Koupě zboží na dálku - jednotlivá práva a povinnosti

Stěžejní povinností, která je uložena dodavatelům je informační povinnost. Informační povinnost znamená povinnost dodavatele sdělit spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy následující údaje: 

1.   obchodní firma nebo jména a příjmení a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena, kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty, 

2.   údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování,

3.   název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb,

4.   cena zboží, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány,

5.   náklady na dodání,

6.   způsob platby, dodání nebo plnění,

7.   poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů, na které se toto právo nevztahuje. Nejčastěji půjde o smlouvy na dodávku:

• zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení či zastarání (například potraviny)

• zboží, které bylo upraveno dle přání spotřebitele (nejedná se tudíž o masově prodávané zboží, kde nejsou parametry udány spotřebitelem)

8.   audio a video nahrávek a počítačových programů, ovšem jen tehdy porušil-li spotřebitel jejich originální obal,

9.   náklady na použití komunikačních prostředků na dálku (pojem byl vymezen v příspěvku; zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, telefon, email či internet),

10.   doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti. 

Jestliže si spotřebitel zboží objedná prostřednictvím některého z prostředků komunikace na dálku a přitom se nejedná o individuální kontaktní prostředek (individuálním je například email či telefon), pak je nutné, aby dodavatel neprodleně informoval spotřebitele o obdržení objednávky, a to pomocí jednoho z prostředků komunikace na dálku. Nemusí se jednat o stejný prostředek, který využil spotřebitel k objednávce. Pokud si tedy například pomocí portálu internetového obchodu (internetového formuláře) spotřebitel objedná mobilní telefon, je třeba, aby dodavatel (podnikatel provozující internetový obchod) objednávku telefonu potvrdil neprodleně poté, co objednávku obdrží. 

Existuje také informační povinnost následná. Po uzavření smlouvy, nejpozději však před poskytnutím samotného plnění ze smlouvy, musí být spotřebitelovi písemně poskytnuty následující skutečnosti: 

1.   obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby,

2.   informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy,

3.   informace o službách po prodeji a o zárukách,

4.   podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok. 

Dále je třeba zmínit, že spotřebitel může od smlouvy, kterou uzavřel pomocí prostředků komunikace na dálku odstoupit bez udání důvodů. Lhůta, ve které tak může učinit není pochopitelně neomezená, ale její délka určena v závislosti na splnění informační povinnosti. Lhůta pak činí buď 14 dnů nebo 3 měsíce. Lhůta se nepočítá od uzavření smlouvy, ale od převzetí plnění. 

Obecně platí lhůta 14 dnů. Lhůta delší, tříměsíční, platí pouze v případě, kdy dodavatel nesplní výše stanovenou informační povinnost. Nejčastěji půjde o případy, kdy neseznámí spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy. Závěrem je třeba zdůraznit, že zmíněné odstoupení od smlouvy je možné učinit bez udání jakéhokoli důvodu. Jedná se o právo každého spotřebitele. Vychází z principu, že před uskutečněním plnění spotřebitel neměl možnost se zbožím osobně seznámit. Přeji všem zájemcům o nákup pomocí internetu, katalogů a jiných prostředků komunikace na dálku, aby byly se svým zbožím spokojeni. Pokud spokojeni s dodaným zbožím nebudete, úspěšně hajte svá práva a nezapomeňte, že můžete dodané zboží bez udání důvodu vrátit.

Petr Sprinz, autor je studentem Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci