Co patří do společného jmění manželů

Společné jmění manželů bylo jako institut do občanského zákoníku vloženo v roce 1998 a nahradilo dřívější pojem bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Společné jmění manželů vzniká ze zákona spolu s manželstvím, a jeho předmět je upraven v občanském zákoníku. Institut je nedílně spojen s manželstvím. Není tedy možné, aby společného jmění vzniklo mezi druhem a družkou nebo mezi registrovanými partnery. Zánikem manželství zaniká i společné jmění mezi manželi. Společné jmění manželů tvoří nejen majetek jako aktiva, ale i závazky čili pasiva.

Pokud se jedná o majetek ve smyslu aktiv, společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku, který patří do výlučného majetku jednoho z manželů nebo do spoluvlastnictví obou manželů (například majetek, který manželé jako svobodní nabyli společně ještě před uzavřením manželství).

Výlučným majetkem tvoří majetek, který nepatří do společného jmění manželů. Výlučným majetkem je:

- majetek získaný dědictvím nebo darem určeným jednomu z manželů

- majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela (jedná se například o auto, které bylo zakoupeno z peněžních prostředků získaných prodejem nemovitosti, který patřil pouze jednomu z manželů)

- věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů (typicky osobní hygienické potřeby, oblečení, apod.)

- věcí vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci vlastníka.

Do majetku spadají věci, práva a jiné majetkové hodnoty za předpokladu, že to jejich povaha připouští. Zajímavostí je, že s „peněžními prostředky na účtu mohou nakládat jen osoby uvedené v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Jiné osoby tak mohou činit pouze za podmínek stanovených ve smlouvě o běžném účtu. Pouhá skutečnost, že na účtu u peněžního ústavu jsou uloženy i prostředky ve společném jmění manželů, neopravňuje manžela majitele účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu."¹

Mezi závazky neboli pasiva patří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou:

- závazků, týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich (například smlouva o zasklení oken nemovitosti, kterou vlastní jen jeden z manželů)

- závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

To, co přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, se posuzuje individuálně vzhledem k okolnostem a majetkovým poměrům manželů. K úkonům, které převyšují míru přiměřenou poměrům manželů, je třeba souhlas druhého z manželů. Jestliže druhý z manželů závazek, který míru přesahuje, schválil (byť nepřímo) dodatečně, závazek bude spadat pod společné jmění manželů. Pakliže nedošlo ani k dodatečnému schválení, závazek do společného jmění nepatří.

Co se týče vztahu k podnikání, je třeba zmínit, že platí speciální úprava. Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, pak získání podílu ani nabytí členských práv a povinnosti nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo v družstvu, s výjimkou bytových družstev.² Ačkoli nabytí podílu či práv nezakládá účast, stále platí, že získaný majetek se stává součástí společného jmění manželů.³

Závěrem bych dodal, že příspěvek vychází z úpravy, která je stanovená v občanském zákoníku. Sama úprava je v mnohém dispozitivní, a tak jsou možné i určité modifikace vymezení a trvání společného jmění manželů.

Petr Sprinz, autor je studentem Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci

 ¹ Viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2793/2006, ze dne 8. 1. 2008

 ² § 143 odst. 2 občanského zákoníku

 ³ Viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 700/2004, ze dne 20.7.2004