Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv byl u nás zřízen zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"). První veřejný ochránce práv byl zvolen 12. prosince roku 2000 a reprezentantem tohoto institutu se stal JUDr. Otakar Motejl, který tuto funkci vykonává dodnes.

Obecně bývá tento institut vnímán jakožto prostředek, který zlepšuje vztah občana a státní moci. Veřejný ochránce práv působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Zákon obsahuje pozitivní i negativní vymezení jeho působnosti. Jeho působnost se tak nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, Nejvyšší kontrolní úřad, zpravodajské služby České republiky, orgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů. 

Ombudsman je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období 6 let, přičemž může být zvolen pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období. Ochráncem může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu - tedy každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora a soudce, jakož i s jakoukoliv činností ve veřejné správě. Nesmí být také členem politické strany či politického hnutí. Veřejný ochránce práv je totiž nezávislou a nestrannou osobou. 

Právní úprava postavení ombudsmana vychází v současné době především z oprávnění navrhovat jistá řešení či opatření k nápravě, doporučit vydání, změnu, zrušení právního nebo vnitřního předpisu, nicméně on samotný není nadán žádnými rozhodovacími pravomocemi. 

Nyní k jednotlivým oprávněním veřejného ochránce práv: 

1) oprávnění vstupovat do prostor úřadů, právo na informace

- z ust. §15 vyplývá, že veřejný ochránce práv (popř. pověřený zaměstnanec Kanceláře ochránce) je oprávněn vstupovat do všech prostor úřadů, nahlížet do spisů, klást otázky jednotlivým zaměstnancům úřadů, a naopak příslušné úřady jsou povinny mu na jeho žádost poskytnout potřebná vysvětlení a informace. 

2) návrhy na změnu předpisů

- ombudsman je oprávněn doporučit vydání, změnu nebo zrušení právního nebo vnitřního předpisu, o těchto doporučeních - pokud jde o právní předpisy - informuje Poslaneckou sněmovnu. 

Ombudsman je povinen vést statistiku přijatých a vyřízených podnětů. V průběhu roku 2007 se na veřejného ochránce práv obrátili občané s 6 062 podněty. Nejvýraznější nárůst počtu stížností byl zaznamenán v oblasti práva sociálního zabezpečení. Veškeré další a podrobné informace naleznete přímo na webových stránkách veřejného ochránce práv - www.ochrance.cz. Na těchto stránkách najdete také formulář k podnětu.

Klára Spirová, autorka je studentkou 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně