Obtěžování hlukem či kouřem od souseda

    Sousedská práva jsou v právních řádech obsažena již od dob římského práva. V naší právní úpravě je stěžejní ustanovení obsaženo v občanském zákoníku, konkrétně v jeho 127. paragrafu. Obecné ustanovení použitelné na tyto případy obsahuje i samotná Listina základních práv a svobod v článku. 11 odstavci třetím : "Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem." Konkrétnější úprava je ale obsažena v oněch ustanoveních občanského práva : "Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek." Co se týče hluku, poskytuje náš právní řadu ještě  ochranu v podobě práva na noční klid. Časové rozmezí nočního klidu je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví, kde se noční dobou rozumí doba od 22.00 hodin do 6.00 hodin.

    Výčet problematických imisí učiněný občanským zákoníkem je ovšem pouze demonstrativní neboli příkladmý. Neznamená tedy, že pokud určitá imise není v tomto seznamu uvedena, není automaticky povinností rušitele se jí zdržet. Rozhodující je zde obecná formule "Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv". Imisí může být například i pohled.

    Co ovšem můžeme proti takovému zásahu do svých práv udělat? Jedna z možností je samozřejmě s ohledem na ustanovení § 6 občanského zákoníku svépomoc. Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. Je zde ale třeba dát pozor na oprávněnost použití takového postupu. Musí skutečně jít o bezprostředně hrozící zásah a především odvrácení musí bát učiněno přiměřeně. Nelze tedy z titulu svépomoci hlučnému sousedovi rozmlátit reproduktory či podpálit dům. Obtěžování bychom sice odvrátili, ovšem o přiměřenosti řeč být nemůže.

    Z občanského zákoníku se nám dále nabízí použít § 5 : "Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu." V případě sousedských práv bude tímto orgánem obecní úřad, na jehož území k zásahu do pokojného stavu došlo. Obecní úřad v případě, že skutečně došlo k zásahu do pokojného stavu ve správním řízení sousedovy zásah zakáže. Za porušení nočního klidu jako přestupek může obec udělit pokutu do výše 1 000 Kč. Pokud by rušení klidu bylo soustavné, je možné se obrátit na orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou v tomto případě okresní hygienici. Pokud se prokáže překročení limitních hodnot hluku, které jsou sice proměnlivé, nejvyšší však 40 decibelů, je oprávněn hygienik uložit provozovateli takového zařízení pokutu až do výše 2.000.000,- Kč, v případě opakování dokonce může být pokuta uložena až do výše 20.000.000,- Kč. Obec může také pořádání hlučných akcí upravit svojí vyhláškou, v rámci které by rušitel mohl být postihnut sankcí do výše 30 000 Kč.
    Ochrany svých práv se samozřejmě můžeme domáhat i u soudu podáním žaloby, ve které se žalobce bude navrhovat vyslovení rozsudku, který stanoví sousedovi povinnost zdržet se rušení práv žalobce spočívající v obtěžování.