Novela živnostenského zákona

Živností nově nebude poskytování nemovitostí, bytů a nebytových prostor i v případě poskytování jiných než základních služeb. Ve změnách vymezení živností je zásadní rovněž zrušení živností provozovaných průmyslovým způsobem. Rovněž ve vymezení konkrétních činností, které jsou předmětem živnosti nastávají změny. Zákon již nerozlišuje velkoobchodní a maloobchodní činnost, zavádí jednotnou kategorii obchodní činnosti. Do této kategorie patří nově rovněž úprava zboží k potřebě kupujícího, která patřila již dříve do obchodní činnosti provozované podnikatelem. Nově je však omezena (pro zabránění zneužívání) jen na úpravu pouze na žádost zákazníka. Podle novely nebude u volných živností nutné získat pro každou z nich jedno živnostenské oprávnění. Namísto toho bude podnikateli dána možnost oznámit obecně jeden obor činností spadajících mezi živnosti volné, jež bude v rámci jednoho živnostenského oprávnění pro volnou živnost vykonávat.

Změny nenastanou jen u vymezení živností, ale i u předpokladů pro jejich výkon. Živnost tak napříště může za stejných podmínek jako občan ČR provozovat nejen fyzická osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, ale i její rodinní příslušníci. Nově se rovněž posuzuje bezúhonnost (nedbalostní trestný čin související s podnikáním již nebude na překážku provozování živnosti). Nově se bude bezúhonnost prokazovat. Rovněž trest zákazu činnosti již nebude překážkou pro jiné volné živnosti než jednu uvedenou. Potom se stanoví i nové podmínky pro možnost žádat o živnostenské oprávnění, poté co mi bylo předchozím rozhodnutím zrušeno. Určité změny se dotknou i institutu odpovědného zástupce (zejména otázka skončení činnosti). Drobnějších změn dosáhlo i vymezení provozovny (bude jí i automat), označování provozovny a možnosti provozovat živnost ve více provozovnách.

Posledním velkým okruhem změn jsou otázky týkající se digitalizace rejstříku. Mizí tak otázka místně příslušného živnostenského úřadu, zavádí se (až na výjimky například u sankcí) institut předstižení. Živnostenské oprávnění pak nebude možno získat před zápisem do obchodního rejstříku, jak bylo doposud za splnění podmínek možné. Živnost se bude před tímto zápisem prokazovat stejnopisem ohlášení s prokázáním doručení živnostenskému úřadu. Tomu se zkracuje lhůta k vydání výpisu z rejstříku z 15 na 5 dnů. Stejně tak se zkracuje patnáctidenní lhůta, ve které musel živnostenský úřad provést zápis do rejstříku po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese; ta bude taktéž pětidenní. Rovněž už živnostenský úřad ani formálně nepřiděluje IČO. Živnostenskému úřadu již nebude rovněž třeba dokládat změny, které byly zapsány do obchodního rejstříku. Tyto budou automaticky promítnuty i do rejstříku živnostenského.

Podnikatel rovněž již nebude mít povinnost mít živnostenské oprávnění nebo osvědčení v provozovně pro účely kontroly. V místě podnikání tak explicitně podle tohoto zákona již nebude nutné zajišťovat přejímání písemností.

Zákon mění i sankční systém, má jiné vymezené skutkových podstat přestupků a jiných správních deliktů, i jiné výše sankcí. Ve společných ustanoveních pak zavádí obecnou část k trestněsprávní části - vyloučení odpovědnosti, prekluze, vymezení okolností, ke kterým se přihlédne při stanovení výše pokuty, věcná příslušnost k projednání, vztah k přestupkovému zákonu a správnímu řádu atd.

Tento zákon rovněž mění zákon o uznávání odborných kvalifikací. V této souvislosti také zavádí nová pravidla pro prokazování odborné způsobilosti pro výkon některých živností, například konkrétní délky praxe, požadovanou délku vzdělání atd.

Závěrem je třeba upozornit, že tento zákon nabývá účinnosti 1.července 2008.

Zbyněk Bouda, autor je studentem 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně