Co nového lze čekat od Policie ČR?

Novinkou je zavedení 14 krajských policejních správ, tedy nová místní struktura. V regionech, kde doposud chyběly (tedy krajská města, která podle „starého" krajského uspořádání nebyla krajskými městy), vzniknou sloučením okresních policejních ředitelství.

Vnější kontrolu policie by zajišťovala její inspekce, kterou by jmenovala vláda a na její činnost dohlížela zvláštní pětičlenná sněmovní komise. Dosud bylo jmenování vedení inspekce v rukách ministra vnitra. Návrh zákona definuje i účel inspekce. Úkol vyhledávat, odhalovat, prověřovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista nebo zaměstnanec policie, a zjišťovat pachatele, toť úkol Inspekce policie, která by měla být jak výše uvedeno útvarem ministerstva. Inspekce by dále byla oprávněna provádět zkoušku odolnosti vůči protiprávnímu jednání ("zkouška spolehlivosti").

Řada změn se týká dohledu policie na silniční provoz. Například při měření alkoholu v krvi by měla orientační dechová zkouška stejnou váhu jako odběr krve u lékaře, což by mělo zamezit účelovému odmítnutí dechové zkoušky a spoléhání, že než se zjistí krevním odběrem, alkohol z krve řidiče vyprchá. Návrh zákona rovněž počítá s větším zapojením soukromého sektoru. Zejména se jedná o oprávnění, aby soukromé firmy nejen měřily rychlost vozidel, ale i pořizovaly osobní údaje řidičů. Toto kontroverzní ustanovení však bude mít ve sněmovně jistě řadu odpůrců.

Policie by nově vyšetřovala jen dopravní nehody, u nichž by vznikla škoda, která by dosahovala určitého minimálního limitu, vyššího než v současnosti. Řidič, který by policisty přivolal k nehodě neodůvodněně, by musel výjezd uhradit. V médiích se ovšem již objevily spekulace umožňující zneužití takovéto možnosti, proto lze očekávat úpravy této možnosti. Poměrně ostrý nesouhlas vyjádřil i Autoklub ČR. Povinnost přivolat policii by nicméně platila při jakémkoliv poškození komunikace a jejího příslušenství. Informace o přestupcích řidičů by nově dostávaly pojišťovny, které by mohly podle tohoto registru upravovat výši povinného ručení. Pro řidiče bez přestupků by tak bylo možno sjednat výhodnější podmínky tohoto pojištění.

Policie by se podle vládního plánu reformy zároveň měla zbavit některých povinností, které přímo nesouvisí se zajišťováním veřejné bezpečnosti. Doručovat by například již neměla úřední písemnosti a rovněž by nebyla pomocným orgánem soudních exekutorů. Ochranu by jim poskytla jen v případě, že je ohroženo jejich zdraví nebo život a nemohou si bezpečnost zajistit jinak. Tento návrh se zase setkal se silným odporem samotných soudních exekutorů.

Řada dalších změn může mít poměrně zásadní dopad, ovšem pro veškeré změny není na tomto místě prostor. Navíc v průběhu legislativního procesu mohou projít ještě dalekosáhlými změnami. Závěrem tak snad jen upozorněme, že v návrhu zákona se počítá s účinností tohoto zákona k 1.1.2009, s výjimkou ustanovení o změnách krajského zřízení, kde by tento termín měl být posunut až o tři roky k 1.1.2012.

Skončeme citací § 9 vládního návrhu zákona o policii, tedy konstatováním, že i nadále platí, že „policista a zaměstnanec policie jsou při plnění úkolů policie povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní."

Zbyněk Bouda, autor je studentem 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně