Smlouvy sjednané mimo provozovnu

Při takových jednáních dodavatelé využívají zejména momentu překvapení a nemožnosti srovnání s obdobným zbožím. Někteří spotřebitelé nabídkám podlehnou, a po odchodu dodavatelů si uvědomí, že „zaručená nabídka" není tak výhodná, jak si spotřebitel původně představoval. Příspěvek vymezí platnou úpravu týkající se postavení spotřebitele, který smlouvu mimo provozovnu dodavatele uzavřel.

Nejprve je třeba upozornit, že zvláštní ochrana je poskytnuta pouze spotřebitelům (tj. fyzickým a právnickým osobám, které při uzavírání a plnění smlouvy nejednají v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti) ve vztahu k dodavatelům (tj. fyzickým a právnickým osobám, které naopak při uzavírání a plnění smlouvy jednají v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti).

Již nadpis příspěvku dále napovídá, že se úprava vztahuje na smlouvy, které byly uzavřeny v místě mimo provozovnu dodavatele. To však neplatí bezvýjimečně. Z úpravy jsou vyloučeny ty smlouvy sjednané mimo provozovnu, jestliže spotřebitel výslovně sjednal návštěvu s dodavatelem-obchodníkem. Úprava se tedy nebude vztahovat například na předváděcí akce. Stejná ochrana a omezení se vztahuje na smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a dodavatel, který stálé místo k podnikání vůbec nemá.

Dalším omezením úpravy je skutečnost, že se práva níže popsaná nevztahuje na smlouvy:

1. jejichž předmětem je výstavba, prodej, nájem nebo jiné právo k nemovitosti, s výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce zařízení do ní začleněných,

2. na dodávku potravin nebo jiného zboží běžné spotřeby (například běžné zboží z drogerie jako je sprchový gel, přípravek na umývání nádobí, apod.) dodávaného stálými doručovateli do domácnosti spotřebitele nebo do jiného jím určeného místa,

3. na dodávku zboží nebo služeb, které byly uzavřeny podle katalogu dodavatele, s nímž se spotřebitel měl možnost seznámit v nepřítomnosti dodavatele, za předpokladu, že mezi stranami má pokračovat spojení při plnění uzavřené nebo jiné smlouvy, a za předpokladu, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy nejméně do 7 dnů od převzetí zboží a je s tímto právem seznámen v katalogu nebo ve smlouvě,

4. pojistné a o cenných papírech

Za výše stanovených podmínek má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů. Dodavatel sám má povinnost spotřebitele na toto právo upozornit. Musí tak učinit písemně v písemné smlouvě, a to nejpozději při uzavření smlouvy. V písemném upozornění musí uvést i označení osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetně jejího bydliště či sídla. 

Spotřebitel má právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů, 1 měsíc či 1 rok od uzavření smlouvy. Délka lhůty je závislá na splnění povinnosti informovat spotřebitele o možnosti odstoupení od smlouvy a také na tom, zda došlo k plnění z uzavřené smlouvy hned v době uzavření či nikoli. 

Jestliže dodavatel ze smlouvy plnil rovnou v místě uzavření smlouvy (např. když obchodník na místě, kde je uzavřena smlouva, předá spotřebiteli rovnou zakoupený vysavač), platí lhůta 14 dnů. Jestliže však k plnění nedošlo hned (např. zakoupený vysavač má být dodán teprve v budoucnu), platí lhůta 1 měsíce. Prodloužená lhůta 1 roku se počítá v obou případech jen tehdy, pokud nebyl spotřebitel upozorněn na možnost od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu. 

Je třeba též zmínit, že pokud k odstoupení bez uvedení důvodů ve výše zmíněných lhůtách dojde, dodavatel má povinnost vrátit spotřebiteli zaplacenou částku do 30 dnů od odstoupení od této smlouvy. Zcela na závěr bych doporučil nesjednávat schůzku s dodavateli zboží a služeb bez předcházejícího náležitého zvážení nabídky dodavatele, neboť v případě domluvené schůzky - jak již bylo podotknuto, se na uzavřené smlouvy zmíněná práva nevztahují.

 Petr Sprinz, autor je studentem Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci