Občanskoprávní odpovědnost provozovatele motorového vozidla

Při provozu motorového vozidla mohou nastat nebezpečné situace a hrozí i vznik větší škody, přičemž mohou vyvstat problémy ohledně dokazování zavinění, která je obecně potřeba k založení odpovědnosti za škodu. Této skutečnosti si všiml i zákonodárce, a proto stanovil zvláštní úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku, která je založena na odlišném principu. 

Předpoklad vzniku odpovědnosti je vznik škody, která byla způsobena okolnostmi, které mají původ ve zvláštní povaze provozu motorového vozidla. Touto okolností může například být rychlost řízení vozidla, řízení v protisměru, defekt pneumatiky, špatný technický stav vozidla, ale i mikrospánek při řízení. Zvláštností tohoto typu odpovědnosti je fakt, že odpovídá provozovatel dopravního prostředku, a že se nemusí dokazovat zavinění na jeho straně. Je dostatečné, že škoda nastala právě v důsledku provozu vozidla (škodní událost, škoda a vztah příčinné souvislosti mezi předchozími prvky). Odpovědnost je proto z hlediska práva nazvaná jako objektivní. 

Provozovatelem dopravního prostředku nemusí být nutně řidič. Provozovatel je fyzická či právnická osoba, která vykonává na vozidlo dlouhodobý vliv, má jej v dlouhodobé dispozici, má tedy i možnost a povinnost jej udržovat v nezávadném technickém stavu. Půjde tedy zpravidla o vlastníka, ale může jím být i osoba, která má automobil oprávněně u sebe s úmyslem jej užívat dlouhodobě, a tak přebírá i odpovědnost za jeho dobrý technický stav. V posledně zmiňovaném případě může jít o případ, kdy rodiče zakoupí automobil na sebe, nicméně předají jej k dlouhodobému a nerušenému užívání potomkovi. 

Z výše uvedeného pravidla jsou zákonem dány dvě výjimky. Namísto provozovatele odpovídá: 

- ten, kdo užije motorového vozidla bez vědomí provozovatele nebo proti jeho vůli (typicky půjde o zloděje, avšak i o osobu v pracovním poměru, která by řídila služební vozidlo bez dovolení, mimo pracovní dobu a pro jiné účely než pracovní). Provozovatel bude přesto odpovídat společně s osobou, která vozidla užije bez vědomí či proti jeho vůli jen tehdy, když provozovatel svojí nedbalostí umožnil takového užití vozidla (např. když je nákladní automobil ponechán bez dozoru s otevřenými dveřmi a klíčkem v zapalování), 

- provozovatel opravny, je-li dopravní prostředek v opravě a to po dobu opravy. 

Jak již bylo řečeno, jedná se o odpovědnost objektivní. Není třeba dokazovat žádný stupeň zavinění na straně provozovatele. Pokud tedy vznikne škoda v důsledku nefunkčnosti brzd, poškozený nemusí dokazovat, že provozovatel zanedbal údržbu automobilu. Provozovatel odpovídá objektivně. To, že provozovatel stav brzdové kapaliny, která byla příčinnou škodné události, kontroloval před jízdou, jej nezprošťuje odpovědnosti. 

Co se týče zproštění odpovědnosti (právně řečeno: liberace), zákon stanoví dvě možné situace. Provozovatel nebude odpovědný pokud: 

- škoda nebyla způsobena okolností mající zvláštní původ v provozu motorového vozidla a současně nemohlo být škodě zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (např. když škoda vznikne v důsledku přírodní katastrofy), 

- škoda byla způsobena v důsledku zavinění poškozeného (může jít o případ podnapilého chodce, který na červenou vběhne na rušné silnici pod jedoucí vozidlo). 

Je třeba také zmínit, že ustanovení o odpovědnosti provozovatele nevylučují odpovědnost řidiče jako osoby od provozovatele odlišné. Takový řidič však odpovídá na základě jiných ustanovení, přičemž zde již bude třeba dokazovat zavinění na řidičově straně (jedná se o subjektivní odpovědnost, která se liší od objektivní zejména v tom, že je třeba dokazovat zavinění na straně škůdce). Poškozený by tak měl na výběr, zda by žádal náhradu škody od provozovatele nebo od řidiče jako osoby od provozovatele odlišné, neboť oba typy odpovědnosti budou souběžně existovat. Závěrem bych dodal, že provozovatel motorového plavidla a provozovatel letadla odpovídá stejně jako provozovatel motorového vozidla.

Petr Sprinz, autor je studentem Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci