Veřejný ochránce práv

Jaké je poslání veřejného ochránce práv?(dále jen ochránce)

Veřejný ochránce práv v České republice působí podle zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. (dále jen "zákon"), k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, vykonávajících státní správu, pokud:

• je takové jednání v rozporu s právem nebo
• neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo
• jsou-li tyto orgány nečinné.

Jakých institucí se může podnět týkat?

• Ministerstev a jiných správních úřadů s působností pro celé území státu a správních úřadů jim podléhajících
• České národní banky, pokud působí jako správní úřad,
• Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
• okresních úřadů a měst při výkonu působnosti okresních úřadů,
• obcí při výkonu státní správy, nikoli tam, kde obce rozhodují ve vlastní působnosti,
• Policie České republiky s výjimkou vyšetřování,
• Armády České republiky a Hradní stráže,
• Vězeňské služby České republiky,
• zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a ochranné léčení,
• veřejných zdravotních pojišťoven,
• orgánů soudu při výkonu státní správy (zejména otázka průtahů v řízení, nečinnost soudů a nevhodné chování soudců).

Kam pravomoc ochránce nesahá? Čím se zabývat nemůže?

Zákon sice poskytuje ochránci rozsáhlá oprávnění provádět v jednotlivých věcech nezávislá šetření, nemá však právo a nemůže v žádném případě nahrazovat činnost orgánů státní správy a nemůže měnit nebo rušit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však může požadovat od úřadu či instituce, aby sjednal nápravu. Zákon také nedává ochránci právo vstupovat do soukromoprávních sporů mezi občany (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli), do soudního rozhodování sporů, není odvolacím místem a ani jinak nemůže ovlivňovat výkon soudní moci. Působnost ochránce se tak nevztahuje na:

• Soudy všech stupňů a typů v jejich rozhodovacích pravomocích, dále pak na
• Parlament, prezidenta republiky a vládu,
• Nejvyšší kontrolní úřad,
• zpravodajské služby České republiky,
• orgány činné v trestním řízení,
• státní zastupitelství.

Jak má vypadat podnět?

I když samotné vyřizování podnětů ochráncem není svázáno mnoha formálními pravidly, zákon ukládá, zejména v zájmu ochrany osob před neoprávněným zásahem do jejich práv, dodržení několika náležitostí podnětu. Jejich respektování ihned při prvním kontaktu pomůže nejen ochránci ale i stěžovateli tím, že se zabrání zbytečné korespondenci, spojené s doplněním podnětu, a tím se celá věc značně urychlí. Podnět může být učiněn písemně nebo také ústně do protokolu v sídle veřejného ochránce práv v Brně. V současné době nelze podněty přijímat elektronickou poštou.

Je třeba, aby podnět podala sama osoba, která se dožaduje ochrany svých práv, nelze podávat podnět ve prospěch jiných svéprávných osob. V případě, že je podáván podnět v zastoupení jiné osoby, je třeba oprávněnost tohoto úkonu doložit její písemnou plnou mocí či jiným dokladem s uvedením rozsahu oprávnění.

Podněty podle uvedeného zákona lze podávat písemně na adresu: Kancelář veřejného ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno, nebo osobně v místě KVOP do protokolu. Písemný podnět je možno osobně přinést do podatelny KVOP.

Podnět by měl vždy obsahovat:

• Vylíčení podstatných okolností, včetně sdělení, zda věc, a s jakým výsledkem, byla předložena také jinému orgánu,
• označení úřadu či úřadů,
• doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká byl neúspěšně vyzván k nápravě,
• jméno, příjmení, bydliště stěžovatele,u právnické osoby název, sídlo a osobu oprávněnou jejím jménem jednat,
• pokud se podnět týká rozhodnutí, je třeba, aby stěžovatel přiložil jeho stejnopis (kopii).

Jak bude ochránce postupovat s vadným podnětem?

Určité formální, či obsahové vady, které podnět vykazuje, mají vliv na jeho projednání. Ochránce musí podnět odložit, pokud věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti (tj. nesměřuje proti jednání orgánů a institucí, uvedených v bodě 2) anebo se netýká osoby, která podnět podala.
Ochránce může podnět odložit, jestliže

• nemá zákonem předepsané náležitosti (bod 5) a stěžovatel je ve stanovené lhůtě nedoplnil,
• je zjevně neopodstatněný,
• od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku,
• věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta,
• jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.

zdroj : www.ochrance.cz