si řekli, že byl schválen nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., který má nahradit stávající zákon pocházející z padesátých let dvacátého století. Účinnost nového zákona byla v minulosti posunuta a v současné době je stanovena na 1. ledna 2009. Otázkou je zda přinese něco konkrétního pro běžné občany v jejich setkávání se s nemocenským pojištěním. Řekli jsme si, že v oblasti základní obecné úpravy nemocenského pojištění žádné průlomové změny nelze očekávat. Připomněli jsme si tak i principy stávající úpravy a to u jedné z částí nemocenského pojištění - právě (a pouze) u nemocenské.

Všeobecně se ví, že byl už dříve (přesně řečeno v březnu 2006) schválen nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., který má nahradit stávající zákon pocházející z padesátých let dvacátého století. Účinnost nového zákona byla v minulosti posunuta a v současné době je stanovena na 1. ledna 2009. Otázkou je zda přinese něco konkrétního pro běžné občany v jejich setkávání se s nemocenským pojištěním. Připomeneme si tak i principy stávající úpravy a to u jedné z částí nemocenského pojištění - právě u nemocenské.

Jak jsme si řekli minule každé právní odvětví má určitá specifika ohledně doručování písemností. Pokud jsme se minule věnovali možnostem a způsobům doručování písemností zaměstnavatele určených zaměstnanci, pak dnes se zaměříme právě na písemnosti, které jsou určeny zaměstnavateli a které pochází od zaměstnanců. V obecný rysech můžeme odkázat na předcházející článek - principy jsou zde obdobné.

Každé právní odvětví má určitá specifika ohledně doručování písemností. Každé odvětví také stanoví různé sankce (obvykle neplatnost) za doručení, které není v souladu s právními předpisy. Může pak být velmi nepříjemné, když zjistíme, že nebyly vyvolány právní následky, které jsme zamýšleli, a to jen kvůli tomu, že jsme nedodrželi právě tato ustanovení o doručování. Řečené platí bez ohledu na fakt v jakém jsme postavení - v pracovním právu tak stejně pro zaměstavatele jako pro zaměstnance. Uveďme tedy několik zásad o doručování právě v pracovním právu.

V souvislosti s refomou české policie se nejčastěji hovoří o změnách uniformy nebo změně barevného provedení automobilu. Reforma má však přinést zásadnější změny, byť ne na první pohled tak nápadné. V legislativním běhu (k aktuálnímu stavu na počátku 2.čtení v Poslanecké sněmovně) je návrh nového zákona o Policii ČR. Krátce si zmiňme alespoň základní změny, kterých se můžeme dočkat při jeho schválení.

V předchozím příspěvku jsme si krátce shrnuli povinnosti, která má prodávající ve vztahu ke kupujícímu a upozornili jsme na fakt, že prodávající má vůči spotřebiteli zejména řadu informačních povinností. Takové informace slouží k ochraně spotřebitele zejména tím, že spotřebitel má detailní informace o zboží, které kupuje a dále získává informace i o samotném prodávajícím. Přesně se jedná o nárok spotřebitele na následující informace.

V souvislosti se schválenou novelou zákona o ochraně spotřebitele se nabízí otázka, zda vůbec známe svá práva v oblasti ochrany spotřebitele. Ve chvíli, kdy vystupujeme jako spotřebitel - tedy běžně při nákupech v obchodech i mimo ně, zkrátka jsme fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami - nám zákon poskytuje širokou ochranu, v oblasti naší informovanosti a v očekávání kvalitních služeb odpovídajících jejich ceně.

V případě, že ve vzájemném vztahu dvou osob se dlužník stane zároveň věřitelem pro jiný dluh, pak je možné uvažovat o započtení vzájemných pohledávek - tedy zjednodušeně řečeno o možnosti, že by z těchto vzájemných pohledávek vznikla pohledávka jedna, ve výši rozdílu mezi těmito dvěma původními pohledávkami.

Dávno je doba, kdy každý měl úspory na vkladní knížce v jednom peněžním ústavu. Ovšem i dnes je velká část úspor uložena právě na vkladních knížkách nebo v jiné podobě vkladu. Jaké však jsou podmínky, v nichž se můžou banky při chování ke svým klientům chovat? A co všechno si mohou oni dovolit?

Obvykle je nám jasné, že splněním dluhu tento dluh zaniká. Existují však některé důležité okolnosti, které je dobré znát, protože se týkají jakéhokoli dluhu a které mohou poněkud relativizovat v úvodu naznačenou pravdu, že splněním dluhu tento dluh zaniká.

Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas - Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek - Mzda za noční práci - Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - Mzda za práci v sobotu a v neděli

Promlčením se rozumí oslabení možnosti právo vykonat - resp. uplatnit před soudem. V žádném případě se nejedná o zánik práva.

Chceme-li půjčku (nebo jinak v jakémkoli závazkovém vztahu), obvykle jsme vyzváni k tomu, abychom uvedli osobu, která se za naše závazky zaručí - ručitele. Vedle jiných způsobů zajištění závazků - smluvní pokuty, zajištění závazků dohodami o srážkách ze mzdy, zástavním právem, zajišťovacím převodem práva, zajištěním postoupením pohledávky, uznáním dluhu či jistoty - je ručení poměrně známým a častým způsobem zajištění. Shrňme si tedy obecnou občanskoprávní úpravu dané v dané oblasti.

Může se stát, že určitým jednáním nebo i opomenutím získáme určitý (v daném případě majetkový) prospěch, který nám nenáleží. Nemáme jistě na mysli získání prospěchu nezákonným způsobem, sankcionovaný trestním právem jako loupež, krádež apod., ale spíše získání prospěchu z nějaké smlouvy, či jiného závazkového vztahu bez odpovídajícího ekvivalentního protiplnění. Kdy se bude jednat o bezdůvodné obohacení, kdy takovéto obohacení budete muset vydat a komu?

Při porušení právních norem lze očekávat nastoupení určitých sankcí. Typicky k tomu dochází v trestním právu. Ve chvíli, kdy však jednání pachatele takovéhoto protiprávního činu nedosahuje intenzity, která je nutná k projednávání tohoto jednání před soudem v trestním řízení, nebo takové jednání trestní zákon vůbec jako trestný čin nevymezuje, musí stát garantovat potrestání (či alespoň projednání a zjištění) i takovéhoto jednání - na tomto místě lze u některých takových jednání hovořit o správněprávní odpovědnosti. Zde je nejčastější a nejběžnější formou odpovědnost za přestupek.

Základní rozdíly mezi nájmem, kdy na straně nájemce je jednotlivec a kdy více osob.

Zjednodušeně řečeno, odpovídá každý za své jednání. To však platí pouze pro osoby, které jsou způsobilé posoudit následky svého jednání a případně se takového jednání vyvarovat. Některé osoby však takovéhoto posouzení nejsou schopny. Ovšem jejich jednání může mít často negativní následky vedoucí i ke vzniku škody. Za takovéto jednání musí nést někdo odpovědnost. Nesmí jít totiž k tíži poškozeného, že škoda mu byla způsobena osobou, která nemůže posoudit následky svého jednání.

Kupní smlouva (ovšem nejen kupní smlouva) obsahuje určité podstatné náležitosti, které ji charakterizují jako smluvní typ, dále některé náležitosti obvyklé i některé specifické, které se vyskytují jen ve smlouvách s určitým předmětem, ve smlouvách mezi určitými subjekty ap. Některá typická ujednání v souvislosti s předmětem kupní smlouvy si představíme, jedná se o výhradu vlastnictví, předkupní právo, právo zpětné koupě a tzv. jiná vedlejší ujednání.

Uplatnění nejznámějšího věcného práva k věci cizí - zástavního práva - je v praxi poměrně dobře známé. Méně prostoru v teorii i v praxi nachází právo zadržovací. Jaký je jeho smysl, obsah a má vůbec nějaký význam?

Opět se přiblížila doba, kdy houfně objednáváme dovolené za nejnižší ceny. Není tedy od věci připomenout si, jak taková cestovní smlouva má vypadat, co musí a co by měla obsahovat.

Přehled základních změn v novém zákoníku práce účinných od 1.1.2008.

Osobní spis zaměstnance, zápočtový list, konkurenční doložka.

Tento článek Vám poradí mj. i to, co dělat v případě nedůvodně podané výpovědi.

Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je realizován v rámci pracovněprávního vztahu. Tento vztah má i rozměr časový. Na tomto místě pomineme dlouhodobost či krátkodobost samotného pracovněprávního vztahu, ale budeme se věnovat samotné realizaci pracovních úkonů a jejich rozvržení v čase - tedy samotné rozvržení pracovní doby.

V České republice mohou být podnikatelské aktivity provozovány různě. Podnikatelem se rozumí podle obchodního zákoníku všechny obchodní společnosti, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních právních předpisů (typicky tzv. svobodná povolání), a osoby provozující zemědělskou výrobu, které jsou zapsány do evidence podle zvláštního zákona (zákon o zemědělství). Nejjednodušší podnikatelskou formou z tohoto pohledu je pro fyzické osoby podnikatelská činnost na základě živnostenského oprávnění.

České rodinné právo rozlišuje několik typů vyživovací povinnosti mezi různými subjekty. Jedná se o vyživovací povinnost rodičů k dětem, která je však vzájemná, dále vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými, vyživovací povinnost mezi manžely, výživné rozvedenému manžely, příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky. V tomto článku se zaměříme na vzájemnou vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi.

Určení rodičovství má, jak jsme mohli v nedávné minulosti sledovat ve sdělovacích prostředcích, své významné důsledky v otázce citových vazeb, ale rovněž v otázkách právních. Zatímco v otázce určení mateřství nejsou obvykle sporné momenty (odhlédneme-li od po právní stránce sporných surogačních mateřství, jejichž právní povaha byla řešena zejména v USA), pak v otázce určení otcovství nejsou některé poznatky tak jednoznačné.

Co byste měli vědět o obchodním rejstříku.

Běžně po příchodu na veřejná místa odkládáme své věci na místa k tomu určená, jindy prostě tam, kde je zrovna místo. Ale co když se taková věc ztratí, co když ji někdo ukradne? A jaký je režim věcí, které s sebou nosíte do zaměstnání a které v průběhu pracovní doby odložíte?

V praxi se mnohdy projevují problémy při různých převodech pozemků či staveb. Často při uzavírání kupních smluv, či smluv nájemních, případně v situacích, kdy žádáme v bance o úvěr a dáváme do zástavy nějakou nemovitost, jsme vyzváni, abychom své právo k dané nemovitosti doložili. Obvykle je vyžadován výpis z katastru nemovitostí jako doklad některých vztahů ke konkrétní nemovitosti. Dnes se tedy podíváme ve zkratce na katastr nemovitostí.

Dnes se opět podíváme na nový stavební zákon a na postupy, které musíme dodržet při realizaci různých staveb. V minulých dvou dílech jsme se nejprve zaměřili na postup při umístění stavby a následně navazující postup pro realizaci stavby. Ve chvíli, kdy je stavba dokončena a připravena k užívání, musí projít určitým způsobem řízení o užívání stavby (dříve typicky být kolaudována). A právě užívání staveb v souladu se zákonem bude našim dnešním tématem.

Minule jsme si udělali krátký úvod k novému stavebnímu zákonu účinnému od 1.1.2007. Rovněž jsme nastínili postup, kterým musí stavebník projít, pokud se rozhodne zrealizovat nějakou stavbu a v prvním díle jsme se zaměřili na postup, kterým se úspěšně vyrovnat s fází umístění stavby. Pokud jsme tuto otázku úspěšně vyřešili, pak přecházíme do stádia realizace stavby. A právě na stadium realizace stavby se podíváme v tomto příspěvku.

Od 1. ledna 2007 platí nový stavební zákon /zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)/, který přináší některé nové instituty a některé nové postupy jednak na úseku územního plánování, ale i v části stavebního řádu. V mnohých částech přináší naprosté novinky, jejichž přínos a možnosti uplatnění prověří teprve praxe. Jedná se rovněž na první pohled o poměrně složitý a nepřehledný zákon, který bude pro občany mnohdy těžko stravitelný. Zjednodušme proto některé základní postupy, které provází každého z nás. V prvním díle se podíváme na možnosti umístění stavby v souladu se zákonem.

Minule jsme hovořili o základních principech, které platí pro dědění ze zákona - tedy v případě, že zůstavitel nepořídil závět, nebo závěť pořídil pouze pro část svého majetku. Upozorněme proto tentokrát na některá úskalí při pořizování závěti, jejímž smyslem je obvykle vyhnout se zákonné dědické posloupnosti.

Problematikou dědických vztahů se běžně zabývá každý z nás - ať už jde o dědictví vlastní, dědictví osoby blízké nebo takové dědictví, na kterém nemáme žádný relevantní zájem. Existují však různé nejasnosti a mýty ohledně tohoto tématu. Pojďme se tedy podívat na institut dědění ze zákona blíže, v několika praktických bodech.

Velká většina z nás byla nebo je držitelem akcií některé více či méně úspěšné společnosti. S vlastnictvím akcií jsou spojena některá práva a povinnosti, některá dobře známá a jiná méně. Obvykle se každý soustředí na svá práva a svoje povinnosti poněkud opomíjí. Není se co divit. Ale opravdu víme jaká práva akcionářům zajišťuje obchodní zákoník? Neomezujeme svůj akcionářský vztah jen na pravidelné přijímání dividend a potenciální zisk z prodeje těchto akcií? Podívejme se tedy na ta nejdůležitější práva alespoň výčtově.