Nový stavební zákon - rozhodnutí o užívání staveb

V úvodu nutno podotknout, že užívat lze pouze dokončenou stavbu, popř. část stavby schopnou samostatného užívání, a to po provedení a vyhodnocení předepsaných zkoušek podle zvláštních předpisů (potvrzení o výsledku zkoušení komínů, kontroly rozvodných sítí ap.). Existují však dvě zákonné výjimky. Těmi jsou předčasné užívání stavby a zkušební provoz. Stavbu lze předčasně užívat na základě časově omezeného povolení stavebního úřadu, které je vydáno na žádost stavebníka v případě, že stavba ještě není úplně dokončena, avšak její užívání nemůže ohrozit bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. K žádosti musí být přiložen návrh podmínek předčasného užívání. Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost a vlastnosti stavby podle projektové dokumentace. Jedná se tedy o zvláštní způsob provozu, který má ověřit, zda stavba vyhovuje předpokládaným vlastnostem i za běžného provozu. Proto může zkušební provoz nařídit rozhodnutím i stavební úřad bez návrhu vlastníka jako předpoklad vydání kolaudačního souhlasu.

Dnešní stavební zákon zná dva způsoby, jak podle zákona začít užívat stavbu. Tím jednodušším způsobem je pouhé oznámení záměru o užívání dokončené stavby a druhým způsobem potom je kolaudační souhlas.

Zákon vymezuje, pro které stavby musí stavebník opatřit kolaudační souhlas. Jedná se o stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, typicky jsou jimi nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, dále všechny stavby, u kterých bylo stanoveno provedení zkušebního provozu a změny stavby, která je kulturní památkou. Stavebník ke své žádosti (podané na předepsaném formuláři) o vydání kolaudačního souhlasu připojí identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Je-li stavba předmětem zápisu v katastru nemovitostí, pak je povinností stavebníka opatřit geometrický plán. Ve zvláštních případech je nutné rovněž opatřit stanovisko dotčeného orgánu (např. pro kulturní památky závazné stanovisko orgánu obce s rozšířenou působností). Povinností stavebního úřadu je poté do patnácti dnů stanovit termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a uvést, které dokumenty při ní stavebník musí předložit. Od takovéto prohlídky stavební úřad upustí, byl-li k žádosti přiložen posudek autorizovaného inspektora (viz minulý článek). V průběhu prohlídky je zejména zkoumán soulad provedení stavby s ohlášením stavebnímu úřadu podle stavebního povolení a projektové dokumentace, dále zda nic nebrání bezpečnému užívání stavby a zda jsou dodrženy případné požadavky zvláštních orgánů. Pokud je vše v pořádku vydá stavební úřad do patnácti dnů od provedení prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Není-li stavba v pořádku, pak stavební úřad užívání zakáže. Stavebník má pak povinnost nedostatky odstranit a písemně to oznámit stavebnímu úřadu, který potom provede kontrolní prohlídku novou.

Druhou možností je pouhé oznámení záměru o užívání dokončené stavby. U staveb, které nevyžadují postup k získání kolaudačního souhlasu, musí stavebník oznámit záměr stavbu užívat nejméně třicet dní před začátkem samotného užívání. Pokud stavební úřad do třiceti dnů užívání stavby nezakáže, pak platí fikce udělení souhlasu a stavebník může stavbu užívat. Zakázat užívání stavby může stavební úřad pouze na základě zákonných důvodů, které jsou obdobné jako překážky kolaudace stavby. Tento jednodušší postup bude patrně většinový, protože se bude uplatňovat u běžných rodinných domů stavěných pro vlastní potřebu. Jedná se tak o značné zjednodušení nejen pro stavebníky, ale i pro samotné stavební úřady.

Fáze řízení o užívání stavby je třetí a poslední etapou, kterou je nutno absolvovat při realizaci staveb.

Zbyněk Bouda, student 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně