Několik poznámek k parazitování na pověsti dle § 48 obchodního zákoníku

Nedávný případ skupiny školáků nabízejících k prodeji trička s nápisem „Česko" zčeřil hladinu jinak poměrně klidných vod té části hospodářské soutěže vztahující se k citovanému ustanovení:

§ 48 - Parazitování na pověsti

Parazitováním je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

Potíž spočívá v tom, že font i barva písma ne náhodou evokuje důvěrně známé označení jednoho z největších tuzemských i zahraničních obchodních řetězců, k čemuž přispívá i samotná podobnost slov. Narážka na množství času, který Češi tráví v „novodobých katedrálách" mezi regály a nákupními vozíky měla být ostatně podstatou zdánlivě nevinné recese. Prodej a tedy obohacování se díky známému logu a pověsti jiného podnikatelského subjektu ovšem v rovině práva velmi výrazně zavání kolizí.

Východiskem pro evropské úpravy známkového práva včetně české se stala již z 19. století pocházející Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (tzv. Pařížská unijní úmluva- 1. verze z r. 1883), která jako předmět ochrany průmyslového vlastnictví vymezila mj. tovární nebo obchodní známky a známky služeb, a dále též potlačování nekalé soutěže.¹ Již tehdy bylo na označení výrobků a služeb pohlíženo jako na výsledek dlouhodobé cílené snahy podnikatele-soutěžitele a jako na potenciál, který může odbyt produktu nezanedbatelně ovlivnit. V těchto intencích byla proto úprava práv k ochranným známkám specifikována i později, de lege lata v zákoně č. 441/2003 Sb. (zákon o ochranných známkách) a jako nekalosoutěžní zanesena taktéž do hlavy V. obchodního zákoníku.² Stejně jako ostatní nekalosoutěžní jednání podléhá ovšem i parazitování na pověsti prostřednictvím ochranné známky resp. podobnosti s ochrannou známkou tzv. generální klauzuli § 44, tedy je třeba, aby takové počínání předně bylo

• učiněno v rámci hospodářské soutěže

• v rozporu s dobrými mravy soutěže

• způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

Ve smyslu shora uvedených zákonných podmínek i rozhodovací soudní praxe, kdy se ne zcela ostré pojmy jako dobré mravy soutěže či způsobilost přivodit újmu vykládají spíše extenzivně, by se neúspěch studentíků v případném soudním sporu nejspíš rovnal jistotě. Třebaže se v rámci hospodářské soutěže převážně jedná o odlišné segmenty trhu, první uvedená conditio sine qua non by ze strany obchodního řetězce byla obhájitelná nejsnáze, neboť pouhou nabídkou k prodeji již subjekt jakožto soutěžitel (nerozhodno, zda podnikatel) do hospodářské soutěže vstupuje. Poněkud komplikovanější se na první pohled zdá být posuzování dobrých mravů soutěže, avšak recese nerecese, ratio právní úpravy vychází z pomyslného principu „zasloužené tomu, kdo se zasloužil" a v tomto případě prodejci zcela nepochybně profitují z všeobecné známosti ochranné známky, o niž se svým úsilím zasloužil někdo jiný. Tedy: v rozporu s dobrými mravy soutěže.

Nejdiskutabilnější a nejmlhavější by však zřejmě bylo posuzování faktické způsobilosti přivození újmy. Je otázkou, zda nápis zobrazující prostý název státu vůbec může nějakou škodu na pověsti obchodního řetězce způsobit, případně odradit od nákupů v obchodních domech označených stejnými barvami a stylem písma, jistá je nicméně skutečnost, že Tesco prakticky okamžitě reagovalo výzvou, nechť je předmětné zboží staženo z prodeje. Stěží se ostatně dalo očekávat, že trojnásobný vítěz soutěže Obchodník roku,³ jenž svou image pod drobnohledem profesionálního managementu po léta pěstuje, bude mít o ironickou publicitu skupinky studentů zájem. Ti proto ostře psanému dopisu, odůvodňovaného tím, že „tolerováním jednoho případu, ve kterém byla očividně porušena práva, by byl do budoucna vytvořen precedens", chtějí raději vyhovět.

Vedle uvedeného režimu nekalosoutěžního navíc v daném případě naráží svoboda projevu alias svoboda recese, jak bylo zmíněno, na další, z právního hlediska velice silný, kalibr, a to na právo k ochranné známce. V trestněprávní rovině se obojí, tedy zásahy do obchodního renomé i do práva ke známce, prolíná v oddíle čtvrtém zvláštní části trestního zákona (z.č. 140/1961 Sb. v platném znění) s názvem Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi (§ 149 a násl.):

§ 149 - Nekalá soutěž

Kdo jednáním, které je v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, poškodí dobrou pověst nebo ohrozí chod nebo rozvoj podniku soutěžitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

§ 150 - Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu

(1) Kdo doveze, vyveze nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně označované ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou snadno s ní zaměnitelnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Stejně bude potrestán, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu

a) neoprávněně užívá obchodní jméno nebo jakékoliv označení s ním zaměnitelné, nebo...

Jak je z citované dikce patrno, úvahy o aplikaci těchto ustanovení jsou pro vykreslenou konkrétní situaci na místě, přičemž trestněprávní objekt - právo k ochranné známce- požívá ochrany silnější než objekt - řádný (ve smyslu nestižený nekalosoutěžním jednáním) průběh hospodářské soutěže- což vyplývá z maximální možné sankce dvou resp. jednoho roku trestu odnětí svobody. Tedy i v případě, že by trika nebyla nabízena k prodeji, nýbrž rozdávána zdarma, čímž by došlo k odstranění soutěžního charakteru a vyplutí z vod obchodního zákoníku,⁴ by pomyslný vítr vanul Tescu dál do plachet. Není tudíž divu, i s ohledem na emisi řádově stovky triček, že bylo zatroubení k ústupu tím nejschůdnějším řešením.

obrázek převzat z www.idnes.cz [13.10.2007] dostupné z http://ekonomika.idnes.cz

1) čl. 1 odst. 2; v ČR byla uvedená úmluva publikována jako vyhláška MZV pod č. 64/1975

2) zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění

3) viz. Tesco vyhrálo soutěž Obchodník roku 2007, [citováno 13.10.2007] dostupné z http://ekonomika.idnes.cz

4) což nevylučuje možnost ochrany právnické osoby dle občanského práva- viz. § 19b odst. 3. obč. zák. (z.č. 40/1964 Sb. v platném znění

Autor: Mgr. David Zdeněk, AK Bouček & Jandura, Hradec Králové