Nový stavební zákon - umístění stavby

Chceme-li se pustit do stavby (podle stavebního zákona chápejme stavbou veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání - tedy velmi široké chápání naproti třeba klasickému chápání občanskoprávnímu), podívejme se na možnosti, jaké máme při jejím umístění a alespoň zhruba na postupy, kterým jednotlivé konkrétní stavby podléhají.

První a nejjednodušší možností je postup podle §79 odst. 3 stavebního zákona. Jedná se o jednoduché stavby, které nevyžadují pro své umístění (tím není dotčena případná nutnost povolení k realizaci stavby) povolení ani ohlášení. Jedná se o malé a jednoduché stavby, jejichž okruh je omezen zákonným výčtem. Jedná se např. o informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m² umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací, povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla, bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást, informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích, opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím, přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce (zde se jako nejčastější příklad uvádí krátkodobě postavené lešení) ap.¹

Vedle této možnosti se otvírá možnost v souladu s regulačním plánem, pokud je pro danou oblast vydán. Jelikož se jedná o nový institut, pak v současné době zatím příliš velká možnost postupovat tímto způsobem nebude. O této možnosti se více dozvíte na stavebním úřadě, který by vám měl sdělit, zda pro potřebné území regulační plán byl vydán nebo nikoliv.

Třetí možností v pořadí je možnost požádat na stavebním úřadě o žádost o vydání územně plánovací informace. Tato může být uvedena v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) stavebního zákona jako informace o podmínkách provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Musí se jednat o stavby podle přesně vyjmenované stavby za daných podmínek (zde lze jako nejčastěji zmiňovaný uvést stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, dále se jedná o menší podzemní stavby, stavby sloužící nikoliv pro bydlení do 300 m² ap.²

Pokud nelze umístit stavbu ani na základě tohoto postupu, musíme zkoumat možnost, že namísto územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru. Podmínkou takovéhoto postupu je, že takovýto stavební záměr je v zastavěném území³ nebo v zastavitelné ploše⁴, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu nebo pokud není vydáno bezpodmínečné souhlasné závazné stanovisko dotčeného orgánu (někdy je např. vyžadováno závazné stanovisko orgánu ochrany přírody nebo pro kulturní památky orgánu památkové péče ap.). Takovýto postup je vhodné zvolit u staveb, u kterých nelze zvolit jednodušší formu (viz výše) a zároveň jsou zařazeny do taxativního výčtu podle § 96 odst. 2 stavebního zákona. Tady zákon uvádí tyto stavby: stavby, jejich změny a zařízení, která nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle § 103 odst. 1 a 2, ohlašované stavby, jejich změny a zařízení, stavby pro reklamu, stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, nemění-li se vliv stavby na okolí, úpravy terénu, násypů a výkopů do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m² a nehraničí s veřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími nebo nedochází-li k nakládání s odpady, skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m² mimo vrakovišť a skládek odpadu, změny druhu pozemku o výměře do 300 m² a změny staveb. V tomto případě je však nutno mít na paměti, že se nejedná o klasické správní řízení, jehož výsledkem by bylo správní rozhodnutí, tedy jde o neformální řízení podle části IV. správního řádu, neprovádí se v jeho rámci dokazování ani ústní jednání a jeho výsledkem je tak vydání povolení s umístěním, jehož platnost je omezena na dobu dvanácti měsíců.

Nejznámější možností jak dosáhnout umístění stavby podle zákona je územní rozhodnutí. V porovnání s výše uvedenými jde o složitější, ale z praxe dobře známý postup. Omezíme se tedy pouze na konstatování, že rozlišujeme zjednodušené stavební řízení (za podmínek a postupu podle § 95 stavebního zákona) a klasické řízení podle § 84 a následujících stavebního zákona. Zde už jde postup ve správním řízení, je tedy nutno brát ohled na subsidiární povahu správního řádu.

Poslední a zatím zcela novou možností je uzavření veřejnoprávní smlouvy. Tento postup nebyl zatím v praxi využíván, a proto je otázkou, zda v budoucnu najde své uplatnění.

Závěrem lze shrnout, že umístění stavby (tedy jedna z výše uvedených možností - nevyžadováno povolení, regulační plán, územně plánovací informace, územní souhlas, územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouva) je prvním krokem pro následnou realizaci Vaší stavby. Po vypořádání se s územním rozhodováním o umístění stavby je nutné vyřešit povolení realizace stavby a užívací povolení. Těmto postupům se budeme věnovat příště.

Zbyněk Bouda, student 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

¹ kompletní výčet těchto staveb uvádí §79 odst. 3 stavebního zákona

² přesný výčet podle §104 odst. 2 písm. a) - d) za podmínek podle §104 odst.1 stavebního zákona

³ jak je vymezeno zastavěné území nalezneme v § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona

⁴ k vymezení zastavitelné plochy viz § 2 odst. 1 písm. j) stavebního zákona