Věcné břemeno

Pojem "věcné břemeno" je upraveno v občanském zákoníku a to v ustanovení § 151n až 151p.

Věcná břemena omezují vlastníka určité nemovité věci (povinný z věcného břemene) ve prospěch někoho jiného (oprávněného  z věcného břemene) a to tak, že  vlastník věci je povinen se určitého jednání zdržet, něco strpět nebo něco konat.

Věcná břemena jsou spojena buď s určitou osobou a zánikem této osoby (např. smrtí) zanikají; nebo jsou spojena s nemovitostí a v takovém případě přecházejí na nového nabyvatele nemovitosti v souvislosti s jejím převodem či přechodem.

Pokud se účastníci nedohodli jinak, je oprávněný z věcného břemene povinen nést přiměřené náklady na zachování a opravy nemovitosti.

Věcné břemeno vzniká na základě písemné smlouvy, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona.

Rozhodnutím soudu je to v případě, není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak. V takovém případě může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.

Smlouvou může věcné břemeno zřídit vlastník nemovitosti. Činí se tak na základě samostatné smlouvy o zřízení věcného břemene,  případně je takové ustanovení zahrnuto již v samotné převodní smlouvě. Často bývá zřizováno jako tzv. věcné břemeno doživotního bydlení a užívání nemovitosti.

Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu či ze zákona; samozřejmě je možný zánik i na základě dohody účastníků.

Věcné břemeno dále zaniká, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti.

Rovněž tak, vznikne-li mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného hrubý nepoměr, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje.

Ke vzniku i zániku věcného břemene je nutný jeho vklad do katastru nemovitostí.