Neplatné a zdánlivé manželství

    Uzavření manželství je sice především záležitostí snoubenců a jejich rozhodnutí, vzhledem k závažnosti a povaze tohoto vztahu však zákon celkem přísně tuto oblast upravuje. Stanovuje podmínky a také procesní pravidla, jejichž dodržení je pro vznik řádného platného manželství nutné. Jedná se především o náležitosti subjektů manželství, tedy snoubenců, kteří musí splňovat zákonem dané předpoklady, a také dodržení postupu, kterým se prohlášení o uzavření manželství činí. Pokud dojde ve splnění nějaké podmínky k nedostatku, pochybení či opomenutí, může to mít na charakter dalšího právního vztahu významný vliv.

    Zásadní rozlišení spočívá v určení, zda manželství vůbec vzniklo, ať již platně či neplatně, anebo nevzniklo vůbec. Pokud nebyly vůbec dány předpoklady pro samotný vznik manželství, hovoříme o manželství zdánlivém, non matrimonium. Toto "manželství" však žádným manželstvím není. Pohlíží se na něj, jako by se právně nic nestalo. Jednání vedoucí k non matrimoniu není právním úkonem a nemá jakékoliv právní následky.  Ustanovení § 17a zákona o rodině vyjmenovává, kdy o tyto případy půjde.
    Odstavec 1 stanoví, že manželství nevznikne, jestliže muž nebo žena byli k prohlášení o uzavření manželství donuceni fyzickým násilím. To je v podstatě samozřejmé, jako typický příklad může posloužit třeba situace, že žena by měla v průběhu obřadu pistoli u hlavy. Pak zkrátka nemůže být o žádném právním úkonu řeč.
    Stejně tak manželství nevznikne, jestliže bylo uzavřeno nezletilým mladším šestnácti let. Zákon sice umožňuje výjimečně sňatek nezletilého, ovšem nikdy, za žádných okolností se nemůže jednat o osobu mladší šestnácti let. V takovém případě vždy půjde o zdánlivé manželství.
    Manželství dále nevznikne, jestliže nebyly dodrženy podmínky uvedené v § 4, § 4a odst. 1, § 4b odst. 2 a § 9. V případě ustanovení § 4 se jedná o základní podmínky prohlášení o vstupu do manželství. Prohlášení musí být učiněno před starostou, zástupcem starosty, nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu, v jehož obvodu je jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu. Prohlášení o uzavření manželství lze učinit i před starostou, nebo zástupcem starosty obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které patří do správního obvodu matričního úřadu a nejsou matričním úřadem. Prohlášení o uzavření manželství musí být učiněno v přítomnosti zaměstnance obce splňujícího podmínky podle zvláštního právního předpisu. Snoubenci také musí být s ohledem na § 2 vždy muž a žena.
    § 4a odst. 1 a § 4b odst. 2 se týkají církevního sňatku. Pro vznik manželství tedy musí být dodrženy tyto podmínky. Prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před příslušným orgánem církve, a to před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností. Církevní sňatek může být uzavřen až poté, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než tři měsíce, o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství.
    § 9 pojednává o uzavření manželství v zastoupení, což je velmi výjimečný a neobvyklý případ. Musí být splněny všechny podmínky, jinak manželství nevznikne.

    Jiný případ je, když nejsou dodrženy podmínky pro vznik platného manželství. Pak nehovoříme o zdánlivém, ale o neplatném manželství, matrimonium nullum. Takové manželství vzniklo, pohlíží se na něj jako na platně uzavřené, ovšem pouze do doby, než je prohlášeno za neplatné. Neplatnost může vyslovit pouze soud. Zásadní rozdíl oproti zdánlivému manželství je v tom, že uzavření neplatného sňatku má narozdíl od non matrimonia právní následky. Teprve až po vyslovení neplatnosti se považuje za nikdy neuzavřené. Osobní stav neplatně oddaných snoubenců bude po vyslovení neplatnosti opět svobodný, nikoliv rozvedený. O právech a povinnostech manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových poměrech po prohlášení manželství za neplatné pak platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových poměrech.

    Základních důvodů neplatnosti je pět a jsou obecně známy. Stručně řečeno, jedná se o bigamii, příbuzenství,  věk, duševní stav a vady právního úkonu. O prvním důvodu hovoří § 11. Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou. U každého důvodu se rozlišuje, zda lze neplatnost vyslovit i bez návrhu a zda i po zániku manželství. U tohoto případu neplatnosti ji soud může vyslovit i bez návrhu a i po jeho zániku. Stejně tak rozlišujeme, zda může neplatné manželství konvalidovat. Tedy stát se platným, pokud daná překážka odpadne. Odstavec 2 říká, že k výroku o neplatnosti nedojde a takové manželství se stane platným, jakmile dřívější manželství zaniklo, nebo bylo prohlášeno za neplatné. Tedy konvalidace je možná, manželství se může stát platným, ovšem trestní důsledky bigamie zůstávají.
    Dalším důvodem neplatnosti je příbuzenství. Manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá. Neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu a i po zániku. U dalších důvodu již po zániku manželství neplatnost vyslovit nelze. Toto manželství neplatné pro příbuzenské vztahy pochopitelně konvalidovat nemůže.
    Třetí důvod souvisí s věkem. Manželství nemůže uzavřít nezletilý. Výjimečně, jestliže to je v souladu se společenským účelem manželství, může soud z důležitých důvodů povolit uzavření manželství nezletilému staršímu než šestnáct let. Bez tohoto povolení je manželství neplatné a soud vysloví neplatnost i bez návrhu. U tohoto případu je konvalidace možná, k výroku o neplatnosti manželství nedojde a takové manželství se stane platným, jestliže manžel, který byl v době uzavření manželství nezletilý, již dovršil osmnáctý rok, nebo jestliže manželka otěhotněla.
    Trochu složitější je problematika způsobilosti k právním úkonům. Je potřeba ji rozdělit na dvě části. Za prvé osoby, které jsou zcela zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo stižené duševní poruchou, která by měla za následek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, nemohou uzavřít platné manželství vůbec. V takovém případě vysloví soud neplatnost manželství i bez návrhu.
    Druhá část se týká osob, jejichž způsobilost k právním úkonům byla pouze omezena, nebo které jsou stiženy duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům. Takovým osobám může soud uzavření manželství povolit. Bez toho povolení se ale jedná o neplatné manželství. Soud vysloví neplatnost tohoto manželství na návrh kteréhokoli z manželů. Konvalidace je narozdíl od první části možná, neboť platí, že neplatnost manželství soud nevysloví, jestliže zdravotní stav manžela se stal slučitelný s účelem manželství.
   Posledním důvodem jsou vady právního úkonu. Dle § 15a je manželství neplatné, jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku bezprávné výhrůžky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců nebo povahy právního úkonu uzavření manželství. Soud vysloví neplatnost takového manželství na návrh kteréhokoli z manželů. Bezprávnou výhružku je třeba odlišovat od fyzického násilí, neboť to má za následek přímo neexistenci manželství (non matrimonium). Pro vyslovení neplatnosti v případě těchto vad platí, že právo manžela uplatnit neplatnost manželství zanikne uplynutím jednoho roku ode dne, kdy se o rozhodné skutečnosti dozvěděl, tedy pokud si např. někdo vzal místo své snoubenky omylem nějakou jinou ženu a ani rok poté, co si toho všiml, nepožádal soud o prohlášení tohoto manželství za neplatné, zjevně se s tímto stavem  dostatečně smířil a proto jeho právo zaniká.