Některé zvláštní případy převzaté odpovědnosti zaměstnancem

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (obvykle pokladní, skladníci apod.), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu (což je nutnou podmínkou), po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Takováto dohoda však musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zákon stanoví ještě jedno omezení. Vzhledem k určitým nárokům na „spravování" takto svěřených hodnot zákon stanoví, že dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.

V situaci, kdy vznikne rozdíl mezi svěřenými hodnotami a účetní hodnotou (obvykle záporný), uvažujeme, zda je možnost se své odpovědnosti zprostit. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Pozorný čtenář si jistě všiml, že zde se důkazní břemeno oproti obecné pracovněprávní odpovědnosti obrací, prokazovat tedy musí zaměstnanec, že vzniklý schodek vznikl bez jeho zavinění.

V pracovněprávním vztahu se naskytnou situace, ve kterých může jedna či druhá strana od dohody odstoupit. Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti, může od ní tedy odstoupit v přesně vymezených situacích, a to vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Za určité hodnoty může převzít odpovědnost i více osob naráz. V takovém případě může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně, což je pochopitelné s ohledem na fakt, že i vznik takové dohody je vázán na písemnou formu.

Bez dalšího však zaniká dohoda o odpovědnosti dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Ochrana zaměstnance při vzniku takového závazku je dána především požadavkem inventarizace takovýchto hodnot při vzniku nebo změně této dohody. Inventarizace se tak provádí při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru. Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností (jak bylo naznačeno již výše), se inventarizace provádí při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti. Tyto požadavky kladou poměrně velké nároky na zaměstnavatele a proto i on by měl být poměrně opatrný s kým a s kolika osobami uzavře takovou dohodu.

Inventarizace, o které je výše zmíněno, se provádí na žádost zaměstnance. Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

Druhým typem dohody o převzetí odpovědnosti je pak dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Takové dohody je třeba, jestliže hodnota svěřených předmětů převyšuje cenu 50 000 Kč. Jinak stíhá odpovědnost každého zaměstnance, a proto každý odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. I pro dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů platí povinnost jejího písemného uzavření, jinak je opět neplatná a i zde platí omezení, že dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku

Zákon i pro tento typ dohody určuje podmínky jejího zániku, případně jednostranného odstoupení, což slouží k ochraně zaměstnance, jenž tuto odpovědnost převzal. Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli opět písemně. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká bez dalšího dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli. Zaměstnanec může ovšem v takovém oznámení uvést den pozdější.

I zde se musíme zmínit o rozsahu náhrady škody. Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši. Při společné odpovědnosti za schodek platí zvláštní pravidla pro dělení případné náhrady škody a to tak, že se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Takto stanovený podíl nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. Očividně se tak klade větší míra odpovědnosti na vedoucí zaměstnance. Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými způsobem výše naznačeným. Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu.

Jak je vidět, převzetí odpovědnosti má své dalekosáhlé důsledky, z nichž patrně jako nejdůležitější zopakujme, že výše případné náhrady škody není zákonem limitována. Proto je třeba klást zvýšenou opatrnost při takovém převzetí, zejména dbát aby byla řádně provedena inventarizace na začátku i na konci takového vztahu a aby byla dodržena zejména podmínka, že odpovědná osoba má i určitá výše zmíněná práva.

Zbyněk Bouda, autor je studentem 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně