Novinky v zákoníku práce od 1.1.2008

Dlouho se hovořilo o změnách, které připraví pravicová vláda do nového zákoníku práce účinného od 1.1.2007. První zásadní změna byla schválena před Vánoci jako legislativně-technická novela a byla vyhlášena pod č. 362/2007 Sb. a účinnosti nabývá k 1.1.2008. Jaké zásadní změny přinese? Shrňme její dopad alespoň v přehledu.

První změna se týká diskriminace v zaměstnání. V souvislosti s projednáváním antidiskriminačního zákona (v současnosti je ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně) se připravily spíše technické novely. V rámci boje proti diskriminaci však došlo i k úpravě poměrně významné. Proto se nově upřesňuje definice, co není považováno za diskriminaci. Diskriminací podle zákona tedy není takové rozdílné zacházení, které vychází z povahy pracovních činností a požadavků nezbytných pro výkon práce, přičemž účel sledovaný takovouto výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.

Praktičtější změny jsou připraveny v souvislosti s počítáním zkušební doby. Ta zůstává v délce tří měsíců, ovšem pravidla pro její počítání, stejně jako pro počítání času překážek v práci v rámci zkušební doby jsou přesnější.

Zmíněnou novelou se rovněž „navrací" ochrana zaměstnavatele. V tomto případě se jedná o případy, kdy se vyplácí při skončení pracovního poměru odstupné. Od 1.1.2008 zaměstnanci nepřísluší odstupné při rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou pro neschopnost vykonávat práci na základě lékařského posudku nebo pro neschopnost vykonávat práci z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, pokud se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti za vznik tohoto úrazu či nemoci z povolání.

Nově je rovněž upraven pracovní poměr osob mladších 18 let. Podle dosud platné právní úpravy nemohla délka pracovní doby takového zaměstnance v souhrnu přesáhnout třicet hodin týdně. Podle nové právní úpravy už toto omezení neplatí. Zvláštní zacházení však těmto osobám zůstává. Týdenní pracovní doba nesmí překročit stanovených 40 hodin a současně nesmí pracovat déle než 8 hodin denně, nesmí jim tedy na rozdíl od ostatních zaměstnanců být nařizována práce přesčas pro takové mladistvé, jejichž týdenní pracovní doba je bez přesčasů 40 hodin týdně.

Změny se rovněž dotknou institutu, který si v praxi zatím příliš oblibu nezískal - konto pracovní doby. První změna se týká informací, které musí zaměstnavatel dát zaměstnanci při nerovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby. Nově tak musí informovat zaměstnance už 4 týdny před začátkem tohoto období, oproti jednomu týdnu podle dosavadní právní úpravy. Ochrana zaměstnance se zde dostává do popředí před původním účelem zavedení takovéhoto institutu, tedy flexibilního prostředku rozvržení pracovní doby pro zaměstnance, a tím i flexibilnímu plánování např. výroby zaměstnavatele. Druhá změna naopak vychází vstříc zaměstnavatelům. Ti od začátku roku nemusí získat souhlas všech zaměstnanců, se kterými chtějí uzavřít pracovní poměr s takovýmto rozvržením pracovní doby.

Další změnou, která se prakticky může dotknout každého jsou úpravy přestávek v práci. Předně při poskytování přestávek na jídlo a oddech bývá někde zvykem neposkytovat jednu velkou pauzu, ale zákonem předepsanou minimálně půlhodinovou pauzu členit. Na rozdíl od dřívější úpravy, podle které musely všechny takto poskytnuté přestávky mít minimálně 15 minut, lze podle nové úpravy v rámci zákonem v souhrnu předepsaných minimálně 30 minut, poskytnout těchto přestávek víc, přičemž delší než 15 minut musí být alespoň jedna z nich. Dost možná se jedná o úlitbu kuřáckým pauzám. Rovněž se změna dotkne nutného nepřetržitého odpočinku během týdne, i když se týká pouze pracovníků v zemědělství. Příčinou bylo zohlednění charakteru zemědělských prací a jejího rozvržení během roku. Jestliže je to tedy dohodnuto, může být v zemědělství poskytnut nepřetržitý odpočinek tak, že bude za období tří týdnů činit alespoň 105 hodin (toto pravidlo už platilo), nebo tak, že bude za období šesti týdnů činit při sezónních pracích celkem alespoň 210 hodin (toto pravidlo bylo zavedeno nově)-

Vedle výše zmíněných změn přináší novela drobné změny při sjednávání mzdy pro práci přesčas, odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, sjednávání příplatků z a práci v sobotu, neděli a práci v noci v kolektivních smlouvách a řadu dalších opravdu již spíše technických úprav.

Zbyněk Bouda, autor je studentem 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně