Zvýšení mzdy v některých zvláštních situacích

Mzda se sjednává (musí být určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet, přičemž následně je zaměstnavatel povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti) v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Z tohoto základního ustanovení lze odvodit, že výše mzdy je výsledkem jednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, omezená jen minimální výší mzdy a samozřejmě dále faktickou ekonomickou silou zaměstnavatele. Ovšem jsou situace, ve kterých musí zaměstnavatel zvýšit zaměstnanci mzdu, alespoň ve výši zákonem stanovenou.

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Poskytnutím náhradního volna se vlastně vyrovnává rozsah odpracovaných hodin. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatek v uvedené minimální výši bez dalšího. Výjimku představují vedoucí zaměstnanci. U těch může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveného zákonem sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno tomuto vedoucímu zaměstnanci nepřísluší.

Pro zaměstnance je velmi výhodné pracovat ve svátky. Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může alternativně se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve stejné výši, odpovídající průměrnému výdělku místo náhradního volna, šlo by tedy o příplatek 100 %. Může se však stát, že zaměstnanci, který nepracoval, připadne svátek na jeho obvyklý pracovní den. V takovém případě mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Prosté je určení výše mzdy za dobu noční práce. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Ovšem v kolektivní smlouvě může být se zaměstnavatelem dohodnuta i nižší příplatek.

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a rovněž příplatek. Určení ztíženého pracovního prostředí lze nalézt v nařízení vlády, které vymezuje i jeho charakteristiku. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % ze základní sazby minimální mzdy.

Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze opět sjednat jen v kolektivní smlouvě.

Obvykle zaměstnavatelé poskytují příplatky i za práci ve směnách (mimo rámec noční práce). Časté je odstupňování odměny za ranní směnu, odpolední směnu a noční směnu. Nutno podotknout, že k tomuto mimo výše naznačený zákonný příkaz zaměstnavatele nic nenutí.

 Zbyněk Bouda, autor je studentem 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně